Co nejvíce znečišťuje ovzduší na světě: Zdroje a dopady

08.12.2025

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí.

Naprostá většina obyvatel planety, 92 procent, žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Podle ní je nutná rychlá akce proti znečištění ovzduší.

Různá řešení existují, především změnou dopravních systémů, řešením pevného odpadu, používáním čistých paliv v domácnostech a používáním obnovitelných energií a snižováním emisí v průmyslu,“ prohlásila ředitelka odboru veřejného zdraví ve WHO Maria Neiraová.

Globální pohled na znečištění ovzduší

Výzkumníci z organizace Eco Experts zkoumali míru znečištění v jednotlivých zemích. Celosvětově jsou nejšpinavější Saúdská Arábie a Kuvajt. Saúdská Arábie není jen jedním z největších světových producentů ropy, ale také má světově nejnižší výrobu energie z obnovitelných zdrojů. A to navzdory tomu, že má ideální podmínky pro rozvoj solární energie.

Nejméně toxickými jsou podle zprávy většinou africké země, jako je Keňa, Mosambik, a Etiopie, kde nedostatek industrializace vedl k méně znečištěnému ovzduší.

Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu

Devatenáct z dvaceti nejvíce znečištěných měst na světě se nachází v Asii, uvádí nová studie švýcarské společnosti IQAir, která sleduje kvalitu ovzduší na celém světě. Společnost zkoumala znečištění ve 138 zemích. Nejhorší ovzduší má Čad. Bangladéš a Pákistán, státy sousedící s Indií, kde žije dohromady přibližně 400 milionů lidí, byly podle studie druhou, respektive třetí nejvíce znečištěnou zemí na světě, alespoň pokud jde o molekuly PM2,5. Čína, která dříve dominovala globálnímu žebříčku nejhoršího ovzduší na světě, zaznamenala v posledních letech zlepšení a nyní obsadila až 21. místo.

Většina z nejhorších devatenácti měst - konkrétně třináct - se podle nové studie švýcarské společnosti IQAir nachází v nejlidnatější zemi světa, v Indii, kde prudký hospodářský růst pohání převážně uhlí a kde stovky milionů lidí žijí v dopravou ucpaných a přetížených velkoměstech. Čtyři z nich se nacházejí v sousedním Pákistánu a po jednom v Číně a Kazachstánu.

Například v indickém městě Byrnihat byly normy stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) překročeny více než 25krát.

Znečištění v Evropě a Česká republika

Nejjedovatější evropskou zemí bylo Lucembursko, které trpí silným znečištěním ze sousedních zemí Německa a Belgie. V závěsu se drží Bulharsko a Bosna-Hercegovina. K silně znečištěným zemím výzkumníci řadí také Českou republiku spolu se Slovenskem.

V celosvětovém žebříčku společnosti IQAir figuruje celkem 138 zemí. Česko se umístilo na 87. místě. Co se týče našich sousedů, Německo je 103., Polsko 75., Slovensko 83. a Rakousko 95. Co se týče měst, umístila se Praha na 2205. místě z 8954 zkoumaných. Ostrava, která se mnohdy potýká se smogem, obsadila 1559. místo. Z českých obcí nejhůře skončily Hněvošice na Opavsku, které skončily na 1110. místě.

Čtěte také: Červený seznam rostlin

Hlavní znečišťující látky a jejich zdroje

Mezi hlavní znečišťující látky patří:

Polétavý prach (PM2,5 a PM10): Vzniká spalováním fosilních paliv, prachových bouří a lesních požárů. Jejich velikost se rovná přibližně 1/20 šířky lidského vlasu. Mohou proniknout do plic nebo krevního oběhu a způsobují podráždění a záněty, přičemž jsou spojovány s problémy s dýcháním a chronickým onemocněním ledvin.
Oxid uhličitý (CO2): Hlavní antropogenní skleníkový plyn, který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu.
Metan (CH4): Další významný skleníkový plyn, který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka.
Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování).
Oxid dusičitý (NO2): Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách.
Přízemní ozon (O3): Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší.
Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru.
Radon: Radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištění ovzduší má vážné dopady na lidské zdraví. Patří mezi ně:

Respirační onemocnění (bronchitida, astma)
Kardiovaskulární problémy (srdeční infarkt, mozková mrtvice)
Rakovina plic
Neurologický vývoj dětí
Snížení délky života

Emise CO2 a klimatické změny

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Na přibližně 70 % světových emisí skleníkových plynů se podílí oxid uhličitý. Pro zastavení klimatické změny je tedy nutné přestat vypouštět skleníkové plyny a dosáhnout takzvané klimatické neutrality.

V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné - v roce 2022 Česká republika vypustila 118,5 milionu tun CO2eq (při zahrnutí sektoru využití půdy a lesnictví 121,8 mil. tun CO2eq). Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Jednotlivá hospodářská odvětví přispívají ke klimatické změně v různé míře. Například v Česku je výroba elektřiny a tepla zodpovědná za 33 % emisí skleníkových plynů, oproti tomu průmysl přispívá 28 %, doprava 16 % a zemědělství přibližně 8 %.

Čtěte také: Příčiny znečištěného ovzduší

Globální snahy o snížení emisí

V listopadu 2016 vstoupila oficiálně v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015. Podle textu dokumentu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Evropská komise představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Unie chce omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Komise také navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu.

Dalším ambiciózním cílem EU je, aby byla unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší v Česku

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).