Mechorosty jsou evolučně původní skupinou rostlin. Pravděpodobně patřily mezi první suchozemské rostliny (vyšší rostliny), souš osidlovaly již v ordoviku v prvohorách. Jsou to výtrusnicové rostliny se složitým vývojovým cyklem. Skupina mechorostů se dělí na játrovky, hlevíky a mechy. Mezi játrovky náleží např. porostnice mnohotvárná (5).
Mechorosty se již řadí mezi vyšší rostliny, ale ještě nemají pravé orgány, mají pouze stélku složenou z kořínku, lodyžky a lístečků. Příchytná vlákna (a) slouží mechům k přichycení v substrátu. Lístky (fyloidy, b) na mechové rostlince vyrůstají z lodyžky (c), v níž mohou být jednoduchá vodivá pletiva. Na vrcholu lodyžky též vyrůstají pohlavní orgány (samčí pelatky, nebo samičí zárodečníky - mechové rostlinky jsou obvykle odděleného pohlaví).
Po splynutí pohlavních buněk vyrůstá štět (d) s tobolkou (e), v níž se tvoří výtrusy (f). Mechová rostlinka je tzv. gametofyt (tvoří pohlavní buňky), má polovinu genetické informace - je haploidní. Splynutím pohlavních buněk vzniká štět s tobolkou, který je převážně diploidní (má dvě sady genetické informace).
V mechových zahradách lze použít například dvouhrotec čeřitý. Vyskytuje se po celé ČR nejčastěji v borových lesích a vytváří rozsáhlé volné trsy o výšce až 12 cm. Dalším běžným druhem je u nás kostrbatec zelený. Roste v trávnících, na okrajích cest a u vodních toků. Snadno se šíří a tvoří velké plochy. Na slunná, suchá stanoviště jsou vhodné skalní druhy jako děrkavka poduškovitá. Tvoří kompaktní polštáře a často se s ní setkáme na střechách. Krásně barevný prutník stříbřitý je velmi odolný antropické zátěži a snese častý sešlap.
Mechy se k různým účelům používají už od starověku. Staří Laponci používali mech jako výplň polštářů a matrací. Používal se na těsnění dřevěných staveb či člunů. Záměrné použití mechů není příliš běžné, což je škoda, neboť mechy mají řadu výhod. Porost mechu například nevyžaduje hnojení. Mechový “trávník” není potřeba sekat. Je stálezelený. Mechorosty účinně zadržují vodu, snižují výpar vody z půdy a půdní erozi. Některé druhy čistí vzduch či na sebe váží CO2. V neposlední řadě jsou mechorosty oblíbené u mnoha živočichů, např.
Čtěte také: Ekologický význam srnce
Oblíbeným využitím je výroba kokedam - mechových koulí pro pěstování pokojových rostlin. Na to se hodí například travník Schreberův. Kvůli náročnosti na vzdušnou vlhkost se v interiéru spíše používá mech mumifikovaný, stabilizovaný.
Mech je často v zahradách považován za nepřítele, obzvlášť v trávníku. Proč ale nezkusit přemýšlet naopak? Proč nepodpořit mech? Na stinných místech, kde se nedaří trávníku, lze vytvořit mechový pokryv, zelený koberec. Mech snese střední pěší provoz a lze jej využít i na cestičkách.
Mechy mohou sloužit jako dobrá tepelná izolace a ochrana střech. Skalní mechy vydrží velké teplotní výkyvy, kdy okolní skála ve dne dosahuje teploty až 70 °C a naopak snesou i velké mrazy. Mechové střechy jsou lehké a mohou být levné. Mechové rohože, které lze koupit, jsou snadné na manipulaci a instalaci. Pro nejextenzivnější střešní zahrady se používají mecho-rozchodníková společenstva. Mechová střešní zahrada není náročná na údržbu, nevyžaduje hnojení, pesticidy ani zálivku, protože se na ně používají druhy skalních mechů, které vydrží velké extrémy. Přínosem je velká retenční schopnost mechů, zadrží velké množství vody, a je proto potřeba počítat s nárůstem hmotnosti mechové střechy.
Díky rozmanitosti druhů lze najít vhodné druhy na plné slunce i do stínu. Při výběru mechu pro stanoviště je důležitější dbát na mikroklima stanoviště, než na makroklima regionu. Důležité je množství světla, vlhkost a pH povrchu. Použití živých mechů je limitováno vlhkostí, světlem a pH. Přijímají vodu celým povrchem těla, takže je velmi důležitá vzdušná vlhkost.
Mech je možné vysazovat, nejlépe od října do dubna kvůli vlhkosti. Mech lze koupit nebo nasbírat se souhlasem majitele pozemku. Při sběru se uřízne od povrchu ideálně s trochou hlíny. Stanoviště i mech před sázením navlhčíme a mech přitlačíme k povrchu. Ze začátku je nutné mech zalévat až dvakrát denně.
Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá
Mech lze vyset ze spor. Mech nasbíráme na podzim, kdy jsou spory zralé, usušíme a rozdrtíme či nahrubo rozmixujeme. Na plochu můžeme umístit několik útržků mechů, které se postupně rozrostou. Růst mechů podpoříme udržováním vlhkosti.
Vlhkomilné mechy je potřeba udržovat vlhké. Tvrdá voda může způsobovat usazování solí na rostlinkách. Z porostu je potřeba odstraňovat spadané listí a větvičky, část však lze ponechat jako zdroj živin. Barevné změny mechu mohou značit zdravotní problém nebo jen určitou životní fázi mechu. Mech začne být matně zelený pokud je suchý, starý nebo v dormantním stádiu. V příliš mokrém prostředí např. rokyt zhnědne, příliš osluněný žloutne. Když prutník svou stříbřitou barvu změní na mdlou šedou je nejspíš příliš vystaven slunci a horku. Rohozub v určité životní fázi mění barvu do červena.
Pokud sbíráme mech v přírodě, musíme brát na zřetel následující zákon. Dle zákonu o ochraně přírody a krajiny č. 114/ 1992 Sb. § 5 uvádí obecnou ochranu rostlin a živočichů. Podle tohoto zákona jsou všechny rostliny a živočichové chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Mech se nesmí sbírat v místech chráněných území.
Mechové zahrady s použitím lesních mechů rozhodně nejsou bezúdržbové. Jde o zdlouhavou metodu, kdy na stanovišti, kde chceme mech, odstraňujeme všechny potenciální konkurenty mechu.
Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě
tags: #význam #mechorostů #v #přírodě