Zázraky přírody a Gymnázium Slaný

Slánští gymnazisté, televizní štáb a hvězdy pořadu Zázraky přírody si dali dostaveníčko u rybníka. Štáb České televize použil vodní plochu pro natáčení dalšího dílu populárně-vědeckého pořadu Zázraky přírody. Kromě atraktivních pokusů jsou diváky ostře sledované i hvězdy pořadu Vladimír Kořen a Maroš Kramár.

Na vlastní oči měli tvůrci pořadu a dodavatelé technologie možnost spatřit oživený projekt nepotopitelné ledové letadlové lodi Habakuk. Návrh plavidla vznikl za druhé světové války už v roce 1942, kdy německé ponorky admirála Dönitze masakrovaly spojenecké konvoje. S lodí se počítalo pro různé účely a také pro invazi do Evropy.

Po sedmdesáti letech a v mírových časech se rozhodli Slaňáci předvést světu, zda se nepotopitelná ledová loď vyrobená z ledu a dřevěných pilin skutečně na vodní hladině udrží a může opravdu sloužit svému účelu. Výsledek je zatím tajemstvím.

„Vymysleli jsme to, spočítali, navrhli. Architekt pořadu vytvořil tvar lodi. Naši žáci nechali vše zamrazit v mrazírnách. „Je to experiment. V Čechách se něco podobného koná vůbec poprvé. S gymnáziem spolupracujeme dva roky. Naposledy jsme tady točili chůzi po vodě.

Podle jeho slov měl štáb štěstí i na režiséra Adama Rezka. Jeho slova doplnil Vladimír Kořen. „V rámci televize mi tematika vědy a životního prostředí přirostla k srdci. Nabídka Zázraků se mi zalíbila natolik, že jsem do toho šel. Nelituji. Je to neustálé vzrůšo, adrenalin a skvělý štáb.

Čtěte také: Gaussova křivka a příroda

Historie slánského gymnázia

Tradice slánského gymnazijního školství sahá až do poloviny 17. století. Nejvyšší purkrabí Českého království a majitel smečenského panství hrabě Bernard Ignác z Martinic povolal piaristy do Slaného po přímluvě svého bratra Ferdinanda Bennona Leopolda, probošta Vyšehradské kapituly.

V zakládací listině školy, která byla vydána 1. června 1658, mimo jiné stojí: „…jak duševní pokrok mohl by zvelebiti v obci Slanské, patřící k majoratu našeho domu Smečenského či Martinického, kdyby důstojní bratři pobožných škol řádu či řehole nově od svatého otce našeho Alexandra VII. správně a řádně potvrzené a od nejmilostivějšího císaře Ferdinanda III. slavné paměti právem osazení v tomto království Českém milostivě obdařené vydržováním stálým, jim vyměřeným uvedeni býti mohli…“

Piaristický řád se tehdy - stejně jako dnes - zaměřoval především na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost. První piaristé přišli do Slaného 18. 12. 1658 a během zimy 1658 - 1659 byli ubytováni v soukromém domě na slánském náměstí, kde zahájili vyučování.

Na jaře následujícího roku se přestěhovali do školy u kostela sv. Gotharda, kde působili až do postavení piaristické koleje. Stavba této budovy byla dokončena roku 1666 a piaristé se do ní nastěhovali v březnu 1667. Umělecky nejhodnotnější částí kolejní budovy je kaple Zasnoubení Panny Marie, jejíž krypta sloužila za místo posledního odpočinku zemřelých učitelů - piaristů.

O formách výuky na slánské piaristické koleji uvedl středoškolský profesor a regionální historik Karel Eysselt v publikaci Dějiny slánského gymnázia tato fakta: V čele koleje stál rektor. Rektorovi byl podřízen prefekt, který se staral o náležitý chod vyučování, přijímal žáky a měl právo je i trestat.

Čtěte také: Objevte Zázraky Přírody

Ve třídách přípravných a nižších latinských učili magistri, mladší členové řádu, ve dvou nejvyšších třídách proffesores, starší členové řádu. Hlavní předměty byly náboženství a latina, mimo to přihlíželi piaristé k jazyku národnímu, řečtině, dějepisu světskému i církevnímu, zeměpisu, fyzice a matematice. Přírodním vědám se učilo velmi opatrně.

V roce 1777 došlo za vlády Marie Terezie k celostátní reorganizaci latinských škol. Dále mělo v českých zemích působit jen třináct latinských škol, z ostatních (včetně slánské piaristické školy) se měly stát hlavní školy německé. Místo latinských škol proto vznikla ve Slaném tzv. škola normální (německá) - nejprve se dvěma (1778), později se čtyřmi třídami (1779).

