Želva Zelenavá: Komplexní Průvodce Chovem

Želvy jsou jedni z nejstarších obratlovců na světě. Želva zelenavá je velmi oblíbeným druhem. Jste také nadšeni těmito prehistorickými zvířaty? Pak se můžete v našem článku dozvědět více o správném chovu, krmení a péči.

Vzhled: Jak Vypadá Želva Zelenavá?

Želva zelenavá je malá až středně velká želva s krunýřem dlouhým až 30 centimetrů. Krunýř je vzadu mírně klenutý nahoru, základní barva je olivová až žlutá s vysoce kontrastními černými skvrnami. Břišní štít je u dospělých samců mírně zakřivený dovnitř, u samic je rovný.

Jasným rozlišovacím znakem želvy zelenavé je u obou pohlaví rohovitý hrot na konci ocasu.

Želvy lze v zásadě rozdělit na skrytohrdlé a skrytohlavé. Ke skrytohlavým patří vodní želvy, které si v případě nebezpečí stáhnou hlavu pod krunýř. Na druhé straně suchozemské želvy jsou skrytohrdlé, přitahují hlavu ke středu těla. Želvy zelenavé jsou jedním ze tří druhů, které patří do rodu evropských suchozemských želv (Testudo). Pocházejí z evropského středomořského regionu.

Chov: Jak Správně Chovat Želvu Zelenavou?

Než si vezmete želvu do svého domova, měli byste si udělat představu o chovu vašeho nového svěřence. Důležité otázky jsou: plánujete svou želvu chovat uvnitř nebo venku? Bude jedináček nebo bude žít v páru? A měli byste svou želvu zelenavou chovat dohromady s želvami vroubenými?

Čtěte také: Testudo horsfieldii

Želvy jsou považovány za samotáře a lze je chovat samostatně. Je také možné držet jednoho samce s více samicemi nebo jen skupinu samic. Během období páření se samci stávají dotěrnějšími k samicím. Měli byste proto vždy dbát na převahu samic ve skupině, aby byly alespoň tři samice na jednoho samce.

Sloučení s jinými evropskými suchozemskými želvami - želvou vroubenou nebo želvou žlutohnědou - není doporučováno, protože často dochází k nechtěnému křížení zvířat. Želvy zelenavé rády žijí samy.

Zahrada, Balkon Nebo Terárium?

Zcela zřejmě - pro přirozený životní styl potřebuje želva zelenavá prostorný venkovní výběh na zahradě. Chov na balkóně by měl být až vaší druhou volbou, pokud vůbec. Čím větší zvíře bude, tím omezenější bude prostor na balkóně. U dospělých zvířat to nakonec vede k nevhodným chovatelským podmínkám.

Na balkóně orientovaném na jih může navíc polední slunce způsobit přehřátí zvířat. Na druhou stranu, neuzavřené balkóny mohou mít za následek, že se zvířata nachladí. Od trvalého chovu v teráriu byste také měli upustit.

Jako milovník želvy zelenavé potřebujete především místo pro prostorný a dobře strukturovaný venkovní výběh. Při plánování velikosti výběhu se držte hesla: čím prostornější, tím lepší!

Čtěte také: Více o želvě sloní

• pro mladá zvířata (do cca 200 gramů): max.

Aby vaše želvy neodcházely z výběhu, mělo by být ohraničení venkovního výběhu nejméně 25 až 30 centimetrů vysoké. Mějte také na zřeteli, že vaše želva může umět velmi dobře hrabat.

Původním stanovištěm suchozemské želvy jsou řídké borové a dubové lesy, stepi, oblasti s keři a vřesy. Vyskytují se také na obdělávaných oblastech, jako jsou louky, orná půda, olivové a citrusové háje.

Pokuste se vytvořit želví výběh co nejblíže přírodě, abyste co nejlépe nahradili přirozené prostředí vaší želvy zelenavé. Nezapomeňte ve výběhu vytvořit slunná i stinná místa.

