Zimostráz obecný (Buxus sempervirens) je oblíbený keř, který se vyskytuje jak v přírodě, tak i v zahradách. V tomto článku se zaměříme na jeho výskyt, pěstování a ochranu před škůdci, zejména před zavíječem zimostrázovým.
Zimolez Purpusův 'Winter Beauty' je zahradní hybrid vzniklý křížením druhů Lonicera fragrantissima a Lonicera standishii, které pocházejí z východní Asie a v přírodě obývají okraje lesů a křoviny. Kultivar 'Winter Beauty' tvoří zaoblený, hustě větvený habitus, obvykle 1,5-2,5 m vysoký a podobně široký, s dvojicemi vejčitých tmavozelených listů dlouhých přibližně 4-8 cm. V mírných zimách část olistění přetrvává, v silnějším mrazu je keř více opadavý. Od prosince do března, často ještě před plným rašením, se na holých výhonech objevují množství drobných trubkovitých květů kolem 2 cm, krémově bílých se žlutavým tónem, se sladkou medovou vůní. Květy poskytují nektar a pyl v době, kdy je potravy pro opylovače málo. Po odkvětu se mohou tvořit červené bobule, dekorativní, nikoli ke konzumaci.
Sazenice zimolezu se uplatní u vstupu do domu, u posezení, podél cesty i ve volnějším živém plotu. Dobře ladí s kalinami, dříny a tmavými jehličnany, kde vynikne zimní kvetení i vůně šířící se chladným vzduchem.
Doporučujeme volit stanoviště od plného slunce po polostín, ideálně tam, kde má kořenová část chladnější, mírně zastíněné místo a horní část výhonů dostatek světla. Sazenice zimolezu ovíjivého v kontejnerech se po výsadbě dobře ujímají a rychle obrůstají připravenou oporu. Půda má být středně těžká, humózní, živná, propustná a mírně vlhká, s reakcí od slabě kyselé po neutrální, přibližně v rozmezí pH 6-7. Rostliny v kontejnerech se vysazují od března do října, k opoře se volí vzdálenost asi 40-60 cm, jedna liána pokryje úsek 1-2 m. Po výsadbě je vhodná pravidelná zálivka bez přemokření, u starších rostlin stačí doplňková voda v suchých obdobích a mulč z kůry nad kořenovým balem.
Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje kolem -20 °C, ve vyšších a větrných polohách pomáhá chráněnější stanoviště. Řez se provádí hlavně po odkvětu, kdy se odstraňují přestárlé a namrzlé výhony a ponechávají se mladší pruty nesoucí nejvíce květů. Z chorob a škůdců se mohou objevit mšice a padlí, jejich výskyt omezuje vzdušné stanoviště, vyrovnaná vláha a střídmé hnojení kompostem nebo hnojivem pro kvetoucí keře.
Čtěte také: Spermophilus citellus ochrana
Zavíječ zimostrázový - Cydalima perspectalis je původem z východní Asie. První zaznamenaný výskyt byl v roce 2006 v Německu. Později se zavíječ zimostrázový začal šířit do dalších částí Europy.
Vajíčka mají v průměru asi 1 mm a nacházejí se na spodní straně listů. Larvy jsou přibližně 1-2 mm dlouhé. Už do čtyř týdnů od narození měří kolem 3 až 4 cm. Později se housenka zakuklí mezi dva ponechané listy, které obalí pavučinou. Dospělí motýli jsou obyčejně bílí nebo světle hnědé barvy. Líhnou se dvě až tři generace a to od dubna až do září. V teplejších oblastech Evropy dosáhne zavíječ zimostrázový i čtyři generace ročně.
Pokud napadnou zimostráz - (buxus) požírají ho od prostředku, proto je potřeba včas zpozorovat požer a urychleně biologicky zasáhnout. Na trhu je jediný účinný postřik na biologické bázi- Bacillus thuringiensis kurstaki. Tyto malé bakterie vylučují z těla toxiny a ty jsou po pozření ve střevech housenky aktivovány a následně dochází k poškození střevní stěny housenky, která během několika desítek minut přestává požírat a během 2 až 3 dnů zahyne. Toto působení je omezeno pouze na housenky motýlů, takže bakterie nejsou škodlivé pro další hmyz ani pro člověka.
V podstatě už po dvou postřicích v 10-denních intervalech lze tímto způsobem zimostráz - (buxus) zachránit před zavíječem zimostrázovým. Samozřejmě, můžeme použít i chemický postřik, ale jeho účinnost není dostatečná, protože působí jen na dospělé jedince a larvy. No neřeší vajíčka a kukly. Hlavně při nedostatečném smáčení celého zimostrázu. Proto se vyvine další generace ještě v tomtéž roce a obyčejně zavíječ zimostrázový přezimuje v porostu. Nic mu proto nebrání už za časného jara opět založit novou generaci.
