Lokální vytápění je v posledních dekádách jednoznačně dominantním zdrojem znečištění ovzduší v případě karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (souhrnně vyjádřených jako benzo(a)pyren) nebo jemného poletavého prachu (PM2,5). V případě primárních emisí PM2,5 v České republice činil v roce 2021 podíl sektoru individuálního vytápění domácností 83 %.
Již od roku 2015 s výměnou kotlů významně pomáhají Kotlíkové dotace, které znatelně zlepšily kvalitu ovzduší. Celý projekt výměny kotlů v České republice je tak příkladem úspěšné ekologické politiky z hlediska strategického nastavení, tzn. Právě ukončení provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy dává z pohledu snížení znečištění ovzduší velký smysl.
Například pro uhelný kotel v 1. emisní třídě určuje norma mezní hodnotu prachu na úrovni 180 mg na metr krychlový spalin, pro kotel ve 3. emisní třídě jde o 125 mg/m3 a pro 5. emisní třídu o 40 až 60 mg/m3 podle druhu kotle [3]. Zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy byl avizovaný dlouho dopředu, v zákoně o ochraně ovzduší byl schválen v roce 2012.
Dvanáct let od nabytí platnosti zákona č. 201/201 Sb. o ochraně ovzduší, tedy 1. září 2022, začne platit ustanovení § 17 odst. 1 písm. g), podle kterého lze provozovat pouze teplovodní kotle na pevná paliva, které plní emisní limity uvedené v příloze č. 11 tohoto zákona. Tedy pro kotle tříd 1 a 2, popřípadě kotle nezařazené do žádné emisní třídy.
Zákaz měl až do června letošního roku platit plošně pro všechny nevyhovující kotle bez ohledu na to, kým jsou provozovány a jaký objekt vytápějí. Je to logické, protože pro ochranu ovzduší je důležité, co „vychází“ z komína a ne to, komu ten komín patří. Novelou zákona o ochraně ovzduší z června 2022 (zákon 142/2022 Sb.) však bylo stanoveno, že pokud je kotel provozován v rodinném domě, bytovém domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, lze jej provozovat až do 31. srpna 2024.
Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad
Od 1. září 2024 začíná podle zákona o ochraně ovzduší, platit zákaz provozu kotlů na tuhá paliva, které jsou zařazeny do 1. a 2. emisní třídy, případně jsou natolik staré, že u nich emisní třídu nelze určit [1]. Zákaz byl uzákoněn již v roce 2012 a počítal s koncem těchto kotlů v roce 2022. Tato lhůta byla, z důvodu plynové krize, posunuta o dva roky.
Od 1. 9. 2024 je zakázáno provozovat kotle na pevná paliva v objektech určených k bydlení, které nesplňují minimálně 3. třídu dle normy ČSN EN 303-5. Od 1. 9. Dle zákona o ochraně ovzduší je od 1. 9. 2024 zakázáno provozovat kotle, které nesplňují minimální požadavky uvedené v příloze č. 11 k tomuto zákonu, v objektech určených k bydlení (rodinné domy, bytové domy, stavby pro rodinnou rekreaci). V ostatních objektech je zákaz platný od 1. 9. 2022.
Příloha č. 11 obsahuje minimální emisní požadavky na emise oxidu uhelnatého (CO), organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) a tuhých znečišťujících látek (TZL).Požadavky přílohy č. 11 neplní staré kotle na pevná paliva, které jsou zařazeny do nižší než 3. třídy (dle ČSN EN 303-5). Třídu kotle je možné zjistit ze štítku kotle nebo z návodu k použití, případně ji sdělí pracovník, který provádí pravidelnou kontrolu technického stavu a provozu kotle.
Pokud kotel nesplňuje alespoň třetí třídu, není možné jej používat a je nutné ho vyměnit nebo odstavit. Stále je možné na jeho výměnu získat finanční podporu z dotačních programů, a to i po 1. 9. 2024 buď z programu Nová zelená úsporám Light (nízkopříjmové domácnosti), nebo z programu Nová zelená úsporám.
