Z lásky k přírodě: Výroba brček s ohledem na životní prostředí


14.03.2026

Představte si svět, kde se ničím neplýtvá, nic se nevyhazuje, vše je využito a zrecyklováno. Přesně takový svět se snaží každým svým krokem vytvořit v Preserve, neobyčejné firmě, kterou v roce 1996 založil Američan Eric Hudson.

Eric totiž už jako malý nejraději trávil čas v přírodě. A svět přírody ho nepřestal inspirovat a fascinovat ani v dospělosti. Z touhy chránit životní prostředí se tak pomalinku zrodila myšlenka výroby udržitelných produktů.

V Preserve mají od začátku silnou vizi a filozofii. Všechny produkty vyrábí výhradně ze 100% recyklovaného plastu. Žijí společenskou odpovědností, ochranou přírody a udržitelným chováním. Jsou to zapálenci, kterým není jedno, jak naše masová produkce a spotřeba ovlivňuje život kolem nás i celou planetu. Řídí se principy reduce - reuse - recycle.

Jednou z hlavních zásad firmy proto je, aby jejich produkty vydržely co nejdéle. Nejspíš právě díky výborné kvalitě, funkčnosti a nádherným barvám se značka stala tak známou a celosvětově oblíbenou. Od zubních kartáčků přes škrabky na jazyk, holící strojky či kompostovatelná brčka se dostala až k nádobí.

Jestli totiž Preserve v něčem opravdu exceluje (samozřejmě kromě vysoké kvality a krásného designu), tak je to maximální využitelnost všech dostupných zdrojů. Svůj recyklační proces dotáhla k dokonalosti. Eric (a jeho tým) už od začátku spolupracoval se zubaři, vědci a inženýry. Začal tak budovat propracovaný recyklační systém, dostal se k těm správným recyklačním zdrojům a vyvinul první krásný a praktický kartáček. Dokonce v průběhu let v Preserve nabádali svoje zákazníky k vracení použitých kartáčků zpět, k další recyklaci.

Čtěte také: Thoreau a láska k přírodě

Jenže to Preserve nestačilo. A tak ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery vymysleli projekt s názvem Gimme 5. Skrze ten od spotřebitelů, prodejců a recyklačních firem sbírají a znovu využívají už jednou použitý plast - výhradně však polypropylen. Ten v recyklaci výrobci zatím málo využívali, přitom pro opětovné použití je tento materiál jako stvořený. Označení Gimme 5 v sobě navíc nese vtipný dvojsmysl.

Díky tomuto sofistikovanému projektu si tak dnes můžete koupit kartáček nebo misku, na jejichž výrobu byly použity kelímky od jogurtů, másla, sýrů, plastových příborů nebo už jednou použité výrobky Preserve.

Plast je v dnešním světě mnohdy užitečnou, zároveň však hodně problematickou, surovinou. Nejen, že se získává z ropy, neobnovitelného zdroje, jehož těžba a zpracování je pro Zemi obrovskou zátěží. Ale navíc se s ním lidstvo ještě nenaučilo rozumně zacházet. A právě proto má recyklace plastu velký smysl. Má zásadně menší vliv na životní prostředí, než výroba z nového (panenského) plastu. Kromě prevence znečištění přírody však recyklace šetří i zdroje.

V Preserve spočítali, že při výrobě jejich produktů ušetří v průměru 50 % všech souvisejících zdrojů. A jak k těm číslům došli? Skrze detailní průzkum (tzv. LCA - life cycle assessment), který bere v úvahu celkový dopad jejich produktů na životní prostředí.

