Zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem: Princip funkce

Problematika ochrany vnitřního vodovodu proti zpětnému nasátí vody není nová. Proto je s podivem, že někteří pracovníci zabývající se montáží zdravotně technických instalací nebo prodejem výtokových armatur či jiných zařízení připojovaných na vnitřní vodovod o nebezpečí zpětného nasátí vody vůbec nevědí. Ochrana vnitřního vodovodu proti zpětnému nasátí vody byla řešena už v ČSN 1099 Vodovodní řád z roku 1933 a některých předpisech vydávaných před druhou světovou válkou některými městy. Tato norma mimo jiné stanovovala nejmenší výšku volného výtoku nad okrajem či přepadem nádoby, nutnost zabezpečení přítoku vody vyústěného pod hladinou nádoby a zakazovala přímé spojení vodovodu s parními kotli, pračkami, klozety, jiným vodovodem, odpadním a splachovacím potrubím.

Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě a navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem. Technické požadavky na vnitřní vodovody jsou řešeny zejména normou ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody. Vnitřní vodovod - potrubí včetně příslušenství a technických zařízení na ně připojených určené pro rozvod vody po pozemku nebí stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky nebo na čerpací stanici, popř.

Ochrana pitné vody ve vnitřních vodovodech proti znečištění zpětným průtokem je dnes řešena zejména v ČSN EN 1717, ČSN 73 6660, ČSN 75 5490 a ČSN 91 4640. Na ČSN EN 1717 navazují ČSN EN 12729 a budoucí ČSN EN 13076. Normy ČSN 91 4640, ČSN EN 12729 a EN 12541 jsou normy na výrobky. ČSN EN 806-1 (73 6660): 2002 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě. ČSN 91 4640: 1987 Nádržkové splachovače.

Zpětný průtok a jeho příčiny

Zpětný průtok: pohyb tekutiny proti určenému směru průtoku v rozvodu pitné vody. Zpětný průtok může být způsoben:

• uzavřením přívodu vody do vnitřního vodovodu nebo jeho části a otevřením níže položené výtokové armatury
• velkým odběrem vody z poddimenzovaného vodovodu
• přetlakem v zařízení napojeném na vnitřní vodovod, ve kterém je vyšší tlak než ve vnitřním vodovodu.

Zařízení na ochranu proti zpětnému průtoku nazývané též ochrannou jednotkou: zařízení určené na ochranu proti kontaminaci (znečištění) pitné vody zpětným prouděním. Označení ochranných jednotek se provádí písmeny, kdy první písmeno značí skupinu ochrany a druhé písmeno druh ochrany, např.

Čtěte také: Typy teploměrů pro ovzduší

Domovní použití: každé použití pitné vody v obytných domech nebo obdobných budovách. běžné použití v obydlích a obytných domech, v hotelích, školách a kancelářích, veřejných budovách apod. V průmyslových a obchodních prostorách je "domovní použití" omezeno na vodu používanou pro popsané využití nebo přístroje pro běžné použití v obydlích a obytných domech (netýká se např.

Jiné než domovní použití: každé použití týkající se odborné činnosti v průmyslu, obchodu, zemědělství, zdravotních ústavech apod.

Zakázané propojení: vnitřní vodovod zásobovaný z veřejného vodovodu nesmí být přímo spojen s jiným zdrojem vody. Pokud je vnitřní vodovod zásobován z veřejného vodovodu a z jiného zdroje, musí být veřejný vodovod chráněn volným výtokem.

Tlak: v místě napojení zařízení na vnitřní vodovod, kde je umístěna ochranná jednotka, může být atmosférický tlak (p = atmosférický) nebo přetlak (p > atmosférický). Atmosférický tlak působí tehdy, pokud se místo napojení s ochrannou jednotkou nachází nad maximální provozní hladinou zařízení a v zařízení není vyšší tlak než ve vnitřním vodovodu.

Typ ochranné jednotky volí projektant zdravotně technických instalací podle ČSN EN 1717 a ČSN 73 6660. Použití ochranných jednotek v konkrétních případech podle ČSN EN 1717 je uvedeno v tabulkách 2 a 3. Pro napojování zařízení (výtokových armatur) k domovnímu použití jsou podle principu zmenšení rizika dovoleny určité úlevy vyjádřené povoleným použitím ochranných jednotek pro nižší třídu tekutiny (tabulka 3).

