Zdravotníci: Riziko infekce a prevence poranění ostrými předměty

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je zásadní pro všechny zaměstnance v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prvořadé a úzce souvisí se zdravím pacientů.

Definice pojmů

Pro účely prevence poranění ostrými předměty je důležité definovat klíčové pojmy:

• Zaměstnanci: Jakékoli osoby zaměstnané zaměstnavatelem, včetně stážistů a učňů, v oblasti služeb a činností přímo souvisejících s nemocnicemi a ostatními zdravotnickými zařízeními.
• Pracoviště: Zdravotnické organizace/služby ve veřejném a soukromém sektoru a každé jiné místo, kde jsou poskytovány zdravotní služby nebo prováděny zdravotnické činnosti spadající pod řídicí a kontrolní pravomoc zaměstnavatelů.
• Zaměstnavatel: Fyzické nebo právnické osoby či organizace, které jsou v pracovněprávním vztahu se zaměstnanci. Zodpovídají za řízení, organizování a poskytování zdravotní péče a s ní přímo souvisejících služeb/činností poskytovaných/prováděných jejich zaměstnanci.
• Ostré předměty: Předměty nebo nástroje potřebné k provádění určitých zdravotnických činností, jimiž je možné se říznout, píchnout, způsobit si poranění nebo infekci. Ostré předměty jsou považovány za pracovní zařízení ve smyslu směrnice 89/655/EHS o pracovním zařízení.
• Zvláštní preventivní opatření: Opatření přijímaná za účelem předcházení poraněním a/nebo přenosu infekce při poskytování služeb a provádění činností přímo souvisejících s nemocnicemi a ostatními zdravotnickými zařízeními, včetně používání nejbezpečnějšího nezbytného vybavení, na základě hodnocení rizik a používání bezpečných metod likvidace ostrých předmětů ve zdravotnictví.

Riziko infekce a poranění

Poranění ostrými předměty, převážně zdravotnickými prostředky (jednorázové injekční jehly, chirurgické jehly, skalpely, kanyly apod.) je ve zdravotnictví nebezpečné především kvůli možnému přenosu infekce.

Při poranění ostrými kontaminovanými předměty hrozí ohrožení zdraví infekcemi přenášenými krví. Nejčastější příčinou poranění jsou bodná poranění způsobená injekčními jehlami. Lékaři a zdravotní sestry tvoří nejohroženější profesní skupinu.

Nejvyšší riziko infekce přestavuje parenterální cesta přenosu spojená s bodným poraněním, píchnutím nebo říznutím o ostré předměty kontaminované biologickým materiálem, zejména krví. Nejrizikovější je rána způsobená píchnutím použitou jehlou. Riziko infekce ovlivňuje množství přenesené infikované krve a časový faktor; zvyšuje se s tloušťkou jehly a s dobou, která uplynula od potřísnění jehly krví.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Riziko poranění ostrým předmětem závisí na druhu vykonávané práce. Nejvíce rizikovou skupinou jsou zdravotní sestry, vysoká míra ohrožení je u lékařů a dále u ošetřovatelek, zaměstnanců záchranné zdravotní služby a pracovníků laboratoří. Z ostatních profesí se jedná o pracovníky úklidu. Do ohrožené skupiny patří také studenti vykonávající praxi při přípravě pro práci ve zdravotnických zařízeních.

K poranění nejčastěji dochází v souvislosti s chybami při práci s ostrými pomůckami, při nedodržení standardních pracovních doporučení a postupů, před znehodnocením ostrého předmětu a při manipulaci se samotným ostrým odpadem.

Prevence poranění

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Mezi opatření, která riziko poranění ostrými předměty významně snižují, zejména patří:

• vyloučení používání těch předmětů, které nejsou nezbytně nutné,
• zavedení bezpečných postupů při používání a likvidaci ostrých zdravotnických prostředků a pomůcek,
• bezpečné ukládání ostrého odpadu do označených, pevnostěnných, nepropíchnutelných obalů,
• likvidace jednorázových stříkaček a jehel bez ručního oddělování,
• zákaz vracení krytů na použité jehly,
• zlepšení kontroly nad odpadem,
• používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) v rozsahu, jaký určuje výkon a s ním spojené riziko.

