Straka obecná (Pica pica) je druh ptáka, který se vyskytuje v Evropě a velké části Asie. Její peří je zbarveno černou a bílou barvou, což jí dává velmi elegantní vzhled. Straky obvykle žijí v lesích a hájích, ale mohou se také objevovat na pastvinách a polích. Jsou to velmi společenští ptáci, kteří si rádi vytvářejí skupiny a hrají si spolu. Straka obecná se potravuje především hmyzem, plody a semeny. Je považována za velmi inteligentního ptáka s dobrým paměťovým schopnostmi. V lidovém podání má straka někdy pověst jako zloděj, protože ráda krade cizí předměty a ukládá si je do svých úkrytů.
Straka obecná patří mezi zástupce našich nejvýraznějších ptáků. Tento druh se vyznačuje velkým rozsahem rozšíření a obývá celou Evropu, Asii i Severní Afriku. Straka se často vyskytuje v blízkosti lidských sídel a díky svému nápadnému zbarvení si ji snadno povšimnete i ve městech. Přestože je straka běžným druhem, je její přirozené prostředí poměrně specifické.
Tento pták preferuje polokulturní krajiny s dostatečným množstvím stromů a keřů, dále pak lesy s otevřenými prostranstvími nebo řeky s koryty plnými ryb. Vyhledává totiž prostředí, kde najde dostatek potravy, kterou tvoří jak hmyz tak i rostlinné materiály a živočišné produkty.
V České republice je rozšířena téměř na celém území, méně se vyskytuje v horských oblastech (i když bylo zaznamenáno i hnízdění na Mísečkách a ojediněle jde straku potkat i ve vyšších polohách). Nemá ráda souvislé zemědělské plochy bez stromů ani naopak příliš rozsáhlé lesní porosty. Vyhovuje jí rozmanitá "parková" krajina a blízkost lidských sídlišť.
Biologie tohoto ptáka je fascinující, zejména co se týká jeho chování. Straka obecná je inteligentní pták, který je schopný rozlišovat tvary a barvy. Mimo jiné také dokáže používat nástroje při hledání potravy. Tento druh ptáka má také zvláštní chování, kdy si ukládá potravu do skrytých zásobníků a poté ji vyhledává v době nedostatku. Straka obecná také ráda imituje zvuky jiných živočichů a lidí, což přispívá k tomu, že patří mezi oblíbené domácí mazlíčky.
Čtěte také: Ekologický význam srnce
Straky prokazují, že Darwinova evoluční teorie je platná. Badatelé našli nový typ hnízda z hrotů určených původně proti ptactvu. Místo toho, aby se jich opeřenci báli, začali si z nich stavět nedobytné příbytky.
V belgických Antverpách narazili na nový typ hnízda. Straka ho vytvořila asi z 1500 hrotů proti ptactvu. Hnízda z netradičního materiálu našli také v nizozemském Rotterdamu, Enschede a skotském Glasgow. Zatímco hnízdo z Rotterdamu si vytvořil havran, ostatní tři jsou dílem strak.
Podle ornitologa Tošenovského není u ptáků ze stejné čeledi, jako jsou straka nebo havran, něco takového až tak překvapivé. Svojí inteligencí jsou schopni se vyrovnat osmiletému dítěti. Ptáci při svých hrách přicházejí na nové způsoby řešení situací. V městských oblastech se stavba hnízd liší od těch v přírodě. Není neobvyklé, že se stavebním materiálem stane lidský výrobek.
Straka obecná je druh ptáka, který se vyskytuje většinou v lesích a polích. Potrava, kterou preferuje, jsou zejména hmyz, plody stromů a zemědělských plodin. V poslední době se ale stále více mluví o tom, jak potrava ovlivňuje životní prostředí. Právě zemědělské plodiny jsou často pěstovány s použitím pesticidů a herbicidů, což může mít negativní dopad na život ptáků jako je straka obecná.
Když se mluví o preferovaných potravních zdrojích straky obecné, je třeba zmínit, že patří mezi všežravce. To znamená, že jejich jídelníček sestává jak ze živočišných, tak rostlinných ingrediencí. Mezi nejčastěji konzumované kořistí strak patří hmyz, šneky, plže a malé obratlovce jako jsou např. drobní savci či ptáci. Kromě toho si stojí ovoce a bobule - nezřídka sbírajíc je především na podzim na stromech či keřích.
Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá
Straky začínají hledat partnera na jaře. Během tohoto období samci prokazují svou sílu tancem a zpěvem, aby si získali pozornost samice. Hnízda strak jsou zajímavá v tom, že jsou velmi dobře skryta mezi kmity stromů nebo keřů. Když je hnízdo postaveno, samice snese 4-6 bílých vajec s černými skvrnami, které pak inkubuje po dobu asi 16 dnů. Jakmile se mláďata vylíhnou, oba rodiče se o ně starají podobným způsobem. Mladé straky jsou plaché a malé křehké živátky potřebují ochranu před dravci jako jsou kočky nebo jestřábi.
Na rozdíl od většiny ostatních druhů totiž straky hnízdí společně v koloniích, což znamená, že více párů společně obývá jedno stanoviště. Vhodné místo pro hnízdění si straky vybírají velmi pečlivě - nejčastěji se jedná o horní část stromu nebo keře. Samice strak stavějí hnízda z větví, kořínků a trsu mechu. Samec je pak ochotný pomoci s nesením materiálu na místo určení i při stavbě samotného hnízda. Když jsou mladé vyklubané z vajec, pečují o ně oba rodiče a postupně je připravují k tomu, aby mohly opustit hnízdo a začít poletovat.
