Vývoj stavu dojnic v ekologickém zemědělství

K pochopení vývoje ekologického chovu dojnic a produkce biomléka je nutné se podívat na celkový vývoj chovu dojnic v ČR.

Faktory ovlivňující stav dojnic

Příčinou poklesu stavu dojnic je, vedle zvyšující se užitkovosti, vývoj ceny, za kterou zpracovatelé syrové kravské mléko vykupují. Jestliže se obecně uvádí, že náklady na výrobu mléka jsou okolo 8,50 Kč/l, pak celý sektor je pod touto hranicí od poloviny roku 2008, koncem roku 2008 klesla výkupní cena pod 7 Kč/l a v polovině roku 2009 klesla výkupní cena na (nebo i pod) úroveň 6 Kč/l. V současnosti se výkupní cena mléka pohybuje mezi 7 - 7,50 Kč/l.

Další příčinou je stagnující objem produkce syrového mléka a klesající čistý export mléka (již v roce 2008 byl export a import mléka a mléčných produktů zhruba vyrovnán).

Vývoj obchodu s biopotravinami

Vývoj obchodu s biopotravinami v letech 2005-2008 je charakterizován výrazným nárůstem maloobchodního obratu. Mléko a mléčné výrobky měly roce 2008 na českém trhu biopotravin podíl 22,5 % (meziroční nárůst o 1,5 %). Celkově měla tato kategorie objem 400 mil. Kč, což je nárůst oproti roku 2007 o 48 %. V ČR ještě počátkem roku 2009 trval nedostatek syrového biomléka a mlékárny dovážely biomléko ze zahraničí. Mlékárny denně zpracovávaly počátkem roku 2009 okolo 55 tis. litrů biomléka, z toho dovážely cca 22 tis. litrů ze Slovenska.

Šetření stavu chovů v EZ

Šetření stavu chovů v EZ, které proběhlo v květnu-červnu 2006 v rámci projektu NAZV 1G58063, bylo zopakováno v říjnu-prosinci 2009 v rámci veřejné zakázky MZe Podpora rozvoje regionálního odbytu biopotravin. Celkem bylo osloveno 77 ekofarem (včetně farem v přechodném období). Ve skupině dodavatelů konvenčním mlékárnám je pět dodavatelů produkujících biomléko s denní produkcí 4200l. v přechodném období. Celková denní produkce této skupiny je cca 21 tis.l.

Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě

Odchov telat a jalovic

Nově narozená jalovička je z pohledu řízené genetiky pokrokem a budoucností stáda. Takováto jalovička má být nositelkou zlepšujících genů a vlastností, které se chovatel snaží ve stádě udržet nebo rozvinout, a které se navenek projevují ve fenotypu zvířat. Aby se tyto vlastnosti mohly plně vyvinout a projevit u dospělých zvířat, je potřebné poskytnout co nejlepší životní podmínky telatům a jalovicím v průběhu jejich růstu a vývinu. Jak ukazují statistické údaje, mají chovatelé (nejen) v ČR v odchovu telat a jalovic stále ještě značné rezervy. Přitom odchov telat a jalovic představuje jednu z nejvyšších nákladových položek v chovu skotu vůbec. V ceně mléka jde o druhou až třetí nejvyšší nákladovou položku hned za náklady na krmiva krav. Mladá rostoucí zvířata mají nejvyšší růstový potenciál, a lepší konverzi krmiva, než dospělá zvířata. V ekologickém systému chovu zvířat je velmi výhodné tohoto fenoménu plně využít a dosáhnout zdravého a efektivního vývoje telat a jalovic za ekonomicky přijatelných nákladů.

Nedostatky v odchovu se pak odráží ve snížené intenzitě a kvalitě růstu a později se pak tyto chyby jen obtížně odstraňují (za velmi vysokých finančních nákladů). Projevem zdravého a optimalizovaného odchovu jalovic je časný věk při prvním otelení. Toho se dosahuje kvalitní krmnou dávkou a dobrým zdravotním stavem odchovávaných zvířat. Oba parametry bývají vzájemně podmíněny, tj. je obtížné dosáhnout dobrého zdravotního stavu při špatné výživě. Naplněním požadavků jalovic na zdravý růst a vývoj navíc snižujeme celkovou finanční náročnost celého odchovu jalovic.

Cena za krmiva tvoří obvykle > 60 % celkových nákladů na krmný den v odchovu jalovic a současně představují téměř 12 % celkových nákladů na krmiva celé farmy. Zkrácením délky odchovu jalovic tak významně ovlivníme výši těchto nákladů. S věkem jalovic při prvním otelení úzce souvisí i potřebný počet jalovic, který je nutný k obměně stáda.

V tabulce 1 je uvedeno srovnání počtu jalovic nutný k přirozené obnově stáda o velikosti 100 krav, a to při jejich různém věku při prvním otelení a rozdílné intenzitě brakování. Například, při 30% brakování ve stádě a věku jalovic při prvním otelení 24 měsíců, chovatel potřebuje pro obnovu stáda minimálně 66 jalovic. Při stejné intenzitě brakování, ale telení jalovic až ve věku 32. měsíců, potřebuje chovatel k obnově stáda již 88 jalovic.

Způsob a intenzita odchovu mladých zvířat přes pubertu do zabřeznutí, musí odrážet požadovaný věk při prvním otelení jalovic. Zvolenou intenzitu růstu zvířat zohledníme správným definováním požadavků na živiny, které odrážejí požadovaný přírůstek.

Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled

Jak ukazují data z kontroly užitkovosti v ČR, má řada chovatelů značné rezervy právě v odchovu jalovic, které se pak přenáší i do snížené užitkovosti dojnic a zvýšené míry zdravotních poruch krav. Podle dat z kontroly užitkovosti v ČR zpravidla dosahují (nejen) ekologičtí chovatelé s nižším věkem krav při 1. otelení lepších výsledků v mléčné užitkovosti.

Zatímco průměrný věk jalovic při prvním otelení byl v roce 2012 v ČR u holštýnského plemene 25 měsíců a 18 dní, resp. českého strakatého skotu 28 měsíců a 12 dní, v roce 2019 to bylo již u holštýnského skotu 24 měsíců a 21 dní, u českého strakatého skotu 27 měsíců a 19 dní.

Uvedené cíle jsou založeny na růstovém vzorci a procentu tělesné váhy dospělých zvířat. Pohlavní dospělost by měla u jalovic přicházet při dosažení 45 až 50% váhy dospělého zvířete, první zapuštění při dosažení > 55 % váhy dospělého zvířete, první otelení při dosažení 85 až 90% váhy dospělých zvířat, druhé otelení při dosažení 95% váhy dospělého zvířete a při třetím otelení by měly krávy dosahovat již plné hmotnosti, tj. 100 % hmotnosti dospělce.

Nejprve potřebujeme znát dospělou váhu zvířat - zjistíme ji vážením zvířat ve stádě nebo použitím plemenného standardu. Stanovíme si cílový věk při prvním otelení jalovic a pomocí přepočtu doporučené procentuální váhy dospělého zvířete stanovíme věk a váhu jalovic při zapouštění. Např., cílový věk při prvním otelení je 23 měsíců, tzn. zapouštění proběhne ve 14. měsíci stáří, váha dospělých zvířat ve stádě činí 620 kg, při zapouštění musí jalovice vážit 55 % z této hmotnosti, tj. 340 kg. Takto stanovíme požadované přírůstky.

Pro kontrolu správného růstu jalovic mohou sloužit předepsané růstové křivky, které jsou vytvořeny zvlášť pro tělesnou hmotnost a zvlášť pro výšku zvířat. Sledovat pouze tělesnou hmotnost ovšem nestačí; jalovice při výživě s nevyváženými poměry energie a bílkovin často dosahují předepsané hmotnosti (tuční), nesplňují však požadavky na výšku. Důležitá je rovněž vyrovnanost v růstu v rámci stáda a skupin. Nemocná zvířata často v růstu zaostávají a v době prvního otelení pak nedosahují námi požadovaných parametrů. Snížení věku při prvním otelení na 22 měsíců nepřináší riziko snížení užitkovosti, závisí však na cílené intenzitě růstu zvířat od narození.

Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj

Optimalizovaný růst a intenzita odchovu jalovic není primárně podmíněna množstvím zkrmovaných krmných směsí a jadrných krmiv. Použití vyšší dávky jadrných komponent (např. glycidového nebo bílkovinného charakteru) má však opodstatnění při nedostatečné živinové kvalitě objemného krmiva. O to větší důraz musí být kladen na nutriční kvalitu pícnin (pastevní porosty, senáže, seno…). Např., kvalitní mladý pastevní porost může pokrýt požadavek na přírůstek 1 000 g za den, ale přestárlý, odkvetlý nebo nevhodně složený pastevní porost nemusí pokrýt ani požadavek na záchovu (tj. s nulovým přírůstkem). Nezřídka jsou vysoké přírůstky zvířat z pastvy zmařeny přes zimní období, kdy je v mnoha chovech krmeno seno nebo travní senáž podprůměrné kvality.

Pohyb rostoucích zvířat ve výbězích a na pastvině pomáhá zlepšovat kvalitní vývoj pohybového i dýchacího aparátu. Minimalizace času stráveného ve stájovém prostředí a pobyt na travnatých plochách, prospívá jak zdravotnímu stavu paznehtů u jalovic, tak i končetinám obecně. Celkově se navíc u jalovic upevňuje imunitní systém a celková tělesná kondice zvířat. Pohodu zvířat - welfare můžeme zlepšovat i ve stájích. Například tím, že zvířatům poskytneme dostatek prostoru (nepřeplňováním kotců ve stájích, nenaplňováním kapacity stájí na 100 % či nevytvářením příliš velkých skupin zvířat), celodenní dostupností kvalitní napájecí (pitné) vody, zajištěním čerstvého vzduchu ve stájích i odvětráváním stájových plynů a nadměrné vlhkosti. Vlídný a klidný přístup a zacházení se zvířaty je především v ekologické zemědělství samozřejmostí.

Inovativní přístupy k chovu

Projekt řeší zavedení inovativního přístupu k chovu holštýnských dojnic v ekologickém systému zlepšením celkové techniky a technologie chovu v průběhu celého mezidobí. Předmětem byla výstavba nové stáje pro chov dojnic s novými prvky ustájení, dojení, řízení managementu stáda a řízení mikroklimatu a nakládání s odpady z živočišné produkce. Po výstavbě nové stáje došlo u dojnic ke zlepšení všech parametrů welfare. Stáj je vybavena řadou prvků, které napomohli mimo jiné ve zvýšení průměrné mléčné užitkovosti, zlepšení parametrů reprodukce (zlepšená detekce říje) a zlepšení zdravotního stavu dojnic.

tags: #vývoj #stavu #dojnic #v #ekologickém #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Práva zaměstnanců při ohrožení nemocí z povolání
• Zpětná Klapka DN 100: Instalace
• Emise Státní symboly od Milana Hegara
• Vybavení skautské chaty
• Výskyt rtuti