Čtěte také: Stavební odpady a recyklace

Třídy tekutin dle ČSN EN 1717

ČSN EN 1717 rozlišuje tekutiny do pěti tříd podle stupně ohrožení lidského zdraví:

• Tekutina kategorie 1: Voda určená k lidské spotřebě odebíraná přímo z vodovodu pro veřejnou potřebu, nebo jiného zdroje pitné vody.
• Tekutina kategorie 2: Tekutina, která nepředstavuje žádné ohrožení lidského zdraví. Voda na mytí ovoce a zeleniny, na mytí nádobí, odpadní, z tělesné koupele, z mísy WC, k napáj.
• Tekutina kategorie 3: Tekutina, která představuje určité nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti jedné nebo více toxických látek (podle směrnice EU 93/21/EHS z 27.
• Tekutina kategorie 4: Tekutina, která představuje nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti jedné nebo více toxických nebo velmi toxických látek (podle směrnice EU 93/21/EHS z 27.
• Tekutina kategorie 5: Tekutina, která představuje nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti mikrobiologických látek nebo virů.

Ochranné jednotky vybavené odvzdušněním nebo výtokem do atmosféry (např. AA, BA, CA, GA, GB) nemohou být instalovány v prostoru, kde je možné zaplavení.

V místě napojení vnitřního vodovodu na vodovodní přípojku musí být kromě jiných armatur osazena také kontrolovatelná zpětná armatura, tedy zpětný ventil (zpětná klapka) se zkušebním kohoutem.

Zásobování jednotného vnitřního vodovodu z veřejného vodovodu a jiného vodního zdroje se musí řešit pomocí přerušovací nádrže s volným výtokem.

Potrubí, na které jsou napojeny pouze hadicové systémy (požární hydranty), jsou, vzhledem ke stagnaci vody, z hygienického hlediska nevhodná. Výhodnější jsou potrubí společná pro hadicové systémy a ostatní výtoky. Pokud je nutné pro zásobování hadicových systémů navrhnout oddělené potrubí, musí být v místě odbočení z rozvodu vnitřního vodovodu opatřeno alespoň kontrolovatelnou zpětnou armaturou, tedy zpětným ventilem se zkušebním kohoutem.

Čtěte také: Zařízení snížení emisí - výběr

Doplňování vody do soustavy ústředního vytápění je vhodné provádět přes ochrannou jednotku BA nebo GB. Pro soustavy ústředního vytápění s výkony od 50 kW předepisuje ČSN 73 6660 přerušovací nádrž s volným výtokem.

Automaty na kávu a podobná zařízení se smějí na vnitřní vodovod napojit přes kontrolovatelnou zpětnou armaturu, tedy zpětný ventil se zkušebním kohoutem.

Ruční sprchy míchacích baterií musejí být zabezpečeny alespoň nekontrolovatelnou zpětnou armaturou. Dále se používá zavzdušňovací uzávěr nebo u vanových baterií automatická přepínací armatura.

Výtokové armatury s připojením na hadici umístěné nad maximální provozní hladinou používané v domácnostech musejí mít zpětný a přivzdušňovací ventil. Pokud se tyto výtokové armatury použijí pro napojení zařízení v průmyslu, obchodu, zemědělství, zdravotnictví apod., musejí být na přívodu vody opatřeny ochrannou jednotkou podle tabulky 2.

Smějí se používat jen nádržkové splachovače, které mají plnící zařízení opatřené některou z ochranných jednotek podle tabulky 2. Tam, kde je plnící zařízení splachovače opatřeno výtokovou trubkou ponořenou pod hladinu vody v nádržce, je nutný např. speciální zavzdušňovací uzávěr, který je součástí plnícího zařízení. Plnící zařízení bez výtokové trubky musí splňovat požadavky kladené na volný výtok. Požadavky na zabezpečení proti zpětnému nasátí vody z nádržkového splachovače do vodovodu jsou uvedeny v ČSN 91 4640.

Pro záchodové mísy se smějí používat jen tlakové splachovače jejichž součástí je přerušovač průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší podle ČSN EN 12541. Tlakový splachovač musí být instalován tak, aby jeho dolní část byla alespoň 400 mm nad horním okrajem záchodové mísy.

