Vliv Chloridů a Znečištění Ovzduší na Zdraví a Životní Prostředí v Blízkosti Řek

Znečištění ovzduší je předmětem pozornosti již od dob, kdy člověk začal svojí činností vnášet do přírodního složení ovzduší další příměsi. Znečištění ovzduší se stalo v minulém století symbolem devastace prostředí. Postoj lidí k znečištění ovzduší je ovlivňován také vědomím, že znečištění ovzduší může za určitých okolností dosáhnout takového stupně, že se změní v podstatě v havárii.

Jako rizikový faktor, který může ovlivnit zdraví celých velkých skupin populace, začalo být širším okruhem odborné veřejnosti znečištění ovzduší vnímáno a zkoumáno v 20. století. Při tom emocionální náboj tohoto postoje je zvyšován faktem, že musíme dýchat vzduch takový, jaký se momentálně kolem nás nachází, nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru. Toto všechno staví člověka do pozice, ve které může velmi těžko zaujmout k možným rizikům, znečištění ovzduší objektivní postoj nepřeceňující ani nepodceňující jeho význam. Subjektivně vnímané riziko ze znečištěného ovzduší u nás spíše přeceňuje skutečnou nebezpečnost situací. Je to dáno historickou zkušeností s intenzivním znečištěním v minulých desetiletích.

Podnětem byly známé katastrofy, které se vyskytly v různých částech světa např. v roce 1930 v údolí řeky Maasy v Belgii, v roce 1948 v Do-noře v USA nebo v roce 1952 v Londýně. Za extrémně nepříznivých podmínek vznikly situace, kdy se koncentrace znečišťujících látek v ovzduší mnohonásobně zvýšily a měly za následek vzestup zdravotních potíží, onemocnění a úmrtí. Od těch dob bylo na světě publikováno tisíce odborných pojednání, která dokumentují vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva, především na zvýšení nemocnosti a úmrtnosti.

Základem odborných informací o vztahu znečištění ovzduší a zdraví jsou dobře založené epidemiologické studie, které sledují na jedné straně zvolené ukazatele zdravotního stavu a na druhé straně charakteristiky kvality ovzduší dané oblasti a snaží se definovat jejich vztahy. Předmětem zájmu jsou v první řadě onemocnění dýchacích cest, které jsou vstupní branou inhalační expozice, a tím i místem hlavních projevů účinku znečišťujících látek z ovzduší na lidský organismus.

Překážkou nalezení jednoduchých a jednoznačných kauzálních vztahů je skutečnost, že existuje velmi mnoho spolupůsobících faktorů. Jde v první řadě o vliv momentální epidemiologické situace, tedy vliv infekčních agens, stav odolnosti organismu, vliv životního stylu (kouření a pod.) ale také třeba vliv socioekonomické situace a z ní plynoucích rozdílů v chování za určitých situací. A to nejen akutní, tedy přímou odezvu na zvýšené koncentrace konkrétních znečišťujících látek, ale i chronický, v důsledku dlouholetého expozice znečištěnému ovzduší.

Čtěte také: Jak žít lépe: tipy z knihy

Efekt se projevuje podle konkrétní situace škálou projevů od zvýšeného výskytu subjektivních obtíží (kašel, pálení očí, ztížené dýchání) přes změny náležitých parametrů dýchacích funkcí, zhoršení obtíží u chronicky nemocných, zvýšení nemocnosti na dýchací choroby, chronické změny mízních uzlin a ovlivnění růstových ukazatelů u dětí až po zvýšení úmrtnosti osob oslabených chronickým onemocněním respiračního a kardiovaskulárního ústrojí.

V poslední době jsou epidemiologické studie zaměřené na hodnocení vztahu mezi ovzduším a zdravím doplňována sledováním biomarkerů v organismu populace. Biomarkery mohou informovat o tom, že látka skutečně vstoupila do organismu, pronikla k cílovým orgánům, nebo již způsobila časné nežádoucí účinky související s expozici (např. změny hematologické, imunologické, biochemické, enzymatické i cytogenetické). Jako biomarkery jsou označovány látky, jejich metabolity, i další biologické, biochemické i molekulární změny v organismu člověka, o nichž je prokázáno, že souvisejí s expozici sledované látce, faktoru či komplexní směsi prostředí.

