Zákazové tabulky v přírodě a jejich význam v Českém ráji

Minulý týden proběhla v budově Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj vzrušená debata o zákazu vjezdu cyklistů.

Spor o zákazové tabulky pro cyklisty v Českém ráji

Na návrh stěžovatelů správa odstraní zákazové tabulky pro cyklisty na následujících místech: Oběšenec, z Valdštejna k Hlavatici, od Vidláku do Podtroseckých údolí, Přibyl - Nebákov, Svitačka - Trosky, Libošovice Na Záhorce, Čertoryje, Chlum - Vysoké kolo, Kost - Chrby, Nová Ves - Srbsko.

Prozatím cedule zůstávají na několika místech, což ministerstvo jasně zdůvodňuje špatnou průjezdností pro kola: Záborčí - Voděrady, Hlavatice - hospoda pod Hlavaticí, poutní cesta pod Valdštejnem, rokle Panenka (zákaz platí až za posledními domy), Rokytnický rybník - Vidlák, Křenovy - Dolní Mlýn, malý kousek severní části Čertoryje, Příhrazy - Skuhrava.

Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj přiznala, že z původně oznámených 200 tabulek, které zakazují cyklistům vjezd do přírody, jich nakonec rozmístila jen 112 a v současné době trvá již jen na 91 místech.

Ukázalo se, že pětina ze zákazových značek byla rozmístěna protizákonně. Znamená to tedy, že úředníci každou pátou cedulku umístili nelegálně.

Čtěte také: Ochrana přírody: Vysvětlení piktogramů

Příkladem nezákonně umístěných a proto také posléze odstraněných zákazů byla cedule U Přibyla, kterou ochránci umístili na žádost majitele nedaleké nemovitosti, a další cedule na cestě od Trosek na Svitačku. A to zřejmě ještě nebude vše, protože se objevují další sporná místa.

Navíc ochránci využívají již stávající značky Zákaz vjezdu všech vozidel, které v minulosti umístily na svých komunikacích Lesy České republiky, a k nim přidávají své cedulky.

Diskusí o zákazech vjezdu pro cyklisty se neustále prolínaly narážky na tento server Horydoly, který se sporům mezi ochránci přírody, sportovci a návštěvníky krajiny věnuje dlouhodobě.

"Nebýt toho, že Horydoly celou kauzu rozvířily, najednání by bylo dosaženo nepoměrně méně," míní Roman Bém z agentury Discovery.

Odlišného názoru je strážce Krkonošského národního parku Miloš Růžička: "Média by neměla rozeštvávat, což Horydoly dělají.

Čtěte také: Značení v chráněných oblastech

Pohled podnikatelů a ochránců přírody

Český ráj bývá považován za kolébku české turistiky a cestovní ruch zde má nezastupitelný vliv na ekonomiku regionu, udržení zaměstnanosti a tvorbu nových pracovních míst.

Možnost nabídnout návštěvníkům Českého ráje aktivní trávení jejich pobytu spojené s rekreačním provozováním některého sportu má pro rozvoj cestovního ruchu v Českém ráji zásadní význam.

Naučná stezka Údolí Plakánek byla zrekonstruována sdružením Český svaz ochránců přírody Křižánky.

Ke stezce byl vydán dětský průvodce i průvodce pro dospělé. Cílem stezky je ukázat, že je možné přírodu vnímat všemi smysly a naučit se ji pozorovat.

Legislativa a výklad zákona

V rámci mimoprodukčních funkcí lesa plní les mimo jiné i funkci rekreační. Jednou z forem rekreace občanů je i ježdění na kole, na koni, na lyžích nebo na saních.

Čtěte také: Přehled třídění odpadu

Současně však jde o formy, které mohou vést k poškození lesa, ať už k poškození nebo narušení povrchu půdy, poškození lesních porostů (zejména nárostu nebo kultur nebo kořenových náběhů dospělých stromů) apod.

Účelem zákazu uvedeného pod písmenem j, není omezit rekreační funkci lesa a její naplňování, ale chránit les. Proto se tento zákon nevztahuje na lesní cesty nebo vyznačené trasy.

Lesními cestami se v této souvislosti rozumí všechny lesní cesty, tedy lesní cesty katastrované i nekatastrované, zpevněné i nezpevněné, ale i svážnice, zřetelné približovací linky apod., na kterých při jízdě na kole, na koni na lyžích nebo na saních nemůže dojít k poškození lesního porostu ani půdního povrchu alespoň ne způsobem, který by způsobil horší následek než např. přibližování dřeva.

Vyznačenými trasami se v této souvislosti rozumí např. stezky značené turistickými značkami nebo jiným způsobem (např. tyčemi značené lyžařské trasy) nebo trasy vyznačené pro daný účel (např. pro jízdu na horských kolech) vlastníkem lesa nebo jiným subjektem se souhlasem vlastníka lesa."

Názorová diskuse

• Každý občan, tedy i cykloturista či biker na horském kole, má právo jezdit po lesních cestách a značených trasách. Cyklista nesmí vjíždět do lesních kultur = porostů a nesmí vytvářet nové cesty a pěšiny bez povolení majitele, správce nebo nájemce lesa.
• Týká se omezení či zákaz vstupu do lesa podle § 19, odst 3) také pohybu po lesních cestách, když nedochází ke vstupu do lesních kultur? ANO, podle § 2, písm. a) Lesního zákona jsou lesem i pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL - definice výše).
• Zákaz vstupu do lesa může vyhlásit orgán státní správy nebo obec s rozšířenou působností na žádost majitele lesa v určité vymezené lokalitě a to pouze na dobu určitou, na 3, při prodloužení na 6 měsíců.
• V §19, odst. 1) je řečeno, že člověk má při vstupu do lesa dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Tady chybí vysvětlení, jakých pokynů má člověk dbát. Osobně si myslím, že pokyny, které jsou v rozporu se zákonem nemusí lidé respektovat.
• Užívání dopravních značek „zákaz vjezdu všech vozidel“ na lesních odvozních cestách, na vjezdech do lesních prostorů neodpovídá znění Lesního zákona, který vjezd na lesní cesty a značené trasy na kole, na koni, apod, povoluje. Původně byly asi míněny jako zákazy vjezdu motorových vozidel (houbaři, výletníci, ...). Nyní se obvykle neberou příliš vážně, ale občas se jimi lesníci zaštiťují proti cyklistům. Tyto značky by měly být obměněny za značku „zákaz vjezdu motorových vozidel“, která odpovídá dikci zákona.
• Co se týče výtky, že cyklisté narušují půdní pokryv a způsobují erozi. Cyklisté jezdí po cestách a pěšinách. V lesních porostech nemají co dělat a tedy tam žádný půdní pokryv, hrabanku, kořeny a semenáčky rostlin nepoškozují. Pokud se někdo v porostech pohybuje, je na místě jej postihnout. Ovšem na lesních cestách je vše jinak.

Lesní dopravní síť a její kategorizace

Lesní cesty jsou ve smyslu zákona č. 13/97 Sb o pozemních komunikacích účelovými pozemními komunikacemi, ze zákona veřejně přístupnými.

Naproti tomu formulace zákona č.289/95 Sb. o lesích zahrnuje lesní cesty zpevněné i nezpevněné mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa, které jsou podle § 2 zákona lesem, do kterého je vjezd motorových vozidel (až na vyjmenované výjimky) zakázán.

Podle dopravní důležitosti a účelu jsou lesní cesty rozděleny do čtyř tříd:

• Lesní cesty 1. a 2. třídy (odvozní cesty) jsou hlavními dopravními tepnami, které převážně slouží k odvozu dřeva silničními motorovými vozidly z lesních komplexů a dále k propojení ostatních prvků lesní dopravní sítě s veřejnou silniční sítí. Jejich povrch je opatřen zpravidla vozovkou nebo provozním zpevněním.
• Lesní cesty 3. a 4. třídy (přibližovací linky) jsou cestami na kterých je doprava dřeva prováděna jinými způsoby, než odvozem. Jejich technické parametry odpovídají pouze mechanismům, které se pro zvláštní způsoby dopravy na těchto cestách používají (speciální a univerzální traktory a vyvážecí mechanismy). Přibližovací cesty mají většinou povrch nezpevněný nebo částečně zpevněný. Na těchto cestách se doprava dřeva má provádět většinou pouze za příznivých klimatických podmínek.