Vytvořte malou krajinu plnou kopců, kamenů a rostlin, kde bude mít vaše želva spoustu příležitostí k úkrytu. Pro více úkrytů můžete použít rozpůlené hliněné květináče, větší větve, kořeny stromů nebo dokonce listy.

Želvy také mají rády různé kamenité a zemité půdní substráty, ve kterých mohou hrabat. Malá prehistorická zvířata ocení také to, když vedle suchých oblastí najdou i ty vlhčí. Některá místa můžete pokrýt například vlhkou slámou. To zajišťuje potřebné vlhké a teplé klima a také úkryty pro mladá zvířata.

Čtěte také: Ohrožení želv zelenavých

Pokud chováte mladá zvířata, měli byste také přes výběh připevnit síť nebo drátěné pletivo, abyste chránili malé želvy před ptáky.

Pokud chcete mít svou želvu zelenavou na zahradě po celý rok, pak je pro chladné dny nezbytné pařeniště nebo skleník. U technického vybavení pařeniště byste měli myslet na světlo, teplo a dostatečný přísun UVB záření.

Strava: Co Žerou Želvy Zelenavé?

Želva zelenavá se živí vegetariánskou stravou bohatou na vlákninu. Denně by měly být v nabídce čerstvé divoce rostoucí rostliny, byliny a listy rostlin. Trvale je možné podávat zeleninu a saláty. Naproti tomu ovoce byste Vaší želvě neměli dávat vůbec. Místo toho je ideálním doplňkem sušené luční seno.

Chování: Co Dělá Želva Zelenavá?

Pokud si vyberete želvu, je to rozhodnutí na celý život, protože zvířata se často dožívají více než 50 let. Želvy však nejsou vhodné k mazlení a přenášení. Místo toho si užívejte pohled na tato fascinující pravěká zvířata.

Želva zelenavá je jedním z těch chladnokrevných živočichů, kteří během chladného období upadají na několik měsíců do stavu hibernace. Pokud teploty trvale klesnou, sníží se tělesná teplota, dýchání a srdeční frekvence želvy na minimum.

Zimní spánek je obzvláště důležitý pro pohodu a zdraví zvířat. Každý rok od listopadu do března by měl být důsledně dodržován. Když teplota opět stoupne, želvy se z hibernace probudí. Může to znít divně, ale želvy lze zimovat také v chladničce v krabici s vlhkým listím.

Chov: Kolik Vajec Snášejí Želvy Zelenavé?

Po zimním spánku začíná u želvy zelenavé období páření. V květnu samice snese vejce. Želvy pak potřebují vhodné, slunné místo k uložení vajíček. Pokud samice želv nejsou schopné vejce snést, může to pro ně být někdy fatální.

Proto byste měli pro svoji želvu připravit hromádku. Ta se bude skládat ze zahradního substrátu, ornice a písku a měla by být optimálně zahřívána sluncem. V průměru kladou evropské želvy čtyři až šest vajec. Malé želvy se líhnou asi po 90 dnech.

Pořízení: Kde Je Možné Koupit Želvu Zelenavou?

Upozornění: Nezapomeňte, že na narozené želvy se vztahuje povinnost oficiální registrace. Ve své domovině jsou želvy zelenavé považovány za kriticky ohrožené. Jakýkoli dovoz a přímý prodej je na území Evropské unie zakázaný. Při nákupu želvy potřebujete povolení a příslušné doklady.

Želvu zelenavou byste proto měli kupovat pouze od renomovaného chovatele. Můžete se ale také obrátit na útulky, kde můžete nějaké opuštěné želvě poskytnout nový domov.

Testudo hermanni - želva zelenavá aneb často také přezdívaná jako želva domácí. Tak ji nazývají i někteří odborníci ze srandy, protože jde o pravděpodobně nejrozšířenější želvu v našich končinách. Kdo z nás " starších" si ze školy pamatuje jinou, asi nás nebude moc.

