Recyklace a likvidace jednorázových utěrek a odpadu

Vychutnat si nápoje z jednorázových kelímků zvládáme hravě, někdy ale může být pořádným třídicím oříškem, kam použitý jednorázový kelímek správně odložit. Je jich totiž celá řada, až z toho jde hlava kolem…

Kam vyhodit jednorázové papírové kelímky?

Na úvod: obecně platí, že se u všech možných modifikací papírových kelímků používá vrstva, která zajišťuje jejich nepropustnost. Tato vrstva může být materiálová, ale i chemická. Všechna tato řešení musí být v souladu s užitím pro tzv. foodcontact - styk s potravinami.

Bohužel ale představují kelímky s těmito úpravami v běžné papírenské recyklaci v ČR problém - pokud by se měly recyklovat jako součást sběrového papíru, pak by příměsi bohužel dávaly vzniknout nekvalitnímu papíru, který by jen těžko hledal uplatnění. Právě proto musí takové kelímky skončit ve směsném komunálním odpadu, kde mají však možnost být dále využity energeticky.

O jaké konkrétní jednorázové papírové kelímky jde?

Papírové kelímky s plastovou povrchovou úpravou tedy NEPATŘÍ do modrého kontejneru. Tato vrstva totiž zaručuje kýženou nepropustnost, ale komplikuje recyklaci spolu se standardním papírem.

Papír společně s polyethylenovou, tedy plastovou vrstvou tvoří kompozitní obal, který patří do směsného odpadu. Stejně tak tam třídíme i kelímky vyrobené z lakovaného papíru nebo s voskovanou povrchovou úpravou. Běžně se vyrábějí tzv. termopapírové kelímky, které mohou mít více vrstev kvalitního papíru, a jsou tak vhodné na horké nápoje.

Čtěte také: Problém jednorázových plastů v ochraně přírody

Zapamatujte si: V běžných podmínkách na domácím kompostu se takový kelímek ani nerozpadne, proto tam také nepatří! Do hnědé popelnice má smysl tyto kelímky odložit, pouze pokud víme, že tento bioodpad skončí v průmyslové kompostárně nebo v bioplynové stanici.

Kromě náročnosti výrobního a zpracovatelského postupu se jeví jako zásadní zjištění, že se polymer PLA sice rozpadne, ale nerozloží se zcela. A dostáváme se i k problému s plastovými mikročásticemi. Ty se mohou chovat jako syntetické plasty a navíc představují kvůli své malé velikosti ještě větší hrozbu.

Mikroplasty a nanoplasty zatím neumíme účinně odstranit, navíc v tuto chvíli ani přesně nevíme, jaké dopady mají na zdraví lidí, zvířat a na ekosystémy. Vypadá to, že tudy cesta nevede… Biologicky rozložitelné produkty navíc neřeší to zásadní - potřebu předcházet vzniku odpadu a návrat toho vzniklého zpět do oběhu v podobě materiálového využití.

Kam vyhodit bambusové jednorázové kelímky?

Podobně je tomu u bambusových kelímků, které mají také své mouchy. U některých typů byly po rozboru dokonce detekovány chemické sloučeniny (třeba formaldehyd), navíc mohou obsahovat syntetické pryskyřice. Bioplastové kelímky z přírodního bambusu můžeme třídit do bioodpadu, ostatní s chemickými látkami patří do směsi.

Plastové kelímky třídíme do žlutých kontejnerů na plasty.

Čtěte také: Jednorázové pleny šetrné k přírodě

Jedlé jednorázové kelímky

Novinkou a čím dál populárnější alternativou jsou jedlé kelímky. Ano, tyto kelímky můžeme, podobně jako zmrzlinové kornoutky, po vypití nápoje sníst! Jedlý kelímek udrží i horký nápoj až 12 hodin, skoro hodinu vydrží křupavý, a dokonce zvládne i horké nápoje do 85 °C!

