Zdravá příroda v České republice: Objevte její skryté klenoty

Česká republika se může pochlubit celou řadou nádherných přírodních klenotů, které vynikají výjimečnou, dechberoucí krásou. Pro naši vlast je typická úchvatná rozmanitost krajiny. Pokud toužíte spatřit jedinečné skalní útvary, opravdový pozůstatek pralesa, tajemná rašeliniště nebo takřka bezedné propasti, nemusíte cestovat za hranice.

Přírodní unikáty České republiky

Mezi nejzajímavější přírodní lokality v České republice patří:

• Pravčická brána: Vůbec největší přirozený skalní oblouk v celé Evropě. Samotný skalní oblouk má úctyhodné rozpětí 26,5 m a je výsledkem postupného zvětrávání, které trvalo neuvěřitelné miliony let. Za vstup přímo k útvaru se sice platí poplatek, ale odměnou je vskutku nezapomenutelný zážitek.
• Boubínský prales: Je pozůstatkem původních šumavských pralesů a zároveň jednou z nejstarších přírodních rezervací v Evropě. V porostu převládají buky a smrky, přičemž mnohé z těchto stromů dosahují stáří takřka 500 let. Není divu, že je prales jedním z nejnavštěvovanějších míst v ČR. Lesní divočinu lze obdivovat procházkou po nenáročné turistické stezce.
• Prachovské skály: Jsou jedinečné pískovcové útvary, které vytváří celé skalní město. Skalní město se rozkládá na ploše 262 ha a prochází jím řada značených stezek. Součástí jsou mnohdy až bizarní pískovcové útvaru ve tvaru věží, bloků i sloupů, z nichž ty nejvyšší mají téměř 40 m.
• Sněžka: Je se svými 1 603 m nad mořem nejvyšším vrcholem Krkonoš a zároveň vůbec nejvyšší horou České republiky. Přímo na vrchol Sněžky vede lanová dráha, zdatnější turisté na něj mohou vystoupat i pěšky po některé z turistických tras.
• Macocha: Je naší nejznámější a nejnavštěvovanější propastí. Na okraji Macochy jsou v různých výškových úrovních dvě vyhlídky, odkud si lze prohlédnout celou propast, jejíž suchá část dosahuje úctyhodných 138 m.
• Panská skála: Je malebný skalní útvar, kterému se přezdívá kamenné varhany. Tato kamenná památka se proslavila dokonce i ve filmu, objevila se totiž v oblíbené pohádce Pyšná princezna. Panská skála je tvořena pravidelnými pětibokými a šestibokými čedičovými sloupy, které jsou až 12 m vysoké a svým uspořádáním připomínají píšťaly varhan.
• Vyhlídka Máj: Nabízí snad vůbec nejkouzelnější výhled na řeku Vltavu. Z místa je vskutku fascinující výhled na mohutný meandr Vltavy, který zde má tvar podkovy a protéká hluboce zaříznutým kaňonem.
• Pálava: Je jedním z nejnavštěvovanějších míst České republiky. Bělostné vápencové skály Pavlovských vrchů se tyčí nepřehlédnutelně v jinak rovinaté okolní krajině. Pálava je doslova prošpikována místy, které stojí za návštěvu: romantické vinohrady, půvabné jihomoravské vesničky, středověké zříceniny Sirotčího hrádku a Dívčích hradů, lesostep se vzácnou vegetací.
• Unikátní národní přírodní rezervace s bahenními sopkami: Podobné místo nikde jinde v České republice neexistuje. Jedná se rašeliniště a slatiniště o rozloze 221 ha. Naučná stezka prochází po dně zaniklého slaného jezera přímo kolem bahenních sopek (správněji tzv. mofet), ze kterých se sykotem uniká oxid uhličitý, probublává v nich voda a bahno.
• Rašeliniště Rejvíz: Jedno z nejzajímavější a nejromantičtějších míst Jeseníků. Lokalita je národní přírodní rezervací a zároveň největším moravským rašeliništěm. Naučná stezka, která je tvořena dřevěným chodníčkem, vede k Velkému mechovému jezírku, kde je vrstva rašeliny mohutná až 3 m.

Zdraví krajiny a její význam

Zdraví krajiny přímo odpovídá zdraví jejích obyvatel - lidí, zvířat, rostlin i mikroorganismů. Vyjadřuje pestrost a míru, do jaké krajina odpovídá svému potenciálu z hlediska schopnosti zachytávat sluneční energii, odolávat přírodním a člověkem způsobeným katastrofám. Je klíčovým parametrem určujícím schopnost krajiny živit svoje obyvatele a udržovat pro ně vhodné podmínky. Zdraví naší krajiny ale není dobré a máme tak dluh nejen vůči ní, ale i vůči sobě a dalším generacím.

