Dostupnost zdrojů energie a jejich spotřeba patří k základním předpokladům rozvoje společnosti. Spolu s několika dalšími faktory podmiňuje využívání energií dokonce samotnou existenci celé civilizace. Proto je nezbytné sledovat situaci a vývoj v oblasti dostupných energetických zdrojů a jejich spotřeby jak v celém národním hospodářství, tak i v jednotlivých sektorech.
Spotřeba paliv a energií v České republice
V celém národním hospodářství České republiky bylo v roce 2015 spotřebováno 967 PJ paliv a energií. Nejvíce bylo spotřebováno kapalných paliv (269 PJ), které v tomto roce představovaly 27,8 % z celkové spotřeby paliv a energií. Spotřeba zemního plynu činila 210 PJ, tedy 21,8 % z celkové spotřeby paliv a energií, spotřeba elektřiny 196 PJ (20,3 %) a spotřeba obnovitelných zdrojů energie 119 PJ (12,3 %).
V roce 2020 vzrostla celková spotřeba paliv a energií v národním hospodářství na 996 PJ, kapalných paliv bylo spotřebováno 266 PJ, zemního plynu 216 PJ, elektřiny 205 PJ a obnovitelných zdrojů energie 141 PJ. Největšího podílu na spotřebě stále dosahovala kapalná paliva (26,8 %), zemní plyn tvořil 21,7 %, elektřina 20,6 % a obnovitelné zdroje energie 14,2 %.
Téměř 28 % z celkové spotřeby paliv a energií tvoří sektor průmyslu, sektor domácností vykazuje 30 % z celkové spotřeby a ostatní odvětví jako např. stavebnictví, doprava, zemědělství a lesnictví či služby představují celkem 42 %.
Spotřeba elektřiny, tepla a zemního plynu podle sektorů
V případě spotřeby elektrické energie zaujímá největší podíl sektor průmyslu. V roce 2020 to bylo 40,4 % z její celkové spotřeby. Domácnosti se na spotřebě elektřiny podílely 28 %, ostatní odvětví 31,6 %.
Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě
Největší množství nakupovaného tepla je spotřebováváno v sektoru domácností. Ty z jeho celkové spotřeby v roce 2020 využily 49,3 %. Spotřeba nakupovaného tepla sektorem průmyslu tvořila 27,2 % a v ostatních odvětvích pak 23 %.
Spotřeba zemního plynu je mezi jednotlivé sektory rozložena rovnoměrněji. Největší podíl představuje sektor průmyslu, v němž se v roce 2020 spotřebovalo 39,4 % z celkového množství. Domácnosti spotřebovaly 36,0 % a ostatní odvětví 24,6 %.
Téměř veškerá spotřeba tuhých (uhelných) paliv směřuje do sektorů průmyslu a domácností. Podíl průmyslu na jejich celkové spotřebě vzrostl ze 44,8 % v roce 2015 na 53,1 % o pět let později, podíl domácností naopak klesl z 53,0 % na 45,1 % v roce 2020.
Kapalná paliva jsou dominantně spotřebovávána ve skupině ostatních odvětví, kam spadá zejména doprava. Ostatní odvětví se v roce 2020 na spotřebě kapalných paliv podílela 96,3 %.
V oblasti spotřeby obnovitelných zdrojů energií jednoznačně převažovala spotřeba v sektoru domácností. V roce 2015 tvořily domácnosti 65,4 % z celkové spotřeby obnovitelných zdrojů energie v národním hospodářství, v roce 2020 jejich podíl vzrostl na 66,9 %.
Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled
Spotřeba energie v domácnostech
U domácností, které spotřebovávají téměř třetinu celorepublikové spotřeby paliv a energií, se sleduje podrobněji, na jaké činnosti paliva a energie využívají.
Nejvíce paliv a energií využívají domácnosti na vytápění, směřují sem více než dvě třetiny jimi spotřebovaných paliv a energií, v roce 2015 to bylo konkrétně 191 276 TJ (67 % z celkové spotřeby v domácnostech), v roce 2020 pak 207 120 TJ (68 %).
Druhá energeticky nejnáročnější činnost je ohřev vody, na kterou domácnosti v roce 2015 spotřebovaly 48 739 TJ (17 %) a o pět let později 49 865 TJ (16 %). Třetí příčku zaujímá osvětlení a provoz velkých domácích spotřebičů, na něž ovšem domácnosti využívají pouze elektrickou energii. V roce 2015 za tímto účelem spotřebovaly 21 067 TJ elektrické energie (7,4 % ze všech spotřebovaných energií), v roce 2020 to bylo 21 827 TJ (7,2 %). Na vaření domácnosti v roce 2015 spotřebovaly 18 555 TJ (6,5 %), v roce 2020 pak 18 924 TJ (6,2 %).
Podle jednotlivých druhů paliv a energií tvoří největší část z celkové spotřeby v domácnostech zemní plyn a obnovitelné zdroje energie. V roce 2015 zaujímala spotřeba zemního plynu 28,4 % z celkové spotřeby paliv a energií domácnostmi a spotřeba obnovitelných zdrojů 25,3 %. Elektřina představovala 17,7 %, nakupované teplo 14,5 % a tuhá paliva 13,4 %.
