Vznik odpovědnosti za ekologickou újmu a podmínky

Vytvořeno dne 20. 7. 2011 - Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, v platném znění („zákon o ekologické újmě“), definuje ekologickou újmu jako nepříznivou měřitelnou změnu konkrétního přírodního zdroje nebo zhoršení jeho funkcí, která je způsobena provozní činností. Všimli jste si, že ve vašem okolí došlo ke znehodnocení půdy, podzemních nebo povrchových vod nebo třeba k ubývání chráněných druhů rostlin či živočichů? Tato definice zní celkem složitě.

Podmínky vzniku ekologické újmy

V první řadě musí újma vzniknout na složce životního prostředí nebo přírodním zdroji, které zákon vyjmenovává:

• Biodiverzitě - na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin, kdy tato změna má nepříznivé účinky na udržování ochrany takových druhů nebo jejich stanovišť. Jedná se například o hynutí chráněných druhů živočichů v důsledku otravy nepovoleným postřikem proti škůdcům nebo záměrného odstřelu. Spadalo by sem také ničení českým nebo evropským právem speciálně chráněných přirozených stanovišť (př. ptačí oblasti).
• Vodních zdrojích - na povrchových nebo podzemních vodách, kdy dojde k závažné negativní změně množství, chemického složení nebo ekologického potenciálu. Jde například o znehodnocení kvality vody způsobené únikem nežádoucích látek, např.
• Půdě - znečištění půdy látkami, přípravky nebo organismy, které mohou mít závažný negativní vliv na lidské zdraví.

Další podmínkou využití zákona o ekologické újmě je, že újma musí být způsobena provozní činností. Seznam těchto provozních činností je uveden v příloze č. 1 k zákonu o ekologické újmě. Jedná se například o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, provozování stacionárních zdrojů znečištění ovzduší (př. elektráren) či vypouštění odpadních vod.

Z podmínky způsobení újmy provozní činností zákon stanoví výjimky. Splnění této podmínky se nevyžaduje u újmy na biodiverzitě. Dále se nevyžaduje a) provozní činností uvedenou v příloze č. b) provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, za předpokladů stanovených v § 5 odst. d) činností, na kterou se vztahuje občanskoprávní odpovědnost za jaderné škody podle atomového zákona2), nebo činností, při které se na odpovědnost a náhradu škody či újmy vztahují mezinárodní smlouvy uvedené v příloze č. 1.

Čtěte také: Glukóza: Přírodní vznik

Odpovědnost za ekologickou újmu nevyžaduje zavinění provozovatele. To znamená, že provozovatel je za ekologickou újmu odpovědný vždy, když jsou splněny výše uvedené podmínky a mezi činností provozovatele a ekologickou újmou existuje příčinná souvislost, tj.

Kdo je provozovatel?

Provozovatelem je ten, kdo provozuje některou z činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu o ekologické újmě. Jeho činnost se musí řídit několika základními principy. Jedná se o princip prevence, tj. Provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat preventivní opatření. Zákon o ekologické újmě se vztahuje na preventivní opatření přijímaná v době, kdy provozovatel zjistí bezprostřední hrozbu vzniku škody na životním prostředí. V takovém případě by měl omezit, popř. zastavit svou činnost.

O bezprostřední hrozbě vzniku ekologické újmy a přijatých opatřeních musí provozovatel neodkladně informovat příslušný orgán (viz níže). Pokud ekologická újma přesto vznikne, musí provozovatel neprodleně přijmout nápravná opatření. Nápravná opatření cílí na omezení, odstranění nebo jiné zvládnutí znečišťujících látek nebo jiných škodlivých faktorů. O přijatých nápravných opatřeních musí provozovatel, stejně jako u opatření preventivních, neprodleně informovat příslušný orgán. Zároveň musí bez zbytečného odkladu vypracovat návrh nápravných opatření.

Pokud by přijatá nápravná opatření zůstala bez efektu, musí o tom provozovatel rovněž příslušný orgán uvědomit.

