Dopady klimatických změn a skepticismus v kontextu Sisyfos

K tématu, kterým se zabývám, mě vedlo studium historie - zaujala mě taková věc ohledně stěhování národů a velkých migrací, které přicházejí opakovaně.

Historické souvislosti klimatických změn

Když se podíváte třeba na dějiny starověkého Egypta, tak ta přechodná období přichází v poměrně pravidelných intervalech a nikde jsem nenašel nějaké vysvětlení.

Když jsem se tedy pídil po tom, co by mohlo být tím spouštěčem, tak jsem se dopídil k tomu, že viníkem by mohly být klimatické změny, které mnohokrát zasáhly do dějin. V minulosti to ale vždycky bylo ochlazování, které vedlo k těm krizím.

Došlo k ochlazení klimatu, bylo sušší podnebí, zemědělci měli problém a přišly ekonomické problémy, které pak vedly k pádu nějaké říše nebo k nějakým migracím a podobně.

Ta představa, že oteplení je něco špatného, je opak toho, co mně vyplynulo ze studia historických souvislostí. A když v médiích začala tato hysterie kolem oteplování, tak mě to udivovalo.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Za těch posledních deset tisíc let to bylo tak, že jsme zažili i období, která byla stejně teplá nebo teplejší - ať už to krátké teplé období ve středověku nebo před nějakými šesti, sedmi tisíci lety, kdy byla nejteplejší část doby poledové.

To byl nejteplejší úsek od doby, co vyhynuli mamuti a skončila doba ledová. Tehdy bylo mnohem tepleji než dnes. A k jakým katastrofám to vedlo?

Tak třeba k tomu, že Sahara byla tehdy zelená, protože tam bylo teplo a dost vláhy a dodnes tam přes satelitní snímkování můžeme vidět zbytky jezer a řek. Takže to není tak jednoduché, že by se dalo říct, že teplo je katastrofa.

Klimatická apokalypsa - sarkasmus nebo realita?

Ta představa, že změny klimatu jsou katastrofální a že lidé kvůli nim mohou vyhynout, to je prostě absurdita, která je v posledních letech v mainstreamu, přestože nedává smysl.

Vzniklo i hnutí Extinction Rebellion, kde lidé demonstrují, protože se domnívají, že když se oteplí o stupeň, tak vyhyneme. V dějinách se to klima měnilo daleko dramatičtějším způsobem a k žádnému vyhynutí lidstva nedošlo.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Dnes se dokonce už ani nepoužívá termín “klimatická změna”. Dnes se v diskuzích hovoří o klimatické krizi, přestože klimatická změna probíhá prostě neustále, co ta planeta existuje. Vždycky se klima měnilo a nemůže se neměnit.

Jestliže si ale někdo klade za svůj cíl zastavit klimatickou změnu, tak je to asi stejně realistické jako zastavit střídání noci a dne. A to je takový hlavní podraz v diskuzi s klimaskeptiky - že jsme obviňováni, že popíráme změny klimatu, ale takhle tomu není.

Například já nikterak nepopírám klimatickou změnu a to, že se otepluje. Co ale rozporuji, tak to je tvrzení právě o té klimatické nouzi nebo klimatické krizi. A rozporuji tvrzení o nutnosti přejít na nulové emise CO2. Přesto jsem klimatickými alarmisty sama označována za alarmistku a za popírače. Tak jak se v tom vyznat?

Nálepkování a argumentační fauly

Tak to je klasické nálepkování a snaha vytvářet takového toho slaměného panáka, toho “strawman”. V diskuzi se používají takové fígle, že protivníkovi podsunete nějaký nesmyslný názor a s tímto názorem potom hrdinně bojujete. To v těch debatách vidíme.

U většiny těch názorů, které klimaskeptici hlásali třeba v té ekonomické oblasti, tak dnes už vidíme, že vlastně měli pravdu. Ukázalo se, že nakonec měli pravdu ti odpůrci biopaliv.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Klimaskeptici se také obávali, že přechod na obnovitelné zdroje povede ke zdražování energií. Říkalo se, že to jsou nějaké konspirační teorie, že naopak energie bude čistší a levnější.

