Vývoj znečištění ovzduší v České republice: Analýza dat

Z výsledků dlouhodobého měření vyplývá, že téměř všechny měřené znečišťující látky mají klesající vývoj. Tento pokles je obecně v ČR výsledkem restrukturalizace národního hospodářství, modernizací zdrojů znečišťujících látek (zejména v odvětví průmyslu), ukončení nebo omezení některých provozů. Nejvýraznější pokles emisí v ČR můžeme zaznamenat v letech 1990-2001.

V následujících letech 2002-2012 dochází k pozvolnému poklesu emisí hlavně díky nové legislativě jež reflektuje mnoho evropských směrnic. Mimo zákonná opatření se na snižování emisí odrazila i ekonomická krize jež znamenala útlum řady výrobních sektorů. V období 2013-2016 trend snižování emisí pokračuje. Dochází k dalším technickým opatřením pro snižování emisí v průmyslu. Zákon o ochraně ovzduší se zaměřil i na omezení emisí z lokálního vytápění domácností omezením výroby vybraných spalovacích zdrojů od r.

Rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší vyhovující. Prodloužil tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozím období. Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za hodnocené období 2013-2023 statisticky významně klesají (Tab. 1).

Nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity v některých částech České republiky (ČR). V roce 2023 se jednalo zejména o karcinogenní benzo[a]pyren (0,9 % území ČR). K překročení imisního limitu přízemního O3 došlo ve tříletém období 2021-2023 na pouhých 0,1 % území ČR.

V případě suspendovaných částice frakce PM10 a PM2,5 překročila zákonem stanovené imisní limity modelovaná 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 a modelovaná roční průměrná koncentrace PM2,5 (Tab. 1, Obr. Obr.).

Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě

Hodnocené koncentrace některých látek (suspendované částice PM10 a PM2,5, oxid dusičitý (NO2), oxid siřičitý (SO2), oxid uhelnatý (CO), benzo[a]pyren (BaP), benzen a olovo) dosáhly v roce 2023 nejnižších hodnot za hodnocené období 2013-2023 (Obr. 1). Poprvé za celou historii měření nebyl na měřicích stanicích překročen žádný z imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2,5.

Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. V porovnání s normálem 1991-2020 byl rok 2023 na území ČR teplotně silně nadnormální a srážkově normální a panovaly zlepšené rozptylové podmínky.

Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílejí průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší (např. výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích nebo obnova vozového parku). Na výrazném meziročním poklesu koncentrací látek znečišťujících ovzduší v aglomeraci O/K/F-M se kromě příznivých meteorologických podmínek a výše zmíněných opatření pravděpodobně projevil i efekt odstavení výroby ve velké části hutního komplexu v Ostravě Kunčicích v závěru roku.

Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu v roce 2023 představovaly 0,9 % území ČR, kde žije přibližně 5,9 % obyvatel (Obr. 6). Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Po zahrnutí přízemního ozonu bylo oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu v roce 2023 vymezeno 1 % území ČR, kde žije přibližně 6 % obyvatel (Obr. Obr. Obr.).

Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled

Hlavní znečišťující látky a jejich vývoj

Suspendované částice PM10 a PM2,5

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakcí PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší ČR. K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 v roce 2023 nedošlo1 na žádné ze 158 stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení.

36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 (v průměru ze všech stanic, pro které je k dispozici měření za celé hodnocené období) se v letech 2012-2022 pohybovala v rozmezí od cca 27 do 50 µg·m-3 (Obr. 9). Rok 2023 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 (Obr. 10) počínající rokem 2019.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 nebyl v roce 2023 překročen na žádné z 97 stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Roční průměrné koncentrace PM2,5 (v průměru ze všech stanic, pro které je k dispozici měření za celé hodnocené období) se v letech 2013-2023 pohybovala v rozmezí od 11,9 do 22,1 µg·m-3 (Obr. 13).

Benzo[a]pyren

Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem představuje dlouhodobě jednu z hlavních výzev týkajících se kvality ovzduší v České republice. Roční imisní limit benzo[a]pyrenu byl překročen na 0,9 % plochy ČR s cca 5,9 % obyvatel (Obr. 14). Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na všech typech stanic na celém území aglomerace O/K/F-M.

Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ve srovnání s ostatními mapovanými látkami. Roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu poklesla oproti roku 2022 o cca 36 % (o 0,4 ng·m-3). Oproti desetiletému průměru (2013-2022) byla roční koncentrace benzo[a]pyrenu nižší o 53 % (o 0,7 ng·m-3; Obr. Obr. Obr.).

Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj

Přízemní ozon (O3)

Přízemní ozon (O3) je označován za sekundární znečišťující látku. V ovzduší vzniká v celé řadě chemických reakcí jiných látek v ovzduší a za přítomnosti slunečního záření. Imisní limit přízemního O3 byl za tříleté období 2021-2023 překročen pouze na 4 ze 68 stanic (6 %), na kterých byly koncentrace přízemního O3 měřeny.

Nejvyšší koncentrace přízemního O3 byly v roce 2023 naměřeny v červenci, tj. v nejteplejším měsíci roku 2023, který byl charakterizován jako teplotně nadnormální a srážkově jako normální. Nárůst koncentrací od dubna do srpna odpovídá meteorologickým podmínkám v těchto měsících.

Oxid dusičitý (NO2)

Oxid dusičitý (NO2) postihuje především dýchací systém člověka, kdy narůstá reaktivita dýchacích cest a následně nárůst obtíží u astmatiků. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici. Rok 2023 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2 počínající rokem 2020.

Ostatní látky znečišťující ovzduší

Imisní limity ostatních látek znečišťujících ovzduší (benzenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo), oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého; např. Obr. 20, Obr. 21, Obr. 22) nebyly v roce 2023, podobně jako v minulých letech, překročeny.

Smogové situace

V roce 2023 byla v rámci SVRS z důvodu překročení prahových hodnot O3 vyhlášena jediná smogová situace, a to pro území Ústeckého kraje ve dnech 12.-13. 9. Její celková délka činila 16 h.

Dále byly v rámci SVRS 7. 12. vyhlášeny celkem tři smogové situace z důvodu překročení prahových hodnot suspendovaných částic PM10, a to pro Třinecko a zónu Moravskoslezsko (v těchto oblastech trvala smogová situace do 8. 12.) a pro území aglomerace O/K/F-M bez Třinecka (kde smogová situace trvala do 9. 12.). Jejich souhrnná délka činila 105 h.

Regionální rozdíly v kvalitě ovzduší

V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat populací váženou koncentrací znečišťující látky. V roce 2023 po čtvrté v řadě průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 vážených populací v regionech nepřekročily nikde imisní limit.

Nejvyšší průměrné koncentraci jsou vystaveni lidé v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, dále v krajích Moravskoslezský bez aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, Olomoucký a v Brně. Nejnižší populací vážené koncentrace pro suspendované částice PM10 a PM2,5 byly odhadnuty pro kraje Karlovarský, Jihočeský a Plzeňský.

Nejvyšším populací váženým koncentracím přízemního ozonu na úrovni hodnoty imisního limitu byly v roce 2023 vystaveny obyvatelé v Ústeckém kraji a v Praze a v Brně.

Emise znečišťujících látek

Vyhodnocení emisí za rok 2023 (předběžná data) ukazuje meziroční pokles u všech emisí. Pokles emisí bylo možné stejně jako v roce 2022 očekávat v návaznosti na příznivější podmínky topného období, které se promítají do modelového výpočtu emisí z vytápění domácností. K ještě většímu procentnímu snížení došlo u průmyslových zdrojů, mj. v souvislosti s poklesem produkce u energeticky a emisně náročných komodit.

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2,5 (83,1 %), PM10 (67,3 %), TZL (59,6 %), benzo[a]pyrenu (97,1 %), kadmia (51,7 %), arsenu (33,4 %), oxidu uhelnatého (71,5 %), a NMVOC (55,2 %).

Depozice

Celková depozice dusíku na plochu ČR dosáhla v roce 2023 hodnoty 41 472 t. Ve srovnání s rokem 2022 (39 375 t) se jedná o nárůst o 5 %. Vyšších hodnot bylo dosaženo v oblasti Jizerských a Orlických hor, Krkonoš a Jeseníků.

Suchá depozice kadmia byla v roce 2023 (0,9 t) stejná jako v roce 2022 a 2021. Suchá depozice olova byla v roce 2023 (12 t) o 33 % nižší než v roce 2022.

Tabulka: Imisní charakteristiky a jejich vývoj

Poznámka: Tabulka shrnuje hlavní trendy ve vývoji imisních charakteristik v České republice v období 2013-2023.