Normou ČSN EN 12541 není předepsáno, aby tlakové splachovače pro pisoárové mísy byly vybaveny ochrannou jednotkou proti zpětnému nasátí vody. ČSN EN 12541 předepisuje ochrannou jednotku jen pro tlakové splachovače záchodových mís (viz 3.3.9). ČSN 73 6660 pouze zakazuje připojení pisoárové mísy přímo na vodovodní potrubí a předepisuje řešit přívod vody přes nádržkový splachovač, tlakový splachovač nebo automatické splachovací zařízení. Napojí-li se pisoárové mísy na vodovod přes tlakové splachovače nebo automatická splachovací zařízení, je vhodné, aby potrubí vedené ke splachovači bylo kromě uzávěru a filtru předepsaného ČSN 73 6660 opatřeno ještě zpětným ventilem nacházejícím se nad horním okrajem pisoárové mísy.

Legislativa a normy

ČSN EN 1717 řeší podrobně ochranu vnitřního vodovodu proti zpětnému nasátí vody. Tato problematika je řešena také v ČSN 73 6660 a ČSN 75 5490 vydaných dříve a některých dalších normách týkajících se výrobků pro zdravotně technické instalace. Informace zveřejňované dle zákona č. 274/2001 Sb. § 36 odst.

Vnitřní vodovod rozvádí vodu k jednotlivým armaturám, zařizovacím předmětům a technologickým zařízením. Pro vnitřní vodovody se v České republice přednostně používá instalace typu A podle ČSN EN 806-1 zásobovaná přímo z vodovodní přípojky nebo automatické tlakové čerpací stanice. Instalace typu B podle ČSN EN 806-1 zásobovaná gravitačně z výše položené přerušovací zásobní nádrže se používá pouze ve výjimečných případech, např.

Použití materiálu je podmíněno druhem a jakostí vody, která bude potrubím dopravována a prostředím, ve kterém je potrubí instalováno. Pro vnitřní vodovod se smí použít jen materiály odpovídající příslušným předpisům. Potrubí vnitřního vodovodu se navrhuje na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa (výjimkou mohou být vodovody zásobované gravitačně z výše položené přerušovací zásobní nádrže) a životnost nejméně 50 let. Armatury vnitřního vodovodu se navrhují na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa s výše uvedenou výjimkou. Životnost armatur je stanovena v normách výrobků.

U rozvodu studené vody se předpokládá návrhová teplota min. 20 °C a u rozvodů teplé vody min. Trubky a tvarovky, kromě vodoznaků a zahradních hadic, nesmějí mít průhledné stěny.

V místě vstupu potrubí ze země do budovy se osazuje ochranná trubka, a popř. Kromě uzavíracích a vypouštěcích armatur se na potrubí vnitřního vodovodu s ústřední přípravou teplé vody osazují vzorkovací armatury. Potrubí pro nepitnou vodu musí být vždy označeno barevnou samolepicí páskou umístěnou na trubkách nebo na tepelné izolaci nebo barevným nátěrem. Označení potrubí se provádí podle ČSN 13 0072.

Při ukládání vodovodních potrubí do země vně budov se postupuje především podle ČSN EN 805. Povrch potrubí vedeného pod terénem souběžně s budovou musí být od vnějšího povrchu stěny nebo základu budovy vzdálen nejméně 0,4 m. Doporučuje se vzdálenost alespoň 1,5 m. Při menších vzdálenostech než 1,5 m má být potrubí uloženo v ochranné trubce.

Potrubí teplé vody s cirkulací a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Požadavky na tepelnou izolaci jsou uvedeny ve vyhlášce č. 193/2007 a TNI CEN/TR 16355. Potrubí studené pitné vody, kromě potrubí zásobujícího pouze odběrní místa požární vody a potrubí uloženého v ochranné trubce, musí být tepelně izolováno. Nejmenší tloušťky tepelné izolace potrubí studené pitné vody jsou uvedeny v ČSN 75 5409. U potrubí nepitné vody se nutnost tepelné izolace posoudí podle účelu použití vody. Tepelná izolace musí zabránit kondenzaci na vnějším povrchu kovových potrubí studené vody.

