Životní prostředí ve Vsetíně: Problémy a řešení

Vsetín, město v srdci Valašska, a jeho okolí se rozkládají kolem řeky Vsetínská Bečva na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů. Vsetín se coby bývalé okresní město, nyní obec s rozšířenou působností, v průběhu minulého století stal významným centrem zbrojního průmyslu (Zbrojovka Vsetín) a průmyslu elektrotechnického (MEZ Vsetín). Počet jeho obyvatel tak za několik uplynulých desetiletí mnohonásobně vzrostl až na více než 31 tisíc. V průběhu 90. let minulého století, s přechodem na tržní ekonomiku, se však průmyslová výroba dostala do útlumu, a v té době byly ve Vsetíně propuštěny tisíce zaměstnanců. Někteří z nich odešli za prací do větších měst, mnoho lidí však zůstalo a dostalo se do evidence místního Úřadu práce, takže se Vsetín stal městem s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti.

Plány na výstavbu ZEVO a reakce veřejnosti

Projekt na stavbu zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) ve Vsetíně naráží na odpor nejen místních aktivistů, ale také úředníků. Krajský úřad Zlínského kraje v minulém týdnu již potřetí vrátil investorovi dokumentaci k přepracování a doplnění. Tak přísný postup úřadů bývá v řízení o dopadu stavby na životní prostředí (EIA) výjimečný; v minulosti se něco podobného stalo jen v případě plánovaného jezu na Labi u Děčína.

Investorem stavby je firma Zásobování teplem Vsetín, kterou stoprocentně vlastní MVV Energie CZ. Ta je českou pobočkou německé energetické skupiny MVV Energie. ZEVO s tepelným výkonem čtyři megawatty má vyrůst na východním okraji Vsetína. Doplnit má stávající teplárenské zdroje a výtopny na zemní plyn.

Firemní skupina MVV Energie svůj projekt poprvé představila na podzim roku 2018 a podle původního plánu jej chtěla postavit již během roku 2020. Realita je však taková, že záměr dodnes neprošel ani prvním stupněm povolovacího procesu, řízením EIA. Vsetínský projekt drží jedno prvenství - tak malé zařízení na energetické využití odpadů zatím v Česku nikdo nenavrhl.

ZEVO Vsetín totiž mělo spalovat okolo 12 tisíc tun komunálního odpadu ročně. Pro srovnání, dříve realizované spalovny v Česku mají kapacitu od 95 do 310 tisíc tun za rok. Menší projekty byly v minulosti považovány za ekonomicky nevýhodné, pomáhá jim však plánované zvýšení poplatku za skládkování odpadu.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Proti projektu je také Rada města Vsetína, která v říjnu 2019 vyjádřila nesouhlas s výstavbou ZEVO v širším centru města. MVV Energie CZ nicméně jedná o přesunu projektu do jiné lokality dále od centra města. Zkušenosti z procesu posuzování dopadu stavby (EIA) chce investor využít v jiných městech, v nichž působí.

Už téměř tři tisíce lidí podepsaly petici proti nové spalovně odpadů ve Vsetíně. Obávají se totiž znečištění ovzduší. Investor to však odmítá a lidem slibuje vedle bezpečné likvidace odpadu i levnější teplo. Vedení města tak zvažuje vyhlášení místního referenda.

Vysoký komín uprostřed Vsetína už stojí, zatím ale slouží jen plynové kotelně. K té chce společnost Zásobování teplem Vsetín přistavět novou spalovnu odpadu za 150 milionů korun. Michal Chmela, předseda představenstva Zásobování teplem Vsetín a. s. uvedl: „Navržené technické řešení je natolik moderní a kvalitní a v žádném případě nemůže způsobit zhoršení životního prostředí nebo ohrozit zdraví obyvatel.“

