Znečištění ovzduší: Zajímavosti a fakta

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni a představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí.

Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Zdroje znečištění ovzduší

V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. V minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Tento problém je způsoben hlavně kotly na pevná paliva, ve kterých lidé často spalují co nemají. Mezi další významné zdroje patří:

• Silniční doprava
• Průmysl a energetika
• Zemědělství

V Mongolsku pochází celých 87 % z celkového znečištěného ovzduší z uhlí, kterým se topí v domácnostech během mrazivých zimních měsíců, kdy teplota často klesne až pod -40 °C. Dalším důvodem jsou pak zplodiny vycházející z komínů velkých budov. Na znečišťování ovzduší se také podílí doprava a tepelné elektrárny.

Dopady na zdraví

Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např. ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

Mezi nejškodlivější látky patří:

• Polétavý prach (PM10 a PM2.5): Částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění.
• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): Řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu.
• Oxid dusičitý (NO2): Agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí.
• Přízemní ozon (O3): Jedna z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
• Oxid siřičitý (SO2): Ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.
• Radon: Radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Zajímavosti a fakta

• Podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny.
• V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.
• V roce 2018 přístroj IQAir AirVisual zaznamenal hodnoty, podle kterých je Ulánbátar pátým nejvíce znečištěným hlavním městem na světě. A to s ročním průměrem znečištění PM2.5, jež je šestkrát vyšší než doporučený limit.
• Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.
• V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Jak se chránit před znečištěným ovzduším

Pokud se chcete chránit před znečištěným ovzduším, můžete se řídit následujícími doporučeními:

1. Pravidelně sledujte informace o kvalitě ovzduší.
2. Jestliže je úroveň znečištění vysoká a vy jdete ven, nasaďte si speciální masku chránící před znečištěným ovzduším a polutanty.
3. Jestliže jsou hodnoty znečištění vysoké, snažte se zůstat uvnitř, zvlášť pokud patříte mezi rizikové skupiny.
4. Používejte čističku vzduchu s HEPA filtrem.
5. Zamezte úniku vzduchu dveřmi a okny.
6. Používejte standardizovaná kvalitní kamna.
7. Používejte vylepšené palivo.
8. Pro vytápění používejte energeticky účinnější technologie.
9. Zamezte tepelným ztrátám díky izolaci geru či domu.
10. Pořiďte si čističku vzduchu a pěstujte rostliny - zlepšíte kvalitu vnitřního ovzduší.

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší v ČR

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Normy, které bývají převážně právně závazné, musí zohledňovat technickou proveditelnost, náklady a přínosy jejich dodržování. Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ. Tyto limity sice do značné míry reflektují poznatky a pokyny WHO, i tak ale mnohonásobně Evropské limity převyšují a připouští tak vyšší míru znečištění.

Tabulka: Imisní limity v ČR

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znecisteni #ovzdusi #zajimavosti #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Česká literatura a příroda
• Rizika Hamiltonova hmatu
• Ochrana přírody v Žatci
• Využití kompostu
• Emise dieselových motorů