Výsledek je ten, že vidíme energetickou krizi. V roce 2021, kdy zkrachovala Bohemia Energy, tak už jsme začali vidět hmatatelné důsledky Green Dealu a zelené politiky - dramatický nárůst cen energií. To bylo ještě před válkou na Ukrajině. A asi to znamená, že zdražování bude stále horší a horší. Otázka je, kdy se to projeví ve volbách tak, aby se ta evropská loď nějak pootočila.

Antihumanismus a malthusiánství

Vy jste naznačil, že lidé se bojí toho, že by mohli vyhynout kvůli oteplování. Já ale někdy mám spíš pocit, že to je obráceně - že v té nové ideologii je člověk ta škodná, která škodí planetě. Možná poprvé v dějinách tady máme nějakou ideologii, která se na člověka vlastně dívá jako na závadu.

Ano, to je skutečně pozoruhodné, protože ve 20. století se všechny ty ideologie shodly na tom, že cílem je rozvoj, růst, pokrok… A najednou je to jinak. Dá se říct, že v druhé polovině 20. století převládla jiná ideologie a řekl bych, že tím vítězem je reverend Malthus, který na konci 18. století přišel s takovou alarmistickou teorií, že lidí je příliš mnoho a že je neuživíme a že nám docházejí suroviny a zdroje.

Měl názor, že bychom měli aktivně a politicky přijímat opatření, aby lidí bylo méně a aby se jim žilo hůře. V jedné své knize Malthus doslova píše: “Měli bychom se modlit za návrat moru. Na venkově bychom měli vesnice stavět u stojatých vod a podporovat osídlení v bažinaté a nezdravé krajině. Zejména bychom ale měli zakázat léky na pustošivé nemoci.” Obával se, že přelidnění je problém a chtěl aktivně zhoršovat lidem životní standardy, aby jich bylo méně a aby nám tak ty suroviny nedošly.

Jednak to bylo díky slavné knize Paula Ehrlicha Populační bomba z konce 60. let, ve které Ehrlich varoval před hrozbou přelidnění a zhruba v té stejné době sdružení zvané Římský klub vydalo knihu Meze růstu, kde také predikovali, že nám brzy dojdou suroviny - konkrétně, že do roku 1992 zřejmě dojde veškeré uhlí a podobně. A nějakou záhadou o 150 let později došlo k renesanci tohoto malthusiánství.

Není důvod strašit přelidněním z toho důvodu, že existuje cosi zvané “demografický přechod”. To znamená, že jestliže se lidem začne dařit lépe a zvýší se jejich životní úroveň, tak dochází k poklesu porodnosti, což vidíme dnes dokonce i v zemích jako je Írán, které nepokládáme za vzor prosperity, ale jejich životní standard je vyšší než před sto lety.

Co se týče vyčerpání surovin, je možné, že nějaké ložisko surovin vyčerpáme, ale pak najdeme jiné ložisko surovin, což ani nelze predikovat, protože nevíme, co všechno jsme ještě nenašli. A navíc nikdo neříká, že v příštích tisíciletích budeme suroviny čerpat jen na této planetě.

Ale ta vize, že lidi máme omezovat, že máme cíleně snižovat populaci, že máme cíleně usilovat o ekonomický úpadek - to je skutečně historický unikát. Vesmír je nekonečný, lidstvo tady bude třeba i za deset tisíc let a to nám možná ta jedna planeta už ani stačit nebude.

Iracionalita a dotace

Nicméně ono těch důvodů, proč mnoho lidí podléhá tomu klimatickému alarmismu, je více. Vy třeba uvádíte mezi důvody také dotace a iracionalitu. Malthusiánství je mimochodem považováno i za jednu z původních ekonomických teorií, která se ani z té ekonomické stránky zkrátka neosvědčila.

