Želvy v české přírodě

Obecně se nedá říct, že by želva byla typickým zvířetem naší přírody. V České republice se vyskytují dva druhy sladkovodních želv - želva bahenní a želva nádherná (Trachemys scripta elegans). Druhá jmenovaná je ale u nás nepůvodní.

Želva bahenní (Emys orbicularis)

Tím vymizelým druhem je želva bahenní. Původním druhem je u nás právě želva bahenní. Dokazují to fosilní nálezy jejích krunýřů zejména v Polabí. Želva bahenní je přísně chráněný druh želvy, který lze potkat v různých částech Evropy. Na mnoha místech jí však hrozí vyhynutí.

Vyskytuje se v jižní a střední Evropě, na Blízkém Východě a v severní Africe. Domovem želvy bahenní je území od severní Afriky až po Aralské moře. Dává přednost stojatým vodám a často se vyskytuje v rybnících, na březích jezer a potoků.

Želva bahenní se může dožít více než 100 let. Želva bahenní je dlouhověký živočich, má potenciál dožít se i sta let. Přezimuje ve vodě dle místních podmínek 5-7 měsíců.

Želva může dosahovat velikosti 13 až 20 cm. Samice jsou obvykle větší než samci. Tmavý krunýř na sobě může mít vzor žlutých teček nebo čar.

Čtěte také: Vodní želvy: Chov

Má tmavý, nízce klenutý oválný krunýř s hladkým okrajem s drobnými žlutými skvrnkami a proužky. Stejně zbarvená je i na hlavě, krku a nohou. Hlavu má pokrytou hladkou kůží bez šupin, ocas je kuželovitý, dosti dlouhý, přední končetiny jsou pětiprsté a zadní čtyřprsté. Prsty na předních i zadních končetinách jsou spojeny plovací blánou a zakončeny ostrými zahnutými drápy.

Převážnou část života tráví ve vodě nebo v její blízkosti. Nejaktivnější je přes den, kdy se sluní na břehu nebo padlých plovoucích kmenech. Nejčastěji ji najdeme ve stojatých zarostlých vodách s bahnitým dnem, tůních, slepých ramenech řek a rybnících, kde dává přednost prohřátým mělčinám.

Samička klade 4-15 vajíček, které zahrabává někdy i stovky metrů od vody. Inkubace trvá asi 100 dní. Stejně jako u ostatních druhů želv je pohlaví mláďat ovlivněno teplotou v hnízdě. Na severu areálu malé želvičky po vylíhnutí většinou neopouštějí hnízdo a přečkávají v něm až do jara.

Želva bahenní je v České republice chráněna zákonem 114/1992 Sb. a v aktualizované vyhlášce 395/1992 Sb. je zařazena do kategorie zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh. V Červeném seznamu obojživelníků a plazů České republiky je zařazena jako taxon, o němž nejsou dostatečné údaje. Tuto skutečnost potvrzuje i dostupnost, nebo spíše nedostupnost dat.

Autochtonnost želvy bahenní v České republice dokládají subfosilní nálezy z různých míst. Nálezy alespoň úlomků krunýře jsou zaznamenávány i v posledních letech (např. při různých stavebních výkopech).

Čtěte také: Mořské želvy: Příčiny ohrožení

Želva bahenní postupně z většiny oblastí původního výskytu na území ČR vymizela díky dlouhodobému rozsáhlému vysušování mokřadů a tůní, přeměně okolí zbylých tůní na pole nebo lesy a v neposlední řadě díky lovu pro maso. Od středověku, kdy sloužila jako postní jídlo, byla do ČR také dovážena z jižnějších zemí.

Z dochovaných archivních záznamů se lze dovědět jen o některých přesunech. Například již v roce 1603 byly dovezeny z Moravy želvy na třeboňské panství Petra Voka, kde byly chovány a rozmnožovány kromě období třicetileté války až do r. 1754.

Želva nádherná (Trachemys scripta)

Dnes se stále častěji setkáváme s jiným druhem želvy - želvou nádhernou. Želvu bahenní v ČR postupně nahradila jiná želva, která je česky nejčastěji nazývána želva nádherná. Ta byla do Evropy dovezena ze Severní Ameriky a dlouho se vyskytovala jen jako chovanec v domácích teráriích a bazénech.

Želva nádherná (Trachemys scripta) je nejhojnějším druhem želv v ČR. Od roku 2008 je sledování jejího výskytu věnována zvýšená pozornost. Působením člověka je to také nejrozšířenější nepůvodní želva, kromě Antarktidy žije na všech kontinentech.

