Vztah ekologie s jinými vědami

16.03.2026

Pojem ekologie je skloňovaný ve všech pádech. Ohánějí se jím politici, neziskové organizace i média. Co vše ale v sobě skrývá? A kolik má rozměrů? Ekologii můžete studovat na středních i vysokých školách, můžete jí zcela propadnout při běžném životě, nebo se tímto pojmem zabývat teoreticky. Má totiž mnoho stran i odnoží. Pojem ekologie je často chápán v souvislosti s ochranou životního prostředí. Zabývá se rovnováhou ekosystémů, rozmanitostí, koloběhem nebo udržitelným životem.

Vícerozměrná ekologie

Ekologie jako taková ale není synonymem ochrany životního prostředí. Stejně tak ji nezaměňujte s environmentalismem nebo s vědami o životním prostředí. Podstatou ekologie, alespoň ve vědeckém pojetí, je především biodiverzita, kterou se ekologové snaží vysvětlit. Zkoumají proto životní procesy, interakce nebo adaptace v přírodě. Sledují pohyb materiálu nebo energie prostřednictvím živých společenství. Zabývají se distribucí organismů a biologickou rozmanitostí. V praxi se ekologie rozrůstá do mnoha různých oborů, které většinou směřují k ochraně přírody nebo řízení přírodních zdrojů. Často jde ekologie ruku v ruce i s ekonomickou stránkou věci, když například využívání obnovitelných zdrojů energie šetří nejen životní prostředí, ale také finance.

Ekologie jako vědní obor

Ekologii jako vědní obor poprvé definoval Ernst Haeckel v roce 1866. Její počátky je nicméně možné vysledovat až do 4. století před naším letopočtem. Prvky ekologického smýšlení se objevují v Aristotelových zápiscích. Jeho student, Theophrasta, zase jako první popsal vztah mezi živočichy a jejich prostředím. Ekologie se jako vědní obor rozvinula ve druhé polovině dvacátého století. Ekologie vychází z mnoha dalších věd a nauk. Mezi jinými to je biologie, klimatologie, geografie, fyzika, chemie, antropologie, ale možná trochu překvapivě i ekonomie, právo, historie nebo psychologie.

Co zkoumá ekologie?

V nejširší rovině můžeme říct, že ekologie zkoumá ekosystémy a procesy, které probíhají v přírodě. Zabývá se vztahem organismů k vnějšímu prostředí.

Ekologie je pojem odvozený od řeckého slova „oikos“ čili „domácnost“ nebo také „životní podmínky“. Jde o vědu zasahující do mnoha oblastí a disciplín, která se snaží vysvětlit interakci mezi organismy, jejich vztahy a výměnu energií a materiálů s okolím i vzájemnou přizpůsobivost. V současné době je ekologie chápána také v širším smyslu slova jako ochrana životního prostředí, čili světonázor, v jehož popředí stojí starost o přírodu a její poklidné soužití s člověkem.

Čtěte také: Příroda v nacistickém Německu

Ekologii lze podle Jaceka Lejmana z Filozofické fakulty Brněnské univerzity rozebírat na třech úrovních: jako hnutí, postoj a vědu. Ekologové jsou vědci, kteří studují ekosystémy. Jako první definoval ekologii jako vědní obor Ernst Haeckel v roce 1866.

Definice pojmů:

Environmentalistika: je věda zabývající se vztahem člověka a životního prostředí.
Ekosystémy: přirozená jednotka skládající se ze všech vzájemně provázaných a závislých rostlin, zvířat a mikroorganismů nacházejících se v dané oblasti či prostředí (habitatu) a fungujících ve vzájemné interakci.
Životní prostředí: podle definice Ministerstva životního prostředí České republiky „systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé interakci. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje.
Trvale udržitelný rozvoj: V současné době velmi diskutovaný pojem, který se váže k rozvoji lidské společnosti a jeho závislosti na životním prostředí. Trvale udržitelný rozvoj klade v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí.
Globální oteplování: Zejména koncem 90. let a počátkem 21. století velmi oblíbený a především silně medializovaný pojem poukazující na globální změnu klimatu. Zejména upozorňující na stoupající průměrné teploty zemské atmosféry a oceánu, což by teoreticky mohlo vést k roztání polárních ledovců a zvýšení hladin světových oceánů. To by podle některých vědců mohlo vést ke katastrofickým scénářům záplav pobřežních oblastí. Hlavním viníkem má být především člověk a jeho zneužívání přírody, především vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší.
Obnovitelné zdroje energie: Během posledních let rychle se rozvíjející odvětví energetiky, které spoléhá na energii, která je na rozdíl například od uhlí, ropy nebo zemního plynu obnovitelná. Tedy například biomasa, větrná energie, sluneční energie, vodní energie, energie mořských vln, energie přílivu, geotermální energie a řada dalších.
Solární elektrárny: V současné době překotně se rozvíjejí oblast energetiky. Jde o jeden z nejdůležitějších obnovitelných zdrojů energie, který by teoreticky mohl pokrýt většinu spotřeby elektřiny celé planety. Solární elektrárny se dělí na několik typů, především fotovoltaické solární elektrárny vyráběné z křemíkových solárních panelů, a koncentrační solární elektrárny, jejichž hlavním stavebním prvkem jsou zrcadla.

Biodiversita, nebo pestrost v živé přírodě, je fenomén, který je nevyhnutelně svázán s kvalitou pobytu člověka ve světě. Od hledání potravy, vodních zdrojů, lovu a později zemědělství až po ty méně bezprostředně patrné jako klima, koloběh látek, detoxikace prostředí, vodní režim krajiny a bezpočet dalších. Ekologie jako přírodovědný obor se navíc snaží pochopit proč je biodiverzita proměnlivá v čase a prostoru, jakými obecnými pravidly se řídí její vznik a co přináší její zánik. Odpověď na ně však nemůžou dát ekologové sami a zrcadlení lidské společnosti a biodiversity světa, který obývá, je tak výzvou nechat různé přístupy a pohledy interagovat.

Současné globální environmentální problémy, kterým svět čelí vyvolávají potřebu větší integrace přírodních a společenských věd. Nedokáží ale pochopit jakým způsobem bude společnost na dané problémy reagovat. Společenská reflexe je přitom zásadním prvním krokem k adekvátní reakci na určitý problém. Globální environmentální problémy jsou stejně tak fyzické povahy jako politické, ekonomické, sociální i filozofické.

Čtěte také: Česká republika a nové zákony o odpadech

Čtěte také: Projevy krize ve vztahu

tags: #vztah #ekologie #s #jinými #vědami