Bohužel, poškození zimostrázu po vícenásobném chemickém ošetření je zjevné. Rostlina je bledá a ztrácí svůj lesk. Larvy zavíječe zimostrázového požírají listy a mladé výhonky zimostrázu. Mladé larvy požírají pouze horní část listů. Přesto listy napadeny zavíječem zimostrázovým vadnou a vysychají. Starší larvy sežerou, co zůstane a obyčejně nechají už jen středovou část listů. Po tomto požeru buxus hyne.
Čtěte také: Proč je sysel obecný ohrožen?
Vzhledem k tomu, že v Evropě zavíječ zimostrázový nemá přirozené predátory, způsobuje značné škody v okrasných zahradách. V Asii je jeho predátorem například asijský sršeň - Vespa velutina, postrach evropských včelařů, jelikož ten klepe na dveře jižní Francie již od roku 2004 a každoročně se mu povede zvětšit svou působnost v průměru o 100 km každým směrem. Stačilo jedno dovezené hnízdo těchto sršňů v kontejneru spolu s bonsajemi z Číny a další pohroma je na cestě.
U nás je dostupný postřik s bakterií Bacillus thuringiensis kurstaki, pod názvem LEPINOX PLUS. Pro malopěstitele je dostupný právě LEPINOX PLUS v práškové formě. Ten je vhodné smíchat se smáčedlem AGROVITAL. Případně můžete použít listové hnojivo s přírodními oleji, například BorOil.
Lepinox plus: Bakteriální insekticid Lepinox patří do nové generace přípravků s účinnou látkou Bacillus thuringiensis.
V přírodě se vyskytují i jedovaté rostliny, kterých bychom se měli vyvarovat, zejména pokud máme malé děti. Mezi tyto rostliny patří:
Teprve až živé ploty vysoké alespoň 1,5 metru vytvoří skutečnou zelenou bariéru. Ovšem příliš vysoké živé ploty zastiňují zahradu či její část. Nižší živé ploty jsou vhodné k lemování chodníků a pěšin, jako obruba záhonů (do 50 cm), k dělení pozemků a vytváření přírodních architektonických prvků na nich. Ale rozdělení běžné zahrady nejlépe zajistí malé skupinky keřů s výškou do jednoho metru. Do nízkých živých plotů, které drží rovné linie, se hodí třeba zakrslý zimostráz a nebo stálezelený dřišťál.
Čtěte také: Chráněný roháč obecný
Ze zimolezů (Lonicera) se hodí pro živé ploty jen evropské druhy L. alpigena L., L. coerulea L. a L. xylosteum L. Použijeme je k založení středně vysokých plotů. Zimolez horský dorůstá normálně 2 m výšky, je vzpřímeného vzrůstu, má světle šedé větve, protáhle vejčité listy, žlutohnědé květy a zářivě tmavočervené plody velikosti hrachu. Pokud jej však tvarujeme, plodů nedosáhneme. Když zimolez sestřihujeme na výšku 1,4 až 1,5 m, je velmi hustý, jemný a pěkný. Vyžaduje slunná stanoviště, ale daří se mu v každé zahradní půdě, když je dostatečně vápněn.
Zimolez modrý roste ve střední a severní Evropě a v severní Asii, je to 1,5 m vysoký vzpřímeně rostoucí keř s červenohnědou kůrou a s listy na spodní straně modrozelenými. Žlutobílé květy se rozvíjejí v dubnu až květnu. Snáší kouřové ovzduší a žádá kyselejší půdy. Na vápno je tedy naopak choulostivý. Vyššího plotu dosáhneme vysazením zimolezu obecného, obvykle až 3 m a průměru 2 m. Větévky má v mládí pýřité, květy žlutobílé (kvete v květnu až červnu) a plody tmavočervené, velikosti hrachu. Snáší i zastínění a dovede se přizpůsobit suché i vlhké půdě. Jeho stinnou stránkou je podpora šíření vrtule třešňové.
Pro nízké živé ploty se hodí stálezelené druhy L. pileata OLIV. a L. nitžda WILS. Ovšem jen do teplých poloh, u nás běžně namrzají.
V tomto příspěvku uvádím přehled nepůvodních dřevin Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma (viz tabulka 1). Oproti práci Vančury & Koblížka (1998) tento seznam zahrnuje dřeviny rostoucí nejen v lesních porostech, ale také na nelesních plochách (vřesoviště, stepní trávníky, křovinaté stráně, okraje cest, ladem ležící plochy aj.). U každého druhu je uveden invazní status ve smyslu Pyška et al. (2012), příp. Oblast původu uvádím jen rámcově s využitím databáze PLADIAS dle (části) kontinentu či geografické oblasti, odkud dřevina pochází.