Je zbytečné připomínat, že jde o plazy řádu želv, čeledi testudovití a druhu ...... Želvy spadají do skupiny Cites " A". Jako vlastník potřebujete tedy Cites a při prodeji či nákupu také výjimku ze zákazu obchodní činnosti (žlutý doklad). Jen tak máte největší jistotu v případě odchovů, že vše proběhne ze strany úřadů hladce a bez vážných problémů.

Podle výskytu se rozdělují na poddruh Testudo hermanni boettgeri a Testudo hermanni hermanni. Rozdíl mezi nimi je nepatrný hlavně ve zbarvení a velikosti. T.h.h jsou na plastronu výrazně podélně černé a dorůstají se menších rozměrů řádově 14 - 16 cm. Obývají hlavně západní Evropu. Určení poddruhů je tedy vyloženě doménou odborníků a laik nemá šanci je od sebe rozpoznat.

Samci jsou přibližně o 1/3 menší než samice a mají při pohledu zhora krunýř vzadu výrazně širší než přední část. Naopak samice mají tvar pravidelnější a působí více symetricky.

Želvy se dokážou výborně adaptovat na naše podnebí a pokud mají vhodné chovné podmínky, netrpí na žádné nemoci, nejsou choulostivé, co se týče počasí a mohou být od brzkého jara do pozdního podzimu dnem i nocí ve venkovním výběhu. Dospělé pak ani nepřijdou do vnitřních výběhů a tráví celý život venku, což považuji za nejlepší řešení a nejkvalitnější želví život.

Druh T.hermanni byla naše první želva, kterou jsme koupili v zverimexu a do roka nám uhynula - bohužel. Od začátku měla problémy a zdravotní obtíže a vše dovršila naše bezmezná důvěra v knižní publikace starších vydání, jak jinak. Dnes už vím, jak to vše je, a chov těchto želv se mně daří na jedničku.

Dospělé želvy jsem postupně nakupoval hlavně od menších chovatelů a šlo většinou o náhodné koupě, tak mám v želvím parku různorodou pestrou paletu velikostí a zbarvení. Želvy pocházejí vlastně každá odjinud a až u mě si musely zvykat na společný život v početné skupině. Mají společný venkovní výběh s Testudo graeca a vůbec nedochází k mezidruhovým potyčkám, ani mezi samci.

Ubikace, která jim slouží jako úkryt, je elektricky chráněna proti teplotě pod +4°C, tak tam želvy mohou být od brzkého jara až do pozdního podzimu. Samci mezi sebou v zaběhnuté skupině nesoupeří, mají rozdělené funkce. Výjimkou je, pokud do stálé skupiny přidáme již dospělého samce. Pak dochází někdy k " nelítostným " soubojům, než si mezi sebou vyjasní pozice a jeden to vzdá.

Boj probíhá kousáním a údery do protivníka za výhružného syčení a kroužení tváří v tvář. Takto se u mě dva válečnici vydrželi provokovat 3 dny, až jsem občas nabyl dojmu, že je to baví. Přestávky mezi zápasy byly jen symbolické na občerstvení a jídlo. Vydržel jsem je pozorovat klidně i hodiny a žádný to nechtěl vzdát a nedal se na útěk. Třetí den najednou nastal klid zbraní a já dodnes nevím, který z nich je tedy kápo i když favorita mám, Maxe.

Od té doby mezi nimi nebyl žádný konflikt a někdy to vypadá, že jsou i kamarádi, kdy při obtěžování samic dokonce spolupracují. Není to tak ale vždy a někdy se přidání nového samce obejde naprosto bez boje a podle mě záleží, tak jako všude, na nátuře jedinců. Na první pohled poznáte rozeného bojovníka od naprostého flegmatika. První běhá se vztyčenou hlavou po výběhu v době aktivity jak šílený a jen vyhlíží kde jsou samice a okamžitě zahajuje pronásledování a dožaduje se svého. Ten druhý je v klidu a reaguje, až když má samici poblíž.

