Význam sýkory koňadry v přírodě

Ptáci jsou tvorové, se kterými se denně setkáváme v různých typech prostředí - ptačí zpěv nás provází v lesích, parcích, zahradách i centrech měst. Jména některých opeřenců známe již od nejútlejšího dětství, kdy si náš mozek začne spojovat první slova s obrazy. I proto je vnímáme jako nedílnou součást světa, příliš všední na to, abychom se jimi v každodenním shonu zabývali a hloubali nad původem jejich pojmenování. Jedním z našich nejrozšířenějších ptáků je sýkora koňadra.

Kromě ní se u nás setkáme s dalšími pěti druhy sýkor: sýkorou modřinkou, sýkorou uhelníčkem, sýkorou babkou, sýkorou lužní a sýkorou parukářkou. Jednotlivé druhy sýkorek mají sice různé hlasové projevy, ale častá je shoda ve vábení, které se přepisuje jako sik sik nebo cit cit. Sýkory jsou běžní drobní ptáci, kteří oživují naše zahrady svým veselým zpěvem a neustálým poletováním. Správné jméno je sýkora, ale někdy se jim říká také sýkorky. Mezi nejznámější a nejčastěji pozorované druhy sýkorek patří sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora uhelníček, sýkora lužní, sýkora babka a sýkora parukářka. Některé z nich jdou navzájem odlišit velmi snadno, u jiných je to velmi náročné, pokud nemáte ty správné informace.

Sýkora koňadra (Parus major)

Sýkora koňadra je nejběžnější a největší druh sýkorky v Evropě. Má nápadně žluté bříško, mechově zelený hřbet, bílé tváře a černou hlavu od které se táhne široký černý pruh prostředkem těla až na bříško. Sýkora koňadra se může zdát podobná sýkoře modřince, její zbarvení ale postrádá modrou barvu. Má třpytivě černou hlavu a čistě bílé líce. Spodní strana tělíčka je žlutá se širokým černým středním břišním proužkem. U samic je černý proužek užší, u mladých jedinců pak může úplně chybět. U dospělých samečků jsou letky a ocas modrobílé s černým proužkováním.

Pro posílení vaší fantazie uvádíme i přepis zvukového projevu tohoto ptáčka (dle pánů Černého a Drchala) - zpěv je něco jako „cicibe cicibe“, vábení je jasné „pink“ a varuje svým „tcecer-ret“. Koňadra je opeřenec velmi neposedný. Neuvidíte ji nikdy sedět jen tak někde v klidu. Stále poletuje nebo poskakuje, často slétá na zem, prolézá různé skuliny a kde je krmítko, tam rozhodně nemůže chybět.

Strava a hnízdění

Na jaře a v létě se koňadry živí hlavně hmyzem a pomáhají tak udržet přirozenou rovnováhu v přírodě. Studie dokonce ukázaly, že koňadra je schopná zredukovat počet housenek v sadu až o 50%, což už je výrazná pomoc. Na podzim a v zimě vyhledávají různá semena a rády oštipují pupeny stromů. Podobný jídelníček mají všechny druhy sýkorek u nás. Hnízdí většinou dvakrát ročně.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Hnízdo si buduje z mechu, lišejníků, stébel či kořínků a to v různých dutinách a polodutinách a také velmi ráda hnízdí v ptačích budkách. Hnízdí dvakrát od dubna do začátku srpna. Nejlépe se pro sýkorku hodí typ ptačí budky zvaný sýkoník nebo sýkorkovník.

Tažnost a zimování

Sýkora koňadra je částečně tažná. Dříve se myslelo, že jde o stálého ptáka, překvapivý fakt odkrylo až kroužkování. Na zimu k nám přilétají zimovat ptáci ze severní Evropy. Někteří letí opravdu zdaleka, údajně až z pohoří Ural daleko v Rusku, což je skoro 3000 km.

Ptačí hodinka a dominance sýkory koňadry

Již posedmé v řadě dobyla sýkora koňadra první příčku v žebříčku nejčastěji pozorovaných ptačích druhů na krmítkách. Podobně jako loni předčila ostatní návštěvníky krmítek co do celkového počtu pozorovaných jedinců, kterých bylo necelých 143 tisíc, tak i co do jejího plošného výskytu. „To je odlišný údaj, který nám říká, jak často byl druh zaznamenán. Např. frekvence 25 % znamená, že druh byl zjištěn na čtvrtině sčítacích míst. Sýkora koňadra tak byla s frekvencí 85,7 % pozorována na drtivé většině českých krmítek,“ vysvětluje Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodinky. „V závěsu za koňadrou se umístila její příbuzná sýkora modřinka, která obsadila 68,2 % sčítacích míst.

Do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO) se o víkendu 10.-12. ledna zapojilo přes 36 000 sčitatelů, kteří odeslali vice než 25 000 hodinových záznamů. Díky hojnému zapojení sčitatelů získala ČSO rozsáhlé údaje o početnosti a rozšíření jednotlivých ptačích druhů napříč Českem. Desítka nejčastěji pozorovaných druhů v čele se sýkorou koňadrou zůstává oproti loňsku neměnná. Sýkora koňadra obhájila své prvenství již po sedmé v řadě.

