Význam Strakapouda Velkého (Dendrocopos major) v Přírodě

Strakapoud velký (Dendrocopos major) je fascinující pták, který patří mezi nejrozšířenější šplhavé opeřence v Česku a Evropě. Jeho nápadné zbarvení a neuvěřitelné schopnosti ho činí jedním z nejzajímavějších druhů v naší přírodě. Je symbolem lesa a jeho přítomnost je důležitá pro udržení rovnováhy v ekosystému.

Vzhled a Popis

Strakapoud velký je pestrý, až 23 cm dlouhý pták s rozpětím křídel téměř 40 cm. Tělo strakapouda je velké asi dvacet centimetrů a pokryto bývá standardně bílým, černým a také červeným peřím, které je viditelné především v ocasní části. Na první pohled se tento krásně zbarvený pták jeví jako neškodný, avšak je tak trochu noční můrou některých lidí, kteří vlastní nemovitosti. Dokáže totiž vyhloubit dutinu i ve fasádě domu.

Strakapoud velký má peří zdobené velkými, zářivě bílými skvrnami, jen na zádech je téměř úplně černé. Bílou oblast kolem ušních otvorů lemují černé pruhy směřující na bradu a jiné mířící kolem lící k zátylku. Břišní stranu má tento druh strakapouda čistě bílou, na křídelních krovkách a na rýdovacích perech jistě nepřehlédneme bílé podélné proužky. Samci mají kromě toho i červené zbarvení týlu. Týl samce je ozdoben červenou skvrnou, obě pohlaví mají červeně zbarvené okolí kloaky a spodní část ocasu.

Zobák má strakapoud velký velmi pevný, je tak uzpůsobený pro klování do tvrdých předmětů, respektive do dřeva kmenů stromů. Pozná tedy velice dobře, kde s jistotou najde potravu v podobě hmyzu. Nohy strakapouda mají dva prsty směřující dopředu a dva dozadu. Díky tomuto uzpůsobení strakapoudi dobře šplhají i na svislých plochách.

Výskyt a Stanoviště

Strakapoud velký je nejhojnějším evropským datlovitým ptákem. Proto není divu, že ho zastihneme na obrovském území od jehličnatých lesů Skandinávie až po zbytky listnatých hájů ve Středomoří. Strakapoud velký žije v nejrůznějších nadmořských výškách: prakticky od úrovně mořské hladiny až do 1 000 metrů na mořem. Nevyhýbá se lesům ani centrům velkých měst, hnízdí například na starých hřbitovech, v parcích a na zahradách, pokud zde najde dost starých stromů. Osamoceným stromům v polích se strakapoud velký vyhýbá, protože by na těchto místech nenašel dost potravy a hnízdních příležitostí.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Způsob Života a Chování

Strakapoud velký proklepává kmeny stromů a poslouchá, zda mu ozvěna neoznámí přítomnost nějaké dutiny skrývající larvu. Larvy a kukly hmyzu vytahuje špičatým a lepkavým jazykem. Typické je pro samce strakapouda jakési bubnování zobákem o dutinu stromu. Na jaře označuje své území hlasitým bubnováním do větví. Anebo do kovové tyče, když zjistí, jak pěkně zní. Může se dožít až 10 let. Je stálý a v zimě často přilétá na krmítko. Chutná mu lůj a slunečnice.

Každý rok brzy zjara začínají samečkové strakapouda velkého intenzivně bubnovat do stromů. Tím zahánějí ostatní samce, ale současně lákají do svého teritoria samičky. Zásnuby strakapoudů vypadají tak, že se oba ptáci honí a předvádějí typický třepetavý let se široce roztaženým ocasem. Nakonec si pár vybere vhodný, alespoň částečně odumřelý strom a ve výšce tří až pěti metrů začne tesat do kmene nebo do silné větve hnízdní dutinu. Krátká vchodová chodba ústí do skromně vybavené hruškovité dutiny. Kromě trošky třísek na dně totiž tato hnízdní dutina není ničím vystlána.

Při sezení se oba partneři střídají. I čerstvě vylíhlá mláďata se již odhodlaně staví do žebravé pozice, jestliže se na hnízdě objeví některý rodič se zobákem plným housenek. Velice často však z nich přežije do dospělosti jen několik nejsilnějších. Samec odpočívá s mladými na hnízdě, ale situace nakonec dospěje k tomu, že ho odrůstající mláďata z těsného hnízda vyženou ven. Během prvních nocí po vylétnutí z hnízda mladí ještě odpočívají přitisknuti ke kmeni stromu.