Pro hodnocení chronického vlivu znečišťujících látek z venkovního ovzduší na organismus je charakteristická skutečnost, že se jedná o působení nízkých koncentrací, jejichž toxický účinek je obtížně prokazatelný a je nutno jej extrapolovat. Podle toho v jaké časové návaznosti na expozici dojde ke vzniku subjektivních obtíží a objektivních známek onemocnění jsou rozlišovány účinky akutní, subchronické až chronické a pozdní. Látky obsažené ve vdechovaném vzduchu se mohou uplatnit ve všech etážích dýchacího ústrojí. Akutní účinek je závislý na jejich složení.

Chloridy a Jejich Vliv na Prostředí a Zdraví

Chloridy jsou soli kyseliny chlorovodíkové. Jedná se o různorodou skupinu látek složených z chloridového aniontu a kationtu se zásadním vlivem na vlastnosti výsledné sloučeniny. Právě různé druhy kationtů určují výsledný charakter určité soli, včetně její toxicity. Zatímco chlorid sodný (kuchyňská sůl) patří mezi nezbytné doplňky stravy, tak například chlorid kademnatý je vysoce toxická látka, což je ovšem způsobeno toxicitou kadmia.

Chloridy představují přibližně 0,05 % zemské kůry, vysoké množství chloridů obsahuje také mořská voda. Mezi ty nejběžnější patří chlorid sodný (NaCl) a chlorid draselný (KCl). Čisté chloridy jsou bezbarvé až bílé krystalické látky, které se velmi dobře rozpouštějí ve vodě. Chloridy jsou přirozenou součástí životního prostředí. Běžně se do prostředí dostávají erozí hornin, odparem z oceánů, vulkanickou činností i lesními požáry.

Čtěte také: Recyklace a zdravá strava

Chloridy mají bohaté především průmyslové využití. Elektrolýzou NaCl se vyrábí značné množství chlóru a hydroxidu sodného, dvou nepostradatelných složek chemického průmysl (PVC aj.). Chloridy jsou také hlavní složkou posypových solí, bránících namrzání vozovek a jiných povrchů, jsou součástí změkčovadel vody, jsou nezastupitelné v potravinářství (KCl jako konzervant, NaCl jako konzervant i dochucovadlo). Významným zdrojem chloridů jsou i odpadní vody řady průmyslových provozů (metalurgie, elekronika apod.).

Hlavní antropogenní zdroje jsou pak chemický průmysl, chloridy sodný se používá k výrobě chlóru a hydroxidu sodného, spalování uhlí, chloridy se uplatňují ve změkčovačích vody a v posypových solích. V ČR patří chloridy spolu s dusíkem a organickým uhlíkem o nejohlašovanější látku, co se týče úniků do povrchových vod. V roce 2013 uniklo do povrchových vod přes 72 tun chloridů, do odpoadních vod pak bylo vypuštěno 45 tun těchto sloučenin.

Chloridy se v prostředí vyskytují přirozeně, ale jejich velké množství se dostává do prostředí také v souvislosti s lidskou činností. Mezi přírodní zdroje patří například vymývání z horninového prostředí. Oceány jsou také velkou zásobárnou chloridu sodného a draselného, který může být v podobě vodního aerosolu vzniklém při hladině moře přenášen na velké vzdálenosti. Část chloridů se také uvolňuje při vulkanické činnosti a lesních požárech. Hlavním antropogenním zdrojem chloridů je spalování uhlí.

Rozšířené chloridy sodný a draselný jsou v přiměřené míře pro rostliny a živočichy nezbytné a řada organismů je schopná snášet značné rozpětí jejich koncentrací. Jak již bylo uvedeno dříve v textu, toxické vlastnosti chloridů závisí na kationu. Při překročení určité meze, která je pro různé druhy organismů různá, nicméně dochází k úhynu živočichů i rostlin z důvodu vysoké salinity (solnosti). V některých případech může být například pozorována změna složení vegetace v blízkosti cest, které jsou v zimním období hojně soleny, přičemž dochází k postupnému smývání soli do okolní půdy.

