Vliv zimy a sněhu na přírodu

Asi každého, kdo čte tento článek trápí, že poslední zimy to se sněhem často není žádná sláva. Sníh je nejen symbolem zimní krásy a radosti, ale hraje klíčovou roli v našem ekosystému, vodním hospodářství, a dokonce i v naší kultuře. V poslední době však čím dál více pozorujeme, že tradiční zimní krajiny mizí nahrazovány scenériemi bez sněhu, na které často jen prší. Tento úbytek sněhu není jen estetickou ztrátou; má důležitý význam pro naši planetu a náš způsob života.

Sníh má zásadní vliv na přírodu, hydrologii, klima i socioekonomické aspekty lidského života. Funguje jako izolační vrstva ochraňující rostliny a zvířata před zimním chladem, zároveň ve sněhové pokrývce žije řada druhů řas, sinic a drobných živočichů. Sněhová pokrývka také přispívá během tání k postupnému doplňování živin do půdy. Sníh je důležitý pro zimní turistiku a rekreaci, má nemalý vliv na zemědělství, ať už dotací půdní vláhy nebo ochranou půdy proti promrzání. Může také způsobovat problémy v dopravě a infrastruktuře.

Sníh, který je tradičním symbolem zimy, se stává vzácnějším, a to má dalekosáhlé důsledky pro ekosystémy, zemědělství a dokonce i pro naše zdraví.

Klimatické Změny a Úbytek Sněhu

Celosvětově pozorujeme významný posun srážek od sněhu k dešti během zimy. Klimatology většinou zajímá, jak se mění podíl srážek padajících ve formě sněhu a deště. Tento poměr bohužel dlouhodobě klesá a v zimě stále častěji prší na úkor sněžení, jak uvádí řada studií.

Jedna z nejvýznamnějších studií, uveřejněná v časopise Nature Climate Change pod vedením Martina Benistona a se zabývá změnami teplot a sněhu v Alpách. Beniston a jeho tým upozorňují, že Alpy zažily v posledních desetiletích značné zvýšení teplot, přičemž rychlost oteplování je v některých obdobích až dvojnásobná ve srovnání s celosvětovým průměrem. Podobně je na tom také Arktida, která se otepluje dvakrát až třikrát rychleji, než je globální průměr, což je proces známý jako arktická amplifikace.

Čtěte také: Tipy na zimní výlety

Z trendů jak maximální, tak průměrné výšky sněhu je zřejmé, že výška sněhu v ČR se obecně snižuje. Anglicky se fenoménu, kdy prší na sníh říká „rain-on-snow“ a v poslední době se mu ve vědecké literatuře věnuje hodně pozornosti. Nastává tak zajímavá situace, kdy se voda v kapalné formě (déšť) dostane do kontaktu s vodou ve zmrzlé formě (sníh). To má řadu důsledků na chování sněhové pokrývky. Jednak se vlivem deště sníh otepluje, protože prší při kladných teplotách vzduchu a déšť je tak teplejší než sníh. Buď se ve sněhu zadrží nebo jím proteče. Jaké chování bude převažovat záleží především na struktuře sněhu, na teplotě vzduchu a na intenzitě deště. Pokud prší na mokrý sníh jako je firn, tak se zesílí tání a voda sněhem proteče a může způsobit povodně. Nevyzrálý a relativně suchý sníh však většinou funguje jako velká houba a velkou část vody z deště v sobě zadrží.

Nikoho asi nepřekvapí, že sněhu je stále méně na většině míst planety. Obecně sněhová pokrývka zabírá stále menší plochu a leží na zemském povrchu stále kratší dobu. V roce 2020 vydalo výzkumné centrum EURAC velmi zajímavý článek, který hodnotí změny sněhové pokrývky v nejvýznamnějších světových pohořích v období 2000-2018.

Změny ve sněhové pokrývce jsou však značně variabilní a mimo jiné závisí na nadmořské výšce a roční době. Ve vyšších nadmořských výškách (od 4000 metrů) byly zjištěny pouze negativní změny ve všech sledovaných faktorech, jako výška sněhu nebo délka trvání sněhové pokrývky. Hlavním faktorem ovlivňujícím začátek a konec sněhové pokrývky je teplota vzduchu, zatímco během zimní sezóny ovlivňují sněhovou pokrývku kromě teploty i množství, a především typ srážek, tj.

Mizející sněhová pokrývka tak již má a do budoucna stále bude mít větší ekologické a ekonomické důsledky. Jelikož sníh je velká zásobárna vody v krajině, tak jeho nedostatek bude mít dopad například v energetice nebo v zemědělství.