Lidé by mohli ušetřit za odpad i za topení, přesto jsou mnozí proti. Hlavně kvůli obavám ze znečištění ovzduší. Michal Berg (Koalice pro otevřený Vsetín), opoziční zastupitel se obává: „Druhý problém je ten, že pokud se tady vytvoří spalovna, tak vlastně všechen ten dopad, který na Vsetíně produkujeme, bude muset jít do té spalovny a nebude vůbec žádný tlak na to, abychom množství odpadu snižovali.“

Starosta je připraven vyhlásit referendum. Jiří Růžička (KDU-ČSL), starosta Vsetína řekl: „Pokud bude potřeba, tak vyhlásím referendum. Jak jsem řekl, je to veliký projekt, který určitě město ovlivní.“

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

V současné době probíhá na krajském úřadě tzv. Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy řekl: „Ta zařízení mají mnohastupňový filtr, což je zařízení, které čistí exhalace téměř dokonale. Já bych se bál souseda, který spaluje odpadky. V zimě na vesnicích je mnohonásobně horší vzduch, než je ve velkých městech.“ Odpůrci spalovny ve Vsetíně si ale stojí za svým a chystají příští týden protestní pochod.

Spalovny komunálního odpadu jsou v republice zatím čtyři. Stojí v Praze, Liberci, Brně a Plzni. Tato zařízení jsou ale řádově větší, než je spalovna, která má stát ve Vsetíně. Ta by měla zlikvidovat 12 tisíc tun odpadu za rok. Oproti tomu spalovna v Praze má více než 27násobnou kapacitu, až 330 tisíc tun odpadu za rok. Podobně je na tom brněnská, která je nejstarší. Vybudovaná byla už v osmdesátých letech, před devíti lety prošla rekonstrukcí.

Souhlasné stanovisko k dokumentaci EIA

Odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje vydal souhlasné stanovisko k dokumentaci EIA posuzující vliv záměru výstavby zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v lokalitě Ohrada ve Vsetíně na životní prostředí. Vedení společnosti ZTV a.s. tak vyhovělo vedení města Vsetína, které si výstavbu ZEVO ve městě nepřálo. Zároveň deklarovalo, že dokončí proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí.

Ing. řekl: “Souhlasné stanovisko k dokumentaci EIA znamená, že ZEVO ve Vsetíně by mělo jen zanedbatelný vliv na životní prostředí. To je důležitá informace pro města, kde naše mateřská společnost MVV Energie CZ výstavbu ZEVO o malé kapacitě zvažuje. Aktuální je to například v Uherském Hradišti,“

Motivací pro výstavbu ZEVO ve Vsetíně bylo vyřešit problém s likvidací komunálního odpadu města Vsetína a okolních obcí po zákazu jeho skládkování a současně snížit závislost teplárny na dodávkách a ceně zemního plynu, který teplárna k výrobě tepla a elektřiny používá.

Čtěte také: Životní prostředí a pyrotechnika

K obavám, že by projekt mohl být někdy v budoucnu znovu oživen, Michal Chmela uvedl: „Znovuzahájení projektu by bylo možné jen na výslovné přání města Vsetína.

Zásobování teplem Vsetín a.s. vznikla v roce 1992. Společnost je od roku 2000 součástí energetické skupiny MVV Energie CZ a dodává teplo pro vytápění a teplou vodu do více než 8 tisíc vsetínských domácností. Energetickou skupinu MVV Energie CZ tvoří patnáct společností s působností v patnácti městech České republiky. Mateřskou společností je MVV Energie CZ a.s., která byla založena v říjnu 1993 a od roku 1999 je dceřinou společností německého energetického koncernu MVV Energie se sídlem v Mannheimu v Německu.