Pokud je výtok smísené vody za místem smísení studené a teplé vody uzavíratelný (např. u termostatických směšovacích armatur pro více výtoků, u výtokových armatur s automatickým otevíráním a uzavíráním nebo uzavíratelných sprchových hlavic), musí být směšovací armatura na přívodech teplé a studené vody opatřena zpětnými armaturami nebo musí být zpětné armatury osazeny na přívodu vody ke směšovací armatuře. Potrubí smísené vody nesmí mít v trase od směšovací armatury k nejvzdálenější výtokové armatuře objem větší než 3 l.

Při návrhu zvyšovací tlakové stanice na vnitřním vodovodu nesmí hydrostatický přetlak u nejnižších odběrných míst přesáhnout provozní přetlak povolený pro použité armatury, zařizovací předměty nebo technologická zařízení. Průtok zvyšovací tlakovou stanicí musí být při zapínacím přetlaku čerpadel větší nebo roven výpočtovému průtoku, na který je dimenzováno potrubí vnitřního vodovodu za zvyšovací tlakovou stanicí. Na přívodním potrubí do zvyšovací tlakové stanice (na straně sání) musí být osazen uzávěr a mechanický filtr. U čerpadel musí být osazena zpětná armatura a armatura nebo zátka pro provedení kontroly zpětné armatury. Na výstupu ze zvyšovací tlakové stanice musí být osazen uzávěr.

Zvyšovací tlakové stanice pro bytové domy, hotely, internáty, vysokoškolské koleje, dětské domovy, domovy pro seniory, nemocnice, polikliniky, školy a jiné budovy, kde je to z hlediska provozu nutné (neplatí pro rodinné domy), musí mít alespoň jedno náhradní čerpadlo, které se musí v provozu střídat s ostatními čerpadly. Zvyšovací tlakové stanice spojené přímo s vodovodní přípojkou, které nejsou opatřeny frekvenčním měničem otáček čerpadel a nesplňují požadavky na přímé připojení bez tlakové nádoby na straně sání čerpadel podle ČSN EN 806-2, musí být na straně sání čerpadel opatřeny tlakovou nádobou. Přednostně se používají tlakové nádoby s membránou nebo vakem.

U zvyšovací tlakové stanice napojené na přívod vody nepřímo přes přerušovací nádrž, nesmí přítok vody do přerušovací nádrže způsobit takový pokles přetlaku v přívodním potrubí, jehož následkem by byl pokles přetlaku před výtokovými armaturami pod hodnotu minimálního požadovaného hydrodynamického přetlaku před výtokovými armaturami (odběrnými místy) podle ČSN 75 5455. Proto musí být průtok vody do přerušovací nádrže zpravidla omezen.

Přerušovací nebo vyrovnávací nádrž musí být vybavena těsně uzavíratelným vstupním otvorem, plnicím zařízením, bezpečnostním přelivem, vypouštěcím potrubím s uzavírací armaturou, sacím potrubím do zvyšovací tlakové stanice, odvzdušněním (odvětráním), a popř. sledováním hladiny. Vypouštěcí potrubí má umožnit vypuštění veškeré vody z nádrže.

Redukční ventil musí být na potrubí studené vody umístěn tak, aby příprava a rozvod teplé vody pro směšovací baterie byly ve stejném tlakovém pásmu s rozvodem studené vody. Ústřední snižování přetlaku vody pro bytové domy (neplatí pro rodinné domy), hotely, internáty, koleje, dětské domovy, domovy pro seniory, nemocnice, polikliniky, školy a jiné budovy, kde je to z hlediska provozu nutné, se navrhuje pomocí dvou redukčních ventilů řazených vedle sebe (paralelně). Každý redukční ventil je dimenzován na 100 % výpočtového průtoku. Pokud výrobce redukčního ventilu nestanoví jinak, smí být při výpočtovém průtoku největší rychlost proudění vody redukčním ventilem 3 m/s.

Tlakové hrdlové potrubí, jehož hrdlové spoje nejsou zabezpečeny proti vysunutí, se smí instalovat pouze vně budovy (kromě hrdlového spoje za obvodovou zdí na vstupu do budovy) a musí se zabezpečit tak, aby nemohlo dojít k vysunutí trouby z hrdla osovým tlakem vody, např. pomocí betonových bloků. Zabezpečení hrdlového spoje v místě vstupu do budovy se provádí např.

