Vytváření a posilování protikorupčního klimatu

Ve státní správě a jejích složkách spadají pod pojem korupce především rizika spojená s byrokracií a nekorektními postupy při vyřizování nebo rozhodování různých žádostí, s politickou korupcí ovlivňující činnost a účel základních institucí nebo systémů fungování státu, s akumulací majetku nelegálními formami a ochrana mocenských pozic. Společným znakem korupčního jednání je úmyslné jednání s cílem získat sobě nebo jinému nezaslouženou výhodu, neoprávněný prospěch a podobně.

Obecné informace o problematice korupce a charakteristiky jejích jednotlivých typů obsahuje Rámcový rezortní protikorupční program Ministerstva spravedlnosti. Ten stanovuje minimální rámec rezortních interních protikorupčních programů. Jeho aplikací je v jednotlivých ústředních správních úřadech a v ostatních organizacích jimi řízených resortů zajištěna standardizovaná strukturální a obsahová podoba RIPP jako výchozích rezortních dokumentů boje s korupcí, odpovídajících aktuálním protikorupčním dokumentům vlády.

Základní zásady boje proti korupci

Je postaven na dodržování pěti základních zásad boje proti korupci:

1. vytváření a posilování protikorupčního klimatu,
2. transparentnost,
3. řízení korupčních rizik a monitoring kontrol,
4. postupy při podezření na korupci,
5. vyhodnocování IPP.

Vytváření a posilování protikorupčního klimatu

Činnosti v oblasti vytváření a posilování protikorupčního klimatu jsou realizovány zejména formou propagace protikorupčního postoje představenými, čímž se vedle jejich vlastní bezúhonnosti rozumí dále příkladné plnění služebních povinností, dodržování právních předpisů a interních aktů řízení, zdůrazňování významu ochrany majetku státu, prosazování jednání odmítajícího korupci a důraz na prošetření podezření a na vyvození adekvátních opatření vůči zaměstnancům, kteří se prokazatelně dopustili korupčního nebo jiného protiprávního jednání.

Nad rámec svých povinností vyplývajících přímo ze zákona jsou zaměstnanci povinni dodržovat pravidla vyplývající ze služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka č. 3 ze dne 3. října 2023, o pravidlech etiky státních zaměstnanců (dále jen „pravidla etiky“). Ta představují základní etický rámec chování těchto osob, přičemž ty jsou povinny se s ním seznámit, a zásady v něm uvedené naplňovat.

Čtěte také: Tetřívci a sekundární stanoviště

Protikorupční vzdělávání

Povědomí zaměstnanců o IPP a pravidlech etiky zaměstnanců je udržováno a pravidelně obnovováno. Jejich obsah je pravidelně podporován i prostřednictvím specializovaných školení nebo prostřednictvím individuálních případů a v rámci komunikaci s nadřízenými.

V rámci vzdělávání zaměstnanců jsou zařazována pravidelná školení k protikorupční problematice, pravidlům etiky, zvyšování schopnosti rozpoznat ukazatele korupce a taktéž zvyšování povědomí o ochraně zaměstnanců, kteří v dobré víře oznámili podezření na korupci.

Plnění úkolů v oblasti boje proti korupci

Úkoly v této oblasti jsou plněny především zapojením představených do plnění, kontroly a vyhodnocování interního protikorupčního programu včetně pravidelného projednávání dané problematiky na poradách vedení a také prostřednictvím identifikace korupčních rizik v rámci systému řízení rizik.

Ochrana oznamovatelů

Je proto zásadní, aby zaměstnanci měli možnost předat informace o možném protiprávní nebo neetickém jednání nejen externím subjektům, ale především interní osobě s dostatečnými oprávněními k prověřování oznámení. DIA také zdůrazňuje význam ochrany oznamovatelů nekalého jednání. Oznamovatel je rovněž oprávněn směřovat své oznámení přímo Ministerstvu spravedlnosti prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému. Předchozí využití vnitřního oznamovacího systému není povinné.