Snad to souvisí s tím, že stále více nadšencům vyrostla původně miloučká želvička v nerudného macka schopného ukousnout prst. Někdejší nadšenci zase dorostli z původně často dětského věku do let, kdy už měli jiné zájmy či starosti a svých chovanců se zbavili tím nejjednodušším způsobem - vypustili je do přírody. Část želv svým majitelům možná opravdu i utekla. Ať už je to jakkoli, potkat dnes na březích českých vod želvu nádhernou není až tak velký problém. A že se s ní potkávají nejčastěji právě rybáři, na tom není u vodní želvy nic zvláštního.

Čtěte také: Životní prostředí a světelné znečištění

Poddruh Trachemys scripta elegans je dobře poznatelný podle karmínově červených skvrn za očima po stranách hlavy. Přestože je dovoz tohoto poddruhu do Evropské unie zastaven, stále se objevují ve volné přírodě noví jedinci. Jedná se o záměrně vysazované želvy z dřívějších dovozů či odchovů.

Podle údajů z posledních let se želva nádherná pokouší v ČR o rozmnožování ve volné přírodě, byly pozorovány snášející samice nebo juvenilní jedinci. Rozmnožováním ve volné přírodě druh prochází procesem naturalizace.

Dospělá želva nádherná je všežravá, může tak ovlivňovat faunu i flóru. Obecně vzato je želva nádherná jen další dravý organismus narušující vztahy v původním společenstvu a rozhodně nepředstavuje pro naši přírodu žádný přínos.

Želva nádherná (Trachemys scripta) je v rámci České republiky jednou z nejčastěji chovaných vodních želv. Jedná se o zvíře, které neinformovaného chovatele často překvapí velmi rychlým růstem - ve věku 5 let mívá hmotnost již kolem 1 kg a v plné dospělosti může dosáhnout až 2,5 kg. Navíc je to poměrně agresivní predátor, se kterým mnoho jiných živočichů v akváriu či teráriu nepřežije.

Z těchto důvodů se často stává, že nezodpovědní chovatelé vypouštějí „přerostlé“ želvy do volné přírody, kde tato zvířata způsobují značné škody na původní fauně. Jedná se tedy o nepůvodní druh zvířete, který však, narozdíl např. od norka amerického, nelze považovat za druh invazivní, protože se v našich klimatických podmínkách nedokáže rozmnožovat. Mláďata želv se buď nestačí vylíhnout, nebo nepřežijí první zimu. Rozmnožení těchto želv bylo dosud v naší přírodě zaznamenáno pouze výjimečně, nicméně tento stav, vzhledem ke stále teplejšímu průběhu zimních měsíců, nemusí být trvalý.

Domníváme se tedy, že každý jedinec tohoto druhu nalezený v přírodě by měl být považován za zvíře opuštěné, respektive toulavé, a měl by být přijat do útulku pro nalezená zvířata, podobně jako psi, kočky, nebo papoušci. Nalezené želvy nádherné rozhodně nepatří do záchranných stanic pro hendikepovaná zvířata. Ty mají prvořadý úkol starat se o nemocná nebo zraněná zvířata našich původních druhů a pokud je to možné, zajišťovat jejich návrat do přírody, což u želv nádherných rozhodně není žádoucí. Náplní činnosti záchranných stanic také není oproti útulkům nabízení zvířat k osvojení, vyhledávání nových chovatelů, inzerce na internetu a podobně.

Apelujeme na zodpovědnost chovatelů: Nevypouštějte želvy nádherné nebo jiné nepůvodní druhy zvířat do volné přírody! Narušujete tím hrubým způsobem rovnováhu mezi původními živočišnými druhy a můžete prostřednictvím želv napáchat značné škody!

Popis: Želva nádherná je 30 cm velký druh sladkovodní želvy. Samice je z pravidla větší než samci, ti však mají robustnější a delší ocas. Zbarvení karapaxu z vrchní strany je olivové až hnědé se žlutými skvrnami nebo pruhy. Stejně zbarvené jsou nohy i hlava. spodní strana karapaxu je žlutá s olivovými skvrnami, které jsou jedním z rozlišovacích znaků poddruhů.

Možná záměna: V České republice se společně s nepůvodní želvou nádhernou můžeme setkat s želvou bahenní (Emys orbicularis). Želvu nádhernou odlišíme pohodlně dle typického zbarvení zaoční skvrny (červená až žlutá - zaleží na poddruhu).

Rozšíření: Původní domovinou želvy nádherné je východ USA a severovýchod přilehlého Mexika. Dnes populace želvy nádherné žijí v Evropě, JV a V Asii, Malé Asii, Karibiku, JAR, Austrálii a dalších oblastech, prakticky po celém světě vyjma Antarktidy.