Určitě jsme slyšeli o tom, že v 16. a 17. století tady bylo hodně čarodějnických procesů a byla vlna upalování čarodějnic. Tak iracionální postoj lidí vůči počasí tady byl vždy.

Tehdy bylo zvykem, že když bylo třeba špatné počasí a neúroda, tak bylo zvykem hledat nějakého viníka a nějakého obětního beránka. Obvyklé bylo hledat antropogenní faktory - to je stejné jako dnes. A jsou vědecké studie, že vždy, kdy se zhoršila úroda a zhoršilo se počasí, tak v té sledované oblasti - nejvíc dát máme ze Švýcarska - okamžitě narostl počet upálených čarodějnic.

Je to v podstatě něco jako odpustky, je to nějaké symbolické gesto. A to, že to lidé akceptují, je proto, že máme tradici tohoto uvažování od pradávna a máme na co navazovat. Když jdeme do starších období, tak v náboženství byla ta představa, že když je špatné počasí, tak se Bůh na nás hněvá za naše hříchy.

Nebo když se podíváme třeba k Aztékům, tak tam měli boha deště a když bylo sucho, tak sucho řešili tím, že si chtěli usmířit toho boha a přinášeli mu lidské oběti - což se trochu pokoušíme dělat znovu. Přinášíme lidské oběti v tom smyslu, že třeba sebereme lidem jídlo, zdražíme jim letenky, napaříme jim klimatickou daň a lidé budou muset obětovat svoji svobodu a svůj životní standard - to vše symbolicky obětovat těm klimatickým bohům.

Je tohle jeden z důvodů, proč mluvíte o klimatickém alarmismu jako o pseudovědě?

Politické a finanční motivace

No tak já bych připomněl, jak to celé začalo. V 70. letech jsme tady měli paniku kolem globálního ochlazování, kdy se od druhé světové války klima výrazně ochlazovalo - zvláště na severní polokouli.

Skutečně to vyvolalo paniku a americká vláda vytvořila státem financovaný program klimatického výzkumu. Jakmile se začalo oteplovat, tak ty samé instituce prostě “přehodily výhybku” a začaly studovat oteplování.

A v 80. letech finance do tohoto výzkumu vyskočily do neuvěřitelných výšek, protože se do toho vložila OSN a začala vytvářet klimatické konference a komise jako třeba klimatický panel IPCC. OSN v tom viděla způsob, jak může být znovu mezinárodně relevantní silou a dělat něco, co je vidět a může vytvářet nějaké programy, ústavy a komise. Tam se prostě točí peníze, jsou tam pracovní místa, takže to pro ně bylo zajímavé.

Čili dá se říci, že to je něco jako uměle vytvořený program na to, aby si organizace, které už nebyly v tu chvíli užitečné, vyrobily nějaký program, jak svoji užitečnost odůvodnit.

Tak to jsou klasické Parkinsonovy zákony ohledně byrokracie. Profesor Parkinson si povšiml, že jestliže vytvoříte nějaký úřad, tak si vždy najde nějakou práci. A objem práce narůstá tak, aby zaměstnal všechny osoby na tu práci vyčleněnou.

Také to ale znamená, že ten impuls byl politický a politici rozhodli, že do toho nalijí peníze a rozhodli, které klimatické vlivy se budou zkoumat. Tedy, že se nebudou zkoumat přírodní vlivy, ale budou se zkoumat antropogenní vlivy. A když čtete nějakou zprávu IPCC, tak 90 procent prostoru je věnováno různým plynům, které vypouštějí lidé a naprosto nepatrný prostor je věnován nějakým přírodním faktorům. Tady platí, že jestliže něco nehledám, tak to logicky ani nemůžu najít.

Korporátní socialismus

To už je potom další krok, protože různí činitelé OSN jako Maurice Strong, který byl velice vlivným úředníkem IPCC, tak se snažili přimět byznys, aby naskočil na tento vlak a poskytl tomu podporu.

Ale jemu se podařilo vytvořit spoustu komisí, výborů a konferencí, kam zval ty generální ředitele, kteří mohli dostat různé dotace a různé podpory. Byznysu se zpočátku nechtělo, protože nějaké zdržování a klimatické daně, to na první pohled nevypadalo nijak sympaticky. Takže jim se to nakonec vyplatí. Navíc zdražování nákladů likviduje hlavně ty malé firmy, jejichž teritorium převezmou ty velké korporace.

Navíc, když dochází k tomuto incestnímu propojení byznysu a vlády, tak pak už časem ani nepoznáme, jestli to je kapitalismus, nebo státem řízená ekonomika. Sice nedošlo ke znárodnění, ale ta firma stejně dostává státní finance a stejně dělá to, co ten stát řekne. Ale nejhorší na tom je, že ty direktivy nejsou racionální a nejsou efektivní - což tak většinou bývá, když ten úředník něco vymýšlí.

Proto také mám za to, že více než volný trh tady už máme něco, čemu říkám “korporátní socialismus” a co svou konstrukcí silně připomíná například uspořádání v Itálii ve třicátých letech - tedy velké provázání korporací a státu.

Vědecký konsensus?

Myslím, že máme vědecký konsenzus o tom, že lidé vypouštějí skleníkové plyny, spalují fosilní paliva a tím přispívají ke zvyšování hladiny CO2 v atmosféře, což by mělo mít nějaký vliv na teploty. Na tom konsenzus je. Není konsenzus na tom, jak velký ten vliv je.

Pokud se třeba zdvojnásobí koncentrace CO2, tak nevíme, jak velký vliv to bude mít na teplotu - jestli to bude jeden stupeň, půl stupně, nebo pět stupňů. Proto jsou různé klimatické modely, kde každý říká něco jiného. Na tom konsensus není, proto jsou i různé modely.

Ona ta otázka o konsensu je trochu zavádějící když se ptáte v roce 2024 - tedy poté, co máme za sebou skoro půlstoletí hrnutí dotací jedním směrem, máme za sebou desítky let toho, kdy lidé, co mají jiný názor, jsou vylučováni z diskuze, nejsou zváni na konference, nejsou jim publikovány články a jsou ostouzeni v médiích. Potom samozřejmě každý, kdo nastoupí do tohoto oboru, tak si dvakrát rozmyslí, než aby si pustil pusu na špacír. Takže tímto způsobem pak samozřejmě můžete vytvářet konsensus pro libovolný názor.

Myslím, že na tom už takový konsensus není. I ty klimatické modely se liší v tom, jaké dopady predikují. V odborné literatuře zjistíte, že i podle těch oficiálních modelů má oteplování nadále čistý pozitivní ekonomický dopad, co se týče vlivu na zemědělství a tak dále.

Podle těch oficiálních doktrín i to oteplení, které tady může být třeba za padesát let, ještě bude mít pozitivní důsledky. Takže to je stále stejné jako v těch dávných historických dobách, o kterých jsem mluvil.

Proč politici chtějí bojovat proti oteplování?

Tak to je asi nejzásadnější otázka: Co je za tím a proč se tohle děje? Na to každý může mít svůj názor. Dalo by se to interpretovat třeba ve smyslu “marketingu strachu”. Jedna z marketingových strategií se nazývá Fear Uncertainty Doubt. Ve spotřebiteli vyvolám obavu, že pokud si...

Klimatická krize se projevuje všude. Nejvíce na místech, na něž běžně nemyslíme. Říká se, že rozbuškami konfliktů budoucnosti budou spory o základní zdroje - pitnou vodu, zemědělskou půdu, místo pro život. Co dělat, když teplota na teploměru pořád stoupá - a možná už neklesne.

tags: #klimatické #změny #dopady #Sisyfos

Oblíbené příspěvky:

• Esej o ekologii krajiny
• Průvodce výběrem ekologických tašek
• Udržitelná budoucnost skrze ekologické zemědělství
• Krajina Opavska
• Co patří do plastů?