Chloridy se také jen velmi málo váží na sedimenty a zeminy a proto migrují s povrchovými a podzemními vodami. Snadná rozpustnost chloridů ve vodě může způsobit, že se problematický kation (např. odsolování této vody je energeticky náročné. V půdě nejsou pevně vázány, migrují do povrchových i podzemních vod. To představuje vážný problém v některých pobřežních oblastech, kde dochází k přílišnému odčerpávání podzemní vody a následnému postupu slané mořské vody do pevninského horninového prostředí.

Čtěte také: Co symbolizuje zdravá příroda?

Pokud jde o člověka, chlorid sodný - sůl, je běžnou součástí stravy. Vyšší koncentrace mohou působit zdravotní potíže například tím, že dochází k nadměrnému zatěžování ledvin. Velmi toxický je například chlorid kademnatý, ten je však poměrně vzácný. Rostliny i zvířata mají různou míru tolerance k obsahu solí v prostředí, toxicita jednotlivých chloridů závisí na druhu kationtu v molekule. U člověka má nadměrný příjem chloridu sodného negativní vliv na správnou funkci ledvin.

Dopady Znečištění Ovzduší na Děti

Podle Evropské agentury pro životní prostředí Evropa nezvládá zajistit čisté ovzduší pro své děti. Výzkum ukázal, že Evropa selhává, pokud jde o čistotu vzduchu, téměř všechny děti na celém kontinentu jsou vystaveny ovzduší, které nesplňuje zdravé normy a odstraňování zdrojů znečištění se odkládá.

Podle nejnovějšího hodnocení znečištění ovzduší, které provedla Evropská agentura pro životní prostředí EEA, způsobuje dýchání špinavého vzduchu každoročně předčasnou smrt nejméně 1 200 dětí v celé Evropě a mnoho tisíc dalších trpí fyzickými a duševními zdravotními problémy, které mohou mít celoživotní dopady. Gerardo Sanchez Martinez, odborník na životní prostředí a zdraví z EEA, řekl: „Pokud jde o znečištění ovzduší, nemůžete o dětech uvažovat jako o malých dospělých. Přijímají více znečištění a začíná to již v děloze a pokračuje v mateřské škole a dále.“

Děti jsou na znečištěné ovzduší obzvláště citlivé, protože znečišťující látky mohou mít na jejich vývoj trvalý vliv. Dopady začínají již před narozením, studie dávají znečištění do souvislosti s nízkou porodní hmotností a předčasným porodem. Bylo prokázáno, že vystavení vysokým úrovním znečišťujících látek v dětství snižuje kapacitu plic, způsobuje astma, vede k vyššímu výskytu respiračních onemocnění a ušních infekcí a zvyšuje riziko alergií - a může také ovlivnit vývoj mozku. Děti jsou znečištěnému ovzduší vystaveny více než dospělí, protože rychleji dýchají, jsou blíže k zemi a častěji pobývají venku.

Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA, vyzval země, aby dělaly více. „Úroveň znečištění ovzduší v celé Evropě je stále nebezpečná a evropské politiky v oblasti kvality ovzduší by se měly zaměřit na ochranu všech občanů, ale zejména našich dětí, které jsou vůči zdravotním dopadům znečištění ovzduší nejzranitelnější,“ řekl. „Je naléhavě nutné, abychom v EU pokračovali v zintenzivňování opatření na národní i místní úrovni a chránili naše děti, které se samy chránit nemohou.“

Podle EEA je klíčové omezit zdroje znečištění ovzduší - včetně silniční dopravy, spalování uhlí a pevných paliv a průmyslových emisí, ale měla by být přijata také opatření ke snížení konkrétních rizik pro děti. Mezi ně by mohlo patřit zavedení zón čistého ovzduší v okolí škol, kde by byla omezena doprava a zakázán volnoběh motorů. Místní úřady a školy by se také měly zaměřit na výsadbu stromů, břečťanových zástěn a živých plotů kolem dětských hřišť. Pomoci může také přechod na vedlejší silnice pro pěší cesty do školy a lepší design škol a zařízení péče o děti s dobrou ventilací a filtry ke snížení vystavení dětí škodlivinám uvnitř i venku.

