Vztah Příjem - Příroda - Dopady: Analýza Vlivu Větrných Elektráren na Turistický Ruch a Životní Prostředí

14.03.2026

Potenciálně negativní dopad výstavby větrných elektráren (dále jen VtE) na cestovní ruch a rozvoj daného území patří dlouhodobě k častým argumentům odpůrců větrné energetiky a je rovněž používán v argumentaci při zamítání projektů místními úřady či politiky. Na tento problém se v posledních letech zaměřilo mnoho výzkumů v různých zemích Evropy, USA, Číně i jinde (viz rešeršní studie Liburd a kol., 2024).

Výzkum vlivu VtE na míru turistického ruchu (vyjádřenou například počtem ubytovacích kapacit, počtem přenocování v dané lokalitě či pomocí ekonomických ukazatelů jako výdaje turistů či obrat v sektoru pohostinství) je spojen s problémem validity měření. Je velice obtížné měřit a analyzovat přímý dopad výstavby VtE na rozvoj cestovního ruchu představujícího komplexní sektor ovlivňovaný širokým spektrem vnějších i vnitřních faktorů (sociální situace v daném státě, růst cen a kupní síla obyvatelstva, rozšířená nabídka možností cestovat do zahraničí, nabídka turistických atrakcí, aktivit a kvalita služeb v regionech, sezónní výkyvy počasí, marketingová propagace regionů, módní trendy, atd.), přičemž tyto faktory se vyvíjí nezávisle na rozvoji větrné energetiky v konkrétních státech a regionech.

Většina zahraničních studií tak zkoumala, jak turisté a návštěvníci vnímají VtE v krajině a zda jejich přítomnost má (případně by měla) negativní vliv na rozhodování o výběru místa trávení dovolené, spokojenost s pobytem a budoucí návštěvy lokality. Ačkoliv se výsledky studií do určité míry liší v míře akceptace VtE z perspektivy turistů s ohledem na specifika daného regionu či konkrétního typu krajiny, kde byl prováděn výzkum, obecně lze konstatovat, že negativních dopadů na turistický ruch se obávají spíše místní obyvatelé a zástupci podnikatelských subjektů, ale na rozhodování a spokojenost turistů s pobytem v místě nemá přítomnost větrných elektráren signifikantní vliv.

Turistů, kteří připouští, že by přítomnost větrných elektráren negativně ovlivnila jejich rozhodování navštívit daný region je výrazná menšina. I tyto názory je ovšem třeba vnímat jako hypotetické a reálná změna chování je diskutabilní.

Více negativně jsou částí turistů vnímány tzv. offshore větrné parky, které se nachází v blízkosti pobřeží a turisticky atraktivních pláží (viz např. Machado a kol., 2023) nebo větrné elektrárny, které by měly být potenciálně vystavěné v zcela nedotčené přírodní krajině (např. studie z Islandu - Sæþórsdóttir a kol., 2018). Naopak studie z turisticky exponovaných regionů Jižní Evropy (Španělsko, Portugalsko, viz např. Silva a Delicado, 2017, López-Martínez, 2023) či rakouských a německých Alp (Jiricka-Pürrer a kol., 2019, Brudermann a kol., 2019) potvrdily vysokou míru akceptace VtE ze strany turistů.

Čtěte také: Příroda v nacistickém Německu

V Česku se nenachází zcela nedotčená krajinu v takovém rozsahu jako např. v severských státech (Island, Norsko), ale určité části území lze za nedotčenou krajinu považovat (např. Šumava, Krkonoše, aj..). Tato území jsou však legislativně chráněna (jako Národní parky, CHKO a pod.) a výstavba VtE v nich nepřipadá v úvahu.

Většina studií (např. Westerberg a kol., 2015, Bidwell, 2023) se také shoduje v závěru, že vnímání větrných elektráren není ovlivněno pouze vizuálním dopadem na krajinu, ale významně také tím, jak lidé vnímají pozitivní přínosy VtE ve vztahu ke klimatickým změnám a energetické udržitelnosti a nezávislosti.

Obava, že větrné elektrárny mohou odradit turisty, patří k častým argumentům odpůrců projektů. Výzkumy ze zahraničí i z Česka však ukazují, že rozhodování turistů o návštěvě lokality ovlivňuje především nabídka služeb, příroda, kulturní a historické zajímavosti, turistické trasy či kvalita ubytování a stravování. Negativních dopadů na cestovní ruch se častěji obávají obyvatelé a podnikatelé v obcích, kde je zvažována stavba větrných elektráren, než samotní turisté.

Rovněž zkušenosti z turisticky atraktivních oblastí v Česku, kde již větrníky stojí (např. Boží Dar, Klínovec či Kryštofovy Hamry v Krušných Horách, obec Petrovice v blízkosti Tiských Stěn/CHKO Labské Pískovce, Ostružná v Jeseníkách, aj.) indikují, že přítomnost větrných elektráren v krajině nemá negativní dopad na návštěvnost daných destinací.

Frantál a Kunc (2011) provedli srovnávací výzkum vnímání a postojů turistů a podnikatelů v cestovním ruchu k větrným elektrárnám v lokalitách v okolí vodní nádrže Slezská Harta (v té době byl plánován projekt výstavby VtE v katastru obce Leskovec nad Moravicí) a v okolí vodní nádrže Přísečnice v Krušných Horách (kde se nacházel v té době největší větrný park v Česku). Výzkum zjistil, že turisté vnímají VtE výrazně pozitivněji než jiné antropogenní objekty v krajině (průmyslové stavby, vysílače mobilních operátorů, stožáry vysokonapěťového vedení, atd.) a že pro velkou většinu turistů (více než 90 %) nemá přítomnost VtE v krajině vliv na výběr destinace a její příští návštěvy.

Čtěte také: Česká republika a nové zákony o odpadech

Čtěte také: Projevy krize ve vztahu

tags: #vztah #příjem #příroda #dopady