V roce 2020 se struktura změnila, domácnosti více využívaly obnovitelné zdroje energie na úkor tuhých uhelných paliv. Obnovitelné zdroje tak s podílem 31,6 % na celkové spotřebě předstihly plyn, který vykryl 26 %. Podíl spotřeby elektřiny vzrostl na 19,2 %, podíl spotřeby nakupovaného tepla klesl na 13,7 % a tuhých paliv na 8,9 %.
Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj
V uvedeném pětiletí nezůstala stejná ani struktura paliv a energií využívaných domácnostmi pro vytápění. Podíl obnovitelných zdrojů vzrostl z 36 % na 42,6 % v roce 2020, podíl zemního plynu se nepatrně snížil z 26,9 % na 25,3 % a podíl spotřeby nakupovaného tepla zůstal téměř na stejné úrovni - z 13,4 % v roce 2015 vzrostl na 13,5 % v roce 2020. Výrazně však klesl podíl tuhých paliv, který v roce 2015 činil 19,2 % a v roce 2020 už jen 12,7 %.
Podíl obnovitelných zdrojů se zvýšil i v balíku paliv a energií spotřebovaných domácnostmi na ohřev teplé vody, konkrétně z 5,2 % v roce 2015 na 13,4 % v roce 2020. Z 20,7 % na 24,4 % vzrostl podíl elektřiny užívané k tomuto účelu, naproti tomu klesl podíl plynu ze 40 % na 34 % a podíl nakoupeného tepla se snížil z 31,7 % na 26,7 %.
Téměř všechny druhy sledovaných paliv a energií spotřebovávají domácnosti nejvíce na vytápění. Výjimku tvoří elektrická energie, které domácnosti spotřebují nejvíce na osvětlení a provoz velkých domácích spotřebičů. V roce 2015 tvořila tato spotřeba 40,6 % z celkové spotřeby elektřiny, v roce 2020 klesl podíl na 38 %. Na vytápění bylo z celkové spotřeby elektrické energie v roce 2015 spotřebováno 14,3 % elektřiny a v roce 2020 vzrostl tento podíl na 18,1 %.
Podíl zemního plynu určeného k vytápění na celkové spotřebě plynu domácnostmi vzrostl ze 63,5 % v roce 2015 na 66,2 % v roce 2020. Podíl plynu spotřebovaného na ohřev teplé vody klesl z více než 24 % v roce 2015 na necelých 22 % v roce 2020. Zbývající část zemního plynu je spotřebovávána na vaření. V letech 2015 i 2020 to bylo přibližně 12 %.
Z celkově nakoupeného tepla využily domácnosti v roce 2015 k vytápění 62 %, v roce 2020 pak 67,5 %. Zbývající část nakoupeného tepla domácnosti spotřebovaly na ohřev teplé vody.
Tuhých uhelných paliv bylo domácnostmi k vytápění v roce 2015 užito 96,6 %, v roce 2020 se podíl zvýšil na 97,2 %. Zbytek těchto paliv sloužil k ohřevu vody.
Z kapalných paliv spotřebovaných domácnostmi se v roce 2015 na vytápění užilo 69,1 % a na vaření téměř 30 %, v roce 2020 pak 78,5 % na vytápění a 21,5 % na vaření.
Z obnovitelných zdrojů sloužilo v roce 2015 v domácnostech k vytápění 95,5 % a jen 3,5 % na ohřev teplé vody.
Podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR
Využívání obnovitelných zdrojů energie je považováno za klíčový prvek energetické politiky, přispívá ke snižování emisí z fosilních paliv a závislosti na palivech dovážených ze zemí mimo EU.
Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2024 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT - SHARES 19,21 %.
Výroba elektřiny v ČR v letech 2024 a 2025
Celková výroba elektřiny v ČR zaznamenala v roce 2024 druhý rok po sobě meziroční pokles, tentokrát o zhruba 4 %. České zdroje vyrobily v roce 2024 celkem 68,7 TWh. Tento pokles byl způsoben zejména nižší výrobou v uhelných elektrárnách, kdy hnědouhelné elektrárny vyrobily zhruba o 8 % méně elektřiny a černouhelné dokonce o 64 % méně elektřiny než v roce 2023. Snížila se také výroba v jaderných elektrárnách, které v meziročním srovnání do sítě dodaly o 2 % méně elektrické energie. Významně naopak vzrostla výroba solárních elektráren, ty díky nárůstu instalovaného výkonu vyrobily podle dat ENTSO-E o 40,5 % více elektřiny než v roce 2023.
