Výpočet emisí na přebytek kyslíku ve výrobě cementu, vápna a oxidu hořečnatého

Tento článek se zabývá problematikou výpočtu emisí v závislosti na přebytku kyslíku, zejména v kontextu průmyslových procesů, jako je výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého. Výměna informací o nejlepších dostupných technikách pro průmyslovou oblast cementu, vápna a oxidu hořečnatého skončila v roce 2008.

Nejlepší dostupné techniky (BAT)

Rozhodnutí ze dne 26. března 2013 stanovuje závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého. Závěry o BAT pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí je určeno členským státům. Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o nejlepších dostupných technikách nejsou ani normativní, ani vyčerpávající.

Využití tepla a energie

Využití přebytečného tepla z pecí, zvláště z jejich chladicí zóny, je obecně použitelné. Spotřebu energie v moderních pecních systémech ovlivňuje řada faktorů, jako jsou vlastnosti surovin (např. obsah vlhkosti, palitelnost), použití paliv s různými vlastnostmi a rovněž použití systému obtoku plynu (bypassu). Využití kogeneračních zařízení na výrobu páry a elektřiny nebo kombinovaných zařízení na výrobu tepla a elektřiny lze v odvětví výroby cementu uplatnit ve formě rekuperace odpadního tepla z chladiče slínku nebo pecních kouřových plynů při použití konvenčních procesů parního cyklu nebo jiných technik.

Emise prachu a jejich snižování

Tento oddíl se týká emisí prachu vznikajících při prašných operacích jiných než z procesů výpalu v peci, chlazení a hlavního mletí. Za účelem snížení bodových emisí prachu z výduchů prašných operací by nejlepší dostupná technika měla využít systém řízení údržby, který se zejména zaměří na výkon filtrů použitých při prašných operacích jiných než z procesů výpalu v peci, chlazení a hlavního mletí. Suché čištění kouřového plynu pomocí filtru u prašných operací obvykle spočívá v použití textilního filtru.

Hodnota BAT-AEL pro prachové emise z kouřových plynů z procesu výpalu v peci je < 10-20 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota. Hodnota BAT-AEL pro emise prachu z kouřových plynů z procesů chlazení a mletí je < 10-20 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny).

Čtěte také: Biologická kontrola a ochrana

Pro snižování emisí CO je nezbytné úplné a správné spalování. Přívod vzduchu z chladiče, primárního vzduchu a také odsávaného vzduchu z komínového ventilátoru lze řídit tak, aby se hladina kyslíku během spalování držela na hodnotě mezi 1 % (slinovaný výrobek) a 1,5 % (kaustický výrobek). Změna dávkování vzduchu a paliva může snížit emise CO. Tyto techniky omezování emisí CO jsou obecně použitelné v odvětví výroby oxidu hořečnatého.

Volba paliva a surovin

Pečlivý výběr a řízení látek vstupujících do pece může vést ke snížení emisí. Chemické složení látek a způsob, jakým jsou do pece dávkovány, jsou faktory, které by při výběru měly být brány v úvahu. Optimalizace řízení procesů je v různé míře použitelná pro všechna zařízení na výrobu vápna. Suroviny vstupující do pece obsahují nečistoty a mají proto významný vliv na emise do ovzduší. Pečlivý výběr surovin může snížit tyto emise u zdroje. Rozsah použitelnosti závisí na (místní) dostupnosti surovin s nízkým obsahem nečistot.

Paliva vstupující do pece mohou mít významný vliv na emise do ovzduší, protože obsahují nečistoty. Obsah síry (zejména u dlouhých rotačních pecí), dusíku a chloru má vliv na rozpětí emisí SOx, NOx a HCl v kouřovém plynu. U všech typů pecí s výjimkou šachtových pecí se smíšenou vsázkou lze použít všechny typy paliv a palivových směsí v závislosti na dostupnosti těchto paliv, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

Opatření pro snížení difúzních emisí

Aby nedošlo ke vzniku difúzních prachových emisí, měly by být použity odsávací systémy. kdekoli je to možné, nakládání s materiálem by vždy mělo být prováděno v uzavřeném systému, v němž je udržován podtlak. za nejúčinnější řešení problému difúzních prachových emisí vznikajících při skladování velkých objemů materiálů se považují slínková sila a uzavřená plně automatizovaná skladiště surovin. jestliže je bodový zdroj difúzních prachových emisí dobře lokalizovaný, lze nainstalovat vstřikovací systém pro vodní zkrápění. Zvlhčování napomáhá shlukování prachových částic, a tak přispívá k usazování prachu. plochy používané nákladními vozidly by měly být zpevněné, kdekoli je to možné, a jejich povrch je třeba udržovat co nejčistší. Difúzní prachové emise může omezit zvlhčování cest, zejména za suchého počasí. Také se mohou čistit s využitím zametacích vozů.