Hnízdo si staví na větvích stromů a do něj kladou 3-5 vajec, která se líhnou po 16-19 dnech. Po vylíhnutí jsou ptáčata nejprve holá a slepá, takže zcela závisí na péči svých rodičů. Strakovi pak přináší kořist do hnízda, aby mladým poskytli potravu. Když už jsou dostatečně silná, začínají se postupně učit létat a loviti samy.
Vztah lidí k ptákům je velmi různorodý. Některé druhy jsou oblíbenými domácími mazlíčky, zatímco jiné jsou považovány za škůdce a jsou vyháněny či dokonce zabíjeny. Straka obecná patří mezi druhy ptáků, které vzbuzují velký zájem a obdiv u mnoha lidí. Její krásné modro-černé peří a zručnost v létání ji dělají nejen okouzlujícím pozorováním, ale také hodnotným přínosem pro životní prostředí. Straky obecné totiž pomáhají udržovat rovnováhu v ekosystému tím, že se živí hmyzem, bobulemi a semeny.
Od pradávna se objevuje napříč celou Evropou a Asii, kde se stala inspirací pro mnoho umělců, básníků a spisovatelů. Straka obecná je také předmětem mnoha pověstí a legend - v některých kulturách je dokonce spojována s magií a mystikou. I dnes se tato pták podílí na vnímání okolního prostředí - například v České republice patří mezi populární symboly a vlajku Prahy zdobí právě straka obecná.
Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě
Konflikty s člověkem jsou pro straku obecnou velkým problémem. Tento druh ptáka se totiž často stává terčem lidí, kteří ji zbytečně obtěžují nebo dokonce napadají. Straka obecná se totiž vyskytuje často poblíž lidských obydlí a je přitahována odpadky a zbytky potravy, které tam najde. Lidé však nevědomky mohou tuto křehkou rovnováhu narušit svým chováním. Mnohdy tak dochází ke konfliktu mezi lidmi a tímto krásným ptákem.
Tento druh žije převážně v listnatých lesích a parcích, ale s rozšiřujícím se městem dochází ke snižování plochy vhodného habitatu. Aby se zachovala populace této nádherné ptactva, je nutné zajistit ochranu jejich přirozených prostředí a minimalizovat negativní dopad používání pesticidů na potravní řetězec. Mnoho organizací se snaží pomoci s ochranou strak obecných pomocí dobrovolnických programů a vzdělávacích kampanií.
Ochranný status je pro straku obecnou velmi důležitý, neboť se jedná o chráněného ptáka. Straka obecná patří mezi druhy, které jsou v České republice ohroženy a vystavují se různým hrozbám, jako jsou například ztráta přirozeného prostředí, lovu nebo i znečištění životního prostředí. Kvůli tomu byl na úrovni Evropské unie strak obecná zařazen do kategorie ptáků s celoevropským významem, což mu zaručuje ochranu a podporu ze strany státu.
Sokolnictví jako jeden ze způsobů lovu se stejně jako klasické lovectví vyvíjí a mění. Bohužel se však pomalu vytrácí pravá podstata sokolnictví, a to lov přirozené kořisti ve volné přírodě za pomoci loveckých dravců. Je to hlavně dáno tím, že přirozené kořisti dravců, a tím myslím především zajíce, bažanta a koroptve, výrazně ubylo. Jedním z těchto druhů zvěře je straka obecná. Zejména v honitbách, které přímo navazují na větší městské aglomerace, se tento druh přizpůsobil vhodným podmínkám a jeho stavy jsou v těchto místech vysoké.
Málokterý dravec je však schopný tento druh pravidelně a úspěšně lovit právě v prostředí, kde se vyskytuje. Lovu s krahujcem se v rámci celé ČR věnuje opravdu jen několik sokolníků. Vzhledem k velikosti krahujce musí být člověk o něco opatrnější při jeho držení, ale v dobrých rukou není tento dravec o mnoho choulostivější než například jestřábí nebo sokolí samec (terček).
Jsou dva způsoby řeči, jakými se zvěř obecně domlouvá. Řeč těla, která mluví za vše a řeč formou hlasových projevů. Řeč těla nám prozrazuje o stračí náladě asi nejvíc. Řeč těla straky ,,domácí" a volně žijící v přírodě, tedy obecné se podle mě příliš neliší.
To čím a jak krmit straku vychází z jejích přirozených stravovacích návyků. Straky jsou univerzální všežravci. Jejich progresivní způsob života jim umožnuje nacházet rozmanité zdroje potravy v různých lokalitách. V přirozeném prostředí naší krajiny se straky živí rostlinnnou i živočišnou potravou. V poslední době lze zvláště ve velkých městech pozorovat také antropogenní zdroje potravy.
V tabulce níže jsou uvedeny náhražky přirozené potravy a přibližný podíl, jaký by měly v umělé stravě zaujímat.
| Potravina | Náhražky |
|---|---|
| Obilniny | Pečivo, ovesné vločky, těstoviny... |
| Obilniny a luštěniny | Naklíčený / vařený: hrách, čočka, pšenice, kukuřice... |
| Ovoce a jiné plody | Ovoce a zelenina (i dušená), kompot, ořechy... |
| Drobní bezobratlí | Mouční červi, krmení pro hmyzožravé ptáky... |
| Vejce, (mléko, sýr) | Vejce, sýry, tvaroh... |
| Tuk | Sádlo, máslo, špek,.. |
Straka je v potravě vybíravá. Pokud ji budeme rozmazlovat velkým množstvím živočišné potravy, které dává intuitivně přednost, tak bude rostlinnou složku opomíjet a její jídelníček bude nevyvážený.
tags: #význam #v #přírodě #straka #obecná