Potrava

Chutě strakapoudů velkých jsou rozmanité. Požírají pavouky, hmyz a jeho larvy i rostlinnou stravu. Larvy hmyzu dovedou strakapoudi sbírat ze štěrbin kůry, vyhledávat v úkrytech pod kůrou i dobývat z chodbiček ve dřevě. Poklepem zobákem na kmen či větev stromu strakapoud dokáže určit, zda se ve dřevě nalézá nějaká larva. Strakapoudi velcí se po celý rok živí též bobulemi, ořechy a semeny šišek. Nejvíce ovšem této potravě holdují v zimě, kdy nemohou najít dost hmyzu.

Strakapoud je známý tím, že si vytváří takzvané kovadliny. Když totiž potřebuje rozbít ořech nebo ze šišky odtesat šupiny, zaklíní si svou potravu do štěrbiny v kůře nebo do rozštípnutého pařezu. Tuto kovadlinu používá každý strakapoud opakovaně po dlouhou dobu. V létě se strakapoud občas pouští i do plenění hnízd.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Strakapoud a Lidská Obydlí

V některých případech strakapoud velký opouští své přirozené prostředí v lese a hloubí otvory i v zateplení fasád domů, nebo vyklovává díry v dřevostavbách. V tom prvním případě nebylo dodnes s jistotou zjištěno, proč k takovému chování strakapoud přistupuje. Někteří odborníci se domnívají, že tohoto opeřence lákají určité látky, kterými je zateplení napuštěné. Také se může pták domnívat, že narazil na měkký hmyzem napadený strom, avšak ve výsledku má člověk poškozené obydlí a strakapoud beztak nic nenalezne.

U dřevostaveb může být problém o něco složitější. Zde byste měli určitě více zpozornět. Je tu totiž možnost, že váš dům ze dřeva je napaden škůdci, proto se do dutin dřevěného materiálu strakapoud dobývá. V tomto případě je tedy nasnadě zajistit i likvidaci hmyzu.

Ochrana před Strakapoudem

Abyste dokázali své obydlí ochránit, je zapotřebí pochopit, co strakapoud velký k životu potřebuje. Nejsnáze jeho škození zastavíte v momentu, kdy mu například poskytnete náhradní zdroj potravy: Na zahradě vysaďte ovocné stromy a keře, co nejdál od vašeho domu. Vytvořte makety dravců, či jiné odpuzovače a ty zavěste na fasádu domu. Postavte ptačí budku a umístěte do ní lůj. Strakapoud velký se tak bude soustředit na místo, kde má potravu. Lůj má ve velké oblibě, zejména pak sádlo hovězí. Umístěte na dům předměty vydávající hlasitý zvuk, například zvonky.

Strakapoud velký je zákonem chráněný živočich, proto se vyvarujte jakýmkoliv agresivním metodám, které by vedly k jeho cílené likvidaci. Zakázáno je po strakapoudech střílet, nebo je například trávit.

Různé Druhy Strakapoudů

V lesích, v parcích i zahradách můžete potkat tři druhy strakapoudů - velkého, prostředního a malého. Liší se nejen velikostí. Další dva druhy, strakapoud jižní a bělohřbetý, jsou velmi vzácné, proto je nejspíš nepotkáte. Nápadně zbarvený pták, o něco větší špačka, je řazen do řádu šplhavců - Piciformes. Název řádu je odvozen od některých příslušníků tohoto řádu, u kterých se vyvinul výrazný způsob vyhledávání potravy. Šplhají po kmenech stromů, obvykle odspodu nahoru, a vyhledávají v kůře ukrytý hmyz. Dokáží také zobákem dobývat ve dřevě ukryté larvy dřevokazného hmyzu.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

V České republice žije pět druhů strakapoudů:

• Strakapoud bělohřbetý
• Strakapoud jižní
• Strakapoud malý
• Strakapoud prostřední
• Strakapoud velký

Strakapoud Bělohřbetý

Strakapoud bělohřbetý se podobá strakapoudu velkému (Dendrocopos major). Jeho temeno za bílým čelem je ale na rozdíl od něj zbarvené do červena. Spodní část hřbetu a kostrč jsou bílé. Bílý pruh po stranách hlavy a krku není dělen příčnými černými páskami. Červená barva dolní části břicha přechází do žluto-bílé barvy prsou. Dorůstá do délky 25-28 centimetrů a váhy 105-115 gramů. Obývá smíšené a listnaté lesy, spíše pak porosty se suchými nebo trouchnivými stromy.