Měření kvality ovzduší a adaptační strategie

Místostarosta Pavel Bartoň, jenž má v gesci životní prostředí přiblížil: „Adaptační strategie Vsetína by měla vzniknout během příštího roku. Půjde o strategický dokument, který se bude zabývat místními problémy změny klimatu a doporučí opatření, která městu pomohou vypořádat se s nimi,“ a pokračoval: „Plánujeme také pořídit senzory kvality ovzduší, včetně doprovodného informačního zařízení, které umožní zaznamenávat a poskytovat získaná data z prováděného měření. Ty nám umožní sledovat podrobně stav ovzduší ve Vsetíně.“

O finance na senzory ovzduší bude Vsetín žádat během příštího roku v rámci předpokládané výzvy z Norských fondů zaměřené na lokální monitoring ovzduší. Se žádostí o dotaci na Adaptační strategii města Vsetín byla již radnice úspěšná a vznik dokumentu bude hrazen taktéž z dotace Norských fondů, přičemž město se bude podílet na jejím financování deseti procenty.

„Oba projekty byly podpořeny zastupiteli napříč politickým spektrem, což mě velmi těší. Je vidět, že péče o životní prostředí je nosným tématem a jsem rád, že Vsetín je v tomto ohledu aktivní.

Ekologická stopa města Vsetín

Sdružení TIMUR vypočítalo, že průměrná ekologická stopa jednoho občana je 5,3 globálních hektarů, přičemž únosná kapacita je 0,7 hektarů. Viktor Třebický ze sdružení TIMUR, nebo-li Týmovou iniciativu pro místní udržitelný rozvoj vysvětlil: "Stát, rodina nebo občané by neměli dlouhodobě utrácet víc, než kolik mohou vydělat. Podobné je to s nároky na přírodní zdroje a biologicky produktivní území. Proto je důležité vědět, co máme k dispozici a co skutečně čerpáme. To nám ukazuje ekologická stopa."

Největší podíl vsetínské ekologické stopy tvoří spotřeba elektrické a tepelné energie. Viktor Třebický řekl: "Navíc topná sezóna je v České republice poměrně dlouhá,". Třebický podotknul, že Vsetín a další města s vysokým zalidněním a koncentrací spotřeby zdrojů prakticky nemají šanci dosáhnout vyrovnané bilance zeleného účetnictví. Česká ekologická stopa patří k největší na světě.

Marie Šidlová, mluvčí vsetínské radnice řekla: "Studie povede město k tomu, aby se zamýšlelo nad tím, jak danou spotřebu snížit, a motivovat k tomu i obyvatele - aby využívali více služeb městské hromadné dopravy, preferovali zdravější životní styl spojený s tříděním odpadů a podobně,". Viktor Třebický ze sdružení TIMUR uvedl, že v následujících měsících vzniknou zprávy o ekologické stopě čtyřiceti českých měst včetně Prahy. Obce si mohou svůj ekologický dopad vypočítat i na speciální internetové stránce.

Dotace EU a ekologické projekty

Vývoj Vsetína v posledních patnácti letech zcela logicky významně ovlivnil politiku vedení města. Prioritou se stala podpora zaměstnanosti, rozvoje průmyslu, infrastruktury, ale i neziskového sektoru, to vše při respektu k základním ekologickým principům. Zároveň město začalo systematicky hledat i zdroje financování pro dosažení uvedených cílů. A ukázalo se, že v podstatě jediným řešením pro zlepšování kvality života občanů Vsetína je využívání evropských, případně státních dotací.

Od konce 90. let minulého století se tak město Vsetín cílevědomě orientuje na možnosti získávání evropských dotací. S tímto cílem byly v organizační struktuře městského úřadu v roce 2002 zřízeny pozice projektových manažerů, kteří systematicky vyhledávají dotační tituly, v jejichž rámci může Vsetín žádat o dotace. Od roku 2004 tito projektoví manažeři působí v nově založené obecně prospěšné společnosti, jejímž stoprocentním vlastníkem je město.

Výsledkem tohoto cílevědomého přístupu je, že za posledních sedm let město - od zmíněného roku 2004 ve spolupráci se svou společností - zpracovalo a předložilo ke schválení desítky žádostí o dotace, z nichž většina uspěla.

