Význam Pumy Americké v Přírodě

Puma americká (Puma concolor) je štíhlá, svalnatá kočka, jejíž velikost je srovnatelná s levhartem, i když se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky. Pumy obývající tropické oblasti bývají menší než ty, které žijí blíže k pólům. Hlava pumy je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši. Pumy jsou velmi silné a mrštné, k čemuž jim napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas.

Pánevní končetiny jsou delší než přední, což jim dává sílu k dlouhým skokům (až 12 m do dálky, 5 m do výšky). Srst je jednobarevná, žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Pumy tropických oblastí bývají zbarveny více do červena. Výskyt černé, melanotické pumy nebyl vědecky potvrzen. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé, konce uší a špička ocasu jsou černé.

Pumy patří, ač se to nezdá, mezi malé kočky, jejich nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický jaguarundi, šelma jen o málo větší než kočka domácí. Společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým je puma kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření. Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu přes Andy až k jižnímu cípu Jižní Ameriky. Pumy se nevyhýbají žádnému vhodnému prostředí, žijí ve všech nadmořských výškách (0 - 4500 m. n. m), daří se jim v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích. Vyhýbají se snad jenom místům, kde žijí jaguáři.

Chování a Životní Styl

Pumy jsou samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1000 km² až k pouhým 25 km². Oblíbenou kořistí pumy americké jsou kopytníci, jako je jelenec ušatý, jelen lesní a další druhy jelenů. Loví také menší zvířata, jako jsou ursoni, bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývali, skunkové, malí hlodavci a dokonce i hmyz, jako jsou sarančata. Loví také jiné predátory, jako jsou kojoti nebo aligátoři. Mršinami se živí jen málokdy.

Loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji drápy a usmrtí ji jediným prokousnutím vazu. Pumy nemají žádné období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Samice je v říji 8 dní. Hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. Březost trvá 90 - 98 dní. Koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Bývají 2-3, každé váží 220-500 g. Maso začnou jíst už v 6 týdnech, ale matka je kojí až 3 měsíce. S matkou zůstávají i po odstavu, až dva roky. Sourozenci spolu zůstávají ještě déle, i několik měsíců poté, co se osamostatnili. Samice pohlavně dospívají v 29 měsících, samci o něco později. V přírodě se dožívají 8 - 10 let, v zajetí mohou žít přes 20 let. V zajetí se dobře rozmnožují, jsou proto častými chovanci zoologických zahrad. Od mládí chované pumy se dají ochočit, někdy se dokonce chovají i jako zvířata v zájmovém chovu.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Pumy a Lidé

V sousedství lidí má puma těžký život a proto se jim velkým obloukem vyhýbá. Přes všechny překážky a skutečnosti, že je stále lidmi pronásledovaná, se pomalu vrací i do oblastí, kde ji člověk před více než stoletím vyhubil. I letmé zaslechnutí diskuse na politické téma je vyděsí. Hrůzu nenahánějí šelmám populistické sliby nebo prázdné fráze, ale samotné lidské hlasy.

Puma vyrušená lidskými hlasy ve většině případů kořist definitivně opustila a už se k ní nevrátila. Přitom na klidných místech se pumy vracejí k úlovku i po několik nocí a na celé tohle „období hodů“ přeruší další lovecké aktivity.

Pumy jsou si nebezpečí spojených s člověkem dobře vědomy a „pánu tvorstva“ se vyhýbají velkým obloukem. V blízkosti obydlí nebo rušných silnic se jen málokdy najdou značky, kterými si pumy ohraničují revír. Také místa pro noru si pumy vybírají tam, kam lidé zabloudí jen vzácně. Zvláště to platí o norách, jež si březí samice připravují pro porod a následnou péči o mláďata.

Do těsnějšího sousedství lidských sídel pumy vyrážejí, jen když je k tomu donutí mimořádná situace. Takhle riskují například mladí samci při hledání vlastního teritoria. Podobně loví v blízkosti lidí i samice pečující o odrůstající mláďata. Matka pro ně potřebuje hodně potravy a v krajní nouzi se pak pustí i do vysoce hazardní mise.