Je zřejmé, že v posledních dvaceti letech je úbytek sněhové pokrývky nejzásadnější zejména v letních měsících v Alpách, a ve Skandinávii také v první polovině zimy.

Čtěte také: Zimní příroda pro děti

Na většině stanic v České republice se délka zimní sezony dlouhodobě snižuje, což naznačuje černá čára trendu. Je patrné, že stanice v Krušných horách jdou mírně proti trendu a délka sezóny se tam dlouhodobě prodlužuje. Všude je ale vidět, jak délka sezóny kolísá každým rokem.

Abychom však nebyli pouze negativní, tak v některých oblastech ve světě byl zaznamenán i pozitivní trend s nárůstem trvání sněhové pokrývky až o 32 dní a nárůstem plochy sněhové pokrývky až o 11 %, především na severní polokouli během zimního období.

Z přibývající sněhové pokrývky se tak mohou těšit lyžaři ve Skotsku nebo na Islandu, a to jak z hlediska délky sezóny, tak z hlediska celkové zasněžené plochy.

Dle červených a oranžových polygonů ve spodní části grafu lze vidět, že v posledních dvaceti letech dochází ke dramatickému snížení plochy sněhové pokrývky zejména v letním období od května do září. Naopak během zimních měsíců je plocha sněhové pokrývky na severní polokouli průměrná a někdy i nadprůměrná.

Budoucnost Sněhu

Nikdo z nás nemáme křišťálovou kouli, abychom mohli budoucnost předpovědět, nicméně klimatické modely se většinou shodují na rostoucí teplotě kvůli emisím skleníkových plynů a tím pádem i klesající sněhové pokrývce. Jak už jsme uvedli výše, ne všude však sníh mizí. Předpokládá se, že do budoucna v některých oblastech bude přibývat, což předkládá studie z prestižního časopisu Nature z roku 2021. Jedná se především o polární oblasti, kde vládne kontinentální klima, tzn.

Čtěte také: Úbytek sněhu a příroda ČR

Vyšší teploty způsobují větší výpar, díky kterému se do atmosféry dostane více vodní páry, která pak spadne ve formě srážek. Efekt se ještě umocňuje tím, že teplejší atmosféra je schopna v sobě udržet více vlhkosti.

Ve středních šířkách, tzn. například střední Evropa, se podle studie sice sníží frekvence sněžení během zimy, na druhou stranu, pokud bude sněžit, tak mnohem intenzivněji. Během jednoho sněžení tak napadne více sněhu.

Další studie tentokrát ze Švýcarského Davosu predikuje, že právě délka zimní sezóny bude čím dál kratší a lyžařské areály ve Švýcarsku pod 1200 m budou mít čím dál větší problémy. Na konci století tak pod touto výškovou hranicí nebude skoro žádný sníh a zimní sezóna začne přibližně o měsíc později a skončí o 1-3 měsíce dříve.

Lokální řešení: Snowfarming

Jako jedno z lokálních řešení, které se v poslední době stále více využívá se nazývá Snowfarming, tj. uchování sněhu na příští sezónu. Princip spočívá v tom, že se většinou během posledních mrazů na konci zimní sezóny vyrobí potřebné množství umělého sněhu a hromada se přikryje silnou vrstvou pilin, které se osvědčily jako nejlepší a nejlevnější izolační materiál.

Samozřejmostí bude masivní výroba technického sněhu, ale podmínek pro jeho výrobu bude stále méně během následujících zim. Proto je velmi důležité s technickým sněhem nakládat co nejefektivněji.

Jedna z účinných metod, která zvyšuje efektivitu hospodaření se sněhem je například monitoring výšky sněhu pomocí přesných GPS umístěných na rolbách.

Výkyvy Počasí a Jejich Dopad

Podle meteorologů nejsou oblevy v zimě výjimečným jevem, lidé jim pouze odvykli proto, že poslední zimy téměř nemrzlo. Prudké výkyvy počasí jsou spojeny se změnou klimatu, říká v rozhovoru Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu, který zároveň předsedá České bioklimatologické společnosti, která zkoumá vliv počasí na přírodu.

Na člověka má určitě negativní dopad kolísání teplot. Obecně je potřeba připomenout, že toto oteplení v zimním období je často spojeno s výskytem epidemií chřipky. Velice typické také je, že mnoho lidí tyto změny teplot špatně odhadne, což znamená zvýšené počty nachlazení.

Změny teplot v zimě, kdy má být vegetační klid, jsou velice nepříznivé. Hlavně pokud není sněhová pokrývka. Pokud na rostlinách leží pět deset centimetrů sněhu, tak ani mimořádně nízká teplota rostliny nepoškodí, sníh rostliny izoluje.