Co se týče celkového počtu jedinců, tak se na druhém místě za koňadrou umístil vrabec polní s 111 299 jedinci a hned za ním vrabec domácí s počtem 98 977 jedinců. Ačkoli desítka nejčastěji pozorovaných druhů zůstává ve srovnání s loňským rokem neměnná, pořadím tentokrát zamíchal brhlík lesní, který se propadl o tři celé příčky až na osmé místo. Pokles jsme ale zaznamenali také třeba u sojky obecné nebo u čížka lesního. „Rozšíření těchto druhů mohou ovlivňovat podobné faktory, například množství semen nebo teplota. Podobné výkyvy v minulých letech kopírovaly i další lesní druhy, například strakapoud velký nebo pěnkava obecná, u nichž ale letos k výraznějším změnám oproti loňsku nedošlo,“ komentuje Tuháček.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Pokles v četnosti jsme tentokrát zaznamenali také u kosa černého. „Loni si kosi hodně polepšili a mohli jsme je pozorovat skoro na 70 % krmítek. Letos jich je zase o něco méně, nicméně když se podíváme, jak se jeho početnost vyvíjela v průběhu minulých let, tak se nejspíše jedná jen o každoroční výkyvy. Zatímco některé druhy přiletěly na krmítka v menším počtu než loni, jiné naopak zaznamenaly nárůst. „Například dlask tlustozobý si v žebříčku pozorovaných druhů polepšil již podruhé v řadě a letos se vyhoupl o čtyři příčky nahoru až na 13. místo. Dlaska tlustozobého potkáváme na krmítku častěji než v minulých letech.

Pravidelné sledování ptačích druhů může přinést ornitologům cenná data o tom, jak si vedou jejich populace z dlouhodobého hlediska. „Krásným příkladem je zvonek zelený nebo mlynařík dlouhoocasý. Ani u jednoho z druhů jsme nezaznamenali nějaký markantní meziroční pokles nebo nárůst v populaci. V průběhu času však můžeme u zvonka pozorovat mírnou klesající tendenci. A u mlynaříka je tomu právě naopak. Klimatická změna zasahuje i do výsledků Ptačí hodinky, a tak se letos někteří sčitatelé setkali s druhy, které běžně na zimu odlétají do teplejších krajů. „Mezi tyto druhy patří zejména rehci domácí, pěnice černohlavé či holubi hřivnáči, ale objevili se také jedinci konipase bílého či horského. Vedle již obvyklých čápů bílých byl překvapivě zaznamenán i zimující čáp černý.

Ornitologové vyzývají veřejnost, aby se zapojila také do dalších programů občanské vědy ČSO. Do konce února se mohou lidé účastnit mapování zimujících rehků domácích. Informace o kampani naleznete na birdlife.cz/rehci-v-zime/. Pozorovat můžeme již také první navrátilce čápů bílých, kteří se však budou ponejvíce vracet až během března. Žluna šedá je jedním ze vzácnějších návštěvníků krmítek. Jakákoli běžná i zajímavá pozorování ptáků mohou lidé celoročně zapisovat do faunistické databáze Avif na birds.cz.

„Všímat si můžeme například zimujících konipasů horských, letošních Ptáků roku. Ti jsou sice tažný druh trávící zimu ve Středomoří, nicméně malá část populace každoročně zimuje v Česku. Velmi cenná jsou pro nás také data o výskytu nemocných ptáků. Pokud narazíte na krmítku na nemocně vypadajícího jedince, je potřeba krmítko důkladně vydezinfikovat a alespoň na dva týdny přestat přikrmovat,“ upozorňuje Tuháček. Formulář k záznamu ptačích chorob najdete také na birdlife.cz/choroby. „Dále nás zajímají nálezy mrtvých či zraněných ptáků u silnice, pod dráty elektrického vedení nebo pod skleněnými plochami. Další ročník Ptačí hodinky ČSO uspořádá 9.-11. 1.

Další zajímavé druhy ptáků v zimě

Zima představuje pro ptáky období, kdy musí čelit nízkým teplotám a omezeným zdrojům potravy. Přesto mezi nimi najdeme druhy, které vynikají specifickými schopnostmi a přizpůsobením se těmto náročným podmínkám.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

• Ledňáček říční (Alcedo atthis): Odlétá za teplem, pokud je to třeba. Tento pták potřebuje nezamrzlé vodní toky, kde loví drobné ryby. V zimě může být jeho přežití závislé na dostupnosti potravy a nezamrzlých úseků vody.
• Skorec vodní (Cinclus cinclus): Plavec, potápěč a otužilý svalovec. Dokáže nejen plavat, ale i potápět se do ledové vody, kde sbírá larvy hmyzu, drobné korýše a rybí jikry. Na rozdíl od jiných ptáků má skorec silnější svalstvo a upravenou srst, která odpuzuje vodu.
• Orel mořský (Haliaeetus albicilla): Majestátní rozpětí křídel. Jako největší dravec v ČR se vyznačuje mohutným rozpětím křídel, které dosahuje až 2,5 metru. Tento majestátní pták se živí především rybami, ale nepohrdne ani uhynulými zvířaty, čímž plní v přírodě důležitou úlohu. Orel mořský je chráněný druh a v posledních letech se jeho populace v ČR díky ochraně zvyšuje.
• Hvízdák eurasijský (Mareca penelope): Veselý host ze severu. V zimě jej lze pozorovat na velkých vodních plochách, kde se živí vodními rostlinami. Tento druh získal své jméno podle charakteristického pískavého volání, které je v zimních ránech slyšet z hejn.
• Čížek lesní (Spinus spinus): Tento malý zpěvný pták je mistrem v hledání semen olší a bříz.

Díky těmto ptakům si můžeme připomenout, jak pestrá a fascinující je příroda kolem nás. Mnoho z těchto druhů můžete pozorovat i během procházek v přírodě.

tags: #význam #v #přírodě #sýkora #koňadra

Oblíbené příspěvky:

• Pohodlí a styl venkovního nábytku
• Propojení tance, žen a přírody
• O cílech odborné skupiny Domy přírody
• Dopady znečištění slané vody
• Tipy na svatbu v přírodě u Teplic