Závažné směrnice EU o přírodě: Obnova ekosystémů pro udržitelnou budoucnost

Nařízení o obnově přírody, plným názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (PDF, 1,93 MB) (nazýváno také Nature Restoration Regulation/Law, NRR/NRL) je první komplexní zákon svého druhu na evropském kontinentu, který se zaměřuje na průřezová témata ochrany a obnovy biologické rozmanitosti neboli biodiverzity v jednotlivých typech ekosystémů.

Evropská příroda se nachází v alarmující situaci, více než 80 % habitatů je ve špatném stavu. Aby mohl být tento nepříznivý stav napraven a negativní trend zvrácen, je třeba začít okamžitě jednat. Právě NRR může situaci velmi výrazně pomoci, nastartovat obrat pozitivním směrem a zdraví naší přírody zachránit.

Obnova mokřadů, řek, lesů, travnatých porostů, zemědělských půd, mořských ekosystémů a druhů, které je využívají, pomůže mimo jiné:

• zvýšit biologickou rozmanitost
• zabezpečit dlouhodobost a udržitelnost tzv. ekosystémových služeb, které nám příroda poskytuje zdarma (např. čištění vody a vzduchu, opylování zemědělských plodin nebo ochrana před povodněmi)
• omezit globální nárůst teploty na 1,5 °C
• vybudovat odolnou a strategickou autonomii pro Evropu, ochránit ji před přírodními katastrofami a omezit riziko potravní nezabezpečenosti

Nařízení o obnově přírody si klade za cíl dlouhodobou a udržitelnou obnovu přírody v zemích EU napříč různými typy prostředí (pevninské, sladkovodní i mořské), které má být dosaženo prostřednictvím plnění závazných cílů jak pro specifické habitaty, tak pro druhy.

Mezi klíčové přínosy implementace nařízení se řadí:

Čtěte také: Benešov: Životní prostředí

• umožnění dlouhotrvající a udržitelné obnovy biodiverzity a přírodní resilience (odolnosti)
• přispění k dosažení cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně
• splnění mezinárodních závazků

Nařízení má být implementováno prostřednictvím Národních plánů na obnovu přírody (NPOP).

Nařízení o obnově přírody v kontextu ostatních strategií a politik

Nařízení o obnově přírody představuje zcela novou, rozsáhlou a dlouhodobou agendu s významným dopadem na řadu sektorových politik - od zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství přes územní plánování až po energetiku, adaptaci na změnu klimatu či majetkoprávní otázky. Text nařízení přímo navazuje na řadu dalších evropských politik a právních předpisů (např. Společná zemědělská politika, Rámcová směrnice o vodách, Nařízení o využívání půdy a lesnictví, legislativa k obnovitelným zdrojům energie, lesní strategie aj.).

V rámci resortu MŽP je zajišťováno prolínání NRL s ostatními strategiemi, jakými jsou Strategie ochrany biologické rozmanitosti (SOBR (PDF, 5,81 MB)), Politika krajiny (POKR), Národní strategie pro opylovače atd.

Cíle nařízení o obnově přírody

Ze své podstaty má nařízení přispět zejména k plnění mezinárodních závazků Evropské unie, dosažení zastřešujících cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a neutrality z hlediska degradace půdy a také k posílení potravinového zabezpečení. Stěžejní přínos pak spočívá v zajištění dlouhodobé a trvalé obnovy biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů v pevninských i mořských oblastech členských států (především prostřednictvím obnovy poškozených ekosystémů).

Nařízení také členským státům ukládá, aby na základě stanoveného rámce zavedly účinná a územně specifikovaná opatření na obnovu, přičemž společným cílem EU je do roku 2030 pokrýt alespoň 20 % pevninských oblastí a alespoň 20 % mořských oblastí. Do roku 2050 pak mají být pokryty všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.

Čtěte také: Závazné stanovisko

Specifické cíle

Specifické cíle (dle jednotlivých článků nařízení):