V roce 2011 se značka stala členem B Corp. Tato certifikace je v byznysu něco jako Fair Trade v obchodu s kávou. Společnosti, které jsou jejími členy, tyto principy ctí a konají veřejné dobro. Jejich cílem totiž není jen vlastní zisk, jak bývá obvyklé, ale také zisk všech ostatních stran, včetně nás, spotřebitelů. Tyto firmy nechtějí být nejlepší na světě, ale nejlepší PRO svět. A Preserve je právem jedna z nich. Dýchá totiž za lepší svět. A je to znát. Značek s velkým srdcem jako je tato potřebuje naše planeta daleko víc.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Alternativy k plastovým brčkům

Od té doby, co jsme zjistili, že skrz plastová brčka vysáváme život ze světových oceánů, rozkvetl trh s jejich alternativami. Skleněná, nerezová, papírová, bambusová ekologická brčka… anebo i to staré dobré „vždyť žádné brčko k životu nepotřebuji“ mají své zastánce i odpůrce. A jelikož víme, jak důležité téma je výběr toho správného brčka, dali jsme dohromady tento článek, kde si všechny alternativy rozebereme dopodrobna.

Skleněná brčka

Začínáme tím nejelegantnějším z našeho seznamu: skleněným brčkem. Jeho hlavní výhodou je průhlednost, díky které si vždy můžete být jisti, že je brčko čisté. Jasně, za pomoci kartáčku vyčistíte spolehlivě každé brčko, ale tady si můžete být extra jistí, pokud Vás představa toho, že do brčka nevidíte, znervózňuje. Skleněný materiál ho dělá ideální na domácí použití. Tvrzené sklo sice i cestování vydrží, ale nerez i bambus jsou pro tento účel přece jen jistější.

Zdravotní nezávadnost. Borosilikátové sklo je ideální materiál pro kontakt s potravinami. Neovlivňuje chuť, vůni ani obsah živin. Průhlednost. Do skleněných brček dobře vidíte. Jakmile se uvnitř objeví nějaká usazenina, víte, že je brčko potřeba lépe vyčistit. Co se hygieny týče, jsou naprosto bezkonkurenční. Teplu-odolnost. Oproti kovu skleněná brčka nepřijímají teplotu nápoje.

Příkladem je nádherné designové, skleněné brčko, které perfektně doladí každý letní drink či ozdobí tvou oslavu. Součástí balení je bambusové pouzdro, sáček a štěteček pomocí kterého brčko snadno vyčistíš. Navíc jeho používáním minimalizuješ spotřebu plastových brček ani tě nepotrápí rozmočené papírové.

Nerezová brčka

Ekologická brčka která Vám vydrží desítky let: nerezová. Mají téměř neomezenou výdrž, a to je dělá ideálním společníkem na cesty: třeba i jen do baru s přáteli. Ač jsou těžší, než bambusová, jedno brčko Váš batoh či kabelku hned nezatíží, takže nemusíte mít strachy, že se pronesou. Toto jsou ta pravá bezodpadová brčka: vydrží Vám desítky let. Jsou skvělá na mejdany s kamarády.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Bambusová brčka

Nejste fanouškem skla a toužíte po přírodnějším materiálu, než je ocel? Pak sáhněte po bambusu! Ten je zrovna pro brčka ideálním materiálem: je lehký a dorůstá neuvěřitelnou rychlostí, a tak se nemusíte bát, že budou pandy o hladu. Jedinou nevýhodou bambusových brček je kratší životnost oproti dalším bezodpadovým alternativám: po roce až dvou se začne při častém používání rozkládat. To ale souvisí s jeho velkou výhodou: je rozložitelné.

Papírová brčka

Papírová brčka sice nejsou zero waste (protože život bez odpadu není jen o vzdání se plastu), ale díky jejich současné popularitě jsme se je rozhodli zahrnout. Populární jsou především v kavárnách a restauracích, kde jsou málokdy oblíbená nerezová, skleněná nebo bambusová ekologická brčka. Do domácnosti a na osobní použití bychom je moc nedoporučovali, to proto že bambus, sklo i nerez jsou daleko efektivnější řešení.

Například, červená papírová brčka jsou ideální volbou pro všechny, kdo chtějí přidat šmrnc každému nápoji a zároveň dbát na životní prostředí. Sada obsahuje 25 kusů papírových brček o délce 19,7 cm, které jsou perfektní pro širokou škálu nápojů - od šťavů přes limonády až po koktejly. Papírový materiál zajišťuje ekologičtější alternativu ke klasickým plastovým brčkům, což vás potěší nejen svou funkčností, ale i ohleduplností k naší planetě.Díky pestré červené barvě navíc každý nápoj ožije a přidá se tak k vašim stylovým stolováním nebo oslavám.

