Základy ekologie a biologie kvasinek

Sbírka pivovarských kvasinek vznikla v roce 1946 jako součást sbírky kvasinek a kvasinkovitých mikroorganizmů pod vedením Dr. Kockové-Kratochvílové, od roku 1953 působí samostatně.

Kolekce je od roku 1964 členem Federace Českých a slovenských sbírek mikroorganismů a je mezinárodně registrovaná s názvem RIBM pod číslem 655. Svým zaměřením na produkční kmeny pivovarských kvasinek je ojedinělá v oblasti Střední a Východní Evropy.

Roku 1996 se Sbírka pivovarských kvasinek stala (jako jedna z velmi specificky zaměřených a průmyslově využitelných sbírek) součástí „Národního programu ochrany genofondu mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu a jejich využití v referenční diagnostice“.

Tento projekt je také podporován českou vládou formou dotace Ministerstvem zemědělství ČR. Sbírka RIBM obsahuje dvě oddělené sbírky, Sbírku pivovarských kvasinek a Sbírku bakterií, a divokých a vinařských kvasinek.

Sbírka v současné době zahrnuje celkem 308 kmenů kvasinek a bakterií. Nejvýznamnější část sbírky tvoří kolekce 118 kmenů kulturních pivovarských kvasinek Saccharomyces pastorianus a S. cerevisiae, shromažďovaných průběžně od roku 1953 z českých i zahraničních pivovarů.

Čtěte také: Krajinná ekologie: úvod

Sbírka divokých a vinařských kvasinek obsahuje 79 kmenů řazených do rodů Saccharomyces, Torulaspora, Zygosaccharomyces, Dekkera, Williopsis, Pichia, Schizosaccharomyces, Saccharomycodes, Candida, Kloeckera a Rhodotorula.

Sbírky pivovarských a divokých kvasinek jsou vedeny na sladinových agarech pod zaparafinovanou vatovou zátkou a současně na sladinových agarech převrstvených sterilním parafinovým olejem odděleně v chladícím boxu.

Tyto osvědčené způsoby vedení kultur umožňují dodání kmene žadateli rychle a v aktivním stavu na šikmém agaru, případně rozkvašené do 1,5 l mladiny, což usnadňuje převedení produkčního kmene do výroby.

Od roku 2006 jsou kmeny pivovarských kvasinek uchovávány v kryozkumavkách s ochranným médiem v tekutém dusíku při teplotě -196°C. Uložení v tekutém dusíku (kryoprezervace) je považováno za optimální způsob dlouhodobého uchovávání kvasinek v životaschopném stavu.

Sbírkové kmeny jsou primárně využívány pro výzkumné projekty řešené VÚPS a dalšími výzkumnými organizacemi (MSM6019369701, 1M0570, 2B08022, 2A-2TP1/031, FI-IM5/067, QF3299, QI91B226 atd.).

Čtěte také: Krajinná ekologie – Kadlecova cvičení

Kmeny jsou využívány pro zpracování potravinářských a zemědělských komodit, pro potřeby kontrolní analytické činnosti a výzkumné úkoly řešené v CARC jinde.

Sbírka obsahuje bakterie, kvasinky a plísně důležité v potravinářském průmyslu a zemědělství. Kmeny se uchovávají na šikmých agarech v aktivním stavu a jsou skladovány v lednici při 4 - 7 °C.

Od roku 2020 jsou kmeny uloženy také v kryozkumavkách s ochranným médiem v hluboce zmraženém stavu při teplotě -80°C.

Nejpočetnější skupinou mikroorganismů ve Sbírce jsou kvasinky - 135 kmenů. Sbírka obsahuje kmeny pekařských, lihovarských a vinných kvasinek, využívané v příslušných oborech, zejména v oblasti výzkumu.

Dále jsou ve Sbírce kmeny, které jsou využívané pro speciální výroby a kmeny, které se využívají pro výrobu speciálních dietetik. Sbírka uchovává také 7 kmenů plísní.

Čtěte také: Ekologické zajímavosti

Většina těchto kmenů jsou producenti enzymů, které jsou využívány v potravinářském průmyslu a zemědělství.

Uživatelé Sbírky jsou především výzkumné ústavy pracující v oboru mikrobiologie, potravinářských výrob a zemědělství.

Přehled sbírek kvasinek a mikroorganismů

tags: #zaklady #ekologie #a #biologie #kvasinek

Oblíbené příspěvky:

• Anglické růže a jejich pěstování
• Změna klimatu: Akademie věd
• O knize Rok v přírodě
• Průvodce výběrem koše
• Odpadové hospodářství obcí v ČR