Seznam zahrnuje k datu 1. srpna 2021 celkem 46 druhů stromů, keřů a dřevnatých lián. Zjištěné druhy lze rozdělit do několika skupin dle hojnosti výskytu a působení (dopadu) v zájmovém území. Z hlediska ochrany přírody mají největší význam v Podyjí hojné druhy, často invazního charakteru, jako např. trnovník akát, dub červený, slivoň myobalán nebo janovec metlatý. K lokálně početným invazním druhům patří javor jasanolistý nebo jasan pensylvánský, příp. pajasan žláznatý, u kterého recentně probíhá nápadné šíření. Podstatnou část seznamu tvoří přechodně zavlečené, příp. zdomácnělé druhy pěstované poměrně běžně k okrasným účelům a občas se vyskytující ve volné přírodě. Může jíž o těžko rozlišitelné pozůstatky výsadeb (např. v blízkosti opuštěných sídel - např. známá lokalita Devět mlýnů) nebo skutečně zplanělé jedince. Sem patří např. Některé exotické lesní dřeviny byly záměrně vysazovány do lesních porostů - kromě výše zmíněného akátu a dubu červeného jde ještě třeba o jírovec maďal, ořešák černý, douglasku tisolistou, borovici černou nebo borovici vejmutovku. Do seznamu byly zahrnuty i blíže neurčené druhy z rodu ostružiník (Rubus), které místy vykazují nápadné invazní projevy. V seznamu najdeme i dendrologické rarity zjištěné v podobě jednotlivých exemplářů, velmi pravděpodobně vysazených z blíže nezjištěných důvodů, jako je např. Do budoucna lze očekávat nálezy dalších druhů, ať již těch, co zůstaly při dosavadním mapování nepovšimnuty, nebo těch, které se do území nově rozšíří. Zvláště v blízkosti zahradních kolonií (Kraví hora, Hradiště) a okolí obcí nebývá o nálezy nově uchycených druhů nouze.
| České jméno | Vědecké jméno | Status | Původ |
|---|---|---|---|
| Borovice banksovka | Pinus banksiana | cult | Severní Amerika |
| Borovice černá | Pinus nigra | nat | jižní Evropa |
| Borovice vejmutovka | Pinus strobus | inv | Severní Amerika |
| Citronečník trojlistý | Poncirus trifoliata | - | východní Asie |
| Čimišník stromovitý | Caragana arborescens | cas | východní Asie |
| Douglaska tisolistá | Pseudotsuga menziesii | nat | Severní Amerika |
| Dub červený | Quercus rubra | inv | Severní Amerika |
| Fíkovník smokvoň | Ficus carica | cas | Středomoří |
| Janovec metlatý | Cytisus scoparius | nat | Evropa |
| Jasan pensylvánský | Fraxinus pennsylvanica | inv | Severní Amerika |
| Jasan zimnář | Fraxinus ornus | cas | Středomoří |
| Javor jasanolistý | Acer negundo | inv | Severní Amerika |
| Jírovec maďal | Aesculus hippocastanum | nat | Středomoří |
| Kustovnice cizí | Lycium barbarum | inv | Středomoří |
| Líska turecká | Corylus colurna | cas | Středomoří |
| Loubinec popínavý | Parthenocissus inserta | inv | Severní Amerika |
| Loubinec trojlaločný | Parthenocissus tricuspidata | - | východní Asie |
| Mahónie cesmínolistá | Mahonia aquifolium | nat | Severní Amerika |
| Morušovník bílý | Morus alba | cas | východní Asie |
| Muchovník olšolistý | Amelanchier alnifolia | cas | Severní Amerika |
| Netvařec křovitý | Amorpha fruticosa | nat | Severní Amerika |
| Opletka čínská | Fallopia auberti | nat | východní Asie |
| Ořešák černý | Juglans nigra | cas | Severní Amerika |
| Ostružiník | Rubus spp. | - | - |
| Pajasan žláznatý | Ailanthus altissima | inv | východní Asie |
| Pavlovnie plstnatá | Paulownia tomentosa | cas | východní Asie |
| Pámelník bílý | Symphoricarpos albus | inv | Severní Amerika |
| Pavlovnie plstnatá | Paulownia tomentosa | cas | východní Asie |
| Pustoryl věncový | Philadelphus coronarius | cas | Středomoří |
| Růže svraskalá | Rosa rugosa | cas | východní Asie |
| Sekvojovec obrovský | Sequoiadendron giganteum | cult | Severní Amerika |
| Skalník rozprostřený | Cotoneaster horizontalis | cas | východní Asie |
| Slivoň myrobalán | Prunus cerasifera | inv | Středomoří, záp. a stř. Asie |
| Střemcha pozdní | Prunus serotina | inv | Severní Amerika |
| Šeřík karpatský | Syringa josikae | cas | Evropa (vých. |
tags: #zimostraz #obecny #v #prirode #vyskyt