Globální snahy o omezení plastů

Program OSN pro životní prostředí uvádí, že od počátku 50. let 20. století se vyrobilo asi 8,3 miliard tun plastů. V novém tisíciletí množství plastů narostlo za jedinou dekádu víc než během předchozích 40 let. Z nich pak 60 % končí na skládkách a v přírodě.

Symbolem boje proti jednorázovým plastům se stala brčka. Patří mezi pět nejčastějších odpadků, které se objevují na pobřežích moře. Jsou sice vyrobena z polypropylenu a dala by se tedy teoreticky zrecyklovat, prakticky se to ale téměř neděje. Americká společnost Recyclebank vysvětluje, že problém je v jejich hmotnosti a velikosti.

Dalším strašákem jsou igelitky. Nezisková organizace Ocean Crusaders odhadla, že lidé po celém světě za rok použijí asi 500 miliard plastových tašek. To je na každého z nás ročně plus mínus 150 kousků. Společnost Reusethisbag.com vypočítala, že jedna taková taška slouží v průměru pouze dvanáct minut.

Plasty uvolňují do přírody toxické látky. Rozpadají se na mikroplasty, které končí v žaludcích ptáků či ryb a dostávají se pak i do lidského těla. Větší kusy odpadků jsou hrozbou pro zvířata, která je spolknou nebo se do nich zamotají. Brčka si pletou se stébly a mohou si ublížit jejich konzumací nebo se o ně zranit. Igelitky v moři dle Ocean Crusaders ročně zabijí 100 tisíc savců.

V únoru zveřejněný průzkum agentury Ipsos a iniciativy Plastic Free July, který zpovídal přes 20 tisíc respondentů z 28 zemí světa, říká, že tři čtvrtiny lidí jsou pro zákaz jednorázových plastů. V Číně, Indii nebo Latinské Americe, kde je množství zbytečného odpadu dobře viditelné, s okamžitým zákazem souhlasí přes 80 % lidí.

Kanadský premiér Justin Trudeau včera informoval, že vláda od prosince 2022 zakazuje výrobu a dovoz plastových tašek, příborů či brček a prosincem 2023 končí také možnost jejich prodeje. Uvedl, že by to během příštích deseti let mělo ušetřit 1,3 milionu tun plastového odpadu. Představte si to asi jako milion plných velkých odpadkových pytlů. V Kanadě se denně použije zhruba 16 milionů plastových slámek.

První zemí, která řekla NE plastovým taškám, byl v roce 2002 Bangladéš. Jak informovala BBC, k zákazu ho přiměly ničivé záplavy, během nichž se igelitkami zablokoval odvodňovací systém. Brzy se přidaly další země jako JAR, Rwanda, Čína, Austrálie nebo Itálie. V současnosti jejich úplný nebo částečný zákaz platí ve více než 30 zemích.

Ve Spojených státech cestu razí Kalifornie. Byla prvním státem, který od roku 2019 restauracím zakázal nabízet plastová brčka. Aktuálně se přiostřuje tamější debata nad podobou zákona o zásadním zákazu jednorázových plastů.

Evropský parlament v březnu 2019 schválil zákaz plastových brček, příborů, vatových tyčinek, polystyrenových nádob a kelímků nebo třeba tyček k balónkům a dalších výrobků na jedno použití. Legislativa také stanovuje členským státům do roku 2029 sbírat 90 % plastových lahví. Do roku 2025 by měl podíl recyklovaného obsahu v plastových lahvích dosáhnout 25 %, za dalších pět let se má zvýšit na 30 %.

Česká republika stanovenou lhůtu nestihla a současná vláda závazek nyní posouvá do finále. Na schůzi 3. června prošel zákaz plastů druhým čtením. Teď je vše připraveno ke třetímu čtení, po němž ho ještě musí posvětit Senát a prezident.