Pokud nemáte dosud kotel vyměněn, mějte pro případ úřední kontroly jako doklad včasného zahájení řešení výměny objednávku nebo fakturu na nový zdroj nebo doklad o podané žádosti o dotaci!
Čtěte také: Lesní zákon a stavby
Pokud plánujete výměnu starého kotle, doporučujeme ideálně postupovat následujícím způsobem:
Od letošního roku vstupuje v platnost zásadní změna v oblasti lokálního vytápění. Končí možnost provozovat kotle na pevná paliva, které nesplňují minimální emisní požadavky. Zároveň se posiluje důraz na kontrolu jejich provozu. Pro obce to znamená nejen větší odpovědnost, ale i příležitost zlepšit kvalitu ovzduší a předejít konfliktům s občany. Co přesně obce čeká a jak mohou tuto roli zvládnout efektivně?
Zákon o ochraně ovzduší dlouhodobě stanovuje povinnosti provozovatelům kotlů na pevná paliva. Rok 2026 je však definitivní hranicí, po které už není možné provozovat kotle 1. a 2. emisní třídy. Zároveň se očekává důslednější dohled nad dodržováním pravidel. Nejde o nové povinnosti, ale o změnu přístupu: přechodné období končí a kontrolní činnost se stává běžnou součástí ochrany ovzduší.
Povinnosti domácností i obcí vycházejí ze zákona o ochraně ovzduší. Ten mimo jiné stanovuje, že od roku 2026 už nesmí být v provozu kotle nejnižších emisních tříd, které znečišťují ovzduší nejvíce. Domácnosti mají zároveň povinnost pravidelně kontrolovat technický stav kotle a uchovávat o tom doklad. Obce s rozšířenou působností mohou provádět kontroly tam, kde vznikne důvodné podezření na porušení zákona - typicky při opakovaných stížnostech na kouř nebo spalování zakázaných materiálů. Právě tuto možnost upravuje § 17 zákona, který zároveň jasně říká, že kontrola se týká provozu spalovacího zdroje, nikoli libovolného vstupu do obydlí. Pokud domácnost povinnosti neplní, může obec zahájit správní řízení a uložit pokutu. Sankce se odvíjejí od závažnosti porušení, v krajních případech mohou dosáhnout až desítek tisíc korun. Cílem však není trestat, ale zajistit, aby se v obcích dýchalo lépe.
Součástí systému je také ISPOP, který slouží ke shromažďování a správě dat souvisejících s environmentálními povinnostmi. Obcím může pomoci s administrativou, ale nenahrazuje jejich kontrolní pravomoci ani neslouží k monitorování domácností. Je to podpůrný nástroj, nikoli kontrolní mechanismus. Pokud domácnost povinnosti neplní, může obec zahájit správní řízení a uložit sankci. Za provoz nevyhovujícího kotle (1. a 2. emisní třídy) hrozí pokuta až 50 000 Kč a může být ukládána opakovaně, dokud nedojde k nápravě. Cílem však není trestat, ale zajistit, aby se v obcích dýchalo lépe.
Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR
Povinnost pravidelných kontrol technického stavu kotlů platí již několik let. Obce s rozšířenou působností mohou prověřovat, zda domácnosti tyto povinnosti plní - typicky na základě podnětů od občanů. Nejde o plošné kontroly, ale o cílené zásahy tam, kde existuje důvodné podezření na porušení zákona, například při opakovaných stížnostech na kouř nebo spalování zakázaných materiálů.
Obce mají při kontrole lokálních topenišť jasně vymezené pravomoci. Zaměřují se především na to, zda domácnosti dodržují zákonné povinnosti, tedy zda mají platný doklad o provedení povinné kontroly kotle, používají vhodné palivo a provozují zdroj v souladu s technickými podmínkami. Kontrola se týká samotného provozu spalovacího zařízení, nikoli libovolného vstupu do obydlí. Do domu lze vstoupit pouze tehdy, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Tento rámec chrání jak práva občanů, tak důvěru v kontrolní proces.