Na trhu se postupně objevují nové a nové typy jedlého nádobí, některé je zatím střeženo výrobním tajemstvím, jiné je vyrobeno například z otrub (odpadního materiálu, který zůstává při zpracování obilí), takový talíř je navíc výborným zdrojem vlákniny!

Tyhle kelímky bychom měli samozřejmě ideálně sníst, pokud to nezvládneme, mohou na kompost či do bioodpadu.

Jak ulehčit přírodě a nevzdat se horkých nápojů na cesty?

Odpověď je jednoduchá - nejlepší je nosit s sebou svoji nádobku na nápoje.

Není třeba čekat na vládní nařízení, naopak spoustu dobrého, nebo alespoň lepšího, může udělat každý člověk sám teď hned. Například, kromě svých běžných aktivit přispívajících k ochraně životního prostředí, představilo iniciativu #bezdopadu, která se zabývá i omezením jednorázových plastů na sportovních akcích.

Čtěte také: Ekologické nádobí pro stravování

Další možnost, pokud zrovna nemáme svůj hrníček s sebou, je alespoň nepoužívat plastová víčka (případně brčka, míchátka). A když potřebujeme nutně i tohle náčiníčko, měli bychom vše následně vytřídit do plastu. A poslední možnost, když to čas dovolí, je vypít si kávu přímo v kavárně, pěkně v teple a z keramického hrnečku.

Do kontejnerů na směs plastů je možné kromě PET láhví vhazovat často také fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od CD disků a mnoho dalších výrobků z plastů. Konkrétní informace o třídění odpadu, co kam patří a nepatří, jsou na popiskách přímo na jednotlivých barevných sběrných kontejnerech. O systému sběru tříděného odpadu totiž rozhoduje každá obec sama, a proto se všude třídí jiným způsobem.

Záleží na dohodě mezi obcí a svozovou firmou a technickém vybavení třídících linek v okolí. V některých obcích se spolu s plastem do žlutých nebo s papírem do modrých nádob vhazují i nápojové kartony. Někde se z plastových obalů sbírají jen PET lahve, jinde plastová všehochuť. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.

Včetně obalů od potravin, pokud v nich nejsou zbytky jídla. Drobné znečištění plastových obalů nevadí. Je však dobré mít na paměti, že mastnota a zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů. Problém ale je mastnota. Plastovou lahev od rostlinného oleje je potřeba pořádně vymýt. Proto je lepší před vhozením do žlutého kontejneru vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat i plastový kelímek od jogurtu.

Naopak se není třeba bát do tříděného odpadu vyhodit prázdné obaly od mýdel nebo šamponů a dalšího běžného drogistického zboží. Obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek do žlutého kontejneru nepatří vůbec.

Ať už jde o termoobaly, do kterých vám v restauraci zabalí jídlo, nebo o výplně krabic pro spotřební elektroniku. Pokud je na něm omítka, pak do plastů nepatří a měl by se vyhodit jako stavební odpad.

Poznat, jaký obal je ze skla, asi nedělá problém nikomu. Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Autosklo už do něj ale nepatří. Ani zlacená a pokovená skla, a tedy ani zrcadla. Pokovení dělá při tavení skla problémy. Také s keramikou a porcelánem si při recyklaci ve sklárnách neporadí. Takže rozbitou keramickou mísu a slepé zrcadlo vyhoďte do směsného odpadu.

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpadu. Nebo ještě lépe zkompostovat. V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití.

Podobné je to s roličkami od toaletního papíru. Papír lze totiž recyklovat pouze sedmkrát. Poté už je jeho vlákno příliš krátké a nelze z něj papír opět vyrobit. V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití.

