Využití obnovitelné energie: Grafický přehled a trendy

Evropská unie (EU) stále více podporuje dekarbonizaci energetiky s tím, že obnovitelné zdroje energie (OZE) mají nahradit výrobu energie z uhlí. V posledních letech dochází ke strmému zvyšování produkce energie z obnovitelných zdrojů, a to především z větrných a solárních.

Sdružená cena energie je veličina umožňující srovnat ekonomickou výhodnost různých zdrojů energie. Počítá se jako podíl veškerých nákladů spojených se stavbou, provozem a likvidací elektrárny (včetně případného nákupu paliva) a množství energie, které elektrárna vyrobí za dobu své životnosti. Hodnoty uvádíme v korunách za kilowatthodinu.

Graf ukazuje výrazný pokles nákladů větrných a hlavně solárních zdrojů, s výjimkou období určitého nárůstu mezi lety 2021-2025 (z důvodu celosvětových inflačních tlaků v důsledku pandemie COVID-19 nebo energetické krize). Graf nezobrazuje dodatečné náklady plynoucí z proměnlivé výroby solárních a větrných elektráren.

Uvedené ceny počítají s konstantním využíváním elektrárny po celou dobu její životnosti (tzv. koeficient využití). Větrné a solární elektrárny však mají minimální variabilní náklady (když svítí slunce, tak je „dodatečná“ elektřina skoro zadarmo), proto je levnější vyrábět v těchto zdrojích než spalovat drahou surovinu jako uhlí nebo zemní plyn. Důsledkem je, že s rozvojem obnovitelných zdrojů postupně klesá koeficient využití tradičních elektráren, což jejich cenu za kWh dále zdražuje.

Veličiny vstupující do výpočtu se většinou značně liší v závislosti na konkrétním regionu: různá je jak cena stavby zdroje, tak náklady spojené s jeho provozem, a stejně tak i množství vyrobené energie - což platí zejména pro obnovitelné zdroje. Graf ukazuje vývoj cen v běžných cenách, tedy není očištěn o inflaci.

Čtěte také: OPŽP a odpady

Elektřina z jaderných elektráren je drahá (a vždy byla). Jde o obrovské projekty, které zpravidla nemohou vzniknout bez pomoci státu. Výstavba těchto elektráren také tradičně trpí na velká zpoždění a navýšení nákladů až o stovky procent. Další zdražení představují rostoucí nároky na bezpečnost.

Elektřina z uhelných i plynových elektráren je levnější než z jaderných zdrojů, srovnání v tomto grafu ovšem nezahrnuje zpoplatnění uhlíku např. ve formě emisních povolenek. Srovnání cen se započítáním emisních povolenek nabízí studie od společnosti Lazard (s. 11). Cena emisní povolenky odráží dodatečné náklady, které způsobuje uhelná elektrárna svým dopadem na životní prostředí (tzv. negativní externalita).

Solární a větrné elekrárny jsou ve velké části světa už dnes nejlevnějším zdrojem. V dalších letech se opět očekává pokles jejich cen, tato situace proto nastává ve stále více zemích. Solární a větrné elektrárny se tak v mnoha zemích budují čistě na základě jejich ekonomické výhodnosti (bez ohledu na změnu klimatu).

Elektřina ze střešní fotovoltaiky (nezobrazená v grafu) je přibližně dvakrát až třikrát dražší než z velkých elektráren. Pro české podmínky vychází výroba ze solárních a větrných elektráren o něco dráž, než je zde zobrazený světový průměr (kvůli nižšímu osvitu a nižším průměrným rychlostem větru v Česku).

Infografika čerpá z dat od společnosti Lazard. Jejich analýza LCOE spočívá ve vytvoření modelové elektrárny pro každý srovnávaný zdroj a dosazení reálných hodnot cen technologií, paliva, úrokové míry apod. - výsledkem je hodnota LCOE. To umožňuje porovnat jednotlivé zdroje, především z technologického a tržního hlediska.

Čtěte také: Využití vody z nádobí

Výroba elektřiny v ČR a trendy pro rok 2024

Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala druhý rok po sobě meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, kdy hnědouhelné elektrárny vyrobily zhruba o 8 % méně elektřiny a černouhelné dokonce o 64 % méně elektřiny než v roce 2023. Snížila se také výroba v jaderných elektrárnách, které v meziročním srovnání do sítě dodaly o 2 % méně elektrické energie. Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.

