Kompost: Klíč k Úrodné Zahradě a Jeho Využití

Kompostování je efektivní způsob, jak recyklovat organický odpad a zároveň obohatit půdu ve vaší zahradě. Vyplatí se hlavně tehdy, když máme hodně surovin na kompostování. Kdy je správný čas přehodit kompost? Jak ho použít na hnojení rostlin? Co dělat, když kompost zapáchá?

Jak Založit Kompost

Tvoří ho různě dlouhé hromady vysoké do 1,5 m a široké 1,5 až 2 m. Směrem nahoru se hromada mírně zužuje. Při jeho zakládání nejprve vytvoříme drenážní vrstvu (asi 20 cm) ze silného dřevěného materiálu (větve, silné stonky rostlin a keřů), což umožní lepší cirkulaci vzduchu v kompostu. Rozdrcené suroviny dobře promícháme, nevrstvíme je, případně i naočkujeme půdou, kompostem, hnojem, směs podle potřeby zavlažíme a v kyprém stavu z ní sestavíme hromadu.

Hlavně v létě by se měl kompost už za 3 dny ohřát na teplotu kolem 50 °C. Tato teplota přetrvává několik dnů, ba až týdnů - podle rozložitelnosti surovin v kompostu. Výška hromady postupně klesá až na polovinu, čímž se kompost také zhutňuje, a proto bychom ho po měsíci měli přehodit, provzdušnit. Asi po 4 až 6 měsících může být živný kompost hotový.

Pokud máme málo zahradního odpadu a není zamořený chorobami ani vysemeněným plevelem, není potřebné, aby teplota kompostu vystoupila na tak vysoké hodnoty jako u horkého kompostu. Hromadu, i tu méně objemnou, můžeme vytvořit postupně po vrstvách, jak vzniká odpad. Jednotlivé vrstvy by neměly být silnější než 15 cm, aby různé suroviny mohly spolu lépe reagovat. Pokud bychom potřebovali nízkou rozkladnou teplotu zvýšit, tak do kompostu přimícháme čerstvě posekanou trávu.

Kompostovací Boxy a Kompostéry

Obvodové stěny boxů by zásadně neměly být plné, ale děrované, aby vzduch mohl proudit. I dno boxu musí být jen půda, aby do něho měly přístup mikroorganismy a žížaly a mohla z něj odtékat přebytečná voda. Stěny mohou být zděné, dřevěné, drátěné, plechové, plastové, pevné i rozebíratelné. Hlavně při omezeném množství odpadu je jejich velkou výhodou, že se v nich vytvoří vyšší teplota - až 65 °C - už při objemu 1 m3. To umožní sterilizovat kompostované suroviny a urychlit tvorbu živného kompostu na 8 až 10 týdnů.

Čtěte také: Vše o kompostování

Vyrábí se množství druhů, hlavně plastových kompostérů. Většina je bez dna a mají různé velikosti - s objemem od 1 až 2 m3 až po 240- až 400litrové. Obvykle jsou vybaveny odnímatelným víkem s otáčivým ventilem na regulaci přístupu vzduchu, se spodními bočními dvířky na odběr hotového kompostu a po obvodu pláště jsou vytvořené otvory pro přístup vzduchu. Postup kompostování je principiálně stejný jako u kompostování na hromadě až na to, že zde je kompost lépe tepelně izolovaný, dosáhne se jeho vyšší teploty, která se i déle udrží, a tím je průběh kompostování urychlen. Dobře funguje v létě (ventil na jeho víku necháváme otevřený) i v zimě (ventil zavřeme).

Vyrobíme ho z 200litrového plechového sudu, ze kterého odřízneme obě dna a do pláště vyvrtáme množství otvorů s průměrem asi 1 cm na přístup vzduchu. Sud postavíme na dřevěnou nebo kovovou mříž podloženou cihlami. Vršek zakryjeme dřevěným příklopem.