Při práci s krví nebo tělními tekutinami je povinností vždy použít jednorázové rukavice, dále dle charakteru práce plášť, masku a brýle.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Povinnost zaměstnavatele zajistit očkování zdravotnického personálu proti VHB je stanovena vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, podle které se provede zvláštní očkování proti VHB u všech osob pracujících na pracovištích s vyšším rizikem infekčních a u všech studujících na lékařských fakultách a zdravotnických školách a u dalších studujících, kteří se připravují na práci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách.

Postup při poranění

V souladu se směrnicí č. 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních je zaměstnavatel povinen učinit okamžité kroky k zajištění péče o zraněného zaměstnance včetně poskytnutí postexpoziční profylaxe a nezbytných zdravotních testů, pokud je to indikováno z lékařských důvodů, jakož i vhodného lékařského dohledu, vyšetřit příčiny a okolnosti případu a nehodu či mimořádnou událost zaznamenat.

Zákonnou povinnost vyšetřit osoby, které se poranily o použitou injekční jehlu a systém epidemiologické bdělosti VHB, VHC a nákaz vyvolaných virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS) stanoví vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů.

Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni při poranění pracovníka, které bylo exponováno krvi pacienta nebo došlo k závažné kontaminaci kůže a sliznic:

• zajistit u poraněné osoby provedení odběrů krve k laboratornímu vyšetření a jejich transport do vyšetřující laboratoře; součástí vyšetření musí být zjištění subjektivních potíží a klinických příznaků, které mohou souviset s onemocněním virovou hepatitidou a laboratorní vyšetření aminotransferáz (ALT, AST).

Vyšetřování markerů VHB u poraněné osoby se ukončí, pokud v prvním odběru titr protilátek anti HBs (proti HBsAg) je minimálně 10 IU/l. Sledování poraněné osoby se ukončí v případě, že u známého potenciálního zdroje je výsledku markerů HBsAg, anti HCV a anti HIV.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

V případě, že zdravotnický pracovník, který se poranil, nebyl proti VHB očkován, byl očkován neúplně nebo je u něho známa neschopnost tvorby anti HBs protilátek, podá se jedna dávka specifického hyperimunního globulinu proti VHB, a to v souladu se souhrnem údajů o přípravku.

Povinností je událost zaznamenat do zdravotnické dokumentace poraněné osoby a poranění hlásit orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ).

Hlášení poranění

Do zákona č. 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví) byl vložen § 75b Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem. Z této novelizace vyplynula pro poskytovatele zdravotních služeb zákonná povinnost bezodkladně oznámit příslušnému OOVZ každé poranění zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče a v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení zdraví.

Ke způsobu a rozsahu hlášení Ministerstvo zdravotnictví v souladu se směrnicí č. 2010/32/EU vydalo dne 6. 2. 2014 k postupu podle § 75b zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 473/2008 Sb. metodický návod, kterým se od ledna 2014 zavedl jednotný systém sběru a evidence dat o poraněních vzniklých v nemocnicích a v ostatních zdravotnických zařízeních v tomto rozsahu:

• identifikace osoby,
• datum a čas poranění,
• název a oddělení poskytovatele zdravotních služeb,
• pracovní zařazení poraněné osoby,
• popis mechanismu poranění (předmět, způsob, činnost).

Registrace a sumarizace poranění se provádí na odděleních epidemiologie územních pracovišť krajských hygienických stanic (KHS). Prostřednictvím KHS se údaje za celé území kraje a kalendářní rok zasílají na Ministerstvo zdravotnictví - Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství k analýze za Českou republiku a pro hlášení příslušným evropským institucím.

Výsledky monitoringu poranění v MSK v letech 2014 a 2015

Z výsledných údajů vyplývá, že se celkový počet poranění způsobených ostrými kontaminovanými předměty v roce 2014 a v roce 2015 se lišil jen minimálně. Prakticky ve stejném rozmezí se pohyboval počet poranění z hlediska předmětu poranění a pracovního zařazení. Nejvíce poranění vzniklo při bodnutí o kontaminované jehly. Zdravotní sestry patří mezi nejrizikovější profesní skupinu.

V roce 2015 oproti roku 2014 došlo k mírnému snížení výskytu bodných poranění na operačních sálech a na odděleních intenzivní péče ARO a JIP a naopak k mírnému zvýšení poranění na lůžkových odděleních a v profesi ošetřovatelka.

Nejvyšší počet poranění byl v obou sledovaných letech nahlášen na oddělení epidemiologie v Ostravě; 118 (37 %) poranění v roce 2014, 138 (43 %) poranění v roce 2015.

