Význam jelena v přírodě

Jelen lesní je majestátní zvíře, které obývá lesy po celé Evropě, Asii a Severní Americe. Jelen je spojován se symbolem vznešenosti, hrdosti, laskavosti a duchovní očisty. V mayské tradici je jelen symbolem velkého léčitele, který je zároveň láskyplným průvodcem na cestě do vlastního nitra.

Jelen lesní - králové lesů

Jelen lesní (Cervus elaphus) je jednou z nejznámějších živočichů v Evropě. Jejich majestátní postava, působivé paroží a společenské chování z nich dělá symbol divoké zvěře. Jelen lesní obývá různá prostředí, od hustých lesů po otevřené paseky a horské oblasti. Díky své přizpůsobivosti jsou schopni přežít v různých klimatických a geografických podmínkách.

Jelen lesní hraje důležitou roli také v kultuře a tradicích mnoha národů. V polských lesích jsou nejen loveckým cílem, ale také předmětem fascinace přírodovědců a turistů. Pozorování těchto zvířat v jejich přirozeném prostředí je nezapomenutelným zážitkem, který nám připomene krásu a sílu přírody.

Jak vypadá jelen?

Jelen, známý také jako Cervus, je jedním z největších suchozemských savců obývajících Evropu. Je to zvíře se štíhlou, ale silnou postavou, které dokonale spojuje ladnost a sílu. Jeleni mají dlouhé, štíhlé nohy, které jim umožňují rychlý běh a hbité manévrování v hustých lesích. Jejich srst se mění v závislosti na ročním období - v létě má teplý, rezavě hnědý odstín, který v zimě přechází do tlumenější, šedohnědé barvy.

Samci, kterým se říká babky, jsou mnohem větší než samice, kterým se říká srnky. Dospělý jelen může vážit mezi 160 a 240 kg, samice je mnohem lehčí, váží mezi 80 a 120 kg. Jelen má hnědou srst, která je v létě světlejší a v zimě tmavší. Jeleni mění srst dvakrát ročně - na jaře a na podzim.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Paroží jelena

Nejcharakterističtějším prvkem mužského vzhledu je však paroží. Jsou to působivé roztažené rohy, které jsou symbolem moci a postavení ve světě zvířat. Parohy, které se každý rok vyvíjejí, mohou dosáhnout značných velikostí.

Jelení parohy jsou nejen působivou ozdobou, ale také nástrojem, který hraje v životě tohoto zvířete klíčovou roli. Samci používají své paroží v době říje, tedy v období páření, k boji o samice. V těchto střetech proti sobě stojí býci, kteří se snaží zatlačit na svého soupeře a demonstrovat svou sílu.

Jelení parohy se skládají z tvrdých kostěných struktur, které rostou od jara do podzimu. Zpočátku jsou pokryty jemnou kůží zvanou scutum, která poskytuje živiny. Dozráváním paroží klas mizí a obnažuje se tvrdé paroží, které jelen využívá v době říje a v bojích o potravu. Parohy jsou typem kostěného, rozvětveného přívěsku, který roste samcům na hlavě. Jelení parohy jsou impozantní - mohou dosahovat délky až 1,2 metru a vážit až 15 kg. Zajímavé je, že jeleni shazují paroží každý rok, obvykle mezi únorem a dubnem. Poté začne růst nový, který je plně vyvinut před začátkem říje.

Jelení říje - kdy probíhá?

Jelení říje je jedním z nejúžasnějších představení, které nám příroda nabízí. Obvykle se odehrává v září a říjnu, kdy samci soutěží o pozornost samic. Hlavní zbraní býků jsou jejich silné parohy a hlasitý řev, který se ozývá lesy a slouží jako výzva pro ostatní samce i jako signál pro samice.