Publikace agentury EEA s názvem Stav kvality ovzduší v Evropě v roce 2023 zahrnuje 37 zemí, včetně všech členských států EU a zemí, jako je Turecko, Srbsko, Kosovo a Černá Hora, a zkoumá látky znečišťující ovzduší včetně pevných částic, oxidu dusičitého, ozonu a oxidu siřičitého. Nejhůře dopadly východoevropské státy, zejména kvůli spalování uhlí pro vytápění domácností, a také Itálie, kde bylo za hlavní problém označeno průmyslové znečištění v údolí řeky Pád.

Podle agentury EEA bylo v celé Evropě 97 % obyvatel všech věkových kategorií vystaveno znečištění ovzduší vyššímu, než je úroveň, kterou Světová zdravotnická organizace považuje za bezpečnou. Cílem EU je omezit do roku 2030 množství PM 2,5 (pevné částice o průměru 2,5 mikrometru nebo méně) na 10 mikrogramů na metr krychlový a oxidu dusičitého (NO2) na 20 mikrogramů na metr krychlový, což by mělo do roku 2030 snížit počet předčasných úmrtí způsobených znečištěným ovzduším o 55 %.

Legislativa a Monitoring Kvality Ovzduší v ČR

Zdravotní a ekologické důvody vedly téměř na celém světě k zavedení systematického sledování znečištění ovzduší měřením nejběžnějších znečišťujících látek. Výsledky měření slouží k vyhodnocování úrovně znečištění, formulování opatření, které musí provést provozovatelé zdrojů znečištění a k jejich následné kontrole, k hodnocení zdravotních rizik, sledování trendů kvality ovzduší atd.

Kromě rutinních měření je v České republice od roku 1994 v provozu celostátní Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí, který je garantován Ministerstvem zdravotnictví a Státním zdravotním ústavem. Tento Systém formou odborných a souhrnných výročních zpráv poskytuje podklady pro rozhodování státní správy, orgány ochrany veřejného zdraví i informace pro odbornou veřejnost. V oblasti vlivu ovzduší na zdraví je sledována incidence ošetřených akutních respiračních onemocnění a prevalence alergických onemocnění u dětí. Současně jsou monitorovány koncentrace základních i speciálních škodlivin v ovzduší a sledována expozice populace.

V roce 2002 vstoupila v ČR v platnost nová legislativa pro ochranu ovzduší plně reflektující předpisy Evropské unie. Imisní limity, podmínky a způsob sledování a hodnocení kvality ovzduší stanovuje Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a Nařízení vlády č. 350/ 2002 Sb. Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty imisních limitů, meze tolerance (část imisního limitu, o kterou smí být překročen) a četnost překročení pro jednotlivé znečišťující látky, které vycházejí ze současného stavu znalostí o působení těchto látek na lidský organismus a na životní prostředí.

Imisní limity jsou stanoveny s takovým bezpečnostním faktorem, že při jejich dodržení je vědecky odůvodněný předpoklad, že znečisťující látky nebudou mít negativní vliv na zdraví. Berou v úvahu i citlivější jedince a dlouhodobý, rozumí se celoživotní výskyt znečisťujících látek v ovzduší. Odlišnou funkci mají tzv. zvláštní imisní limity (varovné limity), které slouží k ochraně před takovou úrovní znečištění, při jejímž překročení hrozí bezprostřední poškození zdraví nebo ekosystému. Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. stanovuje podmínky a opatření pro případ vyhlášení smogové situace, která ...

Limity pro chloridy v pitné a balené vodě

Níže uvedená tabulka shrnuje limity pro chloridy v pitné a balené vodě dle platné legislativy v ČR:

tags: #zdraví #a #nezdraví #ovzduší #v #blízkosti

Oblíbené příspěvky:

• Úvahy o morálce přírody v díle Oheň a hvězdy
• Zábava pro děti v přírodě: 7 tipů
• Tygři džungloví: Stav populace
• Zábavné hledání rozdílů pro děti
• Vápenec a kompostování