Vsetín je také členem řady partnerských svazků a dobrovolných sdružení, jejichž vznik samo iniciovalo s cílem rozvoje spolupráce, a to mimo jiné právě i na poli získávání a efektivního využívání dotací. Jde například o Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, které bylo založeno v roce 1999 a primárně se stalo nositelem rozsáhlého ekologického projektu Čistá řeka Bečva, jehož cílem bylo odkanalizovat povodí Bečvy. V posledních letech se však Sdružení stalo úspěšným žadatelem a realizátorem řady dalších projektů zaměřených na oblast kultury, sociální otázky či na podporu cestovního ruchu.

Sdružení přitom intenzivně využívá přeshraniční spolupráce a také partnerství města se slovenskými Trenčianskými Teplicemi a Starou Ľubovňou. Partnerství se zahraničními městy jsou přitom podmínkou pro čerpání dotací z některých evropských fondů (například Interreg).

Pracovníci městského úřadu ve Vsetíně začali první žádost o evropskou dotaci zpracovávat ještě čtyři roky před vstupem ČR do Evropské unie, tedy v roce 1999. A nezačali nijak malou akcí: Jednalo se o už zmíněný ekologický projekt Čistá řeka Bečva, který později skutečně uspěl a byl realizován v letech 2005-2006.

Do projektu s celkovými náklady 38 337 eur se zapojilo celkem 15 měst a obcí bývalého okresu Vsetín, které založily Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko. To se nakonec stalo žadatelem o dotaci a také investorem stavby. Žádost o podporu z evropského fondu ISPA byla odeslána do Bruselu v květnu roku 2002, čímž byla završena její dvouletá příprava a zpracování, jež od samého počátku pozorně sledovalo i Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životního prostředí.

DG REGIO podepsalo v prosinci 2002 finanční memorandum, kterým se EU zavázala projekt podpořit sedmdesáti procenty, v červenci 2003 pak toto memorandum signovali i zástupci ČR se závazkem dofinancovat dalších 5,8 procenta.

K tomu, že se podařilo hned napoprvé prorazit s takto náročným projektem, přispěla i další evropská podpora Čisté řeky Bečvy. Šlo o grant vlámské vlády na přípravu projektů v oblasti životního prostředí, který byl získán na počátku roku 2002 a umožnil zapojit do přípravy projektu nejvýznamnější belgickou projekční firmu Aquaplus. Tato společnost se přitom z pověření EK podílela na návrhu směrnic, jimiž se mají obce, místní samospráva i státní správa řídit při přípravě žádostí z programu ISPA. Projektový tým Čisté řeky Bečvy tak mohl při zpracování žádosti o unijní podporu využívat nejnovějších postupů a zkušeností. Příkladnou spolupráci ocenila i komise EU, která provedla kontrolu projektu přímo v regionu a konstatovala, že je kvalitně připraven i po technické stránce.

Projekt Čisté řeky Bečvy však dokazuje i systematičnost vedení Vsetína. Myšlenka se totiž nezrodila teprve v roce 1999, kdy začala příprava žádosti o dotaci EU, ale hned na počátku 90. let. A že šlo o dobrou ideu, potvrdilo i její umístění v globální soutěži o nejlepší ekologický projekt, která proběhla v roce 1992 v Rio de Janeiru v rámci Summitu Země. Jaromír Kudlík, tehdejší starosta a nynější místostarosta Vsetína vzpomíná: "My jsme tehdy jako jediné město z bývalé východní Evropy zpracovali projekty z oblasti kanalizace a komunálních odpadů a v soutěži se umístili na 13. místě. Do Ria byli tehdy pozváni autoři prvních dvanácti projektů,".