Rákosová brčka jako česká alternativa

Miroslav Kopál ze Slovenska, který bydlí v Brně, se rozhodl vyrábět brčka z rákosu. Roste v hojné míře v českých mokřadech skoro jako plevel, jde o plně obnovitelný zdroj. Aby brčka byla funkční a nepraskala, vyrábí je pouze z pevné a rovné části rákosu. K výrobě potřebuje speciální laserový stroj za 800 000 Kč, který dokáže zdejší rákos efektivně rozřezat.

Líbí se mu také myšlenka vytvořit nová pracovní místa pro obyvatele oblastí, kde rákos roste - tamní lidé by se mohli podílet na zpracování rákosu.

Po zakoupení stroje začne brčka vyrábět ve větším objemu a nabízet je kavárnám a jiným podnikům. Rákosové brčko si můžete vyzkoušet na e-shopu www.saystraw.cz.

Evropská strategie proti plastům

Nová směrnice míří proti plastům, které se použijí pouze jednou a následně skončí v recyklačních nádobách nebo na skládkách. Bohužel však ve velké míře plastové talíře, příbory, brčka nebo vatové tyčinky také zůstávají ve volné přírodě a znečišťují moře, řeky, lesy či veřejná prostranství.

Právě jednorázové plasty tvoří až 70 % umělohmotného odpadu v mořích. Podle nové legislativy Evropa od roku 2021 skoncuje právě s těmito jednorázovými plasty a po roce 2025 bude muset být devět z deseti plastových lahví recyklovatelných.

Vedle plastových výrobků na jedno použití navrhli europoslanci také odklon od výroby zboží z takzvaných oxo-plastů. To jsou konvenční plasty obsahující přísady, které za určitých podmínek podporují oxidaci materiálu, a tedy jeho rozpad na menší částečky. Ty mohou kontaminovat životní prostředí. Jde například o zemědělské fólie, sáčky na odpadky nebo nákupní tašky.

Členské státy se nově zaměří na tvorbu strategií, které povedou k podpoře opakovatelně použitelných plastových výrobků.

Zpravodajkou směrnice o jednorázových plastech je belgická europoslankyně Frédérique Riesová, která uvedla: „Středeční rozhodnutí připravuje cestu k přijetí ambiciózní směrnice o jednorázových plastech. Je nezbytné chránit prostředí oceánů a snížit náklady na škody na životním prostředí způsobené znečištěním plasty v Evropě, které se odhadují na 22 miliard eur k roku 2030.“

Evropský parlament se shodl také na opatřeních, která povedou ke snížení znečištění cigaretovými nedopalky. Odpad z tabákových výrobků, zejména cigaretových filtrů obsahujících plast, bude muset být do roku 2025 nižší o polovinu a do roku 2030 o 80 %.

Směrnice o jednorázových plastech je součástí komplexního balíčku řešení pod názvem Plastová strategie EU. Jde o vůbec první mezinárodní strategii, která se zabývá neodkladnou otázkou plastového odpadu hromadícího se v oceánech, na plážích i ve volné krajině.

Cíle Evropské unie lze shrnout do tří základních kategorií, které se vzájemně doplňují. V první řadě jde o zvýšení množství recyklovaných plastů, ale také zlepšení orientace spotřebitelů pomocí zavedení pravidel pro určování a označování kompostovatelných a biologicky rozložitelných plastů.

Dále jde o již zmíněnou redukci jednorázových plastů i omezení používání mikroplastů ve výrobcích. V neposlední řadě pak Evropa podpoří vývoj nových technologií, které povedou ke snížení množství nebezpečných látek z recyklovaných plastů a nasměrování investic do vývoje chytřejších a lépe recyklovatelných plastových materiálů. Očekává se, že tyto kroky podpoří rozvoj recyklačního průmyslu a do roku 2030 v něm vznikne až dvě stě tisíc nových pracovních míst.

tags: #z #lasky #k #prirode #brcka #vyroba

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]