Samci projevují svoji náklonnost k samicím osobitým způsobem a to většinou kousáním do nohou a hlavy za účelem znehybnění samice a jen výjimečně použijí údery do krunýře. Toto chování - údery do krunýřů je hlavně příznačné u samců T.graeca a marginata.

Zakoupení dospělých zdravých jedinců s kompletními doklady je značně problematické hlavně u samic, kde jde prakticky o nedostupné " zboží ". Samce sehnat je jednodušší, ale v obou případech jde o silně stresující akci vždy s nejistým výsledkem (doklady, zdravotní stav...). Moje želvy jsou kompletně očipované a čísla nebo znaky na krunýři jsou pouze informativní abych poznal Ferdu od Maxe....

Po odzimování se dle počasí dostávají do plné aktivity, začínají růst, snášet a jejich žravost nezná mezí. Toto období jim vydrží v našich podmínkách až do léta, kdy během června začíná postupný útlum. Reprodukční období mají většinou pro tuto sezónu za sebou a s nastupujícími letními teplotami vylézají jen ráno a pak až večer a zbytek pospávají někde ve stínu. Apetit postupně slábne s postupujícím létem.

Znatelná příprava na zimu začíná již během měsíce září, dle počasí, rapidně sníženou aktivitou a chutí k jídlu. Postupně stále méně a méně vylézají a začátkem listopadu jde už jen o chvilkové slunění v případě pěkného počasí.

Nicméně pokud Vás zajímají i kuriozity z želví historie, tak alespoň jednu o T.hermanni. Zde je také vidět rozdíl velikostí a tvar krunýře. Testudo hermanni hermanni - dospělý pár, výskyt Toskánsko a nápadně žlutá barva a menší velikost než T.h.b. Výrazně černy spodní plastron (ne vždy tomu tak musí být).

Populace želv zelenavých začíná na západě Evropy na Pyrenejském poloostrově a pokračuje na východ přes Itálii, bývalou Jugoslávii, Albánii, Rumunko, Bulharsko, Řecko a končí v západním Turecku. Na mapách jsou vyznačeny lokality výskytu a jak je zřejmé, vyskytují se na obrovském území naší planety. Poddruh Testudo hermanni hermanni se vyskytuje dle informací hlavně ve Francii, Španělsku a na ostrovech Baleáry v nadmořské výšce 500 - 600 m. Tím je zřejmé ,že výskyt tohoto poddruhu je orientován spíše na západ Evropy. Východní část výskytu tedy patří rozšířenějšímu poddruhu boettgeri.

Nebudu tady chytračit, podrobné informace o lokalitách jsem čerpal z ryze odborných článků celosvětového výzkumu. Testudo hermanni - detailnější mapa výskytu - vědecky podloženo.

Venkovní prostory by měli být vzhledem k možnostem každého chovatele co možná největší, situované na jih a co nejvíce na místě, kam jde po celý den sluníčko. Je víceméně vhodné kombinovat různé terény a pro želvy zdolatelné překážky. Ani možnost schovat se do stínu nesmí chybět a využít můžeme přírodní materiály jako okrasné stromy, keře.....fantazii se meze nekladou.

Potřeba je si dát u některých exotických dřevin na to zda nejsou jejich plody nebo listy pro želvy nebezpečné. Místo pro podávání jídla by mělo být dobře přístupné a hlavně snadno čistitelné. Osvědčilo se mně použití betonových dlaždic položených do spádu tak, aby mohla snadno odtékat voda či výkaly a zároveň je snadné čištění pomocí hadice a vody. Výhodné je také umístění v stinné části, protože v létě nedochází tak rychle k vadnutí zelené stravy. O koupališti a zásobárně pitné vody pro želvy platí to samé. Dobrá přístupnost, čistitelnost...

Částí výběhu by měla být vedle venkovních úkrytů i vnitřní ubikace. Izolovaná, popřípadě temperovaná Vám zaručí možnost umístit bez obav ze zmrznutí želvy do výběhu brzy na jaře a nechat je tam až do začátku zimy. Hrazení výběhu volíme dle možností dostatečně vysoké a pokud možno hladké. Nad 45 cm už bývá bezpečná výška. Želvy T.h., ptotože se nepodhrabávají, tak nám stačí zapuštění do terénu zhruba 5cm.

