Vztah k přírodě: Pohled na povodně a protipovodňová opatření v Moravskoslezském kraji

05.03.2026

V nedávné době postihly Českou republiku záplavy sedmkrát, přičemž nejtragičtější bylo řádění velké vody v letech 1997 - 2002. Povodně v posledních dvanácti letech způsobily škody za víc než sto padesát miliard korun a zahynulo při nich sto dvanáct lidí.

Aktuálním tématem jsou povodně na Moravě, které zasáhly Moravskoslezský a Olomoucký kraj a posunují se dál do Zlínského a Jihomoravského kraje. Tyto povodně zanechaly po sobě spoušť a dokonce zabíjely.

Povodně 2010: Spoušť a škody

Povodně 2010 přišly v neděli 16. května v noci. Na Třinecku zemřela devětašedesátiletá žena a devět lidí se zranilo. Škody budou města a obce sčítat ještě několik týdnů, už teď se odhady pohybují ve stovkách miliónů korun. Voda narušila i léčebné procesy pacientů, z bohumínské nemocnice muselo odjet sto šedesát nemocných. Do autobusů musela nastoupit i necelá stovka pacientů z Lázní Darkov. V třiadvacetitisícovém městě se vylila Odra i Olše.

Bohumínští hasiči bojovali o elektrickou rozvodnu, kterou rozbouřený živel zaléval ze všech stran. Olše páchala škody i v Karviné a České Těšíně. Obě města na čas úplně odřízla od zbytku světa. Voda zaplavovala silnice, nejezdily vlaky. V tisícovkách domácností nešel proud a netekla voda. Troubky - symbol ničivých povodní z roku 1997, i letos z nich udělala rozvodněná Bečva doslova bazén. Hasiči většinu obyvatel evakuovali na člunech, v sousedním Přerově Bečva nemilosrdně vypnula teplárnu. Osmdesát procent přerovských domácností tak zůstane bez tepla a horké vody minimálně do konce týdne.

Voda už sice opadává a odtéká, na některých místech s sebou ale bere i zeminu. Dochází k sesuvům půdy. V Havířově v Bukovci na Jablunkovsku nebo v Dolních Domaslovicích se sesouvá svah nad Žermanickou přehradou a ohrožuje tak tři rodinné domky a několik chat. Obyvatelé museli být evakuováni.

Čtěte také: Příroda v nacistickém Německu

Protipovodňová opatření: Investice a prevence

Největším dluhem letošních povodní je alespoň podle ministryně životního prostředí Rut Bízkové nedokončená protipovodňová ochrana České republice. Obce by podle ní měly o stavbu poldrů, ochranných hrází a dalších opatření ještě víc usilovat v těch následujících měsících a letech.

Po extrémní povodni na Moravě v roce 1997 bylo zřejmé, že povědomí o existenci povodní stát podcenil. Důsledkem téhle skutečnosti byla jak nepřipravenost na přírodní povodňové katastrofy, tak významná opomenutí a nesystémovost v rozvoji území podél vodních toků, ke kterým došlo během téměř stoletého období bez výrazných povodní v České republice.

Ministryně Bízková navrhovala, aby v oblastech, kde je třeba budovat poldry, jsme měli možnost jako stát provádět výkupy vlastnictví v zájmu státu.

Fischerova vláda navrhuje, aby i vláda budoucí pokračovala a dávala peníze na protipovodňová opatření. Ministerstvo zemědělství doporučuje pokračovat ve zvyšování protipovodňové ochrany i po roce 2013. Tato uvažovaná, takzvaná III. etapa programu Prevence před povodněmi by byla výrazně orientovaná na retenci podél vodních toků s využitím prostorů k řízeným rozlivům v poldrech, včetně úprav v krajině.

Realizace uvedených programů a opatření je nutné zajistit i nadále, současně s tím je důležité zabezpečit dostatečné finanční prostředky, neboť jde o vynaložená efektivní opatření s návratností v úsporách na protipovodňových škodách. Budou prováděna opatření, která budou v souladu se záměry plánu hlavních povodí České republiky a plánů oblastí povodí.

Čtěte také: Česká republika a nové zákony o odpadech

TOP 09 má v kapitole zemědělství zcela jednoznačně stanoveno, že chce podpořit tahleta protipovodňová opatření. Jsou jedinou stranou, která tam dala i na to třetí období, kdy těch peněz bude třeba v řádu asi více než dvacet miliard na straně jedné. Ty přehrady slouží jako rezervoáry vody, když jsou sucha.

Politické aspekty a role krajů a obcí

Problém je v tom, že to není tak, že by stát byl ten jediný, který o tom rozhoduje, dokonce ani kraj nemá k tomu dostatečné kompetence, aby suverénně rozhodoval a řada těch případů se musí řešit individuálně. Spolupráce krajů, obcí a centra je klíčová.

Povodně ukazují a nyní ta zrychlující se frekvence, že my musíme hledat skutečně způsoby, nové způsoby, jak komunikovat s přírodou a že zřejmě musí být daleko větší tlak na vytváření protipovodňové ochrany.

V povodí Odry bylo navrženo třicet tři přehradních nádrží, z toho se schválily v této chvíli pouze tři do horizontu 2050 a do horizontu 2020 jsou to pouze ty Nové Heřminovy. Přehrady jsou klíčový prvek pro ochranu toho území v případě povodní, což se nyní i prokázalo. Kdyby nebyly přehrady Žermanice, Šance, Morávka, tak bychom měli metr vody v Ostravě, byl zatopený Frýdek a Frýdlant.

Moravskoslezský kraj potřebuje zvláštní program, protože zde je vysoká nezaměstnanost, špatný vzduch a k tomu přichází ještě taková povodeň.

Čtěte také: Projevy krize ve vztahu

Vztah člověka k přírodě a příklady dobré praxe

Vztah člověka k přírodě je tématem povýtce aktuálním již proto, že dopady našeho zacházení s přírodou pociťujeme čím dál silněji. Skutečné morální jednání nemůže být založené pouze na prospěchu či ekonomických důvodech. O jaké důvody by mělo jít, to je tématem knihy Etika a příroda. Autorka představuje přístupy zdůvodňující úctu k přírodě a její ochranu dobrem člověka i přístupy, které akcentují svébytnost přírody a potřebu chránit ji kvůli ní samé.

Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost.