Greenpeace aktivity v České republice

Greenpeace je mezinárodní organizace, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí a prosazování udržitelného rozvoje. V České republice působí subjekt Greenpeace Česká republika, z.s., který je zapsán v obchodním rejstříku pod spisovou značkou L 967/MSPH. Společnost vznikla 1. 1. 2014 a sídlí na adrese Prvního pluku 143/12, 186 00 Praha - Karlín.

Účel a poslání spolku

Účelem a posláním spolku je zejména:

• Ochrana přírody a krajiny, což je hlavním posláním spolku.
• Ochrana a zachování životního prostředí.
• Ochrana zdraví a zájmů spotřebitelů.
• Podpora míru a jaderného odzbrojení.
• Ukončení poškozování přírody a záchrana ohrožených druhů zvířat a rostlin.
• Organizování nenásilných kampaní s cílem dosáhnout změny myšlení lidí a tak přispět k většímu uvědomění si životního prostředí.

Spolek všeobecně prosazuje cíle SGC (Stichting Greenpeace Council) a v souladu s těmito cíli koordinuje s SGC své záměry, při jejichž uskutečňování se spolek a SGC vzájemně podporují a obhajují veškeré své zájmy v nejširším slova smyslu.

K dosažení těchto cílů přistupuje spolek globálně v souladu s filosofií SGC, přičemž se nebude omezovat na národní nebo oblastní zájmy.

Aktivity Greenpeace v České republice

Greenpeace Česká republika se aktivně podílí na ochraně životního prostředí a prosazování udržitelných řešení.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

• Kampaň za zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin, které aktivistům z hnutí Greenpeace se nelíbí a požadují jejich zákaz.
• Podpora vstupu České republiky do Mezinárodní velrybářské komise (IWC) a hlasování proti zrušení moratoria na komerční lov velryb.
• Podpora snižování podílu uhlí na energetice a ekonomice.

Informační kampaň Greenpeace s cílem dosáhnout vstupu České republiky do IWC začala v pondělí 10. března a trvala až do června. Jedním z jejích nástrojů byla i petice adresovaná vládě, kterou podepsaly některé známé osobnosti, jako například zpěvačky Hana Hegerová, Marta Kubišová a Anna K, spisovatel Ivan Klíma, hudebník Jiří Dědeček, herci Jan Vodňanský a Petr Vacek, filmař a producent Petr Vachler, obhájce lidských práv Stanislav Penc a řada dalších.

Děti i dospělí se mohli přidat symbolický hlas na záchranu velryb obtisknutím své ruky na transparent. Akcím pro velryby dominovala obrovská nafukovací velryba. V pondělí 10. března ji bylo možné vidět na náměstí Jana Palacha v Praze, v úterý na Václavském náměstí, ve středu se postěhovala na náměstí Republiky do Plzně, ve čtvrtek byla „kotvit“ opět v Praze u Obecního domu a v pátek skončila na náměstí Svobody v Brně.

Jak se zapojit do Greenpeace

Pokud máte zájem podpořit činnost Greenpeace a stát se členem, můžete se zapojit různými způsoby:

• Podepsat petice a podpořit kampaně organizace.
• Zúčastnit se akcí a demonstrací.
• Dobrovolnicky se podílet na činnosti organizace.
• Finančně podpořit činnost Greenpeace.

Jedinec se nemusí stát aktivistou Greenpeace nebo okamžitě přestat využívat všechny dopravní prostředky, aby pomohl životnímu prostředí. Stačí, když si uvědomí souvislosti a bude se snažit o ohleduplnost.

Aktivity v roce 2022

Česká pobočka Greenpeace spustila kampaň Výzva pro přírodu za přijetí a dodržování celosvětových cílů ochrany biodiverzity do roku 2030. Ty se budou schvalovat v prosinci v kanadském Montrealu na 15. konferenci (COP 15) k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Lidé mohou kampaň podpořit podpisem petice na stránkách www.vyzvaproprirodu.cz. Součástí kampaně budou i aktivity v Česku.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Důležitou roli bude na konferenci hrát i Česko, díky předsednické roli v Evropské unii. Právě pod taktovkou Česka přijala EU pozici pro COP 15. Očekává se, že se na konferenci přijme tentokrát 21 cílů.

Jan Freidinger, koordinátor kampaně Výzva pro přírodu v Greenpeace ČR, říká: “Světové vlády selhávají v plnění cílů pro ochranu biodiverzity už druhou dekádu po sobě. Za posledních padesát let se počty volně žijících živočichů na planetě zmenšily o dvě třetiny. Každé dvě vteřiny je vykácen les o velikosti fotbalového hřiště. Každou minutu skončí v oceánech a řekách plastový odpad o objemu popelářského vozu. Každý den vyhynou desítky druhů. Důkazy o lidmi způsobené destrukci naší planety nebyly nikdy jasnější a přesvědčivější.