Pozor, jakmile necháte někde nějakou větší škvíru, tak želva v zájmu prozkoumat, co za tím je, dokáže předníma nohama zvětšit otvor až do velikosti ,kdy dokáže prolézt a utéci. Dohledání želvy, která uteče, bývá velice obtížné a ve většině případů ji musíme bohužel obrečet. Pro malé želvy volíme výběh přiměřené velký tak, aby bylo v případě potřeby jednoduché dohledat všechny želvy. Uspořádáním může být, tak jako pro dospělé želvy, jen překážky musí odpovídat velikosti želv. Nutné je podle mě zakrytí prostor nějakým pletivem, aby se nedostal do prostorů k prckům žádný predátor či vetřelec (kočka, kuna, káně..).

Středomořské želvy jsou téměř výhradně býložravé! Jídelníček těchto želv u mě je v celku přírodní. Občasný posyp vápníkem neuškodí hlavně v jarním období před snášením vajíček. Nepoužívám jinak žádné granule a jiné přídavné umělé produkty.

U mě dle statistik začínají snášet první snůšky T.hermanni okolo dne 1.- 5. 5. další druhou pak 20 - 25. 5. Třetí výjimečně při dobrém roku okolo 15. 6. Tato statistika je stejná zhruba u mezi 2 - 8 vajíček . Počet vajec většinou i klesá na druhé a případně třetí snůšce. Samice standardně po usilovném hledání a pár pokusných jamkách vyhrabe v dopoledních hodinách jamku, snese vajíčka a opět zadními nohami řádně zahrabe a udusá. Celá tato operace trvá asi 1 - 1,5 h a závěr je většinou mezi 11 - 12 h dopolední v 80% případů.

Po snesení vajíček a označení jména samice, data snůšky a polohovacího znaku, je přeneseme do inkubátoru a při bezpečné teplotě okolo 31°C inkubujeme bez nočního poklesu teplot při vlhkosti 80 - 100%. Líhnout se začínají mezi 55 - 60 dnem od počátku inkubace. Procentuální úspěšnost líhnutí je u mě dlouhodobě nad 92%. Pro inkubaci vajíček se mně dokonale osvědčil substrát vermikulit.

Malé, už klubající se želvy v žádném případě nevyndáváme z vajíčka a trpělivě čekáme, až vylezou samy. Želva si nejdříve udělá ve skořápce zobákem malý otvor a začne dýchat. Pak vyčkává, až se ji zcela zatáhne na bříšku žloutkový vak. Když je vše hotovo, začne se teprve drát ven. Už se začíná líhnout a vajíčko nerozbíjíme ani nijak neovlivňujeme klubání a čekáme, až vyleze želva ven sama. Mláďata

Zbývá jen malé želvy co nejdříve nafotit s přiloženým metrem pro identifikaci velikosti. Fotíme spodní plastron a želva musí dle předpisů pokrývat 2/3 fotografie a musí být dobře znatelná kresba. Poté požádáme na krajském úřadě či pobočce o vystavení Citesu a popřípadě také výjimky ze zákazu obchodní činnosti pro případ prodeje. Od 1. 1. 2010 je žádost o výjimku zpoplatněna 1 kus -100,-. Při žádosti na více kusů nad 20 ks je pak už jednotný poplatek 2 000,-. V dokladech CITES je pak vždy uveden registrovaný druh a to Testudo hermanni. Zde mládě T.h na fotografii na žádost o Cites s označením druhu a pořadového čísla.

tags: #zelva #zelenava #rozmnozovani

Oblíbené příspěvky:

• Indiánská symbolika panterů
• Adidas dámské boty pro outdoor
• Historie Valašského muzea
• Kontejnery Jirkov
• Techniky kresby v přírodě