Tento postup pomáhá obcím jednat transparentně a předcházet sporům.
Některé obce už ukazují, že i s omezenými kapacitami lze zvládnout kontroly i komunikaci s občany efektivně. Křižánky na Vysočině zavedly jednoduchý online formulář pro podněty na kouř či zápach, což výrazně zrychlilo vyhodnocování stížností a sjednotilo postupy. Obec Šardice v Jihomoravském kraji zase vsadila na včasnou komunikaci - do schránek roznesly informační leták o změnách od roku 2026 a nabídly konzultační hodiny s energetickým poradcem. Díky tomu předešly konfliktům a několik domácností požádalo o dotaci včas.
Zpřísnění pravidel dopadá nejvíce na domácnosti, které si výměnu kotle nemohly dovolit nebo ji z různých důvodů nestihly. Obce zde mohou sehrát důležitou roli nejen jako kontrolní orgán, ale také jako partner, který pomáhá předcházet problémům. Velmi účinné je poskytování srozumitelných informací o dotačních programech, nabídka poradenství nebo individuální přístup k sociálně citlivým případům.
Majitelé kotlů navíc dostali mimořádně výhodnou možnost podpory na výměnu starého kotle. Pro připomenutí, Ministerstvo životního prostředí spustilo v roce 2015 atraktivní program známý jako kotlíkové dotace, který byl zacílen právě na výměnu kotlů na tuhá paliva zařazených do 1. a 2. Díky vysoké míře dotační podpory, která dosahovala až 95 % investičních nákladů u nízkopříjmových domácností, byl ze strany uživatelů o kotlíkové dotace enormní zájem. Současně odpadly finanční bariéry pro žadatele bez vlastních úspor. V tzv. uhelných krajích (Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském) jsou navíc k dispozici výhodné kotlíkové půjčky na dofinancování dotace. Podle Ministerstva životního prostředí využilo kotlíkové dotace 130 tisíc žadatelů [4]. Ve výzvách ukončených do roku 2021 bylo na dotacích vyplaceno více než 10 miliard korun [5].
Pozitivní efekt kotlíkových dotací je z pohledu snížení znečištění ovzduší nesporný. Podle odhadu Státního fondu životního prostředí stále zbývá vyměnit několik desítek tisíc nevyhovujících kotlů, z nichž ovšem některé již nejsou využívané a majitelé si je ponechali jako záložní zdroj [7].
Podpora výměny kotlů od září 2024 nekončí, ale přesouvá se do programů Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light. Dotace sice nebude tak štědrá jako v případě kotlíkových dotací, ale nízkopříjmové domácnosti stále dosáhnou na podporu ve výši až 110 000 korun v případě nákupu nového kotle na biomasu a 150 000 korun při pořízení tepelného čerpadla.
Vedle snižování emisí z lokálního vytápění je dalším pozitivním efektem kotlíkových dotací podpora výměny uhelných kotlů. Tu by domácnosti v příštích letech byly stejně nuceni provést. Po ukončení provozu uhelných elektráren a tepláren, se kterým schválená východiska energetické koncepce počítají nejpozději v roce 2033, a provozovatelé je patrně budou uzavírat dříve, již nebude na trhu tříděné uhlí využívané v domácnostech. Výhřevné uhlí pro domácnosti totiž nelze těžit samostatně, po uzavření dolů následkem výpadku odběru z elektráren a tepláren, již nebude dostupné [9]. Případný nárůst dovozu se dá předpokládat pouze u černého uhlí, které však českému hnědému uhlí nemůže cenově konkurovat a nebude tak pro domácnosti představovat levnou alternativu.
Ministerstvo životního prostředí také představilo změny v dotační podpoře. Dosavadní tzv. kotlíkové dotace, které poskytují podporu ve výši až 95 % nízkopříjmovým domácnostem - seniorům v penzi, domácnostem s příspěvkem na bydlení či invaliditou 3. stupně - budou od 1. září výrazně nižší. A přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light.