Výroba elektřiny poklesla výrazně i v porovnání s krizovými lety, v porovnání s předpandemickým rokem 2019 poklesla vloni o téměř 15 %. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním tuzemské spotřeby elektřiny a snížením exportu elektřiny do zahraničí, který poklesl druhý rok v řadě zhruba o třetinu.

Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 %. Na třetí místo se vyhouply solární elektrárny, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. S podílem 5,7 % na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o více než třetinu tak předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,1 %. Další příčky s podílem mezi 3-4 % na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE a biomasa.

ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících deseti letech růst, zatímco uhelné elektrárny budou od roku 2030 postupně odstavovány. Ačkoliv ČR prozatím nemá stanovený termín odklonu od uhlí, mnozí provozovatelé uhelných zdrojů plánují jejich odstavení z ekonomických důvodů. Po roce 2030 se tak předpokládá, že uhlí bude spalováno především v menších teplárnách či lokálních topeništích. Plánem současné vlády je prosadit odklon od uhlí do roku 2033.

Očekává se naopak rostoucí výroba obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu. Výroba fotovoltaických elektráren by se měla dle predikcí do roku 2030 zhruba ztrojnásobit a v případě větrných elektráren by měla být přibližně pětkrát vyšší. Výroba plynových zdrojů by se měla zhruba zdvojnásobit.

Čtěte také: Odpad a recyklace v Česku

V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně klesat.

Spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024

Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a nenavázala tak na klesající trend z předchozích let. Čistá spotřeba minulý rok dosáhla 57,9 TWh. Omezování spotřeby energií v Česku pokračuje už dva roky. Kromě počasí k tomu výrazně přispělo také zdražování energií. Úspory přitom byly patrné u všech kategorií odběratelů.

Spotřeba v roce 2024 zůstala pod úrovní před pandemií (2019), což odráží přetrvávající trendy úspor a změn v průmyslové i domácí spotřebě. Celkově tak lze pozorovat stabilizaci po předchozích výraznějších poklesech, avšak na nižší úrovni než v minulosti.

K největšímu poklesu spotřeby v roce 2024 došlo u maloodběratelů, mezi které se řadí malé a střední firmy a domácnosti. Meziroční pokles spotřeby se u této kategorie odběratelů pohybuje kolem hranice 9 %. Na trend úspor naskočili v roce 2024 i velkoodběratelé z vysokého napětí, tedy průmyslové podniky, komerční a logistické areály nebo datová centra. Ty tvoří více jak třetinu celkové spotřeby a dle dat ERÚ klesla jejich spotřeba o více jak 5 %.

Očekává se, že spotřeba elektřiny v České republice bude v následujících letech stagnovat nebo mírně růst, zejména díky elektrifikaci dopravy a zvýšené poptávce v průmyslových odvětvích, jako je výroba baterií a digitální technologie. Podle predikcí by mohla spotřeba elektřiny do roku 2040 vzrůst o 30-76 % ve srovnání s úrovní roku 2022, přičemž konkrétní hodnota závisí na zvoleném scénáři rozvoje.

Přeshraniční toky elektřiny

Rok 2024 se nesl ve znamení klesajícího exportu elektřiny z České republiky do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 6,43 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2023 představuje 30% pokles. Celkový export elektřiny činil 7,68 TWh a celkový import 1,26 TWh.

V hodinovém srovnání loni ČR celkem 6 732 hodin exportovala elektrickou energii a 2 052 hodin ji importovala (poměr export vs. import činil zhruba 77:23). V roce 2023 byl export zaznamenán v 7 285 hodinách a import v 1 475 hodinách (a poměr export vs. import tehdy činil zhruba 83:17).

Klíčové ukazatele roku 2024

tags: #vyuziti #obnovitelne #energie #graf

Oblíbené příspěvky:

• Drtiče dřevního odpadu k pronájmu
• Klimatické změny a Sisyfos
• Plánování ekologických pokusů
• Testování ekologických sáčků: Výsledky
• Udržitelná móda