Papírové kapesníčky jsou sice z kvalitního papíru, po jejich použití ale do do kontejneru na papír z hygienických důvodů nepatří. Recyklaci papíru navíc ztěžuje jakékoli znečištění, a proto není vhodné do modrého kontejneru obecně vhazovat mastné nebo jinak zašpiněné papírové obaly. Nepatří do něj ani laminovaný a voskovaný papír. Papírové pleny většinou kromě papíru obsahují také plast. Proto do kontejneru na papír nepatří ani ty nepoužité.

Naopak, sběru papíru nijak nevadí obálky s fóliovými okénky ani papír s kancelářskými sponkami, během dalšího zpracování vytříděného papíru dojde k jejich oddělení. Akorát z bublinkové obálky je dobré odstranit plastový vnitřek.

Pokud je na obalu nebo výrobku symbol přeškrtnuté popelnice, obal nepatří do žádného kontejneru, ani do toho na směsný odpad. Jedná se totiž o nebezpečný odpad, jeho konkrétní nebezpečné vlastnosti popisují další grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně.

„Ty prozradí, zda je konkrétní věc či látka toxická, žíravá, hořlavá, dráždivá, výbušná či jinak škodlivá. K takovým a v domácnostech běžně se vyskytujícím nebezpečným odpadům patří třeba elektroodpad nebo nedobrané či prošlé léky všeho druhu. Pokud skončí v koši nebo v záchodové míse, mohou kontaminovat vodu či půdu. Ani čistírny odpadních vod si totiž s kontaminovanou vodou nemusejí stoprocentně poradit. Léky je nejsnazší odnést zpátky do lékárny, v některých od vás převezmou i použitý zdravotnický materiál. Nebezpečným odpadem jsou také zbytky syntetických barev, ředidel, lepidel, laků, nátěrů a mořidel i jejich obaly. Často mají hned několik nebezpečných vlastností. Dráždivé či jedovaté látky obsahují i některé čisticí a úklidové prostředky. Nejčastějším doporučením je odložení na místo sběru nebezpečného odpadu. Tím jsou především sběrné dvory. Nebezpečné odpady ale můžete odevzdat i v rámci mobilního sběru, pokud je ve vaší obci organizován. Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem. Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele.

ZMĚNA V TŘÍDĚNÍ V BRNĚ!

• Sklo se vhazuje do zelenobílého DUO kontejneru či popelnic. Třídíme podle barev: barevné sklo do zeleného kontejneru, čiré do bílého.
• Bioodpad (biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu) pocházející především z kuchyně patří do hnědé popelnice.

Patří sem: kuchyňské zbytky (slupky, jádřince, pecky, odřezky ovoce a zeleniny), pokojové rostliny, zemina z květináčů, popel z dřevěného uhlí, kávová sedlina

Nepatří sem: rostliny napadené plísní, živočišné zbytky (maso, kosti, kůže), skořápky od vajíček, mléčné zbytky (sýry, jogurty, mléko), oleje ze smažení, exkrementy, uhynulá zvířata, cigaretové nedopalky

Bioodpad je nutné vyhazovat bez sáčků, i když jsou kompostovatelné. Zahradní odpad, jako je listí, tráva, spadané ovoce, posekané větve či plevel vkládejte do černých kontejnerů s hnědým víkem o objemu 1100 l. V případě, že tento kontejner nemáte poblíž, prosím odevzdejte zahradní odpad na sběrná střediska odpadu.

V Brně najdete nespočet stanovišť podzemních kontejnerů. Každé se skládá ze tří zásobníků na odpad o objemu od 3 do 6 m3 umístěných pod úrovní terénu a se třemi vhozy (sloupky) nad úrovní chodníku. Do těchto kontejnerů můžete odkládat stejný odpad jako do barevných kontejnerů.

Velkoobjemový odpad je část komunálního odpadu obsahující věci, které nelze vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti či objemu ukládat do běžně používaných sběrných nádob.

Kovy patří na sběrná střediska odpadu, která nejsou výkupnami druhotných surovin. Do sběrných středisek odpadu můžete zdarma odložit baterie, zářivky a malé i velké domácí elektrospotřebiče - vše, co lze zapojit do elektrické zásuvky nebo co funguje na baterie. Jedná se výhradně o celé kusy bez vyjmutých částí.