Protože ty prošly určitým obdobím klidu, a když je teplejší období, začnou se probouzet, takže je voda v pletivech. A když přijde mráz, voda zmrzne a pletiva poškodí. Stačí otázka 14 dnů, při jasných dnech se navíc probouzení urychlí.

Většina suchých období byla spojována s nízkými teplotami a poklesem množství srážek v průběhu zimy nebo s vysokými teplotami vzduchu v zimě, které způsobily snížené množství naakumulované sněhové pokrývky.Důležitým poznatkem z výzkumu horských povodí bylo, že výskyt sucha během léta je ovlivněn nejen množství srážek a teplotou vzduchu, ale zásadním způsobem také množstvím sněhu naakumulovaným během zimy. I když celosvětové výzkumy ukazují, že nejvýznamnějších nárůstů teplot vzduchu je dosahováno v nejvyšších horských oblastech, nejcitlivěji na změny vodních zásob reagují zejména střední polohy, kde se teplota vzduchu pohybuje okolo nuly.

Teplotní Výkyvy a Vegetace

Letos se teploty začaly držet nad pěti stupni již brzy v únoru, který byl extrémně teplý. "Rostliny již v únoru na tyto vysoké teploty reagovaly. U habrů obecných jsme zaznamenali první vyrašení pupenů už 7. března, průměrný termín je 5. dubna," popsala Lenka Bartošová.

Letošní doba s teplotou nad pět stupňů Celsia, která je klíčová pro vývoj vegetace, byla o čtvrtinu delší, než je průměr za léta 1961 až 2020, vyplývá z dat, která na síti X zveřejnil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.

Dlouhodobě od roku 1961 monitorujeme kvetení meruněk (Velkopavlovické odrůdy) v sadu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Od té doby posunuly termín kvetení o 17,5 dne, tedy z poloviny dubna na konec března. "Prodlužování vegetační sezony způsobené časným jarem a případně i pozdním podzimem tak bereme jako fakt a musíme se s dopady těchto změn vyrovnat. Jsou jimi zejména častější výskyty jarních mrazíků nebo brzké odčerpávání vody z krajiny kvůli dřívějšímu startu růstu a vývoji vegetace," uvedla Bartošová.

Teploty měly vliv i na dřívější aktivitu škůdců, zemědělci se s nimi začali letos potýkat dříve než jindy. "U některých škůdců to mohlo ovlivnit počet generací, například u mšic. U nich ale na Agrorisku sledujeme jenom počátek aktivity," řekla Eva Hrudová z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity.

Vliv na Živočichy

Vědci se zaměřují i na projevy ptáků. Například dlouhodobě sledují chování sýkory koňadry, která urychlila termín kladení prvního vejce od roku 1951 z poloviny dubna na konec března. "I zástupci ptačí říše nám ukazují odezvu na měnící se podnebí.

Posuny do dřívější doby jsou patrné nejen v Česku, ale pozorují je vědci i v zahraničí a jsou podle Bartošové považované za jeden z dopadů klimatické změny.

Mírná zima a brzký nástup vyšších teplot na jaře se podle ekologa Pavla Rosendorfa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka již projevily uspíšením migrací většiny obojživelníků k vodním nádržím a rybníkům.

Dopady na Lidi a Ekosystémy

Dopady jedné z nejteplejších zim mohou lidé podle odborníků pocítit různě. Zejména si musí dát pozor na aktivitu klíšťat a bodavého hmyzu. Vědci navíc pozorují, že stoupající zimní teploty začínají být normálem. Lidé budou sáňkovat nejspíš už pouze na horách.

Dalším dopadem teplejších zim je brzká aktivita klíšťat. „Začínají se probouzet podstatně dřív a jejich výskyt ve vyšších nadmořských výškách nevylučujeme,“ uvedl Zahradníček.

Vědci pozorují dopady i na vyšších teplotách evropských moří. „Momentálně jsou o jeden až tři stupně Celsia vyšší, než bývá obvyklé v tuto roční dobu,“ sdělil ředitel předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radek Tomšů.

Trend vyšších teplot by mohl panovat také o Velikonocích. „Je vyšší pravděpodobnost, že svátky budou teplejší,“ uvedl Tomšů. V březnu i v dubnu se však mohou vrátit mrazíky. Přes den by podle něj měly být teploty nad nulou.