• Článek 4 Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů: Konkretizuje cíle obnovy přírodních stanovišť a biotopů druhů z příloh EU směrnic „o stanovištích“ (PDF, 893 kB) a „o ptácích“ (PDF, 648 kB). Hlavním cílem je zavést opatření nezbytná pro soustavné zlepšování stavu, kvality a rozlohy stanovišť druhů, znovuvytvoření stanovišť v oblastech, kde se nevyskytují, s cílem dosáhnout příznivého referenčního areálu (= příznivé rozlohy) a zabránění zhoršování stavu ploch stanovišť v dobrém stavu.
• Článek 5 Obnova mořských ekosystémů: Týká se obnovy mořských stanovišť (např. porosty mořské trávy nebo sedimentační dna), která přinášejí významné výhody, včetně zmírňování změny klimatu, a obnovy stanovišť důležitých mořských druhů, jakými jsou delfíni, sviňuchy, žraloci a mořští ptáci.
• Článek 8 Obnova sídelních ekosystémů: Do roku 2030 mají členské státy zajistit, aby nedošlo k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně a následně od roku 2031 zajistit rostoucí trend zmíněných indikátorů až do dosažení uspokojivé úrovně.
• Článek 9 Obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území: Z hlediska povrchových vod je třeba vypracovat seznam umělých překážek na vodních tocích a určit překážky vhodné k odstranění. Společným cílem v rámci EU je do roku 2030 obnovit 25 000 km volně tekoucích řek. Zavedením příslušných opatření má také dojít ke zlepšení přirozených funkcí souvisejících záplavových území a k zachování přirozeného propojení řek a přirozené funkce souvisejících záplavových oblastí.
• Článek 10 Obnova populací opylovačů: Do roku 2030 mají být zavedena opatření pro zlepšení rozmanitosti opylovačů a zvrácení poklesu jejich populací, od roku 2031 je třeba zajistit rostoucí trend jejich populací, a to až do dosažení uspokojivých úrovní.
• Článek 11 Obnova zemědělských ekosystémů: Členské státy zavedou, s ohledem na zajištění udržitelné zemědělské produkce EU, opatření nezbytná pro zvýšení biologické rozmanitosti těchto ekosystémů. Dále budou do roku 2030 usilovat o dosažení rostoucího trendu a následně uspokojivých úrovní pro alespoň 2 ze 3 následujících indikátorů: indikátor motýlů v travních porostech; zásoba organického uhlíku v minerální složce půdy; podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí. Povinně pak mají členské státy zajistit dosažení rostoucího trendu a daných úrovní pro další indikátor, kterým jsou běžné druhy polních ptáků. Dílčím cílem je také obnova zemědělsky využívané organické půdy na odvodněných rašeliništích.
• Článek 12 Obnova lesních ekosystémů: Cílem tohoto článku je rovněž zvýšení biologické rozmanitosti příslušných ekosystémů, se zohledněním rizika lesních požárů, a dále také do roku 2030 dosažení rostoucího trendu a následně stanovených hodnot indikátoru běžných druhů lesních ptáků. Kromě toho je třeba do roku 2030 zajistit rostoucí trend alespoň u 6 ze 7 následujících indikátorů: stojící mrtvé dřevo; ležící mrtvé dřevo; podíl lesů s bohatou věkovou strukturou; propojení lesů; zásoba organického uhlíku; podíl lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin; druhová rozmanitost dřevin. Cílem je u všech indikátorů dosáhnout uspokojivých úrovní.
• Článek 13 Výsadba tří miliard stromů: Nařízení o obnově přírody také přináší závazek v podobě výsadby 3 miliard dalších stromů v Unii. Členské státy mají výsadbou přispět k tomuto cíli, a to při plném respektování ekologických zásad.

Časová osa schvalování a implementace nařízení

Proces vyjednávání NRL byl součástí hned několika předsednictví. Návrh byl Evropskou komisí představen v době českého předsednictví v Radě EU (2. polovina roku 2022), obecný přístup (= komisní návrh upravený členskými státy) byl vyjednán v době švédského předsednictví (1. polovina roku 2023), trialogy (= vyjednávání o finálním znění mezi Radou EU a Evropským parlamentem) proběhly za španělského předsednictví (2. polovina roku 2023) a nařízení bylo přijato za belgického předsednictví (1. polovina roku 2024).

• 20. květen 2020: Publikace Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030
• 22. červen 2022: Komise přijímá návrh Nařízení o obnově přírody
• 27. únor 2024: Evropský parlament odsouhlasuje finální text Nařízení o obnově přírody
• 17. červen 2024: Rada EU přijímá Nařízení o obnově přírody
• 18. srpen 2024: Nařízení o obnově přírody vstupuje v platnost

Harmonogram implementace nařízení pro ČR, důležité milníky:

• březen 2024: I. setkání horizontální koordinační platformy
• říjen-prosinec 2024: I. kolo setkání pracovních skupin
• březen 2025: přijetí prováděcího nařízení, kterým se stanoví jednotný formát NPOP
• březen-červen 2025: bilaterální jednání s resorty, II. kolo setkání pracovních skupin
• říjen-prosinec 2025: III. kolo setkání pracovních skupin
• březen-květen 2026: IV. kolo setkání pracovních skupin
• 1. září 2026: členské státy EU odevzdají Komisi první draft NPOP
• březen 2027: vyhodnocení NPOP Evropskou komisí
• 1. září 2027: zapracování připomínek a zveřejnění finálního NPOP
• 30. června 2032: první revize NPOP

Čtěte také: Dělení lesa a stanovisko orgánu ochrany přírody

tags: #zavazne #smernice #eu #priroda

Oblíbené příspěvky:

• Výlet do Babiččina údolí
• Problémy s emisemi?
• Společný svod odpadu
• Příroda Guadeloupe
• Recenze skládky v Táboře