Jedním z ožehavých témat, jimiž se experti z Akademie věd ČR zabývají, je i otázka životního prostředí. Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR.
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.
„Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.
Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. Při sledování novorozenců v Karviné a Českých Budějovicích odborníci zjistili, že vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty. Při sledování vývoje dětí ve věku dvou let však žádné rozdíly mezi dětmi z Karviné a Českých Budějovic zjištěny nebyly.
V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se v pánevních okresech Ústeckého kraje rodilo významně více dětí s nízkou porodní hmotností (<2500 g). Lze proto předpokládat, že se v těchto okresech po roce 2020 zvýší výskyt kardiovaskulárních onemocnění a diabetu druhého stupně.
Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě
Pod hlavičkou projektu Strategie AV21 Qualitas - Kvalitní život ve zdraví i nemoci odborníci z pracovišť Akademie věd ČR začali sledovat vliv ovzduší na novorozence v okresech Mostě a České Budějovice a zjistili, že při srovnání koncentrací PM2.5 a B[a]P v roce 2016 a 2017 nebyly mezi sledovanými lokalitami žádné rozdíly.
Kateřina Hoňková z téhož pracoviště shrnula výsledky genové exprese ze srovnání expresních profilů novorozenců z Karviné a Českých Budějovic, a to ve dvou ročních obdobích. Největší počet odlišně exprimovaných genů experti pozorovali u obou lokalit v zimním období, přičemž genovou expresi porovnávali s novorozenci, kteří se narodili v letním období. Autorka výzkumu poukázala, že období má významný vliv na počet genů a rovněž na to, jak se mění genové exprese ve sledovaných lokalitách.
Odlišně exprimované geny, které vědci pozorují v Karviné, mají význam především v oxidačním stresu, imunitní a zánětlivé odpovědi a při vývoji neuronů. Závěrem Kateřina Hoňková představila předběžné výsledky analýzy genové exprese u vzorků z Mostu a Českých Budějovic - celkové výsledky budou vědci znát v nadcházejícím roce.
Vít Kosek z Vysokého učení technického v Praze informoval o využití lipidomiky v rámci biomonitoringu znečištěných lokalit. Lipidomika je analýza spektra lipidů v biologických systémech a studuje změny v obsahu lipidů - tedy triacylglycerolů, esterů cholesterol, fosfocholinů, fosfoetanolaminů a volných mastných kyselin.
Při analýze plazmy matek a novorozenců z Karviné a Českých Budějovic v zimním období se koncentrace oxidovaných lipidů v souborech matek i novorozenců mezi lokalitami významně lišila. Výsledky přinášejí nové poznatky o případném vlivu znečištěného ovzduší na metabolismus lipidů u matek i novorozenců.
Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled
O vlivu znečištěného ovzduší na dýchací funkce u dětí referovala Eva Rychlíková ze Zdravotnického ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Prostřednictvím spirometrie bylo opakovaně vyšetřeno celkem 310 dětí z Litvínova, Ústí nad Labem, Litoměřic, Sokolova, Prahy, Hrabyně a Opavy. Jejich dýchací funkce významně ovlivnilo vzdělání matky, alergické nemoci a v anamnéze uváděná návštěva mateřských školek. Znečištěné ovzduší mělo negativní vliv v některých lokalitách, a to zejména kvůli dopravě.
Na dlouhodobá zdravotní rizika a dopady na zdraví obyvatel Ostravska upozornil Vítězslav Jiřík z Lékařské Fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. V retrospektivní studii analyzoval vlivy polutantů z rozptylových modelů na populace v průmyslově zatížené oblasti (Moravskoslezský kraj - 1 249 323 obyvatel) a průmyslově nezatíženou oblast (Jihočeský kraj - 631 387 obyvatel).
Zvýšení zdravotních rizik, které identifikovaly již dřívější studie, se potvrdilo u některých respiračních onemocnění. Z analýzy vzešly nové souvislosti, které napovídají o vztahu mezi expozicemi znečištěnému ovzduší a poruchami imunitního systému. Zároveň se ale nepotvrdila zvýšená karcinogenní rizika (WHO IARC vs. USEPA) znečištěného ovzduší Ostravska. Potvrzeny rovněž nebyly souvislosti týkající se zvýšené úmrtnosti v environmentálně zatížené oblasti oproti nezatížené.