Slánští měšťané ale nebyli s hlavní (normální) německou školou spokojeni a přáli si obnovení latinské školy. Ovšem piaristy bylo velmi obtížné ekonomicky ve Slaném zajistit, neboť jejich finanční příjmy celkově klesaly, budova koleje navíc znatelně chátrala a vyžadovala velké investice do oprav.

Ve Slaném se proto snažili sehnat peníze na provoz i učitelské platy piaristům. To se nakonec podařilo a od roku 1808 mohli piaristé navázat na předchozí výuku, tentokráte na školách humanitních. Piaristická kolej byla opravena a 1. 11. 1807 přišlo do Slaného prvních deset piaristů. Všem předmětům se učilo v prvních dvou třídách německy, v ostatních latinsky.

Humanitní školy ve Slaném byly zrušeny již roku 1832, protože piaristé neměli dostatečné prostředky na další provoz a tehdejší vedení města věnovalo pozornost především vzrůstajícím podnikatelským aktivitám v oblasti průmyslu a obchodu. Piaristická kolej ale dál sloužila kulturním účelům, například zde našlo sídlo ochotnické divadlo.

Čtěte také: Fascinující sněhové vločky

V tradici slánských piaristických latinských a humanitních škol později pokračovalo piaristické nižší gymnázium, které bylo otevřeno roku 1859. Jeho žákem v letech 1862 - 1866 byl pozdější spisovatel a katolický kněz Václav Beneš Třebízský.

Vyučovacím jazykem na nižším čtyřtřídním slánském gymnáziu, které získalo právo veřejnosti roku 1862, byla nejprve němčina, od roku 1861 čeština v první a druhé třídě a od roku 1866 ve všech třídách. Nejvíce žáků navštěvovalo gymnázium roku 1866 (103), nejméně pak v roce 1873 (44).

Roku 1878 bylo piaristickému gymnáziu odňato právo veřejnosti, neboť vyučující neměli dostatečnou odbornou úroveň. Tehdy také končí ve Slaném období piaristických škol, které s přestávkami trvalo více než dvě století.

V červnu 1881 se městská rada rozhodla otevřít pátou třídu a tím obnovit středoškolská studia. Prvních gymnaziálních maturantů se tak ve Slaném dočkali v roce 1885. Ve školním roce 1885/1886 obecní gymnázium navštěvovalo 289 žáků.

Město usilovalo o převedení vzdělávacího ústavu na stát. To se stalo 1. září 1891. Významnou společenskou událostí v životě slánského gymnázia před první světovou válkou byly oslavy 250. výročí příchodu piaristů do Slaného, které se konaly v červnu 1908. Účastníkem těchto oslav byl také básník, překladatel a dramatik Jaroslav Vrchlický - někdejší žák první třídy piaristického gymnázia v letech 1862 - 1863.

K další významné změně dochází roku 1909, kdy na základě žádosti městské rady tehdejší ministerstvo kultu a vyučování souhlasilo s tím, aby slánské gymnázium se stalo státním reálným gymnáziem.

Vznik demokratické Československé republiky v roce 1918 přinesl škole další možnosti pedagogického, odborného i společenského rozvoje. Pro chod školy bylo v době první Československé republiky rozhodující především organizační úsilí tehdejšího ředitele školy v letech 1925 - 1941 dr. Bohumila Zelenky, který se zasadil o postavení nového objektu školy, neboť původní budova piaristické koleje již přestala vyhovovat potřebám reálného gymnázia, především pak vzrůstajícímu počtu žáků.

Od 1. 9. 1938 nesla škola čestný název Státní československé reálné gymnázium Václava Beneše Třebízského v Slaném. Ovšem následující tragické události Mnichova 1938 se pochopitelně nemohly vyhnout ani Slanému, a tak nedokončená budova školy byla v době zářijové mobilizace 1938 obsazena československou armádou, a proto výuka byla v této nové budově zahájena až roku 1939 - v době nacistické okupace.

Období 1939 - 1945 se tragicky dotklo mnoha studentů gymnázia, především těch, kteří byli označeni za „osoby židovského původu“. Vyučování podléhalo nacistickým osnovám a studenti byli nuceni se účastnit nejrůznějších propagačních akcí.

Školskou reformou z roku 1948 například zanikla osmiletá gymnázia a novým typem se tehdy stala gymnázia čtyřletá. V roce 1953 byly pak z gymnázií vytvořeny jedenáctileté střední školy. V souvislosti se zavedením povinné devítileté školní docházky v roce 1959 se mění jedenáctileté školy na dvanáctileté, které byly v roce 1961 přejmenovány na střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ).

Podle „Zákona o gymnasiích“ z roku 1968 byla od školního roku 1969/1970 opět zavedena čtyřletá gymnázia místo dosavadních tříletých SVVŠ.

