Ziva Gaia: Pojem Ekologie

K největším objevům badatele Jamese Lovelocka patří zjištění, že naše planeta tvoří spolu se všemi formami pozemského života jednotný organismus, který sám sebe udržuje ve stavu, jenž je příhodný pro existenci života. Pro tento planetární organismus používá Lovelock označení Gaia.

Řada vědců však poukazuje na slabiny této teorie. K těm by měl patřit i fakt, že stabilní stav bývá v přírodě výsledkem evoluce. Je Gaia výsledkem takového vývoje? Nebo je onou pověstnou výjimkou potvrzující pravidla? Či snad je teorie o Gaie právě z těchto důvodů od základu chybná?

V důsledku aktivit industriální společnosti vzrostla za poslední dvě století koncentrace oxidu uhličitého. Tento jev jako součást problematiky tzv. skleníkového efektu se podílí na globálním oteplování. Snížení koncentrace skleníkových plynů vyžaduje fundamentální reorganizaci světové energetiky, především snižování dosavadního tempa využívání fosilních paliv a aplikaci nových technologií (alternativní zdroje energie).

Ledové doby jsou na Zemi v poslední době naprosto běžné. Z posledních 2,5 milionu let připadají na ledové doby plné dva miliony roků. Vědci se proto snaží pochopit příčiny těchto dramatických klimatických změn.

Stabilita světového podnebí je ohrožena jednak poškozováním ozónové vrstvy Země, jednak hromaděním tzv. skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, v horních vrstvách atmosféry. Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu. Přehled situace v České republice - JI/AIJ projekty, Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice.

Čtěte také: Výuková prezentace: Živá příroda

Názory na budoucí změnu podnebí naší planety v důsledku skleníkového efektu a postupného oteplování atmosféry provázeného řadou znepokojivých jevů nejsou jednotné. Podle některých klimatologů zůstává neobjasněný složitý mechanismus působení nahromaděné tepelné energie na vývoj celosvětového klimatu, takže globální oteplování nemusí nutně probíhat podle scénáře vytyčeného počítačovými modely.

Souhrnná technická zpráva o přípravné fázi pravidelného sledování změn klimatu a jejich dopadů, provedená v rámci Národního klimatického programu ČR. Shrnutí hlavních výsledků naznačuje, jak široký záběr vyžaduje řešení problematiky citlivosti analýzy a odhadů dopadů změny klimatu na jednotlivé vzájemně propojené sektory.

V řadě oblastí naší planety začal být kritický nedostatek vody a vodní zdroje se stávají limitujícím faktorem ekonomického rozvoje. V průběhu posledního desetiletí se uskutečnila pod záštitou organizací OSN řada jednání a konferencí zaměřených na dostupnost, využití a ochranu vodních zdrojů a jejich řízení. Zvlášť významné byly konference v Dublinu 1992, Paříži 1998 a Haagu v roce 2000.

Zásady přijaté k racionálnímu využívání a preventivní ochraně vodních zdrojů, omezení rozšiřování závlahového zemědělství a zvýšení produktivity ve využívání vodních zdrojů, zvýšení objemu zásob vody, reforma institucionálních mechanismů v řízení vodních zdrojů, zvýšení spolupráce v mezinárodních povodích, ocenění funkce ekosystémů, podpora inovacím ve vodním hospodářství a mobilizace finančních zdrojů, vize světových vodních zdrojů v roce 2025.

Rozložení zásob vody na zeměkouli (užitková a pitná voda), struktura její spotřeby, nedobrý trend snižování zásob oproti zvyšující se spotřebě. Ke snížení využitelných zásob přispívá také znečišťování vodních zdrojů.

Čtěte také: O obecných vlastnostech živé přírody

Zásoby sladké vody jsou omezené a pokud se výrazně nezpomalí stávající nárůst spotřeby vody, pak se odhaduje, že v roce 2030 stoupne spotřeba vody nad objem jejích celosvětových zásob. Vzhledem k nerovnoměrnému rozprostření vodních zdrojů trpí dnes miliarda lidí nedostatkem čisté vody k pití a polovina lidstva nemůže kvůli nedostatku vody dodržovat základní pravidla hygieny. Na světě je řada oblastí, kde dlouhodobé sucho vyvolává hladomory.

Článek vysvětluje význam a druhy epidemiologických studií při zkoumání karcinogenní potence některých kontaminantů nebo přirozeně se vyskytujících součástí pitné vody. Hodnocení se týká těchto látek: vedlejší produkty dezinfekce, dusičnany, arzén, kadmium, nikl, azbest, radionuklidy, fluoridy, tvrdost vody (Ca + Mg), těkavé organické látky a některé jiné průmyslové chemikálie.

Intenzita změn v české venkovské krajině se dramaticky zrychlila v uplynulých padesáti letech. Se změnou politických a ekonomických poměrů se také současný vývoj české venkovské krajiny po roce 1990 vyznačuje specifiky, která jej odlišují od předchozího socialistického období. Změny ve využívání krajiny. Regionální rozdíly.