Krajina v České republice je poznamenaná nevhodným hospodařením, zejména v oblastech úrodných niv kolem řek Labe a Moravy. Rostliny jsou pro naši krajinu klíčovým prvkem. Jsou totiž schopny zachycovat sluneční záření. Proč je to pro nás důležité? Rostliny zachycují sluneční záření dvěma způsoby: fotosyntézou a při chlazení krajiny, kdy rostliny část sluneční energie využívají k přeměně vody na páru (transpiraci).

Z našeho zkoumání vyplývá, že podstatná část slunečního záření však zůstává naší krajinou nevyužita, protože významná část naší země zůstává po značnou část roku bez vegetace. To je hned dvojnásobný problém.

Čtěte také: Soutěž pro děti z Pardubického kraje

1. Naše hospodaření s krajinou je neefektivní, protože není realizovaný jeho potenciál a značná část energie se vyplýtvá, aniž by se využila k produkci biomasy, kyslíku, chlazení nebo zachycování oxidu uhličitého z atmosféry.
2. Nevyužitá sluneční energie se přeměňuje na škodlivé teplo, které přispívá k přehřívání krajiny, suchu, poklesu úrodnosti půdy a celkově k nepohodlným životním podmínkám lidí ve městech a v krajině.

Vysoká míra homogenizace krajiny zároveň snižuje množství živočichů a rostlin a celkově i pestrost krajinných prvků (jako jsou remízky, aleje, tůňky apod.).

Podíl typů krajiny na celkovém zdraví

Lesy totiž poskytují největší množství ekosystémových funkcí a služeb - jedná se o tzv. multifunkční typ krajinného využití. Lesy najdeme na téměř 40 % naší země, na celkovém zdraví české krajiny se podílí z jedné čtvrtiny.

Orná půda, která je dominantní součástí zemědělské půdy, produkuje pouze potraviny a krmiva, a proto patří k monofunkčnímu typu krajinného využití. Ačkoliv zemědělské plochy zabírají téměř polovinu rozlohy české krajiny, na jejím zdraví se podílí pouze z 16 %.

České lesní ekosystémy zachytí nejvíce slunečního záření během fotosyntézy a jsou nejvýznamnějším typem krajiny z hlediska chlazení. Jsou i nejpestřejším typem krajinného pokryvu, nicméně značná část je tvořena monokulturami.

Zemědělské ekosystémy patří mezi méně hodnotné typy krajinného využití. Ve všech ohledech mají nižší než poloviční hodnoty - dokonce i fotosyntetický potenciál, který odpovídá roční produkci biomasy (potraviny, krmiva a meziplodiny), je nižší než u městských povrchů.

Čtěte také: Dieta pro lepší život

Při hustotě lidské populace se nelze vrátit k původnímu stavu, lze ale hospodařit chytřeji a přírodou se inspirovat. Jedním z řešení je agrolesnictví, které napodobuje pestrá lesní společenství. Díky tomuto hospodaření je krajina nejen produktivnější a hezčí, ale také ve výsledku i samotný zemědělec výrazně ušetří na pesticidech, hnojivech a orbě. Tam, kde agrolesnictví není vhodné, může zemědělec aplikovat regenerativní zemědělství, které se snaží udržet povrch půdy soustavně pokrytý zelenou vegetací, nenarušuje půdu orbou a nepoužívá umělá hnojiva.

Aktuální zdraví krajiny jsme měřili jako vzdálenost od hypotetické ideální situace, ve které by naši zemi pokrývaly ze 100 % jenom nejzdravější lesy a traviny, které vyšly jako nejlepší v našem měření. Zdraví krajiny jsme hodnotili s pomocí satelitních snímků území ČR, focených v letech 2020 a 2021.

Tabulka: Podíl typů krajinného využití v ČR a jejich vliv na zdraví krajiny

Čtěte také: Koktejly pro zdraví

tags: #zdrava #priroda #v #cr #lokality

Oblíbené příspěvky:

• Vztahy ekologie a chemie
• Hmoždinky z obnovitelných zdrojů
• Podrobné informace o Obnovitelné Zdroje a ČEZ Obnovitelné Zdroje
• Sazby za Odpad v Rychnově a Okolí
• Analýza 69 odst. 2 písm. c zákona o odpadech