Úroveň vlivů znečištěného ovzduší na populaci je potřeba hledat v hlubších souvislostech mezi expozicemi a změnami na molekulární úrovni, které přispívají k „civilizačnímu“ efektu celkového expozomu.
Hynek Beran z Českého vysokého učení technického v Praze upozornil na vztah energetiky a jejího vlivu na životní prostředí a zdraví. V roce 2022 se mají v Evropské unii zpřísnit emisní limity, v důsledku čehož lze předpokládat odstavení nekolonizovaných fosilních zdrojů v ČR a také v Německu. V Česku jde asi o 40 % výkonu, z energetické bilance tedy ubude exportní saldo.
Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj
Soustavu bude třeba nově řídit prostřednictvím iniciativy Průmysl 4.0 a decentrální regulace, nikoli exportem energie z nekolonizovaných zdrojů. Přesto u nás i v sousedním Německu zůstane na přechodné období část výroby energie z fosilních paliv - v našem případě asi zhruba 30 %. V tomto ohledu je třeba obor pojmout jako průmyslové odvětví, dokončit důslednou ekologizaci a také narovnat ekonomiku, aby nezpůsobovala v daném regionu ekonomickou nouzi.
Podobně jako v jaderné elektrárně kontrolují ozáření či spíše neozáření personálu po každé směně, navrhujeme jako součást ekologizované části fosilní energetiky pravidelné lékařské kontroly. Neekologizovaný obor napáchal v minulosti mnohé škody.
Na konci listopadu minulého roku vyšla zpráva o životním prostředí České republiky 2022. Jedná se o komplexní dokument, který shrnuje poznatky o stavu a vývoji jednotlivých složek životního prostředí, vlivu hospodářských sektorů, nástrojích politiky, dopadech současného stavu na lidské zdraví a ekosystémy a o stavu životního prostředí v mezinárodním kontextu.
„Chceme kromě jiného též posoudit naplňování Státní politiky životního prostředí a identifikovat nové oblasti, které by měly být řešeny. Ze závěrů vyplývá, že stav životního prostředí Česka, zejména v oblastech ovzduší, vod a lesů, není stále vyhovující i přes mírné pozitivní změny v posledních letech. Stav životního prostředí ovlivňují kromě sektorů národního hospodářství i domácnosti a projevy změny klimatu. Intenzivní využívání přírodních zdrojů vytváří tlak na ekosystémy a biodiverzitu.
„Pokrok Česka směrem k plnění dekarbonizačních cílů a ve směřování ke klimatické neutralitě dle Zelené dohody pro Evropu a evropské legislativy je prozatím malý,“ píše se tučnými písmeny ve zprávě a uvádějí se podrobně i důvody. Průběžné plnění cílů je dle těchto informací ovlivněno vývojem v oblasti využití území a lesnictví a také situací v energetice a dopravě.
Lesy Česka jsou nadále postiženy kůrovcovou kalamitou a neplní tak svoji roli při ukládání uhlíku. Rok 2022 byl pátý nejteplejší od roku 1961 s nadprůměrně teplým létem. Vysoké teploty a plošně nevyrovnané srážky vedly k rozvoji klimatického, půdního a hydrologického sucha na značné části území Česka. Sucho vedlo ke zvýšenému nebezpečí požárů, index nebezpečí požárů ve vegetačním období byl druhý nejvyšší od roku 2000.
V lesích lze pozorovat postupné snižování intenzity kůrovcové kalamity. Od jejího počátku v roce 2015 došlo v roce 2022 podruhé za sebou ke snížení celkové těžby dřeva a rozsah těžby se tak vrátil přibližně na úroveň roku 2018. Nicméně, podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě je stále velmi vysoký.
Přestože meziročně došlo k mírnému nárůstu plochy přírodních biotopů, pokračuje pokles početnosti ptačích populací, které jsou hlavním indikátorem biodiverzity lesní a zemědělské krajiny. Nadále se snižuje rozloha zemědělské (zejména orné) půdy a zvyšuje se rozloha zastavěných ploch.
Kvalita povrchových vod se od roku 2000 výrazně zlepšila, avšak v krátkodobém trendu stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění. Kvalita vody je i nadále hodnocena na většině úseků vodních toků III. třídou (znečištěná voda).
Emise do ovzduší klesají, ve struktuře emisí se zvyšuje význam malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Přetrvávajícím problémem je vysoký podíl emisí do ovzduší pocházejících ze spotřeby paliv v domácnostech. Je to způsobeno zejména lokálním vytápěním tuhými palivy.
