Ohrožení nemocí z povolání v kontextu českého zákoníku práce

Nemoci z povolání představují jeden ze zdravotně, společensky i ekonomicky nejzávažnějších důsledků expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek.

Definice a seznam nemocí z povolání

Nemoci z povolání jsou onemocnění, jejichž definice je vymezena platnou legislativou. Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů a akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.

Seznam nemocí z povolání tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Seznam je rozdělen na šest kapitol, které se dále člení na celkem 86 položek. Při poslední novelizaci seznamu nařízením vlády č. 506/2021 Sb. byla přidána položka II.11, která umožní uznat za nemoc z povolání chronická onemocnění bederní páteře způsobená těžkou fyzickou prací. Tato položka nabude účinnosti dne 1.

Jestliže je určitá nemoc vyvolána definovaným faktorem pracovního prostředí, je uvedena v seznamu nemocí z povolání a vznikla za podmínek v seznamu uvedených, je označena jako nemoc z povolání.

Nemoci související s prací

Většina nemocí je multifaktoriální etiologie a práce a pracovní prostředí se na vzniku a průběhu nemoci jen spolupodílí. Podíl účinků mimopracovních vlivů nelze vždy dobře odlišit od působení vlivů pracovních. Světovou zdravotnickou organizací byla onemocnění spojená s prací definována jako nemoci, která se sice běžně vyskytují v populaci, avšak v některých povoláních je jejich prevalence významně zvýšená nad populační průměr, popř. jejich průběh a závažnost jsou nepříznivě ovlivněny prací.

Čtěte také: Občanský zákoník a ochrana před hlukem

Proces uznání nemoci z povolání

Podezření na možnou souvislost mezi onemocněním pracovníka a jeho profesí a pracovními podmínkami může vyslovit kterýkoliv lékař na základě odborných poznatků a klinických projevů nemoci vyšetřovaného. Posouzení profesionality onemocnění, ohlášení nemoci z povolání (nebo ohrožení nemocí z povolání), dispenzarizaci postiženého pracovníka a návrh na bodové hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění provádí odborné spádové pracoviště oddělení nebo kliniky nemocí z povolání nebo pracovního lékařství.

Seznam středisek nemocí z povolání, která uznávají nemoci z povolání s jejich rajonizací je uveden ve vyhlášce č. 342/1997 Sb. v platném znění, kterou se také stanoví postup při uznávání nemocí z povolání.

Pokud máte podezření, že trpíte nemocí z povolání, je nutné projít procesem uznání nemoci z povolání. Jestliže se domníváte, že máte nemoc z povolání, je nezbytné kontaktovat specializované pracoviště, které se věnuje uznání těchto nemocí. Domněnka vám k žádnému nároku nepostačí. Existenci nemoci z povolání může prohlásit pouze lékař, a dokonce pouze specializované pracoviště zaměřené na pracovnělékařské posudky.

I když vaše nemoc dosud není v seznamu nemocí z povolání, může být uznána zpětně, pokud bude později zařazena. Pokud vaše zdravotní potíže nespadají v danou chvíli do seznamu nemocí z povolání, ale jste si jisti, že v této souvislosti nastaly, vyplatí se sledovat novelizace daného nařízení vlády.

Pro uznání nároku není nutné pracovat v danou chvíli pro zaměstnavatele, u něhož nastaly podmínky, za nichž daná nemoc vzniká. Na dotyčného zaměstnavatele se můžete obrátit i zpětně.

Čtěte také: Sousedské vztahy a nový občanský zákoník

Tip: Dávejte pozor na to, že byť se nárok na odškodnění jako takový nepromlčuje, jednotlivá práva na plnění se promlčují v obecné tříleté lhůtě.

Odpovědnost zaměstnavatele

Za vznik profesionálního poškození odpovídá poslední zaměstnavatel, u kterého pracovník vykonával práci za podmínek, které splňují kritéria uvedená v Seznamu nemocí z povolání. Každá organizace zaměstnávající alespoň jednoho pracovníka je pro případ své odpovědnosti za škodu při nemoci z povolání povinna být pojištěna u stanovené pojišťovny.

Odpovědnost zaměstnavatele za vznik nemoci z povolání je zakotvena v Zákoníku práce. Organizace je povinna nahradit pracovníkovi škodu, i když dodržela povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Legislativa pamatuje i na možné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na zdraví, rozhodnutí však může učinit pouze soud.