Politické změny, které v naší zemi nastaly po 17. 11. 1989, výrazně změnily organizační formu i obsah výuky na slánském gymnáziu, které se začalo vracet k svým předválečným tradicím. Na současném slánském gymnáziu již proto od devadesátých let 20. století existuje vyšší a nižší stupeň studia, přičemž maturita z osmiletého i čtyřletého gymnázia je rovnocenná.

Od roku 1991 bylo zavedeno na slánském gymnáziu sedmileté studium, které od roku 1995 postupně nahradilo studium osmileté. Ve školním roce 2000/2001 maturovali poslední absolventi sedmiletého studia, v následujícím roce zkoušku z dospělosti skládali jen absolventi čtyřletého studia, protože nejstarší studenti v osmiletém studiu byli pouze v septimě. Od roku 2011 je středoškolské studium v České republice ukončováno novým typem maturitní zkoušky, která se skládá ze společné státní části a školní profilové části.

Žáci jsou od roku 2016 přijímáni ke studiu na základě výsledků jednotných přijímacích zkoušek, které zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (Cermat).

Ve škole působí od roku 2009 centrum pro nadané studenty Laborky, které se rovněž podílí na natáčení pořadů České televize Zázraky přírody, dále každoročně pořádá vzdělávací cyklus pro veřejnost Noc vědců a spolupracuje se školami a podniky z celé republiky.

Gymnázium Václava Beneše Třebízského se účastní i mnoha dalších projektů - například projektu ESF Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem, projektu Učíme se s ESA a projektů EVVO.

I slánské gymnázium bylo nuceno se vypořádat s negativními důsledky celosvětového rozšíření nemoci Covid 19. Ta vypukla v polovině března roku 2020 - tehdy byly rozhodnutím vlády uzavřeny všechny základní, střední i vysoké školy. K částečnému obnovení přímé výuky došlo až na konci května 2020. Výuka na jaře 2020 probíhala proto v online podobě.

Zatímco první týdny nového školního roku 2020/2021 probíhaly běžným způsobem, od poloviny října byl zaznamenán dramatický nárůst výskytu nemoci Covid 19, a proto na základě nařízení vlády byly opět uzavřeny všechny školy v České republice, které přešly na nejrůznější formy distančního vzdělávání.

Online výuka za pomoci osobních počítačů trvala dlouhých sedm měsíců, a to až do května 2021, kdy se začalo postupně na školách obnovovat tradiční vyučování.

Talentcentrum Laborky.cz v době koronavirové krize

Město Slaný bylo pandemií nemoci Covid 19 mimořádně těžce postiženo a překonání této závažné situace bylo dosaženo především díky obětavosti lékařů a zdravotních sester slánské městské nemocnice. Svůj podíl na překonání této regionální pandemické krize měli ale také členové Laborek.cz, kteří od začátku školního roku prováděli v budově GVBT preventivní měření příchozích pomocí termokamery FLIR, dále připravovali dezinfekční roztoky (celkem 6600 litrů) a zhotovili 700 ks ochranných štítů a 3200 ks pásků na ochranné roušky.

Učitelé a žáci GVBT se zapojili do pomoci ukrajinským občanům, kteří v březnu 2022 začali přicházet do našeho města. Žáci třetích ročníků například pomáhali 1. 3. 2022 naložit automobil s humanitární pomocí pro Ukrajinu, přičemž jedna studentka z 2.B zorganizovala mezi studenty potravinou sbírku. Dne 24. 3. 2022 byla na GVBT zahájena bezplatná výuka v češtiny pro ukrajinské hosty, která byla obnovena po prázdninové přestávce 5. 9. 2022 a trvala až do 28. 4. 2023. O této iniciativě slánského gymnázia natočila 25. 4. 2022 reportáž televize Nova. Na jaře 2022 bylo ke studiu na naší škole přijato pět studentek ukrajinské národnosti.

Aktivity a projekty gymnázia

• Jazykové a sportovní výměny s gymnáziem v Pegnitz ve Spolkové republice Německo (od roku 1989)
• Spolupráce s gymnáziem v Novém Sadu v Srbsku (od roku 2003)
• Centrum pro nadané studenty Laborky (od roku 2009)
• Projekt ESF Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeským krajem
• Projekt Učíme se s ESA
• Projekty EVVO

Přehled důležitých dat v historii gymnázia

tags: #zazraky #prirody #gymnazium #slany #referat

Oblíbené příspěvky:

• Evoluce přírody
• Alternativy k igelitovým sáčkům na odpadky
• Historie stanoviště v Přerově
• Procesy recyklace Černé Vody
• České ekologické zemědělství a dotace