Cca 20% odvozních cest je neustále vyřazeno z provozu z důvodu velmi špatného stavu vozovky, pouhého opakovaného vyspravování poškozeného povrchu nebo tělesa cesty bez odstranění příčin vzniku poškození a nevhodného nebo nedostatečného odvodnění tělesa cesty.

Dochází také k poškozování povrchu i tělesa cest vodní erozí. Tyto škody jsou způsobovány nevhodným vedením trasy cesty v terénu, nedostatečným technickým vybavením (velké sklony nivelety, nedostatečné odvodnění tělesa cesty, nedostatečná údržba, neodborné opravy cesty, ...) a z důvodu provádění dopravy dřeva v nevhodných klimatických podmínkách (podmáčení, rozbahnění, apod.).

Konflikty mezi cyklisty a pěšími turisty

Tvrzení: „provoz cyklistů je v kolizi s pěšími turisty, cyklisté pěšáky ohrožují svojí agresivní jízdou, pěšáci mají přednost a cyklisté na tyto trasy nepatří.“

• Přednost na účelových komunikacích je jednoznačně dána dopravními předpisy, viz výše ! Hodně by pomohlo, kdyby se to pořád uživatelům účelových komunikací vtloukalo do hlavy !!
• cyklista je občanem s naprosto stejnými právy a povinnostmi jako pěší turista, má tedy stejná práva na pohyb v krajině a v přírodě jako pěšák. Řada z nás provozuje kombinaci nejen obou těchto aktivit.
• pěší turistika má dlouholeté tradice, je zastupována a prezentována Klubem českých turistů. Majitelé lesů, zemědělských pozemků a nemovitostí jsou na pěšáky již dávno zvyklí. Cykloturistika, zejména směřující mimo zpevněné cesty do volné krajiny, je poměrně novinkou, některé zájmové skupiny (např. myslivci) a hlavně starší lidé nejsou ještě na cyklisty zvyklí, nebo je berou jako prvek obecně v krajině nebo konkrétně v jejich revíru nepatřičný a snaží se je vytěsnit na místa - koridory, kde jim nevadí. Např. snaha o vytěsnění cyklistů pouze na zpevněné komunikace.
• v posledním desetiletí se dramaticky změnil poměr pěších turistů a cykloturistů v návštěvnosti krajiny. Podle současných inventarizací a dopravních průzkumů v oblastech s největší návštěvností (systematické inventarizace provádí Národní parky, jinde o údajích nevím - NP Šumava, NP Labské pískovce, KRNAP, NP Podyjí,...) je tento poměr cca 20 : 80%.Je tedy velmi relativní argumentace, kdo koho na trasách omezuje. Lze to vidět i tak, že leckdy již menšina pěšáků omezuje většinu, tedy cykloturisty.

Značení LČR v lesích

Na vycházkách a túrách můžete často narazit na různé značení LČR, které má většinou informační charakter nebo slouží k orientaci na lesních cestách.

Tabule má za úkol uvítat návštěvníka lesa na území ve správě LČR, s. p. Upozorňuje ho také na základní pravidla chování v lese.

Soubor zákazových piktogramů bývá zpravidla součástí Uvítací tabule nebo na informačních tabulích jednotlivých zastavení naučných stezek.

Užívá se k značení stezek či naučných stezek LČR. Informuje návštěvníka, zda je stezka přístupná pouze pěšky nebo je vhodná pro jízdu na kole či na koni.

Použití značení vychází z místních podmínek, může navazovat na obecné turistické či cyklistické trasy, jejich značení však nenahrazuje.