Říje není jen obdobím bojů, ale pro samce také obdobím intenzivního fyzického cvičení. Během této doby mohou býci výrazně zhubnout, protože jejich hlavním cílem je bránit své území a ulovit samici.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Klíčovou roli ve stádě hraje samice jelena neboli srny.

Přestože je menší a lehčí než samec, nelze její roli v ekosystému přeceňovat. Žijí ve stádech, která mohou tvořit několik dospělých samic a jejich mláďat, kterým se říká telata. Srna je také zodpovědná za výchovu potomků. Po březosti asi 8 měsíců porodí jedno nebo dvě telata. Mladí jeleni jsou zpočátku ukryti v hustém křoví, kde jejich skvrnitá srst pomáhá s maskováním.

Jelen sika a jeho vliv na přírodu

Koncem 19. století se v našich lesích objevil nový obyvatel, do té doby zcela neznámý. Byl jím jelen sika, dovezený do českých obor z asijské domoviny. Úspěšně u nás zdomácněl a pronikl do volné přírody. Dnes patří k oblíbeným úlovkům a je ceněn jako trofejová zvěř.

Jelen sika si našel svoje místo v evropské přírodě a už do ní neoddělitelně patří, přežívá zde již déle než 130 let. Výborné zkušenosti s jeho chovem mají především ve Velké Británii a Irsku, Francii a i jinde, kde byl také úspěšně introdukován a stal se významným zvěřním druhem, kterému je věnována příslušná pozornost, protože výrazně obohacuje místní lovecké příležitosti a značně zvyšuje výnosy z poplatkových lovů, z prodeje zvěřiny a v dalších efektech zabezpečuje příjmy v regionu z lovecké turistiky, prodeje potřeb pro lovce a myslivce atd.

V mezinárodním měřítku je jelen sika zoology přijímán jako vhodný substituent původních druhů jelenovitých, především jelena lesního tam, kde se biotop, přírodní a životní prostředí, působením a vlivy činností člověka stal pro jelena lesního nepřijatelným. Jelen sika naopak uvedeným vlivům nejen odolává, ale velmi dobře se jim přizpůsobuje.

Přemnožení jelena siky a jeho dopady

Problémem zůstává lokální přemnožení siky, jež se samozřejmě projeví i škodami na kulturách. Z „postižených“ lokalit se potom ozývají kritické hlasy, že jelen sika je neúměrně škodící zvěři, ovšem tam, kde není přemnožen a kde je dostatek podrostu a nízkého bylinného patra, jelen sika významnější škody nepáchá.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

Přítomnost nepůvodního jelena siky v naší přírodě je tolerována již po několik desetiletí. Sika je lovecky atraktivní zvěří, a myslivecká obec tudíž nemá zájem její stavy redukovat. Nenáročný a přizpůsobivý sika toho dokázal velmi efektivně využít. V některých oblastech našeho státu dosáhla invaze jelena siky takových rozměrů, že zde téměř nenajdeme přírodní stanoviště, jež by jím nebyla významně poškozována.

Příklad z praxe

Co to znamená v praxi, si můžeme ukázat na příkladu honitby Prameny (18,5 km2) zahrnující většinu hlavního hadcového hřebene Slavkovského lesa (I. zóna CHKO, evropsky významné lokality). Součástí honitby je několik chráněných území (NPR Pluhův bor, PR Planý vrch, NPP Křížky, PP Dominova skalka) a další se nacházejí v jejím bezprostředním sousedství (NPP Upolínová louka pod Křížky, PR Údolí Teplé). Podle vyhlášky o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře 491/2002 Sb. by se zde celková přirozená populační hustota všech druhů jelení zvěře měla pohybovat kolem 60 kusů - tedy 3,24 kusu na 1 km2. Pomocí termovize však bylo zjištěno jen u jelena siky 478 kusů, tedy téměř 26 kusů na 1 km2 (Macháček et al. 2020). K tomu se přidává dalších 301 kusů jelena evropského, tedy přes 16 kusů na 1 km2.