Z ČR je Trachemys scripta známa z dovozů v 50. a 60. letech 20. stol. Od 70. - 80. let začal stoupat počet dovážených jedinců. V příhodných podmínkách želvy dosahují značných rozměrů, které laik chovatel neodvede představit. Jedinci pak končí vypuštěni ve volné přírodě. V současnosti se rozšířením želvy nádherné v ČR zabývají studenti PřF UK. Z jejich výzkumu jsou známy hlavní lokality rozšíření druhu na našem území.

Biologie a ekologie: Obývá mokřady, rybníky, jezera a slepá ramena řek. Přednost dává lokalitám s měkkým dnem a velkým množství vodní a příbřežní vegetace. Želva nádherná je denním druhem, který se ve dne sluní a loví potravu. Zimních měsících zimuje v bahně na dně. V jižních oblastech Evropy dochází k rozmnožování. V ČR byly zatím zaznamenány čtyři pokusy. Snůšky se však pravděpodobně díky nedostatečné stále teplotě pro inkubaci nevylíhly.

Páření předcházejí námluvy, v nich samec plave před samicí a před hlavou jí třepotá předními končetinami. Samice klade 2-20 vajec (v původní domovině), u nás byly zaznamenány počty okolo 10 vajec. Potrava je složená z živočišné i rostlinné složky.

Taxonomická poznámka: Druh se vyskytuje ve třech poddruzích. Trachemys scripta elegans, zřejmě nejznámější a nejrozšířenější poddruh. Vyznačuje se červenou skvrnou za okem a velkými olivově zbarvenými skvrnami na spodní straně karapaxu. Dle současné legislativy EHS je zakázáno dovážet tento druh do všech zemí Evropy.

Nominátní poddruh T. scripta scripta (želva žlutolící) má skvrnu za okem zbarvenou žlutě. Skvrna se však táhné směrem dolů, na líce. Spodní stranu karapaxu taktéž žlutou, a však pouze se dvěma malými skvrnami uprostřed. Poddruh T. scripta troosti má skvrnu za okem žlutou, ta však pokračuje vodorovně dále.

Význam a rizika: Jako nepůvodní druh, který se zatím sám nešíří, lze předpokládat stoupací tendenci pouze v případě dalších vypouštění a útěků do volné přírody. Tyto situace nelze vyloučit, a proto je s druhem s naší fauně i nadále nutné počítat. Zákaz importu tohoto druhu měl situaci stabilizovat. V obchodech se však objevují zbylé dva poddruhy, na které není uvaleno embargo a také druhy příbuzné (např. Chrysemys picta - želva pestrá).

Ve Francii byl prokázán negativní vliv na autochtonní druh Emys orbicularis. Někteří autoři predpokládají zavlečení nových nemocí, které by mohly ovlivňovat faunu Evropy.

Ochrana želv v ČR

Organizace Herpeta ve spolupráci s Městským muzeem v Čelákovicích, Muzeem přírody Český ráj a Polabským muzeem uspořádala v Čelákovicích seminář nazvaný Budoucnost želvy bahenní, na kterém zazněly přednášky a diskuse týkající se aktuální situace želvy bahenní v ČR, zachování tohoto druhu ve volné přírodě a možného návratu na místa, kde želva bahenní byla vyhubena. Během diskuse byl zvolen další postup činností a administrativních úkonů.

Pro získání co nepřesnějšího přehledu jsou důležitá všechna pozorování. Každý tak může přispět k bližšímu poznání výskytu jednotlivých druhů želv a následné ochraně původních želv. Ústřední komise pro ochranu zvířat je podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odborným poradním orgánem ministra zemědělství na úseku ochrany zvířat zřízeným k plnění úkolů uvedených v § 20 odst. 1 zákona.

V poslední době obdržela Ústřední komise pro ochranu zvířat několik podnětů, které se týkaly nálezů želv nádherných v přírodě České republiky, vypuštěných nezodpovědnými chovateli. Z tohoto důvodu Ústřední komise pro ochranu zvířat projednala a přijala na svém 22. zasedání dne 17. ledna 2012 následující Názor Ústřední komise pro ochranu zvířat na řešení problematiky nálezů želvy nádherné v české přírodě.

tags: #zelvy #v #nasi #prirode #ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• Vimperk získal dotace
• Nakládání se stavebními odpady
• Otevírací doba a ceník - Velké Hamry
• Dopad znečištění ovzduší na lesy Orlických hor
• Průvodce readiness kódy emisí