V následujících letech se však vsetínská radnice musela zaměřit na plynofikaci a teplofikaci, protože v té době se ve městě spalovalo šest tisíc tun méněhodnotných paliv v sedmačtyřiceti zastaralých lokálních kotelnách, takže hrozila velká havárie. K projektu se tak město vrátilo až v roce 1999, kdy se začalo hovořit o evropském fondu ISPA.

Za poslední čtyři roky se městu Vsetínu a jeho organizacím i sdružením, jejichž je zakladatelem, podařilo získat dotace v hodnotě více než 1,5 miliardy korun. Pro srovnaní: tato částka je trojnásobkem vsetínského ročního rozpočtu, a v poměru na obyvatele tak několikanásobně převyšuje průměr ČR. Ze statistiky Vzdělávacího centra pro veřejnou správu totiž vyplývá, že srovnatelná česká města dosahují průměrné roční dotace 500 korun na jednoho obyvatele svého správního obvodu. Vsetín v uplynulém roce získal částku 2038 korun, tedy čtyřikrát více.

Bezesporu největší podíl na celkovém objemu získaných dotací má miliardový projekt Čistá řeka Bečva, díky jehož realizaci bylo odkanalizováno 15 měst a obcí okresu Vsetín. Starosta Jiří Čunek komentuje rozsáhlost projektu: "Před zhruba sedmi lety jsme přišli na to, jak získat z evropských fondů prostředky na podobnou akci. Současně jsme si však uvědomili, že pokud by byl projekt realizován jen ve Vsetíně, neměl by význam. Bylo totiž třeba odkanalizovat především ty obce, které do Bečvy vypouštěly nejvíce znečištěnou vodu,". O dopadu projektu na životní prostředí regionu není podle J. Čunka třeba sáhodlouze hovořit, stačí strohá čísla: V rámci Čisté řeky Bečvy byly vybudovány dvě nové čističky odpadních vod, rekonstruováno pět stávajících čistíren, vybudováno téměř 142 kilometrů nové kanalizace, rekonstruováno šest kilometrů stávající kanalizace, vybudováno 16 čerpacích stanic a 10 retenčních dešťových nádrží. A hlavně: Díky projektu bude v nejbližší době na kanalizaci napojeno dalších 19 tisíc obyvatel regionu.

Velkou finanční podporu EU a státu získal také dvousetmilionový projekt Logistického centra odpadů, jehož výstavba bude zahájena v nejbližších měsících ve vsetínské průmyslové zóně na Bobrkách. Jádrem jeho činnosti bude sběr, dotřídění a druhotné zpracování odpadů za využití nejmodernějších technologií. Jiří Trezner, odborný koordinátor projektu a současně vedoucí odboru životního prostředí vsetínské radnice charakterizuje projekt: "Logistické centrum bude obsahovat mimo jiné dotřiďovací linku separovaného odpadu, sklad papíru a plastu, překladiště komunálního odpadu, sběrný dvůr a sklady tříděného odpadu, sklad nebezpečného odpadu, boxy pro dočasné uložení stavební suti, chráněnou dílnu pro demontáž elektroniky a mobilní zařízení pro zpracování organických odpadů neboli kompostárnu. Do budoucna počítáme i s nákladným zařízením na dotříďování komunálního odpadu,".

Logistické centrum bude řešit zpracování a recyklaci odpadů z oblasti, kde žije téměř 70 tisíc obyvatel a v níž budou během dvou let uzavřeny dvě ze tří skládek. Realizace projektu tak bude obrovským přínosem pro životní prostředí celého regionu, navíc v něm vznikne přibližně 60 nových pracovních míst.

Bezmála 150 milionů korun se městu a jeho organizacím podařilo získat na projekty zaměřené na podporu zaměstnanosti. Jde zejména o akce Průmyslová zóna Bobrky II a Podnikatelský inkubátor, v rámci něhož bude opravena historická budova Maštalisek, ale realizovány byly i další, méně nákladné projekty, díky nimž získaly práci stovky lidí z města a okolí.