Odborníci z meteorologického ústavu a akademie věd se shodli, že podle teplé zimy nelze určit, jestli budou teplotně nadprůměrná i další roční období. „V minulosti bylo naopak relativně chladné jaro po teplém průběhu zimy. Podle ředitele Tomšů vývoj klimatu kopíruje scénáře klimatických modelů a zdá se, že oteplování začalo v posledních letech zrychlovat. Ani tak není vyloučeno, že se v budoucnu objeví i velmi tuhá zima. Oteplování v zimě způsobuje podle expertů několik faktorů, mezi které patří například lidmi vytvořené skleníkové plyny, ale i přírodní jevy jako El Niño.

Vliv Sněhu na Zahradu

Zima je období, kdy zahrada odpočívá, ale to neznamená, že se v ní nic neděje. Sníh, který v zimních měsících pokrývá půdu, není jen malebným doplňkem zimní krajiny, ale také neocenitelným pomocníkem pro zahradu. Sníh funguje jako přírodní izolační vrstva. Když pokryje půdu, chrání kořeny rostlin před hlubokým promrznutím. Vrstva sněhu dokáže udržet teplotu půdy nad bodem mrazu i při výrazných nočních mrazech. Zima není jen o mrazu, ale i o častých změnách teplot. Když během dne svítí slunce a teplota stoupá, může se půda ohřát a následné noční mrazy způsobí prudké ochlazení. Tyto výkyvy mohou poškodit kořenový systém rostlin. Když se sníh na jaře začne pomalu rozpouštět, dodává půdě potřebnou vláhu. Tato postupná hydratace je mnohem efektivnější než prudké deště, které mohou vodu odplavit dříve, než ji půda stačí absorbovat. Postupné tání sněhu má i další výhodu: zlepšuje strukturu půdy. Voda ze sněhu proniká hluboko do země, kde pomáhá rozkládat organickou hmotu a podporuje aktivitu mikroorganismů. V zimě, kdy je půda obnažená, hrozí, že ji silný vítr nebo prudký déšť odplaví. Sněhová pokrývka působí jako ochranná vrstva, která brání erozi půdy. Pod vrstvou sněhu se v půdě udržuje konstantní teplota, kde nachází útočiště mnoho užitečných organismů, jako jsou žížaly, larvy užitečného hmyzu nebo mikroorganismy, které rozkládají organickou hmotu. Stálezelené rostliny, jako jsou rododendrony, borovice nebo túje, mohou v zimě trpět mrazem a větrem, což způsobuje vysychání listů nebo jehličí. Sníh je chrání před těmito nepříznivými vlivy. Je však důležité dávat pozor na mokrý a těžký sníh, který by mohl větve polámat.

Shrabujte sníh ke stromům a keřům: Pokud máte na zahradě hodně sněhu, můžete jej shrabat ke kmenům stromů a keřů. Chraňte skleníky: Pokud máte skleník, pravidelně z něj odstraňujte těžký sníh, aby nedošlo k poškození konstrukce.

V posledních letech jsou zimy často bez sněhu, což může být pro zahradu výzvou. Pokryjte záhony vrstvou organického mulče, například slámou, listím nebo kůrou. Na zahradě můžete vytvořit malé prohlubně nebo terasy, které pomohou zadržet vodu a zabrání jejímu rychlému odtoku. Přidáním kompostu nebo jiných organických látek do půdy zlepšíte její schopnost zadržovat vodu. Neobnažená půda lépe zadržuje vodu.

Sníh je pro zahradu cenným pomocníkem, který přináší řadu výhod. Chrání rostliny před mrazem, zlepšuje strukturu půdy, zajišťuje vláhu a poskytuje útočiště užitečným organismům. Pokud se s ním naučíte správně pracovat, stane se vaším spojencem při péči o zahradu i během zimních měsíců. A pokud sníh chybí, existují způsoby, jak vodu na zahradě efektivně zadržet i během deštivých zim.

Důsledky Chybějící Sněhové Pokrývky

Sníh nechybí jen lyžařům a provozovatelům vleků, ale především samotné přírodě. Chybějící „pravá ladovská zima“ pomalu mění celou přírodu. Jak přesně ale teplé zimy ovlivňují životní prostředí? Studie zjistila, že zahájení klíčení a vegetace je zpožděné, což může být pro stromy nevýhodné. Studie zjistila, že se zvířata rodí slabší a méně zdravá a jsou tak více náchylná k nemocem a úmrtí. Ta zjistila, že výskyt obojživelníků byl během zim bez sněhu nižší, než během zim s velkým množstvím sněhu. Bylo zjištěno, že stromy v severských borových lesích byly během zim bez sněhu poškozeny a jejich růst byl nižší, než během zim s velkým množstvím sněhu. Ta zjistila, že vysoké teploty mají velký vliv na početnost hmyzu, který zimuje. Podle ní mají ryby ve vyšších nadmořských výškách během zim bez sněhu menší růst a menší populaci, než když je v zimě velké množstvím sněhu.