S tím souvisí zpráva, že aktivisté a aktivistky ze sedmi zemí Evropy včetně Česka zablokovali v německém přístavu Lübeck výkládku celulózy a papíru. Při protestu vyzývají k ochraně posledních evropských pralesů. Aktivisté a aktivistky Greenpeace vyzývají evropské ministry, aby se připojili k Evropskému parlamentu a podpořili nový zákon EU, který by vyžadoval, aby společnosti prodávající výrobky, jako je papír a lepenka, přesně věděly, odkud pochází dřevo, které bylo použito, a aby prokázaly, že ani v dodavatelském řetězci nedocházelo k ničení přírody.

Nákladní loď Thuleland pravidelně dodává papírové výrobky, které bývají spojeny s kácením ekologicky cenných lesů. To ukazuje na naléhavou potřebu přísných právních předpisů, které by zabránily prodeji výrobků spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů v Evropě i mimo ni na vnitřním trhu EU.

Evropský parlament požaduje důkladnější definice odlesňování a degradace lesů, které zajistí větší ochranu lesů před zemědělskou expanzí a destruktivními postupy těžby dřeva.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Protesty proti prodeji elektrárny Počerady

V České republice protestovala organizace Greenpeace loni na konci listopadu před mimořádnou valnou hromadou firmy ČEZ. Ráno svolala tiskovou konferenci, na níž představila studii Poslední nádech: Jak uhelné společnosti otravují vzduch v Evropě. Z ní vychází, že ČEZ je 4. Dobrovolnice a dobrovolníci Greenpeace rozdávali letáky informující o odvrácené straně podnikání firmy ČEZ akcionářům mířícím na jednání.

Kromě toho také požadovali uzavření staré uhelné elektrárny Počerady, která je největším tuzemským producentem skleníkových plynů i toxické rtuti. Úspěch ovšem jejich počínání zatím nepřineslo, diskuzi o Počeradech k velké nelibosti ekologických aktivistů i minoritních akcionářů vedení firmy z agendy úplně vyškrtlo.

Předevčírem měla firma ČEZ šanci na reparát a mohla zařadit bod týkající se elektrárny Počerady do diskuze na letošní valné hromadě. Elektrárna Počerady, jejíž nejstarší části jsou staré již 50 let, se má tento rok prodávat kontroverznímu podnikateli Pavlu Tykačovi, který by ji rád provozoval další desítky let. Prodej je součástí tajné smlouvy z roku 2013, jejíž výhodnost pro firmu ČEZ je minimálně sporná.

Ekologové se obávají, že v případě prodeje by zůstal největší tuzemský producent skleníkových plynů i toxické rtuti v provozu a Česká republika by pak neměla reálnou možnost splnit své klimatické závazky. Minimálně část lidí ve vedení ČEZ je nakloněna tomu, aby se jelo podle staré smlouvy a uhelná elektrárna se místo postupného uzavírání v příštím roce přepsala na přímého obchodního konkurenta.

Organizace Greenpeace proto připravila na dopoledne happening, při kterém se jedna akcionářka převlékla do kostýmu uhlí a dožadovala se vstupu na valnou hromadu, aby poděkovala za vstřícný přístup firmy k těžbě a spalování fosilních paliv. Tento happening ovšem byl jen předehrou toho, co mělo teprve přijít.

Když vedení firmy ČEZ znovu odmítlo zařadit prodej Počerad na agendu, v prostoru před pódiem rozvinula šestice aktivistů a aktivistek Greenpeace pásku s nápisem CLIMATE CHANGE CRIME SCENE. Proti prodeji zastaralé elektrárny do soukromých rukou a proti zbytečnému prodlužování její životnosti protestovali desítky dalších aktivistů a aktivistek i před vstupem do hlavní jednací místnosti valné hromady.

Žebříček znečišťovatelů

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji.

Lukáš Hrábek za Greenpeace Česká republika uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. „Nestalo se to však kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu,“ dodal.

Ekologové nicméně upozorňují na to, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Elektrárna Počerady vypustila v emisích do ovzduší, vody a půdy 306 kilogramů rtuti a jejích sloučenin. Elektrárna Chvaletice vypustila v porovnání s rokem 2022 téměř o polovinu méně rtuti.

Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je podle žebříčků Elektrárna Počerady, která vypustí více než čtyři miliony tun. Na druhém místě jsou s 3,5 milionu tun Elektrárny Tušimice.

Reakce na kritiku

Podle Petra Duška, který mediálně zastupuje elektrárny Chvaletice a Počerady patřící do skupiny Sev.en, „bývají veškeré žebříčky sestavované aktivisty silně zavádějící, protože většinou nerespektují výši výroby za dané období, čímž poněkud zkreslují jakákoliv meziroční srovnání“.

Poukázal také na to, že do elektráren Chvaletice a Počerady vlastník investoval miliardy korun na ekologizaci jejich provozu a snaží se i o snížení emisí rtuti.

tags: #greenpeace #aktivity #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Radioaktivní odpad v Hostimi
• Materiály pro dilataci odpadních trubek
• Vyhláška MŽP 381/2001 Sb. a odpady
• Udržitelnost v módě
• Magie Přírody