Vliv na Ekosystém

Jako vrcholový predátor má puma na přírodu zcela zásadní vliv. Tam, kde z krajiny vymizela, se přemnoží velcí býložravci, kteří pak spásají křoviny v takové míře, že někde zůstávají pod stromy už jen traviny a byliny. Tento podrost na konci vegetační sezóny usychá a mrtvá rostlinná hmota se tu hromadí. To jsou příhodné podmínky pro vznik rozsáhlých lesních požárů.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Pumy zdaleka neovlivňují jen početní stavy velkých býložravců. Pokud tito vrcholoví predátoři v krajině chybí, vytváří se volný prostor pro menší šelmy, jako jsou lišky, skunkové, jezevci, oceloti a další. Jejich populace rostou, což vede k poklesu stavů drobných savců a ptáků.

Závažné dopady může mít na přírodu i pouhé rušení pum od kořisti. Šelma se na dané místo už nevrátí. S vysokou pravděpodobností vyrazí znovu na lov a zabije další kořist. Rušené pumy proto uloví o třetinu víc zvířat než šelmy žijící v klidných oblastech. To se následně promítne do stavů velkých býložravců, jako jsou jeleni nebo jelenci, a samozřejmě i do stavu vegetace v krajině.

Puma v Kultuře a Mytologii

V indiánských pohádkách vystupuje puma jako kladný hrdina. Některé kmeny od tohoto zvířete odvozovaly svůj původ, jiné ji stavěly do čela armády hodných duchů, jež chránila svět před zlem. Jihoameričtí Kečuové dodnes věří, že když zahlédnou pumu, přinese jim to štěstí. Snad jen kmeny ze severozápadního pobřeží Severní Ameriky podezíraly pumu ze spojení se zlými čaroději a temnými silami.

Ohrožení a Ochrana

S příchodem Evropanů a rozvojem chovu dobytka se stal z pumy veřejný nepřítel a šelmě nastaly zlé časy. Rančeři pumy cíleně hubili podobně jako vlky. Systematické pronásledování a změny v krajině vytlačily pumy do řídce obydlených horských oblastí. Naštěstí jsou tyto kočky ve velkých nadmořských výškách jako doma. V jihoamerických Andách vystupují i nad hranici 4 000 metrů nad mořem.

Dnes se pumám v horách amerického Západu vede poměrně dobře. Jejich populace se rozrůstají. Mladá zvířata jsou nucena hledat si revíry na nových územích a posouvají se stále dál na východ. Díky tomu sílí populace pum v amerických státech Severní a Jižní Dakota i Nebraska. V blízké době můžou pumy znovu vytvořit stabilní populace i ve státech Arkansas a Missouri.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

Neznamená to, že by pumy byly před člověkem v bezpečí. Naopak, počty ulovených šelem neustále rostou. Jestliže v roce 1982 bylo v deseti státech na západě USA uloveno 931 pum, na počátku 21. století se už roční počet ulovených šelem v těchto státech přehoupl přes tři tisíce. Například v Texasu je povolené lovit pumy po celý rok a výjimka neplatí dokonce ani pro mláďata.

Pumy na Floridě

Z východu Severní Ameriky pumy prakticky zmizely. Posledním živým mementem jejich zašlé slávy je malá izolovaná populace na jihu Floridy, někdy považovaná za samostatný poddruh s vědeckým názvem Puma concolor coryi. Potřebný klid nacházejí šelmy v národním parku Everglades, kde se jejich výskyt zdaleka neomezuje jen na lesnaté oblasti. Pumám se vede dobře i v bažinách a mokřadech, protože jsou to výborní plavci.

Ještě nedávno balancovala floridská puma na pokraji vymření. V roce 1990 žilo na poloostrově asi padesát kusů. Na sever od řeky Caloosahatchee, jež tvoří severní hranici evergladeských bažin, však trvale nežila ani jediná. V rámci malé populace plodili potomstvo blízce příbuzní jedinci a to se začalo na floridských pumách projevovat výraznými známkami degenerace. Samcům drasticky klesal počet spermií, samice nedokázaly odchovat mláďata. Častý byl mezi floridskými pumami také výskyt srdečních vad.

Nápravu do floridské populace přinesla až introdukce pum z jiných částí Ameriky. Dnes se počty zdejších pum odhadují na 120 až 230 kusů. V létě roku 2017 zachytily fotopasti dospělou samici s dvěma mláďaty na sever od Caloosahatchee. Ochránci přírody jásají, protože odchování mláďat severně od bažin Everglades považují za klíčový moment pro záchranu floridských pum. Naposledy tu bylo něco podobného k vidění v roce 1973. Od té doby se na sever od Caloosahatchee zatoulali nejvýše jednotliví samci. Mnozí za tenhle výlet zaplatili životem, když skončili pod koly automobilů. Zdálo se, že vodní tok představuje pro pumy nepřekonatelnou bariéru. Tu však nyní šelmy zřejmě „prorazily“.