Strakapoud Jižní

Strakapoud jižní je velmi podobný strakapoudu velkému. Podobají se sobě navzájem a místy se oba vyskytují společně. V přírodě dokonce můžeme vidět i mláďata z takzvaného smíšeného manželství. Mláďata vzhledem i vlastnostmi připomínají oba rodiče.

Od strakapouda velkého rozeznáme strakapouda jižního podle skvrny ze strany krku. Strakapoud velký má mezi lícemi a okem dvě bílé skvrny. Strakapoud jižní má skvrnu jen jednu. Strakapoud jižní sídlí většinou v parcích, alejích a zahradách. V Čechách je více k vidění hlavně na jižní Moravě.

Rozmnožuje se podobně jako strakapoud velký. Páření probíhá jako u všech ostatních datlů vsedě na šikmé nebo vodorovné větvi. Při sezení se partneři po zaklepání střídají. Na vejcích sedí v květnu až červnu. Po 14 dnech se ve vchodu do dutiny objeví mláďata, která po 17 dnech a déle opouští hnízdo. Živí se hmyzem a plody ze zobáků rodičů.

Strakapoud Malý

Strakapoud malý je podobného vzrůstu jako vrabec. Žije ve smíšených lesích. Jeho ťukání do stromu má frekvenci okolo 30 úderů za sekundu. My ho vnímáme jako hučení. V období jara bubnování zní i každých 5 sekund. Samička bubnuje méně často a přidává k němu zřetelný trylek.

Oba rodiče sedí na vejcích 12 až 14 dní. V noci „má službu“ hlavně sameček. K hnízdění dochází v květnu a v červnu. Mláďata přetrvávají v hnízdě 20 - 23 dnů. Rodiče spí v dutině stromu celý rok.

Strakapoud malý si potravu vyhledává v korunách stromů na slabých větvích, které velcí datli přehlíží. Sbírá puklice, mšice a mravence.

Strakapoud Prostřední

Strakapoud prostřední je jen o málo menší než více rozšířený strakapoud velký. Liší se od sebe kresbou na hlavě, barvou podocasních krovek a podélných skvrn na bocích. Hlavní rozdíl mezi nimi je ten, že strakapoud prostřední má celé temeno jasně červené. Žije v listnatých lesích a živí se hmyzem, ale i rostlinami (bukvicemi, žaludy atd.). Stejně jako další druhy strakapoudů je i tento zákonem chráněný.

Strakapoud Velký

Strakapoud velký má černá záda a zbytek peří po celém těle zdobí zářivě bílé skvrny. Bílá oblast kolem ušních otvorů je směrem k bradě lemována černými pruhy. Samec má na týle červenou skvrnu, oblast kolem kloaky a spodní část ocasu je jak u samce, tak i u samice zbarvená do červena. O zahřívání vajec i výchovu mladých se starají oba rodiče. Ve snůšce bývá obvykle 5 vajec.

Prostředím strakapouda velkého jsou stromové porosty všeho druhu. Strakapoud má na noze dva prsty - jeden směřuje dopředu a druhý dozadu. Díky nim výborně šplhá i na svislé plochy. Strakapoud klepe na kmeny stromů a následně poslouchá ozvěnu, která mu případně napoví, že se uvnitř kmene nachází nějaká larva.

Ekologický Význam

Přítomnost strakapouda velkého stejně jako ostatních šplhavců v lesních ekosystémech je více než žádoucí. Tesáním dutin vytvářejí hnízdní možnosti pro řadu sekundárních dutinových ptačích druhů, pro které jsou z hlediska vzájemných interakcí, opěrným bodem jejich existence. Navíc se výrazně podílejí v biologické ochraně lesa ničením dřevokazného hmyzu. Šplhavci hrají významnou ekologickou roli v lesním prostředí a jeho společenstvech.

Tabulka: Rozdíly mezi druhy strakapoudů v ČR

tags: #význam #v #přírodě #strakapoud

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné produkty
• Kontrolní šachta a HT trubky
• Jarní omalovánky zdarma ke stažení
• Kontroverze s Greenpeace
• Ochrana klimatu a ČR