Rozsah odpovědnosti a zproštění se odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání upravují §§ 366-368 zák. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, v platném znění.

Náhrady a odškodnění

Ohlášení nemoci z povolání umožňuje postiženému pracovníkovi, aby u předmětného zaměstnavatele uplatňoval odpovídající finanční náhrady, které mu z nemoci z povolání vyplývají. Příslušná organizace je povinna poskytnout v rozsahu své odpovědnosti náhradu, která se týká újmy z tohoto onemocnění vyplývající.

Čtěte také: Více o emisi cenných papírů

Náhrada se poskytuje za ztrátu na výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcnou škodu, kterou pracovník utrpěl při plnění pracovních úkolů (§§ 369-374 zák. práce). Při úmrtí pracovníka následkem nemoci z povolání, zaměstnavatel poskytne náhradu za účelně vynaložené náklady v rozsahu své odpovědnosti (§§ 375-379 zák.).

Pojem nemoc z povolání a renta jde často ruku v ruce. Renta je v zákoníku práce správně označena jako „Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti“ a jde o formu náhrady za ztrátu na výdělku, která zaměstnanci náleží tehdy, pokud mu nemoc z povolání znemožní vykonávat jeho původní práci (např. pokud nyní vykonává jinou, hůře placenou práci či pobírá invalidní důchod). Tato náhrada se vypočítává jako rozdíl mezi výdělkem před vznikem nemoci a příjmem, který zaměstnanec získává po jejím vzniku.

Nově má zaměstnanec od 1. června 2025 díky Flexinovele nárok také na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru. Tato náhrada přísluší tehdy, pokud zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, a pracovní poměr je z tohoto důvodu rozvázán výpovědí nebo dohodou. Výše jednorázové náhrady činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance a vyplácí se po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

Bolestné se stejně jako u pracovního úrazu počítá podle tabulky. Počítá se přitom až po určité době poté, kdy byla nemoc zjištěna, aby zde byl předpoklad ustálení zdravotního stavu nemocného zaměstnance. Hodnota jednoho bodu činí 250 Kč. Například u nejčastější nemoci z povolání, tj. poškození karpálních tunelů se vyplácí bolestné ve výši zhruba 150 bodů na jednu ruku.

Jestliže se váš zdravotní stav v důsledku podmínek na pracovišti zhoršuje, nicméně zhoršení nedosahuje takového stupně, aby mohlo být uznáno za nemoc z povolání, můžete zkusit zažádat s ohledem na svůj zdravotní stav převedení na jinou práci.

Legislativa

Problematiku nemocí z povolání upravuje z. č. 373/2011 Sb. Postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání je stanoven vyhláškou č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).

Přehled relevantní legislativy:

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění § 101 až § 108 ZP, § 271k ZP, § 273, § 274 ZP, § 347 ZP, § 394 ZP
• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách § 61 až § 69
• Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání)

Často kladené otázky

Jak se pozná nemoc z povolání?

Nemoc z povolání se pozná podle toho, že vznikla v přímé souvislosti s výkonem práce a je uvedena v oficiálním seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády. Typickými příklady jsou alergické ekzémy, astma či syndrom karpálního tunelu.Proces uznání začíná odborným vyšetřením na specializovaném pracovnělékařském pracovišti, které posuzuje, zda nemoc skutečně souvisí s pracovním prostředím.

Na co mám nárok, pokud mi byla uznána nemoc z povolání?

Pokud vám byla nemoc z povolání uznána, máte nárok na odškodnění od zaměstnavatele nebo jeho pojišťovny. Patří sem náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku (tzv.

Lze uznat nemoc z povolání i zpětně?

Ano, nemoc z povolání lze uznat i zpětně.

Může mi dát zaměstnavatel výpověď, pokud mám nemoc z povolání?

Ano, pokud zaměstnanec ztratí dlouhodobou způsobilost k výkonu práce kvůli nemoci z povolání, může mu zaměstnavatel dát výpověď. V takovém případě mu však musí poskytnout odstupné nejméně ve výši 12násobku průměrného výdělku.Od roku 2025 přibyl navíc nový nárok - tzv.

tags: #zákoník #práce #ohrožení #nemocí #z #povolání

Oblíbené příspěvky:

• Fakta o přírodě, která vás ohromí
• Vše o kalových čerpadlech
• Podrobný návod na lepení odpadu
• Novinky v trestním právu
• Co je Teplá Škola v Přírodě?