Publikace: Ročenka Praha - životní prostředí (tato publikace, vyd. Atlas ŽP v Praze: www.premis.cz/atlaszp, resp. Informační stránky hl. m. také www.praha-mesto.cz/zp, resp. Publikace: Zpráva o životním prostředí České republiky v roce (akt. ŽP ČR - česko-angl. verze, akt. (akt. vyd. v oblastech působnosti územních odborů MŽP a v hl. m. Publikace: Informace o životním prostředí v České republice (akt. v roce (akt. vydání: za rok 2004, vyd. Publikace: Znečištění ovzduší na území České republiky - Ročenka (akt. přehled (akt. Publikace: Hydrologická ročenka (akt. vyd. 2005), Jakost povrchových a podzemních vod v ČR (posl. povrchových a podzemních vod v ČR 2001, vyd. Publikace: Chráněná území ĆR, svazek XII. Praha. Vyd. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.

Koncentrace CO jsou na naší lokalitě i celorepublikově nejvíce ovlivněny spalováním tuhých paliv při vytápění domácností. V přiloženém grafu můžeme vidět prudký pokles, který nastal po roce 2011, kdy došlo také úpravě legislativy.

Vývoj koncentrací NO2 byl ovlivněn v polovině 90. let změnou legislativy a zaváděním nových technologii. Graf vývoje průměrných ročních koncentrací ukazuje, že od poloviny 90. let byla situace poměrně stabilní a od roku 2011 opět dochází každoročně k poklesu měřených koncentrací. Koncentrace NO2 jsou na naší lokalitě nejvíce ovlivněny dopravou, zemědělskou výrobou a lokálními topeništi a hodnoty jsou totožné s ostatními stanicemi venkovského typu. Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2022 a dosahovaly hodnoty 194,7 μg·m-3, naopak nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 1998 353,5 μg·m-3.

V evropském kontextu je situace obdobná jako v České republice. Koncentrace O3 jsou po celou dobu měření na stabilní úrovni. Výsledky ročních průměrů ukazují, že hodnoty z naší stanice jsou výrazně vyšší, než je celorepublikový průměr. Takto vysoké hodnoty jsou ale charakteristické pro tento typ venkovských stanic. Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2014 a dosahovaly hodnoty 57,0 μg·m-3. Naopak, nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2003, a to 72,6 μg·m-3. V porovnání hodnot V rámci Evropy koncentrace O3 (vzhledem k mechanismu jeho vzniku), narůstají od nízkých hodnot v severní Evropě až po nejvyšší koncentrace zejména ve státech kolem Středozemního moře.

Roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 vykazuji podobný vývoj, který v posledních letech mírně kolísá. V letech 2001-2006 došlo k nárůstu koncentrací, jež odrážely nepříznivé meteorologické podmínky zejména v zimním období. Naměřené koncentrace na naší stanici, odpovídají hodnotám ze stanic venkovského typu a korespondují s vývojem na území České republiky. Nejvyšší průměrné roční koncentrace pro PM10 byly zaznamenány v roce 2005 a to 28,3 μg·m-3 a pro PM2,5 v roce 2013 a to 15,3 μg·m-3. Naopak nejnižší hodnoty byly shodně zaznamenány u obou měření v roce 2023.

Výrazný pokles koncentrací SO2 od poloviny 90. let odráží změnu legislativy a s tím spojené změny v průmyslu. Tato změna je vyjádřena jak na celorepublikové úrovni tak i na výsledcích naší stanice. V současné době jsou koncentrace SO2 na poměrně nízké úrovni a vyšší koncentrace jsou zaznamenávány v průmyslových regionech. Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2020 a dosahovaly hodnoty 1,0 μg·m-3 naopak nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 1996 16,1 μg·m-3. V roce 2023 došlo k mírnému zvýšení měřených koncentrací. Situace s koncentracemi SO2 v kontextu Evropy se od České republiky výrazně neliší a situace s vývojem koncentrací této látky se daří díky legislativě regulovat.

Zdroj: interní dokumenty ČHMÚ a ČHMÚ, 2022.

tags: #vývoj #znečištění #ovzduší #v #čr #data

Oblíbené příspěvky:

• Interiérové dveře a příroda
• Jak se zbavit kůrovce šetrně k přírodě
• Metody reprodukce skotu
• Princip fluidního spalování
• Nerezový koš s plastovým víkem – recenze