Víte, že Česko patří k evropským rekordmanům v třídění odpadu? Ano, ročně se vytřídí více než jeden milion tun obalových odpadů. To ale neznamená, že není co zlepšovat. Jak na to?
Abyste se vyhnuli přehrabávání v odpadkovém koši a složitému hledání obalů určených k recyklaci, je nejlepší mít doma nádoby, do kterých jednotlivé materiály rovnou roztřídíte. Aby třídění odpadu bylo co nejsnazší, dají se koupit koše s barevným označením, které je stejné jako u velkých kontejnerů.
Doporučujeme zvolit koše s větším obsahem pro plasty a papír, pro ostatní odpad postačí menší nádoby. Nejlepší umístění je v šuplíku pod dřezem. Ideálně když je vybavený systémem SERVO-DRIVE. Díky tomu stačí jen mírně nohou kopnout do čílka a šuplík se sám otevře.
Pokud hledáte levnější řešení, než jsou odpadkové koše, použijte papírové krabice či velké plastové tašky, které také bývají v barvách podle materiálu. Mínusem krabic je menší odolnost a horší estetický vzhled.
Se správným tříděním odpadu pomohou určité symboly. Například značka trojúhelníku s plnými šipkami značí možnost recyklace.
Čtěte také: Tipy pro recyklaci zavařovacích sklenic
Je všeobecně známo, že kontejnery jsou barevně odlišeny podle typu materiálu, ale není nutné, abyste si všechny barvy pamatovali. Na kontejneru je vždy uvedeno, co tam patří a také co tam naopak nepatří. Kromě správného rozdělení nezapomínejte, aby odpad byl bez jídla a co nejvíce čistý. Například láhev hodně znečištěná olejem se nemůže zrecyklovat.
Do kontejneru na sklo patří skleněné láhve, skleničky, misky i střepy. Naopak do kontejneru na sklo nepatří porcelán, keramika, sklokeramika, autosklo a ani zrcadla.
Domnívají se totiž, že když sklenice nevymyjí, nemohou je vytřídit. To je ale velký omyl! Do kontejneru na sklo můžeme třídit i nevymyté sklenice - původní obsah stačí jen pořádně vyškrábnout lžičkou. A sklenice můžeme třídit i s kovovými víčky a papírovými etiketami.
Pokud jsou to klasická víčka, která jsou zpravidla potažena nějakou gumou, tak je nelze vytřídit nikam. Pod gumou je vetšinou hliník nebo jiný kov, ten třídit lze, potažený gumou patří ale do smíšeného odpadu. Pokud jsou víčka pouze kovová, lze je vytřídit do kovů, které odebírá téměř každý sběrný dvůr. Hliník lze separovat zvlášť od dalších kovů a druhotně zpracovat.
„Sklo je přírodní materiál, který je chemicky stálý a nepropustný. Má vysokou míru recyklace, což z něj činí řešení šetrné k životnímu prostředí.
Čtěte také: Druhý život pro zavařovací sklenice
"Nezahazujte" tedy sklo do popelnice. Jeho tříděním a recyklací můžeme totiž velmi zásadně šetřit přírodu kolem nás. Tak třeba recyklací 1 tuny vytříděného skla snížíme exhalace CO2 až o 400 kg. Pokud ve sklárně při výrobě nového skla přidají do sklářského kmene skleněné střepy, ušetří až 65 % přírodních surovin a mohou dosáhnout až 90% úspory energie.
Dobré, ne? Sklo lze recyklovat donekonečna. Díky jeho třídění a následné recyklaci můžeme dosáhnout značných úspor. Recyklací vytříděného skla můžeme ušetřit až 65 % skleněných střepů a až 90 % energií potřebných na výrobu nových skleněných produktů.
Čiré sklo je z hlediska třídění a následné recyklace cennější, lze z něj totiž opět vyrobit sklo čiré, ale i barevné. Naopak z barevného již čiré vzniknout nemůže.
Teď je to tedy na nás. Zkusme každý vytřídit alespoň jednu skleničku navíc. Každá vytříděná sklenička, která neskončí zbytečně na skládce, je malým vítězstvím. Pokud to udělá každý obyvatel ČR, vytřídíme dalších 10 milionů sklenic. Třídění a recyklace takového množství skla zabrání vypustit do atmosféry stejné množství exhalací CO2 jaké by vzniklo během 360 cest autem kolem světa.
Základ, jak už jsme zmínili, je správné třídění v domácnosti a k tomu jsou nejlepší odpadkové koše na tříděný odpad.
Čtěte také: Sklo a tříděný odpad: pozor na chyby
Jak sami vidíte, třídění odpadu není velká věda. Navíc když něco zapomenete, tak si prostě jen přečtete etiketu na daném kontejneru.
tags: #zavarovaci #sklenice #recyklace