Statistické zpracování charakteru využívání půdního fondu v České republice od roku 1845 do současnosti. Význam studia využívání půdy v Čechách. Poznatek, že rozsah zemědělské půdy roste, avšak její využívání klesá. Stav a vývoj rozlohy orné půdy v Čechách od roku 1845. Prognóza říká, že intenzita zemědělství musí poklesnout (konkurence v rámci EU) a stejně tak se musí zvětšit regionální rozdíly (orná půda versus pastevecké plochy).

Americký geolog Roger Hooke zveřejnil ve vědeckém časopise Geology stať "O historii lidstva jako o geomorfologickém činiteli". Hooke zde hledá odpověď na otázku, jaký objem zeminy a skal lidstvo za svou historii dokázalo přemístit. Výsledkem studie je odhad - výška 4km, délka 100km a šířka 40 km.

Čtěte také: Výuka živé a neživé přírody: Praktický průvodce

Autorka klade otázku, jak se mohlo stát, že v dnešní době vědci a korporace vytvářejí nové geneticky modifikované organismy a uvolňují je do přírody a že společnost i právní systém Ameriky dává průmyslu geneticky modifikovaných plodin a jiných výrobků zelenou. Konstatuje, že ti vědci, kteří prohlašují kombinování genů za bezpečné, nemají pro tato svá tvrzení jediný vědecký důkaz.

Problematika patentování živých organismů - důležitost rozdílu mezi vynálezem a objevem pro udělování patentu. Současný princip patentování genů a živých organismů biotechnologických firem - patentování života jako výnosný byznys. Historie patentování živých organismů.

Elektrická a magnetická pole vznikají v zemi, solární činností, v atmosféře blesky a během elektrických bouří. Jde o přirozené zdroje. Mezi umělé zdroje patří přenos, distribuce a spotřeba elektrické energie, elektrické vlaky a tramvaje, bezpečnostní systémy, televizní přijímače a obrazovky počítačů, TV a rozhlas, mobilní telefony a základnové stanice, přenos dat na mikrovlnách, mikrovlnné trouby, radary. Výzkum problematiky elektromagnetických polí (EMP) zahrnuje pět hlavních oblastí: všeobecný účinek na zdraví, účinek na průběh těhotenství a jeho výsledek, účinek na zrak a vznik šedého zákalu, zvýšení rizika vzniku zhoubného bujení, ostatní biologické účinky. Rozdíly v biologických účincích EMP podle kmitočtu pole.

Solární energii je možné prakticky využívat třemi způsoby: 1. produkcí biomasy, 2. přímým ohřevem vody v slunečních kolektorech, 3. konverzí slunečního záření na elektrickou energii v solárních článcích. Princip solárního článku.

Naznačeny negativní účinky distribuční sítě elektrické energie na životní prostředí. Dané negativní účinky je možné výrazně eliminovat, pokud jsou přijata vhodná opatření již v době zpracování projektu pro danou stavbu. Lze využívat kombinace různých ochranných opatření, jejichž účinky synergicky narůstají.

Charakter působení oxidu dusičitého na rostliny. Metodika experimentů, které se používají k měření vlivu oxidů dusíku na rostlinstvo. Měření kolísání výskytu oxidu dusíku v atmosféře.

Možnosti výzkumu, který přichází s ideou rostlinných druhů schopných produkovat různé typy vakcín. Uplatnitelnost tohoto typu rostlin v rozvojových zemích, kde je klasické očkování buď obtížně realizovatelné nebo finančně náročné.

S výjimkou volného oceánu lišejníky osídlují téměř všechna prostředí na Zemi. Mají významnou roli v rostlinné ekologii, zejména v koloběhu dusíku, fosforu a uhlíku.

Rozvoj výzkumu mikroskopických vláknitých hub (tzv. mikromycety), které představují faktory, významně ovlivňující lidské zdraví, především v podobě toxikogenních variant. Výskyt mykotoxinů v potravinách, přípustné hygienické limity, měření množství v lidském trávicím traktu.

Některé lišejníky jsou značně citlivé na změny přírodního prostředí a lze je využívat jako bioindikátory čistoty ovzduší. Nejvíce je poškozuje oxid siřičitý.

Rezistence rostlin k stresovým faktorům (těžkým kovům) se může uskutečnit dvěma způsoby: vnější mechanismy ochrany, tzn. rostlina se vyhne toxickému účinku těžkých kovů, nebo přežívá na základě detoxikace těžkých kovů specifickými vnitřními mechanismy. U řas lze nalézt obě strategie rezistence k těžkým kovům. Charakteristika zelených řas. Růst a velikost buněk. Fotosyntéza a fotosynteti...

Plísňové nebezpečí v domácnostech, jeho podoby a možný vliv na děti i na dospělé. Podmínky, v nichž se plísně nejlépe rozvíjejí: 20° C teploty, vlhkost kolem 80 %, minimální větrání. Tělesné reakce na některé typy domácích plísní.

tags: #ziva #gaia #pojem #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Prohlášení o životním prostředí Samsung
• Emise CO2: Statistiky
• Životní prostředí Plzeňsko
• Čištění leteckých motorů
• Přečtěte si o hrozbě lesních požárů