Povrchy potrubí se nesmí dotýkat stavebních konstrukcí. Vzájemná vzdálenost volně vedených potrubí a vzdálenost volně vedených potrubí od stěn, stropů a jiných konstrukcí musí být taková, aby se izolace potrubí nedotýkala souběžných potrubí a jejich izolací, stěn, stropů a jiných konstrukcí, které neslouží k upevnění potrubí. Souběžná potrubí mají být vedena ve vzájemné vzdálenosti podle TNI CEN/TR 16355.

Při prostupu volně vedeného vodovodního potrubí stavební konstrukcí se musí zabránit pevnému spojení s touto konstrukcí (např. Zkoušení vnitřního vodovodu provádí kvalifikovaná osoba, jejíž kvalifikaci mohou ověřovat např. živnostenská společenstva. U oddílných vnitřních vodovodů se zkouší každý vodovod (pitné vody, provozní vody apod.) zvlášť. Při zkoušení jednoho vodovodu musí být všechny vývody nebo výtokové armatury u druhého vodovodu otevřeny, aby se poklesem přetlaku prokázalo případné zakázané propojení obou vodovodů. Přívod vody do vodovodu s otevřenými vývody musí být uzavřen nebo odpojen.

Tlaková zkouška potrubí vodou se provádí podle ČSN EN 806-4. Tlaková zkouška potrubí vzduchem nebo inertním plynem se provádí zkušebním přetlakem 250 kPa (v odůvodněných případech nejvíce 300 kPa). Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny (doba trvání zkoušky) poklesnout o více než 20 kPa.

Konečná tlaková zkouška se provádí vodou, kterou je vnitřní vodovod zásobován. Před zahájením zkoušky musí být potrubí řádně propláchnuto vodou. Zkouška se provádí po montáži všech zařizovacích předmětů, výtokových a pojistných armatur a příslušenství vnitřního vodovodu. Vodovod se ponechá pod provozním přetlakem vody nejméně 24 hodin (nejvíce 7 dnů). Konečná tlaková zkouška se provádí provozním přetlakem dosaženým v okamžiku zahájení zkoušky. Při zahájení zkoušky se uzavře uzávěr na začátku zkoušeného vodovodu (např. hlavní uzávěr objektu) a odečte se hodnota zkušebního přetlaku. Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny od zahájení zkoušky klesnout o více než 20 kPa.

Proplachování potrubí se provádí podle ČSN EN 806-4. Objem vody spotřebované při proplachu se zaznamenává vodoměrem.

Dezinfekce před uvedením vnitřního vodovodu do provozu (zahájením odběru vody) podle ČSN EN 806-4 se provádí po úspěšném provedení tlakových zkoušek a proplachování. U vnitřních vodovodů pitné vody s počtem odběrných míst menším než 35 se dezinfekce provádět nemusí. U vnitřního vodovodu, u kterého se má provádět dezinfekce před uvedením do provozu, se mezi dvě uzavírací armatury osazuje také armatura pro dávkování dezinfekčního prostředku a vypouštěcí armatura (viz obrázek 1). V projektu vnitřního vodovodu pro provádění stavby, u kterého se bude provádět dezinfekce, musí být uveden celkový objem vody ve vnitřním vodovodu studené pitné vody a ve vnitřním vodovodu teplé vody, včetně ohřívačů a jiných zařízení.

Dezinfekce vnitřního vodovodu s ústřední přípravou teplé vody se provádí samostatně pro vnitřní vodovod studené vody a vnitřní vodovod teplé vody (včetně cirkulačního potrubí, zařízení pro přípravu teplé vody, zásobníků teplé vody apod.). Pokud výrobce dezinfekčního prostředku nestanoví jinak, musí být voda s dezinfekčním prostředkem ponechána v dezinfikovaném vnitřním vodovodu nejméně 2 h. Po uplynutí této doby nebo doby stanovené výrobcem se odeberou vzorky za účelem zjištění koncentrace dezinfekčního prostředku. Po dokončení dezinfekce se provede propláchnutí vnitřního vodovodu postupem podle ČSN EN 806-4. Pokud je voda s dezinfekčním prostředkem vypouštěna do kanalizace pro veřejnou potřebu a dezinfekční prostředek není před vypouštěním neutralizován, musí být vypouštění písemně dohodnuto s provozovatelem této kanalizace.