Tabule a značení stručnou a srozumitelnou formou informují návštěvníky a uživatele lesa o možných ohroženích, nenadálých situacích, změnách, úpravách, atd., které v dané lokalitě nastaly nebo mohou nastat v důsledku probíhajících prácí.

Upozorňuje kolemjdoucí na vzniklé nebezpečí.

Názor Horydoly

Ochranáři nejdříve natlučou desítky zákazových tabulek pro cyklisty, většinu z nich cyklisté zničí, následuje petice místních podnikatelů, poté jednání s místní samosprávou a nakonec správa od zákazů ustoupí.

Nakonec se ukáže, Správa nemá pravomoc zakázat cyklistiku na účelových komunikacích, kam spadá většina obvyklých cyklistických směrů.

Jeden z osvědčených způsobů, jak omezit problémy, nebo "problémy" s cyklistickou dopravou, je oddělit pěší turisty od cyklistů.

Právě často citovaná trasa mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou je toho příkladem: cyklistům lze doporučit širokou červenou značku a pěšákům souběžnou užší modrou s výhledy na skalní město.

Situace v Českém ráji a praktické rady

Zatímco ještě před pár dny tvrdila Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj, že je nutné zamezit vjezdu cyklistů na mnoho populárních tras, teď už své vlastní skutky a slova popírá. Její konání se tak blíží politickému lavírování.

Pracovníci Správy v čele s její vedoucí Lenkou Šoltýsovou zatím nikde na veřejnosti neuvedli důvody uzavření jednotlivých úseků cyklotras a dokonce ani seznam těchto uzavřených úseků.

Cykloturistiku lze přitom v chráněných krajinných oblastech provozovat ze zákona na vyznačených trasách a účelových komunikacích.

Pokud někde něco vypustili do médií, vždy se vágně mluvilo o ochraně přírody, stížnostech pěších turistů na cyklisty, zraněných pěšácích a poničených cestách.

Úřednictvo v Českém ráji tedy buď jedná pouze podle svých pocitů, nebo odmítá pohled pod pokličku hrnce, ve kterém vaří. Obě možnosti jsou naprosto nepřijatelné.

Správa nikde nepublikovala doložené počty zraněných a ani snížení návštěvnického náporu na Český ráj.

Ve skutečnosti je k tomu dotlačila petice Aktivní turistika v Českém ráji.

Úmysl Správy CHKO není těžké odhadovat: dát bajkerům a cyklistům jasně najevo, že jsou škodná, která zde není vítána.

Mám za to, že orgán ochrany přírody má primárně pečovat o ekosystémy a ne o provoz na pozemních komunikacích.

Jako orgán státní správy musí Správa především respektovat platné právní normy. Rozmístění zákazových tabulek není s nejvyšší pravděpodobností v souladu s platnými zákony a je tedy nelegální.

Právní aspekty a definice pozemních komunikací

Nařízením vlády č.508/2002 Sb., kterým byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Český Ráj, stanovuje v § 5 Bližší ochranné podmínky souhrn činností, jejichž vykonávání sice není na území CHKO Český ráj zakázáno, je však vázáno na souhlas Správy CHKO.

Mezi těmito činnostmi je pod bodem (g) uvedeno provádění cyklistiky mimo pozemní komunikace a místa k tomu určená. Provozování cyklistiky na pozemních komunikacích je tedy na území CHKO možné i bez souhlasu Správy CHKO.

Správa CHKO tedy nedisponuje legislativním nástrojem, o který by mohla zákazy vjezdu cyklistů na pozemní komunikace opřít.

Podle § 2 zmíněného zákona je pozemní komunikace dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Pozemní komunikace se dělí na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace.

V § 7 zmíněného zákona je účelová komunikace definována jako pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí, nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, nebo k obhospodařování zemědělských či lesních pozemků.

tags: #zakazove #tabulky #v #prirode #význam

Oblíbené příspěvky:

• Revitalizace Národní Kulturní Památky Důl Michal
• Role rozmnožování v obnově ekosystému
• Přírodní vs. Umělé ekosystémy
• Odpadkové koše do kuchyně
• Přečtěte si fakta o dopadech spalovny