Správní řízení a možnosti nápravy

Toto řízení je klasickým správním řízením. Způsob zahájení tohoto řízení je dvojí. První možností je zahájení řízení na základě žádosti. Doposud nebylo žádné řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření v České republice zahájeno,[13] přestože ekologické újmy na našem území vznikají. Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti podle zakladatelského právního jednání (př. Žádost zašlete České inspekci životního prostředí (v případě národních parků správě národního parku, v případě chráněných krajinných oblastí Agentuře ochrany přírody a krajiny).

Čtěte také: Vznik přírody a filozofie

Tyto orgány jsou pro vydávání rozhodnutí o uložení preventivních nebo nápravných opatření příslušnými orgány. Příslušnými orgány mohou být ale i jiné orgány, pokud některé ze složkových zákonů obsahují speciální úprava ukládání preventivních či nápravných opatření. Může se jednat např. Pokud je vaše žádost zamítnuta, můžete podat jako účastník řízení odvolání k Ministerstvu životního prostředí.

Pokud žádost podáváte jako spolek, máte možnost požádat, abyste byli po dobu 1 roku ode dne podání žádosti informováni o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Žádost musíte místně specifikovat. Účastník řízení disponuje řadou práv. Mezi tato práva patří možnost vyjadřovat se k podkladům ve spise, do spisu nahlížet či podávat opravné prostředky (např. odvolání). I v případě, kdy řízení nebude zahájeno na základě vaší žádosti, se však váš spolek může účastníkem stát.

V rámci řízení o uložení preventivních či nápravných opatření zákon uděluje určitá oprávnění i osobám, které účastníky řízení nutně nejsou. Osoby, které jsou újmou dotčeny nebo u kterých je dotčení pravděpodobné, případně spolky, mohou příslušnému orgánu předložit vyjádření související s ekologickou újmou nebo bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jíž jsou si vědomy.

Nejste oprávněni podat žádost, ale přesto podle vás došlo k ekologické újmě nebo tato újma bezprostředně hrozí? Pokud chcete, aby správní orgán toto řízení zahájil, podejte podnět k jeho zahájení. Podnět podejte příslušnému orgánu - zpravidla ČIŽP (viz výše). Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to žádný velký problém.

Podnětem upozorníte na situaci a správní orgán pak posoudí, zda řízení z moci úřední zahájí. Toto rozhodnutí je na něm. Po podání podnětu řízení zahájit nemusí, pokud usoudí, že k tomu nejsou naplněny podmínky. Pro psaní podnětu můžete využít náš vzor, který je volně ke stažení.

Čtěte také: O fosforu a jeho vzniku

Princip prevence

Podstatou principu prevence je, že provozovatel má povinnost předcházet vzniku ekologické újmy a za tím účelem přijímat preventivní opatření.[5] Zákon o ekologické újmě se vztahuje na preventivní opatření přijímaná v době, kdy provozovatel zjistí bezprostřední hrozbu vzniku škody na životním prostředí.[6] V takovém případě by měl omezit, popř. zastavit svou činnost.

O bezprostřední hrozbě vzniku ekologické újmy a přijatých opatřeních musí provozovatel neodkladně informovat příslušný orgán (viz níže). Pokud ekologická újma přesto vznikne, musí provozovatel neprodleně přijmout nápravná opatření. Nápravná opatření cílí na omezení, odstranění nebo jiné zvládnutí znečišťujících látek nebo jiných škodlivých faktorů.

O přijatých nápravných opatřeních musí provozovatel, stejně jako u opatření preventivních, neprodleně informovat příslušný orgán. Zároveň musí bez zbytečného odkladu vypracovat návrh nápravných opatření. Pokud by přijatá nápravná opatření zůstala bez efektu, musí o tom provozovatel rovněž příslušný orgán uvědomit.

Objektivní odpovědnost

Vznik povinnosti prevence nebo nápravy ekologické újmy vychází z principu objektivní odpovědnosti (tj. odpovědnosti za výsledek) s možností liberace poukazem na události nebo činnosti, na něž se zákon výslovně nevztahuje (§ 1 odst. 3 zákona č. 167/2008 Sb.). Podstatnou změnou, kterou přináší tento zákon, oproti stávající právní úpravě je, že podmínkou provedení preventivních nebo nápravných opatření provozovatelem vybraných činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu není jeho protiprávní jednání.