Usnadnění Přehazování Kompostu

Ve snaze zbavit se časově i pracovně náročného přehazování kompostu si můžeme vytvořit konstrukci na kompostér, která nám ulehčí tuto činnost. Základem je plechový 200litrový sud s provzdušňovacími otvory (s průměrem 7 mm) na stěnách i bocích. Sud umístíme buď na rovnou plochu, po které ho můžeme válet, nebo vytvoříme jakousi kolébku na nožičkách, abychom se nemuseli k sudu ohýbat. Kompostér nastojato naplníme kompostovací směsí, uzavřeme a necháme probíhat kompostování. Když je potřeba kompost přehodit, položíme sud naležato na rovnou plochu a válíme ho ze strany na stranu, tak se jeho obsah promíchá. Kompost však nesmí být přemokřený, protože by se z něj vytvořila v sudu slepená koule.

Neměl by být na větrném místě, aby se nevysušoval. Vedle hromady by měl být dostatečný prostor na její přehazování, skladování a úpravu suroviny na přípravu další hromady. Důležitá je i zpevněná přístupová cestička, například na kolečko.

Kdy Přehazovat Kompost

Kdy je potřebné kompost přehazovat, abychom udrželi žádoucí průběh kompostování a vyvarovali se vzniku různých chyb? Sledujeme průběh teplot v jednotlivých hloubkových vrstvách kompostu, a pokud se v horké fázi velmi odlišují od optima, což je 45 až 65 °C, hlavně po pár dnech od začátku kompostování, tak je důvod na promíchání. Velmi rozdílné teploty v jednotlivých vrstvách svědčí i o nežádoucím vzniku neaktivních zón. skutečně dozrálý, tzv. víceletý, tzv. Text: Ing.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Využití Kompostu pro Hnojení Rostlin

Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. A určitě to neděláme na podzim a v zimě. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily. Určitě na podzim a na začátku zimy nehnojíme větším množstvím kompostu, rostliny v chladném období roku téměř vůbec nepřijímají živiny. Ty se nám proto snadno vyplaví a aplikace kompostu vyjde vniveč, vlastně po něm pro rostliny zůstane pro jarní období jaksi jalovější hmota. Co se týká obsahu živin. Výjimku představuje aplikace kompostu na záhony se zeleným hnojením, tedy hlavně před jeho výsevem.

Kompost zásadně nezarýváme do půdy, jako se to dělá s organickými hnojivy, nýbrž jej jen rozhazujeme po povrchu půdy a trávníku a přihrnujeme k rostlinám včetně dřevin. Možné je pouze mělké zapravení do ornice. Při hlubším zapravení by se především minerální látky rychleji vyplavovaly do spodiny, což by mělo za následek riziko hniloby.

Hnojení Trávníku Kompostem

Trávníky odčerpávají z půdy ohromné množství živin a neustálým sekáním zatravněných ploch spotřebu živin ještě zvyšujeme. Trávníky navíc koření jen mělce, intenzivní hnojení a také zavlažování, pokud zrovna neprší, je proto důležité. Kompost přitom trávníku pomáhá s provzdušňováním a schopností udržet vodu. Hnojení trávníků kompostem je snadné, prakticky zadarmo a šetrné vůči životnímu prostředí. Stačí si jen dát práci s proházením kompostu přes síto (kátro, přesívač) na jaře a poté kompost po trávníku rozházíme. Buďto jej můžeme rovnoměrně rozhazovat lopatou anebo po ploše rovnoměrně zahradním kolečkem rozvozíme a rozsypeme hromádky, které pak roztáhneme hráběmi. Ihned po aplikaci (kompost přidáváme po posekání trávníku) z černající hmoty trávník jen lehce vykukuje, ale již za pár dnů přestává být kompost vidět. Půdní organismy jej totiž rychle zatahují do vrchní vrstvy půdy. Kompostovaná hmota musí být dostatečně bohatá na dusík, ten navíc můžeme ještě doplnit i v podobě anorganického hnojiva. A to samé pak po jaře zopakujeme i na konci léta. Aplikovaný kompost trávníku náramně prospěje.

