Emise v dopravě a Evropská unie: Cíle, výzvy a opatření

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu.

Klíčové iniciativy a cíle EU

Členské státy EU formálně schválily klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028. Rada EU formálně potvrdila kompromisní dohodu, které loni v prosinci dosáhli zástupci členských zemí a europarlamentu. Dohodu podpořil na začátku února finálně i Evropský parlament. Dnešní schválení tak představuje poslední krok v legislativním procesu.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 loni na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit.

Zavedení systému EU ETS2 bude podle kompromisní dohody odloženo o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. O tyto změny usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

Evropská komise má rovněž povinnost každé dva roky hodnotit pokrok při plnění klimatického cíle s ohledem na nejnovější vědecké údaje, technologický vývoj a stav průmyslové konkurenceschopnosti EU.

Podpora pro automobilový průmysl

EK uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

„Budeme se držet dohodnutých emisních cílů, ale s pragmatickým a flexibilním přístupem. Naším společným cílem je mít v Evropě udržitelný, konkurenceschopný a inovativní automobilový průmysl, který bude prospěšný pro naše občany, ekonomiku i životní prostředí,“ uvedla ve středeční tiskové zprávě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Von der Leyenová v posledních týdnech o situaci v automobilovém průmyslu jednala s představiteli automobilových podniků, odborů i ekologických organizací. „Chci, aby se náš evropský automobilový průmysl ujal vedení. Budeme podporovat domácí produkci, abychom se vyhnuli strategickým závislostem, zejména ve výrobě baterií,“ informovala.

Pět prioritních oblastí akčního plánu EK:

• Inovace a digitalizace
• Přechod k čisté mobilitě
• Zajištění konkurenceschopnosti odvětví a odolnosti dodavatelského řetězce
• Zlepšování kvalifikace pracovníků a řešení sociálních záležitostí
• Zaručení rovných podnikatelských podmínek a konkurenčního prostředí

Komise rovněž uvedla, že bude se všemi členskými státy EU spolupracovat na výměně zkušeností ohledně opatření na podporu prodeje automobilů s nulovými emisemi spotřebitelům. Na základě této spolupráce doporučí vhodná opatření a nastíní, jaké zdroje budou moci členské státy využít k jejich financování. Komise plánuje také kroky na pomoc pracovníkům, kterých se dotkne transformace automobilového průmyslu spojená s přechodem k nulovým emisím.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

„Prostřednictvím tohoto akčního plánu podnikáme rozhodné kroky k posílení evropské průmyslové základny, urychlení digitalizace a podpoře čisté mobility,“ uvedl Tzitzikostas.

Výzvy a kritika

Evropská komise nicméně navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou emisní cíle plnit. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Česká vláda však hodlá usilovat o prodloužení tohoto období.

„Pokládáme za vhodnější řešení, aby to bylo pětileté období, z něhož se bude vycházet při tom budoucím výpočtu možných sankcí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle europoslance za ANO Ondřeje Knotka však evropské automobilky čeká „náraz do zdi“. „Cíl 2035 je třeba zrušit a nechat to na trhu,“ poznamenal.

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. V celé EU v současnosti zaměstnává zhruba třináct milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává zhruba 500 tisíc lidí.

Čtěte také: EU a klimatická nouze

V poslední době se automobilový průmysl v Evropě potýká mimo jiné se slabou poptávkou, rostoucí konkurencí z Číny a také s nečekaně slabým zájmem o elektromobily. Čelí také hrozbě, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí dodatečná cla na dovoz do USA.

Podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla opatření EK s konkurencí Číny a americkými cly nekalkulují dostatečně, dodal ale, že „vidí náznaky správným směrem“.

Revize evropské legislativy o emisích CO2 pro osobní automobily, kterou Evropská komise předložila 16. prosince 2025, vzbudila mezi ekologickými a průmyslovými analytiky výrazné reakce. Jedním z hlavních bodů návrhu je oslabení cíle pro rok 2035. Komise navrhuje snížit závazek z 100 % snížení emisí CO2 (tedy efektivní zákaz prodeje aut se spalovacím motorem) na 90 % ve srovnání s úrovní z roku 2021.

Podle T&E revize představuje zpomalení klíčového nástroje evropské klimatické politiky v době, kdy Evropa čelí silné globální konkurenci, zejména ze strany čínských výrobců elektromobilů, kteří postupují rychleji ve vývoji a výrobě elektromobilů.

Emise z dopravy a alternativní paliva

Doprava je jediným odvětvím, kde se emise skleníkových plynů za poslední tři desetiletí zvýšily, a to o více než 33 % v porovnání hodnot z roku 1990 s rokem 2019.

Výraznější snížení emisí CO2 z dopravy přitom nebude snadné, protože tempo snižování emisí se zpomalilo. Silniční doprava je odpovědná zhruba za pětinu všech emisí v EU. Osobní automobily se řadí mezi největší emitenty CO2, na celkových emisích vytvořených v dopravě v EU se podílejí 60,6 procenty.

Snahy na omezení emisí CO2 se vydávají dvěma cestami: zvyšováním účinnosti spalovacích motorů, nebo přechodem na jiná paliva a pohony. V roce 2019 většinu silniční dopravy poháněla nafta (67 %) následovaná benzínem (25 %). Stále častěji nicméně můžete na silnicích vídat auta, jež pohání elektřina. V roce 2021 představovala 17,8 % všech nově registrovaných automobilů, což je oproti 10,7 % v roce 2020 značný nárůst.

Prodej elektromobilů (elektromobilů na baterie a plug-in hybridních elektrických vozidel) od roku 2017 prudce vzrostl a v roce 2020, kdy začaly platit současné cíle CO2, se ztrojnásobil.