V roce 2025 celková výroba elektřiny v ČR poprvé od roku 2021 vzrostla, a to o 2,6 TWh (+3,8 %) na 71,4 TWh. Růst výroby táhly jaderné elektrárny, jejichž netto výroba vzrostla meziročně o 2,2 TWh (8,0 %) na 30,3 TWh. Brutto výroba jaderných elektráren vzrostla dokonce na 32,066 TWh, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Významný růst zaznamenaly také solární elektrárny (+0,8 TWh / +20,4 %) a elektrárny spalující biomasu (+0,7 TWh / +30,7 %). Naopak největší pokles nastal loni u vodních elektráren (-0,9 TWh / -36,9 %).
Jaderné a hnědouhelné zdroje jsou již tradičně největším zdrojem elektřiny v ČR, když se na celkové výrobě elektřiny podílely 40,8 %, respektive 33,5 % (v roce 2024). S 6,6% podílem na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o téměř 20,4 % (v roce 2025) opět předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,2 %.
Spotřeba elektřiny v ČR v letech 2024 a 2025
Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2024 stagnovala a nenavázala tak na klesající trend z předchozích let. Čistá spotřeba minulý rok dosáhla 57,9 TWh.
V roce 2025 nastal mírný nárůst, když spotřeba meziročně vzrostla o cca 2,3 %. Čistá spotřeba dosáhla 59,3 TWh. Loňský rok byl přitom mírně teplejší (+0,5 °C) než teplotní normál, nicméně byl o 1,5 °C chladnější než rok 2024, který byl z hlediska průměrné teploty nejteplejším rokem od roku 1961.
V roce 2024 k největšímu poklesu spotřeby došlo u maloodběratelů, mezi které se řadí malé a střední firmy a domácnosti. Meziroční pokles spotřeby se u této kategorie odběratelů pohybuje kolem hranice 9 %. Na trend úspor naskočili v roce 2024 i velkoodběratelé z vysokého napětí, tedy průmyslové podniky, komerční a logistické areály nebo datová centra. Ty tvoří více jak třetinu celkové spotřeby a dle dat ERÚ klesla jejich spotřeba o více jak 5 %.
Významný růst spotřeby zaznamenaly v roce 2025 domácnosti, mírný růst byl zaznamenán také u malých podniků. Velkoodběratelé a průmysl zaznamenali v závislosti na napěťové hladině stagnaci (VN) až mírný pokles (VVN).
Přeshraniční toky elektřiny
Rok 2024 se nesl ve znamení klesajícího exportu elektřiny z České republiky do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 6,43 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2023 představuje 30% pokles. Celkový export elektřiny činil 7,68 TWh a celkový import 1,26 TWh.
Ve srovnání s rokem 2024 došlo v roce 2025 k nárůstu objemu exportované elektřiny do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR dosáhla hodnoty 7,56 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2024 představuje 18% nárůst. Celkový export elektřiny činil 8,89 TWh a celkový import 1,34 TWh.
Vývoj v Evropské unii
V roce 2023 představovala energie z obnovitelných zdrojů 24,5 procent energie spotřebované v Evropské unii, což představuje nárůst o 23 procent oproti roku 2022. Podíl energie z obnovitelných zdrojů využívané v dopravě v EU dosáhl v roce 2023 10,8 procent, což představuje nárůst z 9,6 procent v roce 2022.
Na prvním místě mezi zeměmi Evropské unie se umístilo Švédsko, přičemž dvě třetiny (66,4 %) jeho hrubé konečné spotřeby energie v roce 2023 pocházely z obnovitelných zdrojů. Následovalo Finsko s 50,8 % a na třetím místě se umístilo Dánsko s 44,9 %.
Budoucnost energetiky v ČR
Česká energetika předpokládá odchod od uhlí, náhradní zdroj ale zatím nestojí. Klíčovou roli bude do budoucna však hrát jaderná energetika. V Dukovanech mají vyrůst dva nové jaderné bloky: „Harmonogram pro nové dva jaderné bloky v Dukovanech zní konec roku 2039 pro uvedení do provozu bloku č. 6. Toto je ambiciózní cíl. Je to ale termín, který bude požadovat Elektrárna EDU II ve svém kontraktu se společností KHNP a ta tvrdí, že tento termín splní.
Shrnutí klíčových ukazatelů roku 2024
- Celková výroba elektřiny: 68,7 TWh (-4 %)
- Celková spotřeba elektřiny: 57,9 TWh (0 %)
- Výroba z uhelných zdrojů: 23,7 TWh (-12 %)
- Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny: 18,5 %
- Výroba solárních elektráren: 3,9 TWh (+40 %)
- Průměrná spotová cena: 85 EUR/MWh
- Přeshraniční bilance: 6,43 TWh (-30 %)
- Cena elektřiny pro domácnosti: 2667 Kč/MWh (-22 %)
Energetická ročenka 2024 si klade za cíl shrnout v datech vývoj české energetiky za poslední rok a nabídnout čtenářům vysvětlení hlavních milníků a jejich dopadů na firmy a domácnosti. Pomáhá tak lépe pochopit, jak tolik diskutovaná transformace energetiky dopadá na koncové spotřebitele.
tags: #vyvoj #spotreby #energie #z #obnovitelnych #zdroju
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]