• Skladování výrobků v silech a využívání uzavřených, plně automatizovaných skladišť surovin.
• Snížení difúzních prachových emisí ze skladovacích hald pomocí dostatečného zvlhčování násypných a výsypných míst a používáním pásových dopravníků s nastavitelnou výškou.
• Používání podtlakových systémů při odstraňování prachu.
• Omezení difúzních prachových emisí vznikající na plochách, po kterých se pohybují nákladní vozidla jejich zpevněním a udržováním jejich povrchu v nejvyšší možné čistotě.
• Difúzní prachové emise může omezit zvlhčování cest, zejména za suchého počasí.

Měření a monitorování

Monitorování a stabilizace kritických provozních parametrů, tj. fyzikální kritéria, např. chemická kritéria, např. Kontinuální měření provozních parametrů dokládajících stabilitu procesu, např. Monitorování a stabilizace kritických provozních parametrů, např.

Čtěte také: Průvodce výpočtem emisí CO2

Při zvýšených úrovních CO v kouřových plynech budou muset být elektrostatické odlučovače z bezpečnostních důvodů vypnuty, protože hrozí nebezpečí výbuchu. K narušení procesu dochází převážně během fáze uvádění do provozu. Kontinuální systém monitorování CO je nutno optimalizovat z hlediska reakční doby a měl by být umístěn v blízkosti zdroje CO, jako např. V zájmu bezpečnosti musí být analyzátory plynu pro ochranu elektrostatických odlučovačů připojeny během všech fází provozu.

Výpočet přebytku spalovacího vzduchu

Objem spalovacího vzduchu určuje požadavky na jeho přívod. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu je zjednodušeně odvozen pro dokonalé spalování z objemu volného kyslíku ve spalinách ωO2, který lze stanovit měřením této hodnoty vhodným kyslíkovým analyzátorem spalin. V mnoha případech neznáme přesné složení paliva, pro které chceme přibližně určit spotřebu spalovacího vzduchu a množství vzniklých spalin. Všechny dále uváděné vztahy pro výpočet spotřeby spalovacího vzduchu a pro výpočet objemu vzniklých spalin jsou přibližné, protože jsou odvozeny pro výhřevnost paliva o průměrném prvkovém složení a průměrném obsahu vody a popelovin v palivu. Uvedené vztahy umožňují přibližné stanovení objemu suchých spalin za normálních podmínek při dokonalém spalování s přebytkem vzduchu α, tj. hodnoty Vss [m3.kg−1, nebo m3.m−3] dle vztahu (15).

Pro kapalná a plynná paliva se hodnota Vvs min [m3.kg−1, nebo m3.m−3] stanoví dle vztahu (16) a hodnota Vss min [m3.kg−1, nebo m3.m−3] podle druhu paliva dle vztahu (19) nebo (20). U spalování tuhých paliv je postup stanovení hodnoty Vss [m3.kg−1] dle vztahu (15) poněkud odlišný. Nejprve se stanoví hodnota Vvs min [m3.kg−1] dle vztahu (16) a hodnota Vss min [m3.kg−1] dle přibližného vztahu (18) jako Vvv min [m3.kg−1]. Hodnota Vvv min [m3.kg−1] se pak stanoví s použitím vztahů (9) a opět (16). Další postup je stejný jako u kapalných a plynných paliv. Pro česká hnědá i černá tržní uhlí lze s výhodou použít pro výpočet objemu spalovacího vzduchu a vzniklých spalin s dostatečnou přesností vztahy dle Dlouhého [L2]. Tyto vztahy lze použít i pro dokonalé spalování s přebytkem vzduchu α.

Čtěte také: Emisní faktor v bilanční metodě

tags: #vzorec #přepočet #emisí #na #přebytek #kyslíku

Oblíbené příspěvky:

• Odpady a zeleň v Liberci: Podrobný rozbor
• Jak správně s odpady
• Průvodce Výběrem Košů
• Definice a paragrafy
• Příroda ukrytá v depozitářích