Vyhráno ovšem floridské pumy ještě zdaleka nemají. K tomu, aby definitivně slezly hrobníkovi z lopaty, je zapotřebí, aby na území Floridy a sousední Georgie žily aspoň tři populace čítající nejméně 240 kusů. Odborníci přitom upozorňují na fakt, že o čistokrevnosti floridských pum už nelze mít iluze. Jako nejživotaschopnější se ukazují právě kříženci původních a dovezených pum.

Velikost a Zbarvení Pumy Americké

Samice pumy váží od 30 do 60 kg, délka těla je od 85 do 130 cm, délka ocasu 60 až 80 cm a výška v kohoutku 60 až 70 cm. Samci váží od 35 do 120 kg, délka těla je od 100 do 155 cm, délka ocasu od 60 do 80 cm a výška v kohoutku 60 až 70 cm.

Svrchní část těla je žlutohnědá až šedohnědá, krk a hruď jsou bílé.

Zajímavosti o Pumách

• Pumy mají největší areál rozšíření z pozemních živočichů obou Amerik, žijí od severní Kanady až po jih Jižní Ameriky.
• Jsou to velmi přizpůsobivá a nenáročná zvířata, vyskytují se až do výšky 4 500 m n. m.
• Jsou čtvrté největší kočky na světě a druhé největší v Americe (po jaguárovi).
• Dospělci dorůstají výšky 60 až 90 cm.
• Samci mohou dorůst délky i s ocasem až 2,4 metru a vážit i 100 kg. Samice jsou zhruba o polovinu menší.
• Největší zastřelený samec vážil 125 kg.
• Zbarvení srsti pum je proměnlivé, závisí na poddruhu a prostředí, ve kterém žijí. Pohybuje se od žlutohnědé po červenohnědou barvu. Břicho a okolí tlamy je bílé, konce uší a špičku ocasu mají černou. Nevyskytuje se u nich černá (melanistická) forma.
• Pumy jsou mrštná zvířata, mají velké tlapy a silné zadní nohy, které jim umožňují dělat dlouhé skoky a na krátké vzdálenosti sprintovat rychlostí až 72 km/h. Do výšky vyskočí až 5 m a do dálky 6-12 m. Výborně šplhají po skalách a umí i dobře plavat.
• Nejaktivnější jsou pumy za svítání a při soumraku.

Puma americká drží Guinnessův rekord jako zvíře s nejvyšším počtem jmen a názvů. Důvodem je pravděpodobně to, že obývá tak rozsáhlé území. Jen v angličtině se jí říká 40 názvy!

Pumy byly uctívány jako posvátná zvířata civilizacemi Střední a Jižní Ameriky předkolumbovského období. Věří se, že incké město Cuzco bylo postaveno ve tvaru pumy. Tělem zvířete je prý město a hlavou pevnost Sacsayhuamán. Incký bůh nebe a blesků, Viracocha, byl spojován s pumou.

Pumy patří do skupiny tzv. malých koček, jejich nejbližším příbuzným je jaguarundi, který je o trochu větší než domácí kočka.

Pumy se mohou křížit s dalšími druhy koček.

Současný Stav Populace

Je považována za málo dotčený druh. Populace pum se odhadují na méně než 50 000 jedinců. Ohrožuje ji hlavně lov, protože je považována za škodnou, dále nedostatek přirozené potravy, ničení a fragmentace jejího přirozeného prostředí. Na většině území, kde se puma vyskytuje, je chráněna, kromě Ekvádoru, Salvadoru a Guyany.

Kvůli zvětšující se lidské populaci se pumy dostávají čím dál častěji do kontaktu s člověkem. Útoky na něj jsou ale vzácné, nejohroženější jsou děti. Nejčastěji k útoku dochází, pokud se cítí zvíře ohroženo, když před ním člověk utíká nebo hraje mrtvého. Pokud se člověk s pumou střetne, měl by se ji snažit zastrašit intenzivním pohledem do očí, hlasitým klidným křikem a jakkoli vypadat větší a hrozivější. V případě útoku se bránit klacky, kameny i holýma rukama většinou stačí.

Tabulka: Základní Informace o Pumě Americké

tags: #vyznam #pumy #americke #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Příroda ČR: recenze odborníků
• Změny skupenství: Podrobný průvodce
• Jak správně třídit odpad
• Černý drátěný koš
• Problémy recyklace umělých hmot