Kompost pro Dřeviny a Květiny

Kompost využijeme především při výsadbě ovocných stromků a keřů. Obecně jej ale můžeme využít při výsadbě jakýchkoli dřevin. Stačí vykopat výsadbovou jámu a poté kompost smísíme s vykopanou zeminou. Dávat do výsadbové jámy pouze kompost se nedoporučuje, jelikož dřeviny by mohly dosti dlouho počkat, než se jejich kořeny budou z výsadbové jámy rozrůstat dál, do horšího materiálu. Nakonec pak můžeme přidat několik lopat zralého kompostu ještě navrch jámy při zahrnování sazenice zeminou. Živiny z tohoto kompostu se budou splavovat níže ke kořenům. Stejně tak můžeme kompost přidat i později, ale úplně stačí takto přiživit mladé stromky a keříky, později již zůstaneme u hnojení anorganickými hnojivy.

Kvalitním kompostem opovrhne i málokterá květina, tedy s výjimkou druhů, které si vystačí s málem a nadměrné hnojení jim naopak uškodí. Nejčastěji se přidávání kompostu vyhneme u skalniček a sukulentů. Obzvláště při výsadbě na živiny náročných cibulovin a trvalek je však dobré kompost přidat. A vůbec nemusíme šetřit. Navíc můžeme tyto rostliny kompostem později pravidelně přihnojovat. V případě růží pak přidávání kompostu dokonce pomáhá potlačovat škůdce. Přidáváme proto kompost při výsadbě růží i poté každoročně.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Kompost pro Zeleninu

Jelikož samotné rostlinné zbytky ze sklizené zeleniny obvykle představují nejčastější součásti rozkládajícího se kompostu, můžeme opravdu hovořit o vztahu pokračujícím doslova až za hrob. Zelenina kompost ráda, kdykoli a v jakémkoli množství, obzvláště ta plodová. Kompost přidáváme na záhony před výsevem a výsadbou, při výsevu i později, když chceme materiál k rostlinám přihrnout, například k rajčatům, paprikám a okurkám. I doporučované dávky kompostu jsou oproti ostatním rostlinám o dost vyšší. A nakonec lze třeba na nově založený vyvýšený záhon navézt na nerozloženou hmotu rostlinného odpadu jen překátrovaný kompost a nic se nestane.

Kompost jako Substrát pro Výsev

Obecně platí, jak které. Prostě rostliny náročné na živiny kompost ocení, sukulenty včetně kaktusů určitě ne. Některým rostlinám se dokonce bude dařit i v čistém kompostu bez dalších příměsí. U jiných rostlin mísíme kompost se zeminou třeba v poměru 1:1 a kvůli lepší propustnosti substrátu nakonec přidáme i písek. Kompost můžeme smísit i s rašelinou, ale proházený ručně přes drobnější síto. Dalším možným využitím kompostu je výsevní substrát. 1 díl kompostu smísíme až s devíti díly písku a do stejného materiálu rostliny později přesadíme. Až teprve statným sazenicím poskytneme co nejvýživnější substrát.

Jak Založit Dobrý Kompost - 6 Pravidel

Kompost - hromada biomasy, rozkládající se organická hmota zlepšující stav půdy. Kompost obsahuje stabilizované organické látky a rostlinné živiny, které získává řízeným biologickým rozložením směsi, nejčastěji rostlinných zbytků. Rozklad hmoty zajišťují za optimální teploty živé organismy, které se v kompostu rychle množí: houby, aktinomycety, řasy, kvasinky, bakterie, roztoči, červi, chvostoskoci, a další drobní živočichové. Při rozkladu organického odpadu vznikají nové chemické sloučeniny, až dojde k přemeně na složité látky humusu, kdy se hmota stává kyprou zeminou.

1. Vyberte odlehlé, zastíněné místo na zahradě.
2. Vytvořte dřevěné ohraničení o rozměrech alespoň 1×1 metr.
3. Do kompostu patří zeleninové zbytky, posekaná tráva, listí, piliny a skořápky, ale vyhněte se masu a plastům.
4. Odpady prokládejte vrstvami zeminy.
5. Udržujte kompost vlhký a vzdušný, aby dobře probíhalo tlení.
6. Kompost zraje minimálně půl roku až jeden rok.