Doposud bylo zažádalo o dotaci na výměnu kotle na tuhá paliva 130 tisíc domácností, z čehož 115 tisíc již svůj kotel vyměnilo, a to za více než 13 miliard korun. Stejně tak se od 1. září sníží i podpora z programu Nová zelená úsporám, která je pro ostatní domácnosti. V NZÚ zatím dotace využilo přes 50 tisíc žadatelů. Celkem tedy bylo podpořeno 180 tisíc kotlů.
„Apelujeme proto na všechny, kteří žádost ještě nepodali, aby tak učinili co nejdříve. Výše dotací z obou programů bude oproti současným částkám od 1. září 2024 snížena o jednotky až desítky tisíc, podle druhu zdroje vytápění. Vyplatí se proto podat žádost do 31. srpna 2024 a případně instalaci lze provést později,“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Pomoc s vyřízením žádosti dotace na výměnu kotle je nabízena v rámci kotlíkových dotací od jednotlivých krajů. „Ministerstvo zajišťuje poradenství prostřednictvím středisek EKIS nebo Místních akčních skupin (MAS) sdruženými pod NZÚ Light. Od září 2024 bude také možné žádat o podporu na výměnu kotlů na tuhá paliva bez ohledu na emisní třídu za jiné druhy ekologičtějšího vytápění - například tepelná čerpadla, kotle na biomasu či kamna.
Kontroly zakázaných kotlů jsou realitou a provádí je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Úřad postupuje od mírnějších kroků (písemná výzva k doložení dokumentů) až po ty krajní (fyzická kontrola v domě). Nejvyšší pokuta za samotný provoz starého kotle je 50 000 Kč, ale další desetitisíce můžete zaplatit za chybějící revizi nebo pálení odpadu. Vzhledem k tomu, že zákon platí již déle než rok, shovívavost úřadů je minimální.
Klíčovou roli v celém procesu nehraje policie, hasiči ani Česká inspekce životního prostředí. Pravomoc kontrolovat domácnosti a ukládat sankce má výhradně obecní úřad obce s rozšířenou působností (tzv. ORP).
Je důležité rozlišovat mezi běžným obecním úřadem a úřadem ORP. Kontrolu nemůže provést starosta vaší malé vesnice (pokud tedy vaše vesnice není zároveň ORP).
Oba postupy se v praxi využívají:
Toto je nejčastější a první krok, který úřad ORP učiní, pokud získá podezření. Podezření může vzniknout na základě různých podnětů - například databáze nahlášených revizí nebo na základě opakovaného podnětu od sousedů.
Samotný proces probíhá tak, že vás úřad písemně vyzve, abyste předložili doklady týkající se vašeho spalovacího zdroje. Primárně budou chtít vidět Zprávu o provedené kontrole technického stavu a provozu (tzv. revizní zprávu). Tuto revizi musí mít povinně každý kotel na tuhá paliva napojený na teplovodní soustavu, a to jednou za 3 roky.
Pokud revizní zprávu máte a je z ní patrné, že provozujete kotel 3. třídy nebo vyšší, je vše v pořádku. Pokud ji ovšem nepředložíte, nebo z ní vyplyne, že kotel je zakázaný (1. nebo 2. třída), úřad zahájí správní řízení vedoucí k pokutě a nařízení nápravy.
Pozor: Samotné nepředložení platné revizní zprávy na výzvu úřadu je přestupek, za který hrozí pokuta až 20 000 Kč, a to bez ohledu na to, jaký kotel provozujete.
Toto je nástroj, kterého se majitelé nemovitostí obávají nejvíce. Zákon o ochraně ovzduší dává úředníkům z ORP pravomoc vstoupit do obydlí za účelem kontroly spalovacího zdroje. Tato kontrola však nemůže proběhnout jen tak „z ulice“ nebo na základě jedné anonymní stížnosti.