Interní protikorupční program

Interní protikorupční program (IPP) je dokument vycházející ze Strategie vlády v boji s korupcí a byl zpracován na základě pokynu všem podřízeným útvarům. Tento program nastavuje řídící a kontrolní mechanismy v oblastech, v nichž by mohlo dojít ke korupčnímu jednání. Zároveň pojmově definuje korupční jednání v širším smyslu, nejen jako přijímání úplatků a podplácení.

Čtěte také: Jaké překážky brání příznivému klimatu ve škole?

Cíle IPP

1. Vytipovat riziková místa, funkce a činnosti a vymezit oblasti činností, při kterých by mohlo docházet ke vzniku korupce.
2. Sloužit k včasnému rozpoznání korupčních rizik.
3. Obsahovat preventivní opatření eliminující korupční rizika v zárodku.

Nástrojem pro řízení rizik a jejich minimalizaci je mapa rizik.

Nástroje pro posilování protikorupčního klimatu

• Etické kodexy, které stanovují chování a povinnosti zaměstnanců instituce, které nevyplývají ze zákona či vnitřních předpisů.
• Propagace protikorupčního postoje vedoucími zaměstnanci spočívající zejména v dodržování právních a vnitřních předpisů, propagace jednání odmítajícího korupci a důraz na prošetřování podezření z výskytu korupce a na vyvození adekvátních trestně právních, kázeňských, disciplinárních a jiných nápravných a preventivních opatření v případě prokázání prošetřovaných skutečností.
• Vzdělávání zaměstnanců na všech úrovních zaměřené na protikorupční problematiku.
• Ochrana oznamovatelů - nastavení postupů a pravidel, které zajistí podporu a ochranu osobám upozorňujícím na možné korupční jednání.

Transparentnost

Transparentnost umožňuje účinnou veřejnou kontrolu s nakládáním s majetkem státu i procesů řízení. Informace o nakládání s veřejnými prostředky jsou zveřejňovány průběžně na internetových stránkách a elektronických médiích, u nichž tak stanoví příslušná právní úprava. Systém rozhodování je zveřejněn zaměstnancům pokynem rektora, kterým se vydává organizační řád. Rozsah informacích zveřejňovaných o konkrétních osobách zastávajících pozice dané organizačním řádem je omezen v souladu s mezinárodní úmluvou GDPR.

Řízení rizik

Korupční rizika jsou analyzována jako součást řízení všech rozpoznaných rizik v procesech a činnostech, které jsou uskutečňovány. Hodnocení rizik je prováděno průběžně.

Postupy při podezření na korupci

• Postupy při prošetřování podezření na korupci spočívající v systému pro prověření oznámené informace, jejímž cílem je shromáždit fakta k posouzení podezření z porušení zákona a případně stanovit další kroky, ukážou-li se tato podezření důvodná.
• Následná opatření spočívající v implementaci opatření, která omezí opakování korupčního jednání či zajistí je ho včasné odhalení v budoucnu.

Vyhodnocování IPP

• Vyhodnocování IPP spočívající v pravidelném vyhodnocování účinnosti vedoucími zaměstnanci jednotlivých útvarů na úseku definovaných obecných i korupčních rizik, v účinnosti a dodržování definovaných protikorupčních opatření s cílem odstranit či omezit předpoklady pro korupci.
• Zpráva o hodnocení IPP spočívající v uvedení stavu působení protikorupčních nástrojů, plánu nápravných opatření, počtu identifikovaných podezření na korupci, včetně výsledku jejich prověření a zhodnocení účinnosti celého protikorupčního programu.

Čtěte také: Tvorba ekologicky hodnotného biotopu

tags: #vytváření #a #posilování #protikorupčního #klimatu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Čínské klimatické závazky
• Jak vybrat zahradní drtič?
• Odpady Chlumec nad Cidlinou
• Změna klimatu – co je prokázáno?
• Sběrná místa pro oleje v Kutné Hoře