Dopady na rostlinná společenstva

Ukázalo se však, že rozhodující vliv na destrukci populace vřesovce i celého vřesoviště má zimní pastva extrémně přemnožené lesní zvěře, zejména nepůvodního jelena siky. V reakci na tyto výsledky sáhla Správa CHKO v roce 2017 k drastickému zásahu v podobě oplocení celé NPP Křížky (4,5 ha). Hned následujícího roku se vřesoviště opět začervenalo kobercem rozkvetlých vřesovců a velmi jasně ukázalo, jak významným faktorem při ochraně rostlinných společenstev může pastva lesní zvěře být (Tájek 2024).

V uplynulých deseti letech upolíny bohužel pomalu ubývaly na všech plochách - nejrychleji v nekosených, nejpomaleji v každoročně nebo ob rok kosených. V některých letech bylo až 90 % všech květů upolínu spaseno. Pastevní tlak (měřený proporcí spasených lodyh) navíc v průběhu let sílil.

Pachatelé jsou zřejmí - jeleni sika zde byli nejednou pozorováni přímo při činu. Jen do doby výzkumu nikoho nenapadlo, že by pastva lesní zvěře mohla mít zrovna pro upolíny tak fatální důsledky.

Vliv velkých šelem na jelení populaci

Vlci, rysi a medvědi mohou zvyšovat biodiverzitu také podporou mrchožroutů a rozkladačů, kteří se přiživují na zbytcích jimi stržené kořisti. V Białowiezském národním parku bylo zjištěno, že zbytky kopytníků jsou důležitým potravním zdrojem pro 30 druhů malých a středně velkých savců a ptáků. V případě absence vrcholových predátorů jsou kadávery přístupné jen sezónně, nejčastěji v zimě. Přítomnost vlka a rysa tak představuje předvídatelný, celoroční přísun živočišných zbytků.

Důkladné studie sledující vliv návratu dříve vyhubených vlků v Yellowstoneském národním parku v Severní Americe ukázaly, že díky opětovnému výskytu vlků se změnilo chování jelenů. Ti se z obavy z útoku vlků přestali shlukovat v širokých říčních nivách, kde do té doby spásáním likvidovali příbřežní porosty vrb a topolů.

Symbolika jelena

Bílý jelen, král lesa, je solárním symbolem, odkazuje k zimnímu slunovratu, k podstatě „nebeské svatby“. Jeho posláním je aktivovat v lidech propojení s přírodou, propojení duše a srdce, propojení lidských bytostí mezi sebou navzájem. Bílý jelen bývá zobrazován se sluncem nebo hvězdou mezi zlatým parožím. Obnova paroží - koruny vědomí - odkazuje k znovuzrození, koloběhu života a k symbolice stromu života.

Jelen v myslivecké legendě o svatém Hubertovi

V myslivecké legendě o svatém Hubertovi jsem vždy spatřoval starodávnou hloubku, energii, jež nám, myslivcům, byla zahalena rouškou tajemství. Byť jsou podobné akce v nejednom případě spojeny se slavnostními bohoslužbami a před oltářem leží ulovená zvěř jako symbol darů Všemohoucímu, jen málokdo z přítomných myslivců ví, proč je to právě jelen, který se stal mýtickou zvěří spojovanou s patronem myslivců. Přitom si tradice bez jelena nedovedeme vůbec představit.

Závěr

Jelen, ať už jelen lesní nebo sika, hraje v přírodě komplexní roli. Je symbolem síly a elegance, ovlivňuje ekosystémy a je součástí kulturních tradic. Je důležité si uvědomit jeho význam a přistupovat k němu s respektem a pochopením.

tags: #význam #jelena #v #přírode

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj státní ochrany přírody
• Udržitelnost v pivovarnictví
• Definice skládky Rumpold Chrást
• Odpadkové koše s horním otvíráním – recenze
• Rekonstrukce Nová Ves pod Pleší