Význam ploštěnců v přírodě

Ploštěnky jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů.

Rozpoznávací znaky ploštěnců

• Mají ploché tělo bez článků, "červovité", z vrchu i ze zdola zploštělé.
• Jsou velké od 10 mm do několika cm.
• Pokožku mají tvořenou jednou vrstvou buněk.
• Pohyb zajišťují svalové buňky umístěné pod povrchem pokožky.
• Dýchají celým povrchem těla.
• Ploštěnky jsou hermafroditi, vytváří kokon vajíček.
• Nepohlavně se rozmnožují příčným dělením, i u ploštěnek, které se dělením nerozmnožují jednotlivé části po násilném rozdělení dorostou.

Jak už název napovídá, jedná se totiž o organizmy, které mají ploché tělo. Jejich tělo můžeme označit také za dvoustraně souměrné - to znamená, že kdybyste tělo ploštěnce rozpálili podélně na dvě poloviny, obě budou vypadat prakticky stejně. To je rozdíl oproti žahavcům, kteří mají tělo paprsčitě souměrné.

Co se velikosti ploštěnců týče, tak tady je docela velké rozpětí. Řada ploštěnců dorůstá velikosti ani ne 1 milimetr, ale naproti tomu jsou doložené případy, kdy některé tasemnice dorostly velikosti až 17 metrů, obvykle ale dorůstají do velikosti až 10 metrů. Na těle ploštěnců nenajdete žádné končetiny, a dýchají povrchem celého těla.

Ploštěnky jsou ve většině případů hermafrodité neboli obojetníci. To znamená, že ploštěnci produkují současně vajíčka i spermie, a k rozmnožování tedy stačí jen jeden živočich. Přesto ale pozor - stále se jedná o rozmnožování pohlavní, jelikož využívá pohlavních orgánů.

Ploštěnci mohou žít dvěma způsoby - volně nebo paraziticky (parazitismus = jednostranně výhodné soužití dvou organismů). Ploštěnci, kteří žijí volně, se vyskytují vždy buď ve vodě, nebo nějakém velice vlhkém prostředí. Ti ploštěnci, kteří žijí paraziticky, tak ti žijí uvnitř jiných organismů.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

I v tomto případě se Ploštěnci mohou dělit na různé skupiny. U nás v Česku žije asi 20 druhů ploštěnek - například Ploštěnka mléčná. Další ploštěnka se jmenuje ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ta žije vzácněji ve stojatých i proudících vodách, také v bažinách, není tak náročná na čistotu vody, je mléčně zbarvená, proto také ten její název.

Dělení ploštěnců

1. Ploštěnky: Ploštěnky jsou organismy, které žijí volně v přírodě, ve většině případů ve vodě. Ploštěnky žijící v mořích jsou obvykle výrazně zbarvené. Co se stavby těla týče, mají Ploštěnky na povrchu těla pokožku, která vylučuje sliz. Mají také primitivní oči a hmatové orgány, které jim pomáhají se orientovat v okolním prostředí. Ploštěnky mají i primitivní nervovou soustavu a pohybují se pomocí svalů. Zvláštností u nich také je, že jejich ústa se nacházejí přibližně uprostřed jejich těla, a slouží jak k příjmu potravy, tak i vylučování nestrávených zbytků. Ploštěnky se živí jak rostlinami, tak i různými živočichy.
2. Tasemnice a motolice: Naproti tomu tasemnice a motolice jsou parazité, neboli cizopasníci, tedy využívají ke svému životu jiný organismus. Vyvíjí se z larev, tedy nepřímo (což je rozdíl oproti ploštěnkám, které se vyvíjí přímo, tedy bez larválního stádia).
   • Motolice: Motolice vypadají dost podobně, jako ploštěnky, tedy mají vcelku jednoduché, ploché tělo bez nějakých výraznějších znaků. Známá je například Motolice jaterní, která napadá játra nejčastěji ovcí nebo krav. Dalším, ještě zvláštnějším zástupcem motolic je Motolice podivná. Ta napadá tykadla menších plžů. Tím, že se v tykadlu stále hýbají, a navíc jsou pestře zbarvené, se snaží upoutat pozornost ptáků (například drozda). Ti pak nebohého plže uloví, sní a motolice pak parazituje uvnitř samotného ptáka.
   • Tasemnice: Tasemnice běžně napadají i člověka, ale i různá zvířata. Tasemnice žije tak, že se usadí ve střevech, kde se přisaje na stěnu střeva pomocí jakýchsi přísavek, které má na hlavě, a pak už jen přijímá potravu. Zvláštností tasemnic je, že nemají žádný žaludek ani běžnou trávící soustavu - tasemnice totiž přijímají potravu celým povrchem svého těla. Tasemnice se do člověka obvykle dostane prostřednictvím infikovaného masa, ve kterém se nacházejí vajíčka tasemnice. Ve většině případů je to z důvodu, že maso nebylo dostatečně tepelně upraveno, protože tepelná úprava masa vajíčka obvykle zničí.

Schopnost regenerace

Co ale lidi fascinuje na ploštěnkách, v některých případech na pohled krásných, ale jinak vcelku nezajímavých živočiších fascinuje, je jejich schopnost regenerace. Stejně jako například u již zmíněných nezmarů (žahavci), se i ploštěnky, pokud je rozkrájíte na menší kousky, tak každému z těchto kousků naroste hlavy a další orgány a vznikne z nich nová ploštěnka. Je u nich zachovaná výrazná schopnost regenerace.

Schopnosti ploštěnců regenerovat části těl jsou v přírodě nepřekonatelné. Proto se stali také objektem zájmu vědeckého týmu, který chtěl studovat, jak proces regenerace probíhá v prostředí bez gravitace a se silnou radiací - tedy na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Během pět týdnů trvajícího pokusu, který se odehrál v lednu 2015, vědci pozorovali u ploštěnců na ISS řadu změn oproti těm, jež zůstali na Zemi. Rozdíly byly například u jejich střevních bakterií, ale ploštěnky také odlišně reagovaly na světlo. Ještě zajímavější výsledek se ale objevil u ploštěnců, kteří putovali do vesmíru rozřezaní.

Vesmírný experiment s regenerací

Část těchto bezobratlých totiž ještě na Zemi biologové rozřezali - odřízli jim hlavu. Jeden z ploštěnců na ISS si nejen hlavu podle očekávání regeneroval, ale dokonce mu na druhém konci těla dorostla ještě jedna. Experiment dopadl jinak, než biologové předpokládali - jednomu ze zvířat dorostly dvě hlavy.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Experti, kteří se regenerativním schopnostem ploštěnců věnují, něco takového za léta intenzivního výzkumu nezaznamenali: zkoumají je už 18 let a jen v průběhu posledních pěti let testovali regeneraci na 15 000 zvířatech. Ještě pozoruhodnější byly ale výsledky experimentu, který vědci provedli poté, co se vzorky vrátily zpět na Zemi: když ploštěnci uřízli obě hlavy, z každého konce těla mu opět jedna dorostla - vznikl tak opět dvouhlavý jedinec.

Význam ploštěnců v ekosystému

Ploštěnky jsou malé, a tak dalo by se říci, že jsou celkem bezvýznamné. Ploštěnky jsou však predátoři a tudíž v ekosystému nepostradatelné. Navíc ty mořské jsou obzvlášť krásné k pozorování i k fotografování.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

tags: #význam #ploštěnců #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Lesní Hospodaření v ČR
• Lesy Jizerských hor
• Komplexní přehled měření emisí trilobitů
• Více o Krkonoších
• Ekologické studie Milana Říhy