Všechny tyto studie jednoznačně ukazují, jak se zimy bez sněhu odrážejí na celé přírodě.

Přinášíme vám výsledky několika zajímavých univerzitních výzkumů, které zkoumaly změny v přírodě způsobené chybějící sněhovou pokrývkou a vysokými zimními teplotami.

Například studie „Impact of winter warming on the dormancy period of temperate deciduous trees” (Vliv zimního oteplení na období vegetačního klidu listnatých stromů mírného pásma ) od autorů B. Tausz, J. R. Evans, J. G. Hamilton a M. Tausz z univerzity v australském Melbourne, publikovaná v roce 2018, zkoumala, jak se změny zimního počasí odrážejí na dormanci stromů. Výzkum zjistil, že zahájení klíčení a vegetace je zpožděné, což může být pro stromy nevýhodné.

Studie, publikovaná pod názvem „Impact of winter temperature on the reproductive success of the European hare” (Vliv zimní teploty na reprodukční úspěch evropské zajíce) od autorů F. Palomares a E. O.J. Danell z univerzity v Uppsale v roce 2001, zjistila, že vysoké teploty v zimě ovlivňují reprodukci zajíce. Studie zjistila, že se zvířata rodí slabší a méně zdravá a jsou tak více náchylná k nemocem a úmrtí.

Další výzkum se zaměřil na ptáky. Studie „Impact of winter warming on the altitudinal distribution of common birds in the Alps” (Vliv zimního oteplení na vertikální distribuci běžných ptáků ve Švýcarsku) publikovaná v roce 2004 autory F. Bontadina, G. H. Visser a J. A. W. E. Teploty a sníh ale nemění u ptáků jen nadmořskou výšku jejich pobytu. V roce 2018 vydala univerzita v Oslu studii „Dry winter conditions increase winter mortality in boreal forest birds“ (Suché zimní podmínky zvyšují zimní úmrtnost u ptáků v borových lesích), která zkoumala vliv zim bez sněhu na ptáky v severských borových lesích.

A co obojživelníci? V roce 2017 univerzita v Göteborgu zveřejnila studie nazvanou „Warmer winters reduce local abundance of European amphibians“ (Teplejší zimy snižují místní hojnost evropských obojživelníků). Ta zjistila, že výskyt obojživelníků byl během zim bez sněhu nižší, než během zim s velkým množstvím sněhu.

Zima bez sněhu má vliv i na houdy. Studie „Impact of winter warming on mycorrhizal fungi and soil nutrient cycling” (Vliv zimního oteplení na mykorhizní houby a cyklus živin v půdě) publikovaná autory A.F.G. van der Puttenem, M. Kooi, J. P. Bakker a E. van der Wal v roce 2009 z univerzity Wageningen se zaměřila na dopad oteplení na mykorhizní houby a cyklus živin v půdě.

A co stromy a les? Výzkum „Dynamic responses of European forests to climate change in relation to snow cover“ (Dynamické reakce evropských lesů na klimatickou změnu v souvislosti se sněhovou pokrývkou), který v roce 2018 provedla Dr. Susanne Brunnerová na univerzity v Basileji, zjistil, že sníh, který se obvykle v zimě hromadí v lesích, je důležitý pro zadržování vody ve stromech a jejich okolí. Studie také ukázala, že klimatické změny mění čas opadávání listů stromů. Další výzkum stromů zkoumal jejich rozkvétání. Studie „Impact of winter warming on the flowering phenology of temperate deciduous trees” (Vliv zimního oteplení na fenologii květu stromů v teplé oblasti) publikovaná v roce 2009 autory A. K. Bhattacharya, P. S. S. Rao, P. S. Negi a N. A do třetice stromy. Univerzita v Oulu vydala v roce 2015 studii „The effect of snowless winter on the growth and survival of trees in boreal forests“ (Vliv zim bez sněhu na růst a přežití stromů v severských borových lesích). Bylo zjištěno, že stromy v severských borových lesích byly během zim bez sněhu poškozeny a jejich růst byl nižší, než během zim s velkým množstvím sněhu.

tags: #zima #vliv #na #přírodu

Oblíbené příspěvky:

• Hrozby znečištění přírody
• Budoucnost odpadového hospodářství
• Návody na recyklaci riflí
• Vzdělávání v oblasti ekologie
• Více o skladbě trasy práce