Patří sem: elektrozařízení (chladničky, pračky, myčky, sušičky, sporáky, mikrovlnné trouby, vysavače, topinkovače, fény, holicí strojky, televize, rádia, mobilní telefony, počítače, pily, vrtačky, elektrické hračky aj.), baterie, „obyčejné“ žárovky, reflektorové a halogenové žárovky, výbojky, trubicové zářivky (lineární, kruhové), úsporné zářivky, LED žárovky

Nepatří sem: velká chladicí průmyslová zařízení (vitríny apod.) - ty je možné odevzdat na sběrném dvoru Jedovnická 4

Další místa zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, zářivek, výbojek a baterií:

• Prodejny - Při nákupu nového zařízení můžete v dané prodejně odevzdat to staré.
• Speciální kontejnery či boxy na elektrozařízení a baterie umístěné v prodejnách či ve veřejně přístupných prostorách i školách.

Drobná elektrozařízení lze odložit do červeného stacionárního kontejneru (kontejner na drobná elektrozařízení a baterie od společnosti Asekol). Jedná se o odpad bez příměsí.

Odběr stavební suti je zpoplatněn a odebíráme ji pouze na vybraných sběrných střediscích odpadu. Poplatek činí 1,20 Kč/kg suti.

Jedlý olej z fritéz nebo přebytečný olej z pánve nepatří do výlevky, ale na sběrné středisko odpadu.

Odběr pneumatik s diskem i bez něj zajišťují téměr všechna sběrná střediska odpadu.

Nebezpečné odpady nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí.

Patří sem: barvy, kyseliny, zásady, laky, lepidla, rozpouštědla, pesticidy, motorové a jiné minerální oleje, domácí chemikálie a podobně

Nepatří sem: munice a další

Nepoužitelná léčiva včetně jejich obalů jsou nebezpečným odpadem.

Obaly jsou běžnou součástí našeho života a najdeme je téměř na všem, co denně potřebujeme. Chrání potraviny, usnadňují přepravu a často nám také pomáhají prodloužit čerstvost výrobků a pokrmů. Bohužel jsou ale obaly také jedním z nejčastějších zdrojů odpadů, které se poté hromadí a v přírodě mohou zůstat desítky až stovky let.

V Pack&Care se snažíme jít ekologickou cestou, a proto je většina našich obalů recyklovatelných nebo rozložitelných. Díky používání EKO obalů společně snižujeme množství odpadu.

Ano, jednorázové obaly bohužel patří mezi největší znečišťovatele odpadu na světě. Denně končí miliony plastových sáčků, tácků, brček a příborů na skládkách nebo v přírodě, kde se poté hromadí a rozkládají stovky let. Jedním z možných řešení je přechod k ekologičtějším produktům, které budou mít stejné nebo podobné funkční vlastnosti. V dnešní době už máme naštěstí různé možnosti, jak jednorázové plastové obaly nahradit - například pomocí rozložitelných alternativ nebo znovupoužitelných produktů.

Všechny ekologické snahy se točí kolem minimalizace naší uhlíkové stopy. Toto spojení označuje veškeré skleníkové plyny, které vypouštíme do atmosféry. Uhlíková stopa vzniká při výrobě nejrůznějších produktů od potravin, obalového materiálu, nábytku, elektroniky a čehokoliv, co vyžaduje nějakou činnost. Právě proto je dnes důležitější než kdy dřív směřovat naše snahy ke zmenšení této stopy.

tags: #jednorazové #utěrky #recyklace #a #likvidace #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Práce v ekologii Liberec
• Kompostování slupek od banánů a citronů
• Informace o svozu odpadu
• Ukázková přírodní zahrada: návod
• Nezávislá sdružení: detailní pohled