V energetice směřuje vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů u většiny paliv ke stanoveným cílům, postupně pokračuje odklon od pevných fosilních paliv a zvyšuje se podíl obnovitelných zdrojů. V roce 2022 však v důsledku omezené dostupnosti zemního plynu a výrazného zvýšení jeho ceny klesla výroba elektřiny z tohoto zdroje, který byl nahrazen domácím hnědým uhlím.
Využití alternativních paliv a pohonů v dopravě roste, meziročně se výrazně zvýšil počet registrací bateriových elektrických osobních automobilů.
Pozitivní pro přechod na oběhové hospodářství je, že v celkovém nakládání s odpady stále dominuje jejich využití, především materiálové, což je v souladu s platnou hierarchií způsobů nakládání s odpady.
Zpráva o životním prostředí 2022 vyšla v na konci listopadu 2023 v podrobném znění (v podrobném znění je zpracována jednou za dva roky). Ochrana životního prostředí včetně řešení změny klimatu je dlouhodobě finančně zajišťována jak z národních, tak i z evropských zdrojů prostřednictvím operačních programů.
Česká informační agentura životního prostředí dále zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí ČR v pořadí již 33. ročník publikace Statistická ročenka životního prostředí České republiky.
Jaký je vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí? Jak Češi přistupují například k ochraně přírody, znečištění ovzduší nebo změně klimatu? A v čem jsou jiní než většina Evropanů? Odpověď na tyto otázky a mnoho dalších vám nabízí tato kniha. Čtenářům předkládá to nejdůležitější z reprezentativních průzkumů a výzkumů, které se zabývaly postoji a chováním české veřejnosti v environmentální oblasti.
Souhrn veřejného mínění v jednotlivých oblastech ochrany přírody a životního prostředí ilustrují infografiky Na rozsáhlou rešerši navazuje nový reprezentativní výzkum, který zkoumá vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí a ukazuje, jak jsou v této oblasti rozloženy názory české společnosti.
Studie "Spalovny odpadů a životní prostředí" přináší důležitá data pro veřejnou diskuzi a rozhodování v oblasti nakládání s odpady a zdůrazňuje nutnost nahradit skládky spíše předcházením vzniku odpadů a jejich recyklací než spalováním. Studie dokumentuje, jak v České republice vzniká nadkapacita zařízení pro energetické využití odpadů, která může vyústit až v potřebu dovozu odpadů ze zahraničí.
Její autoři, Nikola Jelínek, Jindřich Petrlík a Sarah Ožanová z organizace Arnika, zdůrazňují, že spalování odpadů je zastaralý a neudržitelný způsob nakládání s odpady, který způsobuje vážné škody životnímu prostředí, lidskému zdraví a globálnímu ekosystému. Spalovny odpadů jsou také zdrojem dalších chemických látek a plastů, které se v přírodě nerozkládají a způsobují překročení planetárních mezí co se týče chemického znečištění.
Studie také vyvrací mýtus, že emise ze spaloven jsou pod kontrolou. “Toto tvrzení se opírá o měření těch nejnebezpečnějších látek v emisích během pouhých dvou dní v roce. Takto si kontrolu nepředstavujeme,” komentovala to jedna z autorek studie, Nikola Jelínek.
“Na analýze provozovaných zařízení na energetické využití odpadů jsme zdokumentovali, že většinou nedokážou ekonomicky fungovat bez dotací z veřejných zdrojů. I známá spalovna Amager Bakke v Kodani je spíše ekonomickou zátěží, a navíc likviduje cenné zdroje fosforu v odpadech,” shrnul Jindřich Petrlík jednu z důležitých kapitol studie zaměřenou na ekonomiku spaloven. Investice do spalování odpadů nejsou zpravidla dobře zhodnoceny, protože spalováním odpadu ztrácíme cenné suroviny, které mohly být recyklovány nebo znovu využity.
Spalovny odpadů soutěží s recyklačními zařízeními o stejné finanční prostředky a suroviny. Autoři studie považují za nejvhodnější alternativu nakládání s odpady prevenci vzniku odpadů, jejich třídění a recyklaci, včetně kompostování bioodpadů.
Nespaluj, recykluj! Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
tags: #vývoj #znečištění #přírody #v #čr #studie