Podmínkou kontroly je důvodné podezření, že provozujete zakázaný kotel nebo v něm pálíte zakázaná paliva (např. odpadky, mokré dřevo). „Důvodné podezření“ přitom není jen udání.
Úřad ho musí opřít o relevantní fakta, což v praxi znamená opakované stížnosti sousedů, které jsou ideálně doloženy fotografiemi hustého, tmavého kouře, videozáznamem či svědectvím o silném zápachu.
Samotný průběh kontroly má své fáze. Úřad vás nejprve písemně osloví, stejně jako v prvním případě. Pokud nereagujete nebo podezření trvá (například dodáte falešné dokumenty), úředník se ohlásí a domluví si termín kontroly.
Jestliže odmítnete spolupracovat a termín si nedomluvíte, může úředník přijít i bez ohlášení, vždy se ale musí prokázat oprávněním. Vy máte povinnost mu umožnit přístup ke kotli, palivu a souvisejícím prostorám, jako je sklep, kotelna nebo místo uskladnění paliva.
Kontrolor má právo vizuálně zkontrolovat typ kotle (podle štítku), používané palivo a může provést i stěr vzorků popela pro laboratorní analýzu, pokud existuje podezření na pálení odpadu.
Pokuty jsou citelné a mohou být uděleny i opakovaně. Je třeba rozlišit několik různých přestupků. Tím nejzávažnějším je provozování zakázaného kotle 1. nebo 2. třídy. Pokud kontrola prokáže, že i po 1. září 2024 topíte v nevyhovujícím kotli, hrozí vám jako fyzické osobě (nepodnikající) pokuta až 50 000 Kč.
Stejná sankce, tedy pokuta až 50 000 Kč, vám hrozí i za spalování zakázaného paliva, jako jsou odpady, plasty nebo mokré dřevo. Toto bylo nelegální vždy, bez ohledu na typ kotle.
Dále je tu pokuta za nepředložení platné revizní zprávy. Pokud na výzvu úřadu nedoložíte platný doklad o kontrole technického stavu, můžete dostat pokutu až 20 000 Kč.
A konečně, pokud byste se rozhodli pro obstrukce a neumožnili kontrolu úředníkovi s oprávněním, hrozí vám za to sankce až 50 000 Kč.
Je důležité si uvědomit, že pokuty se mohou sčítat. Pokud například topíte ve starém kotli (50 000 Kč), nemáte k němu revizi (20 000 Kč) a ještě pálíte plasty (50 000 Kč), teoretický postih může být velmi vysoký. Navíc, udělení pokuty vás nezbavuje povinnosti zjednat nápravu - tedy kotel odstavit a vyměnit.
Září 2022: zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy
| Měsíc a rok | Zákaz umisťování na trh (je však možný doprodej zásob) | Zákaz provozu |
|---|---|---|
| 1.1.2014 | kotle 1. a 2. emisní třídy | - |
| 1.1.2018 | kotle 3. emisní třídy (povolena bude jen 4. a vyšší) | - |
| 1.9.2022 | - | zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy (budou v provozu pouze kotle na tuhá paliva, které splňují minimálně 3. emisní třídu, tedy zpravidla s rokem výroby po roce 2000) |
Prodej kotlů, které nejvíce škodí životnímu prostředí, tedy nejnižších emisních tříd, skončil už před dvěma lety. Od září 2022 je dle zákona o ochraně ovzduší z roku 2012 nebude možné ani provozovat. Tomu, kdo zákaz poruší, hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun.
Od roku 2022 budou moci být v provozu pouze kotle na tuhá paliva, které splňují minimálně 3. emisní třídu, zpravidla se jedná o kotle s datem výroby po roce 2000. Emisní třídu kotle je možné dohledat na výrobním štítku daného kotle nebo v jeho dokumentaci. Pokud není údaj uveden na štítku nebo se jedná o kotel, který žádný výrobní štítek nemá, je více než pravděpodobné, že kotel povolené emise splňovat nebude.
tags: #zákon #ochrana #ovzdusi #kotle #emisni #tridy