Co do kompostu patří a co ne?

Do kompostu se hodí ovocné a zeleninové odpady, listí a drny, seno, uvadlé květiny, posekaná tráva, piliny a rozdrcený zahradní dřevní odpad (v menším množství), zbytky kávy a vylouhovaného sypaného čaje, vaječné skořápky, trus domácích malých zvířat (králíků, slepic, …), nikoli však psů a koček, popel ze spáleného dřeva v menším množství, stejně tak novinový papír či lepenka a slupky citrusů, neooddenkový plevel ještě před nasazením semene, vápno, které sypeme ve vrstvách, hnojiva, která podporují rozvoj mikroflóry a chemické prostředky, které urychlují rozklad a zkracují tak zrání kompostu.

Kam s kompostem

Začlenění kompostu v prostoru zahrady je prvním klíčem k úspěchu. Kompost zakládáme na odlehlém místě zahrady, nejlépe ve stínu, například pod větším stromem. Není vhodné umístění kompostu na volné prostranství (příliš mnoho dešťových srážek) a pod střechou (příliš málo vody), ale např. pod strom, ideálně pod ořešák královský nebo jiný druh s výraznou silicí (přebije mírný zápach kompostu).

Pokud nevyužijeme zahradní kompostér z černého plastu, musíme počítat s tím, že kompost bude cca 1 metr vysokou hromadou, nikoli však kupou. Proto je třeba vytvořit dřevěné bednění. Nejjednodušší je použít 4 dostatečně dlouhé kůly a prkna. Kůly zatlučeme do země palicí a prkny prostor (postačí půdorys alespoň 1 x 1 metr) ohraničíme a zpevníme. Nepoužívejte železniční pražce a jiný chemicky impregnovaný či ropnými produkty znečištěný materiál. Nejprve ale na zvoleném místě odstraníme drny a dno kompostu nesmíme ničím zakrývat - žádné fólie, plech a podobně. Z půdy pod kompostem se do něj dostanou živé organismy, které zajistí jeho rozklad. Kompost se musí sám zapařit.

V kompostu se nesmí držet nadměrné množství vody, vyhýbáme se proto při jeho zakládání přemokřeným místům zahrady a neuzavíráme jej z boků zcela. Stejně tak nesmí kompost přeschnout, proto jej za horkých dní zavlažujeme. Kompost můžeme maskovat hustými a vysokými rostlinami, případně živým plotem, nemusí na něj být prostě vůbec vidět.

Vůbec neplatí, že bychom museli každý rok využít veškerý humus, doporučujeme použít každý rok vrstvu o síle 1,5 cm a poté lze kompost využívat průběžně - podle konkrétní potřeby. Do květináčů pro pokojové i venkovní rostliny je vhodné míchat kompost poměrem 1:1 se zeminou. Kompost je natolik kvalitním materiálem pro zlepšení vlastností půdy, že je běžně vyráběn průmyslově. Pokud mu ale my sami budeme věnovat pravidelně trochu času, získáme stejný materiál zcela zadarmo.

Urychlení rozkladného procesu

Rozkladný proces urychlíme použitím kompostéru, případně kompostovacího sila. Kompostér je vybaven průduchy a spodními dvířky pro snadné odebírání materiálu. Ideální je kompostér z černého plastu, kdy se hmota uvnitř více zahřívá. Důležitý je také materiál kompostéru, ideální je HDPE - vysokohustotní polyetylen, který je mrazuvzdorný a vydrží proto velmi dlouho. Rozklad urychlí i použití hnojiva, rašeliny či chemických urychlovačů rozkladu - zeptejte se na konkrétní přípravky svého zahradníka.

tags: #zapraveni #kompostu #mnozstvi #na #metr

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu
• Sopor a kóma u dospělých
• Diagram emisí spalovacího motoru
• Listí a kompost
• Emissions Data from the Czech Hydrometeorological Institute