Rozdělení poranění v MSK podle pracovního zařazení:

• Zdravotní sestry: 182 (56 %) poranění v roce 2014, 177 (56 %) poranění v roce 2015
• Lékaři: 60 (19 %) poranění v roce 2014, 56 (18 %) poranění v roce 2015
• Ošetřovatelky: 15 (5 %) poranění v roce 2014, 29 (9 %) poranění v roce 2015
• Pracovnice úklidu: 14 (4 %) poranění v obou letech
• Studenti: 32 (10 %) poranění v roce 2014, 18 (6 %) poranění v roce 2015

Rozdělení poranění v MSK podle předmětu poranění:

• Jehly inzulínových per: 21 (7 %) poranění v roce 2014, 18 (6 %) poranění v roce 2015

Rozdělení poranění v MSK podle oddělení:

• Lůžková oddělení: 138 (43 %) poranění v roce 2014, 163 (51 %) v roce 2015
• Oddělení intenzivní péče ARO a JIP: 64 (20 %) poranění v roce 2014 a 45 (14 %) poranění v roce 2015
• Operační sály: 43 (13 %) poranění v roce 2014 a 30 (9 %) poranění v roce 2015
• Ambulance: 36 (11 %) poranění v roce 2014 a 34 (11 %) v roce 2015

Nelze předpokládat, že poklesne počet výkonů, při nichž je nutné používat jehly a jiné ostré pomůcky. Bodná poranění představují riziko pracovního úrazu a případné nákazy infekčními chorobami. V konečném důsledku mohou vyústit do nemoci z povolání ve smyslu nařízení vlády č.

Právní úprava EU

Evropská unie a členské státy mají ve smyslu článku 151 Smlouvy o fungování Evropské unie za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením.

K provedení dohody přijala Rada Evropské unie Směrnici Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU, jejímž účelem je dosažení zlepšení pracovních podmínek.

Výzkumné šetření mezi zdravotnickými záchranáři

Výzkumné šetření bylo realizováno metodou kvantitativního výzkumu, s využitím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval 21 otázek, z nichž tři otázky byly identifikační a dvě otázky byly formulovány metodou Likertovy škály. Všechny otázky byly uzavřené.

Výzkumného šetření se zúčastnilo 53 respondentů. Výzkum byl realizován od května do června 2019.

Zajímavé výsledky přinesla otázka, která pojednává o prvním kroku v pořadí při ošetření poranění o ostrý předmět, zde 18 (34 %) respondentů uvedlo správnou odpověď, a to že ránu necháme pět minut volně krvácet, nestlačujeme.

Na otázku, v jaké situaci je možné vrátit kryt na použitou jehlu, odpovědělo správně 22 (41,5 %) respondentů - správná odpověď zněla, že se kryt nevrací nikdy.

Vyhodnocení výsledků ukázalo, že 69,2 % zdravotnických záchranářů má znalosti ohledně ošetření poranění o ostrý předmět, 67,7 % zdravotnických záchranářů má znalosti o rizicích spojených s poraněním o ostrý předmět. Třetí cíl ukázal, že 78,3 % zdravotnických záchranářů zná zásady hlášení poranění o ostrý předmět a 37,8 % zdravotnických záchranářů dodržuje zásady manipulace s vybranými ostrými předměty.

Důležitost prevence a hlášení

Dohoda podporuje úlohu prevence a staví ji do role odrazového můstku při řešení bodných poranění ve zdravotnictví, neboť stanoví, že prevence expozice je klíčovou strategií pro vyloučení nebo minimalizaci rizika poranění nebo infekcí získaných při práci.

Dohoda dále nabádá k důslednému dodržování povinnosti hlásit bodná poranění, která je zaměstnavatelem vůči správnímu orgánu (ale i samotnými zaměstnanci vůči zaměstnavateli) v praxi často zanedbávána, kdy zakotvuje zásadu, že systematické hlášení musí být považováno za uznávaný postup, a stanoví, že jakoukoli nehodu nebo mimořádnou událost související s poraněním ostrými předměty musí zaměstnanci neprodleně nahlásit zaměstnavateli nebo svému nadřízenému nebo osobě odpovědné za bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Směrnice, která dohodu provádí, ukládá členským státům uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 11. května 2013.

tags: #zdravotníci #riziko #infekce #poranění #ostrými #předměty

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní čištění odpadu
• Dopad sluneční energie na životní prostředí
• Podpora OZE v ČR
• Německá energetická transformace
• Ubytování pro školy v přírodě Tišnovsko