Ke vzniku odpovědnosti, resp. povinnosti provést preventivní nebo nápravné opatření postačuje prokázání příčinné souvislosti mezi provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu a vznikem ekologické újmy (§ 4 zákona č. 167/2008 Sb.); nevyžaduje se tedy prokázání protiprávnosti a zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Zákon č. 167/2008 Sb. vychází z toho, že ke vzniku ekologické újmy může dojít na základě právně kvalifikované události mající původ v prováděné provozní činnosti.

Příloha č. 1 k zákonu obsahuje výčet těch provozních činností považovaných za rizikové pro životní prostředí a lidské zdraví, s nimiž se spojuje objektivní odpovědnost za ekologickou újmu vyvolanou samotnou povahou takové provozní činnosti (bez ohledu na porušení právního předpisu nebo povolení vydaného na jeho základě). Pouze v případě ekologické újmy na chráněných druzích a přírodních stanovištích, která byla provozovatelem způsobena provozní činností neuvedenou v příloze č. 1, je povinnost k prevenci a nápravě ekologické újmy založena na porušení právních předpisů (§ 5 zákona č. 167/2008 Sb.).

Kritéria pro posouzení ekologické újmy

Zákon považuje za ekologickou újmu jen takovou nepříznivou změnu, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje (chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, přírodní stanoviště, podzemní a povrchové vody, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a půda). Aby se jednalo o ekologickou újmu, na kterou se zákon vztahuje, musí být prokázány:

• závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů a stanovišť (v případě ekologické újmy na chráněných druzích a přírodních stanovištích),
• závažné nepříznivé účinky na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál (v případě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách) nebo
• závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj (v případě ekologické újmy na půdě).

Kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a stanovišť jsou v příloze č. 3.

Ekologická újma na vodách

Za ekologickou újmu na povrchových nebo podzemních vodách považuje zákon č. 167/2008 Sb. takovou nepříznivou měřitelnou změnu povrchových nebo podzemních vod (nebo měřitelné zhoršení jejich funkcí), která má závažné nepříznivé účinky na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál. Rozhodující pro posouzení ekologické újmy na vodách budou zejména odborná vyjádření pověřených odborných subjektů provádějících monitoring stavu vod podle § 21 zákona č. 254/2001 Sb. (ČHMÚ, VÚV, správci povodí).

Finanční zajištění

Nástrojem k zajištění preventivních a nápravných opatření má být finanční zajištění k náhradě nákladů. Zákon č. 167/2008 Sb. upravuje podmínky finančního zajištění, nicméně odkládá účinnost těchto ustanovení o 5 let (do roku 2013) tak, aby jeho aplikace neznamenala dramatické dopady na podnikatelskou sféru a finanční trhy.

Provozovatelé činností uvedených v příloze zákona musí znát veškerá rizika ekologické újmy, která by mohla nastat v důsledku provozování jejich činnosti. Za tímto účelem musí zpracovat tzv. základní, případně i podrobné hodnocení rizik ekologické újmy. Na základě výsledků hodnocení rizik musí potenciální ekologické újmě předcházet, případně její negativní účinky kompenzovat formou finančního zajištění, tedy pojištění pro případy vzniku ekologické újmy.

Závěr

Zákon o ekologické újmě představuje významný nástroj pro ochranu životního prostředí a stanovuje jasná pravidla pro předcházení a nápravu ekologických škod. Je důležité, aby si provozovatelé byli vědomi svých povinností a aktivně se podíleli na ochraně životního prostředí.

tags: #vznik #odpovědnosti #za #ekologickou #újmu #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Údržba odpadu pračky: prevence problémů
• Studium Ekologie na Univerzitě Karlově
• John Ruskin: Příroda
• Globální odpadové hospodářství
• Zdravá pohanková kaše