Provoz a údržba vnitřního vodovodu se provádí podle ČSN EN 806-5 a pokynů výrobců jednotlivých zařízení. Zodpovědnost za provozování, kontrolu a údržbu vnitřního vodovodu má jeho vlastník. Údržba vnitřního vodovodu musí být prováděna kvalifikovanou osobou. Vnitřní vodovod musí být stále pod přetlakem vody. Pouze vnitřní vodovody nebo jejich části se sezónním provozem, které nebudou po dobu delší než 7 dnů používány, a úseky, v nichž probíhají opravy, se dočasně uzavírají, a popř. Přerušování provozu cirkulačního čerpadla se nedoporučuje. Při přerušovaném provozu cirkulačního čerpadla smí být toto čerpadlo vypnuto po dobu celkem nejvíce 8 h v průběhu dne (24 h).

Armaturami, které se otevírají a zavírají pootočením o 90° (kulové kohouty nebo uzavírací klapky), se smí voda uzavírat a otevírat jen při údržbě a opravách.

Kontrola zvyšovacích tlakových stanic, jejich připojení k potrubí a kontrola prostoru, ve kterém jsou umístěny, se provádí nejméně každých 6 měsíců, pokud jejich výrobce nestanoví jinak. Přerušovací nádrže musí být nejméně jednou za rok vypuštěny a vyčištěny. Při čištění se provede oplach a následně dezinfekce vnitřního povrchu nádrže. Dezinfekce se provádí biocidem, který je schválen (registrován Ministerstvem zdravotnictví České republiky) pro úpravu pitné vody. Z přerušovací nádrže se musí dvakrát za rok odebrat vzorek na krácený rozbor podle přílohy 5 vyhlášky č.

Vnitřní vodovod připojený na vodovod pro veřejnou potřebu se nesmí přímo spojovat s potrubím zásobovaným z jiného zdroje. Rovněž oddílné vnitřní vodovody různých druhů vod (např. Zásobování jednotného vnitřního vodovodu vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a z vlastního zdroje vody je možné jen z přerušovací nebo vyrovnávací nádrže, do které je voda z vodovodu pro veřejnou potřebu a vlastního zdroje vody přivedena. Všechny přívody vody do této nádrže musí být chráněny volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř. přerušovačem průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC. Volné výtoky mohou být součástí nádrže, nebo se mohou nacházet vně nádrže. Přerušovací nebo vyrovnávací nádrž, která se nachází v zemi, musí být opatřena volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř.

Potrubí, ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, a která není z provozních důvodů možné odpojit nebo uzavřít, a popř. vypustit (např. potrubí k výtokovým ventilům pro připojení hadice pro zálivku nebo potrubí požárního vodovodu), musí být od ostatního rozvodu oddělena ochrannou jednotkou pro třídu tekutiny 2. Pokud jsou tato potrubí z olova, musí se použít ochranná jednotka pro třídu tekutiny 3.

Zaslepené odbočky, odbočky k uzavíracím armaturám nebo ochranným jednotkám potrubí ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, vypouštěcím, vzorkovacím nebo odkalovacím armaturám nebo pojistným ventilům, musí být co nejkratší. Doporučuje se, aby délka těchto odboček nepřesáhla dvojnásobek jejich jmenovité světlosti nebo vnitřního průměru. U potrubí o vnitřním průměru do 70 mm nemá být délka těchto odboček větší než 150 mm.

Obtoky různých zařízení, kterými neprotéká voda alespoň jednou za týden, musí být opatřeny na každém konci uzávěrem a armaturami (vypouštěcími kohouty) pro vypuštění a zavzdušnění/odvzdušnění obtoku.

Výtokové armatury u zařizovacích předmětů musí mít výtokový otvor nejméně 25 mm nad horním okrajem zařizovacího předmětu, přes který může voda přetékat. Ochranné jednotky pro ochranu před zpětným průtokem jsou uvedeny v ČSN EN 1717. Typ ochranné jednotky pro pitnou nebo užitkovou vodu se volí podle třídy tekutiny a způsobu použití (domovní použití nebo jiné než domovní použití). Na ochranu proti znečištění provozní vody se volí ochranné jednotky pro třídu tekutiny 2 podle ČSN EN 1717.

tags: #zarizeni #na #ochranu #proti #znecisteni #zpetnym

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj Klubu Přátel Přírody
• Referent biologie a ekologie na UPOL
• Emise STK: Česká republika
• Tipy pro pěstování bylinek ve vlhku
• Ekologické organizace hodnotí Magistrát