Při současné situaci v České republice, v Evropě a téměř na celém světě nás trápí problém nedostatku vody, velká sucha, přívalové deště, zimy bez sněhu. Tato situace způsobuje zejména v nížinách velké problémy zemědělcům a obyvatelstvu.
Paradoxně, hladina vody v mořích se zvedá, ale voda v naší krajině chybí. Sucho a povodně jsou dvě strany jedné mince. V České republice zůstávají srážky dle dlouhodobých statistik Českého hydrometeorologického ústavu přes značné roční výkyvy zhruba na stejné úrovni, zatímco průměrná teplota stoupá.
Za posledních šedesát let se zvýšila o dva stupně Celsia, což zvýšilo ztrátu vody vypařováním o zhruba patnáct procent. Logickým důsledkem je tedy dlouhodobé ubývání vody v krajině.
Experti odhadují, že ještě na začátku 20. století na celém českém území zadržela půda celkem bezmála 11 miliard kubíků vody. V současnosti je toto číslo poloviční. V Česku také mizí bezmála cca 20 miliónů tun ornice za rok. Při současné ztrátě 20 miliónů tun ornice za rok, zanikne schopnost půdy zadržet vodu v krajině v objemu cca 6 milionů m3 /rok.
Délka vodních toků v Česku je cca 76 000 km (za posledních cca 120 roků se délka toků zkrátila o třetinu). V roce 1918 byla regulována třetina říčních toků a na území Česka bylo 17 přehrad. V současnosti je regulováno více než 90 % tuzemských toků a existuje kolem 180 přehrad.
Čtěte také: Plýtvání potravinami a ekologie
Prvotním úkolem pro zadržení vody v přírodě je nutné na prvním místě se podívat do lesů, kde začíná povodí jednotlivých řek (prameny) a spadová území pro jednotlivé potůčky, potoky a říčky. Podpořit obnovu malého vodního cyklu v krajině, tj. obnovení přirozené rovnováhy v krajině (pole x vegetace včetně stromů).
Ministr Brabec v roce 2016 přišel s myšlenkou obnovit stovky a tisíce malých nádrží a mokřadů - řeší se tím pouze důsledek a bude se dále prohlubovat deficit tzv. virtuální vody - dluh na který žijeme.
Podle Jana Pokorného z firmy ENKI, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd vypracoval s Povodím Vltavy velmi podrobnou mapu, kde je pro celé povodí Vltavy vytipovaných 160 tisíc míst pod jednotlivými půdními bloky, kde je třeba vodu zastavit, abychom ji nepouštěli rychle pryč a využili jí zpátky v krajině. Můžete udělat příčnou rýhu a dvě přemostění, po kterých může jet zemědělská technika. Níže vytvoříte mokřad nebo rybník. Zaberete tak pět hektarů ze sta, přičemž to stačí na zadržení třeba stoleté srážky.
Diskuse, zda jsou v zemědělské krajině z hlediska retence vody vhodnější přírodě blízká, nebo technická opatření, jsou velmi zavádějící. Jedny bez druhých, vzájemně nepropojených, se vždy potýkají s problémy týkající se buď množství, nebo jakosti vody odtékající z povodí.
Mezi přírodě blízká opatření patří tůně, mokřady, zalesnění, zatravnění a obnova půdního života. Mezi technická opatření patří budování rybníků, nádrží, poldrů zasakovacích příkopů, nebo průlehy.
Čtěte také: Zlepšení ovzduší pomocí zadržování vody
Již naši předci si uvědomovali, že pouze přírodě blízká opatření ke zvýšení retence vody v krajině jsou nedostatečná, že je třeba začít budovat retenční opatření i technická. Příkladem systémového řešení retence vody může být Třeboňsko: kombinace přírodě blízkých opatření: mokřadů a travních porostů a technických opatření - rybníků.
Zadržování vody v krajině je komplexní problém, který vyžaduje celostní přístup. Je nutné kombinovat přírodě blízká i technická opatření, změnit způsob hospodaření s půdou a zapojit do řešení všechny zainteresované subjekty.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
tags: #zadržování #vody #v #přírodě #způsoby