Elektrické dodávky tvořily v roce 2021 3,1% podíl na trhu nově registrovaných dodávek.

V debatě o ekologičtějších způsobech dopravy však nelze opomenout ani otázku, jaké množství skleníkových plynů vyprodukuje automobil nejen během svého provozu, ale také nakolik znečišťuje životní prostředí jeho výroba a likvidace. Faktem je, že výroba a likvidace eletkrických aut zatěžují životní prostředí více než běžná auta, a úroveň emisí z provozu závisí na způsobu výroby elektřiny.

S ohledem na energetický mix v Evropě se však elektrická vozidla již ukázala být čistší variantou než auta se spalovacím motorem na benzín.

Nový systém emisního obchodování ETS2

V rámci nového systému emisního obchodování ETS2, který zahrnuje spalování paliv v sekotru vytápění budov, silniční dopravy a ostatních průmyslových činností ještě nezahrnutých ve stávajícím EU ETS1, vznikají dodavatelům paliv některé nové povinnosti.

Jde především o povinnost dodávat paliva od 1. ledna 2025 pouze s povolením Ministerstva životního prostředí, monitorovat emise skleníkových plynů z paliv, které dodavatel uvedl do volného oběhu nebo dodal konečnému spotřebiteli a tyto emise každoročně vykázat.

Podle novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, funguje systém EU ETS2 od 1. ledna 2025 pouze v režimu monitorování emisí dodavateli paliv a s povinností paliva dodávat pouze s povolením Ministerstva životního prostředí.

Na základě hlasování Evropského parlamentu ze dne 10. února 2026 ohledně změny Klimatického zákona EU bude povinnost dodavatelů paliv vyřazovat emisní povolenky v EU ETS2 posunuta o jeden rok. Emise z dodaných paliv budou tedy zpoplatněny od 1.

Povinnými osobami v ETS2 nejsou koneční spotřebitelé jako je tomu ve stávajícím ETS1, ale dodavatelé paliv.

Nový systém emisního obchodování ETS2 se vztahuje na:

• kapalná paliva, která jsou předmětem spotřební daně
• pevná paliva, která jsou předmětem daně z pevných paliv
• plynná paliva, která jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů používaná ke spalování v sektoru budov, silniční dopravy a ostatních činností ještě nezahrnutých ve stávajícím ETS.

Výjimku z ETS2 mají ti dodavatelé, kteří dodávají paliva výhradně pro některý z níže uvedených účelů. Ti tedy nemusí žádat o vydání povolení k dodávání paliv ani plnit žádné další povinnosti v rámci ETS2. Jde o dodavatele dodávající výhradně:

• biomasu nebo paliva vyrobená výhradně z biomasy, které splňují kritéria udržitelnosti podle zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší
• letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 a tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21
• paliva spotřebovaná jiným způsobem než spálením
• paliva spotřebovaná provozovateli zařízení v rámci činnosti uvedené v příloze č.

Dodavatelé paliv mohou od roku 2025 dodávat paliva pouze s povolením Ministerstva životního prostředí. Nedílnou součástí žádosti o povolení k dodávání paliv je zpracování monitorovacího plánu. Náležitosti, které má tento plán obsahovat, jsou uvedeny v příloze I oddílu 4 prováděcího nařízení Komise 2018/2066 („Minimální obsah plánů monitorování pro regulované subjekty“).

Monitorovací plán slouží k určení postupů, podle kterých dodavatelé zjišťují emise z paliv, která dodají nebo spotřebují. Tyto zjištěné emise dodavatelé paliv musí vykazovat jednou ročně v rámci ročního výkazu emisí vždy do 30. dubna. Spotřebitel paliva žádné povinnosti nemá.

Podrobná pravidla pro monitorování emisí jsou stanoveny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066 v kapitole VIIa - monitorování emisí regulovaných subjektů (dodavatelů paliv).

Stabilnější start nového systému ETS2?

Rada EU (na úrovni velvyslanců) schválila postoj k úpravě Rezervy tržní stability (MSR) pro nový systém emisních povolenek (ETS2), který se od roku 2028 zaměří na silniční dopravu, vytápění budov a další sektory.

Masivní posílení cenové brzdy

Klíčovou změnou je posílení mechanismu pro kontrolu cen. Pokud cena uhlíku překročí hranici 45 EUR za tunu (v cenách roku 2020), dojde k uvolnění povolenek z rezervy na trh. Nově se k základnímu balíku 20 milionů povolenek přidá bonusových 20 milionů, přičemž tento zásah lze aktivovat dvakrát ročně.

Konec skokových výkyvů v nabídce

Rada také prosazuje citlivější uvolňování zásob. Namísto nárazového vypuštění 100 milionů povolenek při poklesu jejich počtu v oběhu pod kritickou mez se zavádí pozvolná stupnice. Pokud bude povolenek v systému málo, ale nikoliv kritický nedostatek, uvolní se jen menší množství.

Dlouhodobá jistota a další postup

Platnost rezervy se prodlouží i po roce 2030, přičemž v ní zůstane uloženo 600 milionů povolenek (odpovídajících zhruba deseti letům plánovaného snižování emisí v ETS2) pro případ budoucí potřeby. Kyperské předsednictví nyní zahájí vyjednávání s Evropským parlamentem o finální podobě textu.

Celý systém ETS2 má za cíl snížit emise v dotčených sektorech o 42 % do roku 2030 oproti roku 2005.

tags: #evropská #unie #emise #v #dopravě

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace v přírodě
• Sběrné kontejnery na textil v HB
• Litinové vs. moderní materiály pro odpady
• Produkce Elektrárny Chvaletice
• Kompletní přehled epizod Zázraky přírody