V rámci projektu Průmyslová zóna Bobrky II bylo v roce 2006 vybudováno na ploše o rozloze bezmála deset hektarů kromě jiného 15 kompletně zasíťovaných ploch vhodných pro malé a střední podnikání, obslužná komunikace nebo vodojem o objemu 2 x 100 m3. Projekt v celkové hodnotě bezmála 1,5 milionu eur byl ze 75 % financován EU a státním rozpočtem a přinese regionu stovky nových pracovních míst. Pozemky v Průmyslové zóně Bobrky II jsou totiž už nyní téměř rozebrány, když zájem o ně projevili zejména podnikatelé ze Vsetína a okolí. Výstavba Průmyslové zóny Bobrky II navazuje na Průmyslovou zónu Bobrky I, která byla realizována v letech 2002-2003 za pomoci jedenáctimilionové dotace CzechInvestu. Dnes v ní sídlí firma Hirschmann Czech, která zaměstnává více než 500 lidí.

Projekt s názvem Podnikatelský inkubátor řeší souběžně rekonstrukci chátrající dominanty města, tzv. Maštaliska, kde bývaly maštale (konírny), a vznik centra, v němž budou vytvořeny začínajícím podnikatelům podmínky pro založení firmy. Součástí projektu je i vybudování podzemního parkoviště, které bude částečně sloužit i pro obyvatele této části Vsetína. Rekonstrukce objektu by měla být ukončena v létě tohoto roku.

Maštaliska, která byla postavena na počátku 18. století, přitom byla dlouhodobým oříškem vsetínské radnice. Jejich rekonstrukce byla zahájena již před devíti lety, avšak protože už tehdy bylo zřejmé, že oprava bude stát městskou kasu více než 50 milionů, a přitom nebylo jasné, k jakému účelu by měla budova nejlépe sloužit, byly provedeny pouze nejnutnější opravy pro stabilizaci objektu. V roce 2001 pak byla budova zakonzervována s tím, že oprava bude pokračovat teprve poté, až bude zajištěno její další využití a případně i financování z jiných než městských zdrojů. To se teď městu podařilo - na projekt v celkové hodnotě více než 100 milionů korun získala radnice bezmála 78milionovou dotaci z evropských a státních fondů.

Spektrum aktivit, které město Vsetín a jeho organizace realizovaly za podpory z evropských i státních veřejných zdrojů, naznačuje tabulka uvádějící výběr z nejdůležitějších projektů tohoto druhu.

Problémy spojené s čerpáním dotací

Na cestě za dotacemi vidí zástupci města Vsetína tyto největší problémy a komplikace:

• Nevyjasněné a nejednotné požadavky na zpracování žádostí. Podmínky ČR jsou mnohdy nastaveny nad rámec požadavků EU (především ve vyjasnění uznatelných a neuznatelných nákladů). Zástupci města odhadují, že ze všech požadavků, kladených na žadatele o dotaci a jejího příjemce, jich předepisuje EU zhruba 20 % a český úředník (všech úrovní státní správy a samosprávy) zbývajících 80 %.
• Mnohostupňová struktura státní správy s ne zcela jasně danými kompetencemi a neustálé změny v ní. Finanční toky tak musí procházet mnoha stupni. Problémy činí i jakákoliv změna v projektu, byť by znamenala jeho optimalizaci.
• Zbytečně složitý stavební zákon a nejednotnost jeho výkladu.

Pohled starosty Jiřího Čunka

Jiří Čunek, starosta města Vsetín, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj:

Zástupci města Vsetína nikdy nebyli nakontaktováni na poslance, kteří by v náš prospěch využili své možnosti "porcování medvěda" a poskytli nám tak dotaci z veřejných zdrojů takřka bez práce. Proto jsme se začali orientovat na fondy přístupné všem bez rozdílu, jen na základě kvalitně zpracované žádosti - ať už fondy národní, nebo evropské. Vytvořili jsme proto tým lidí, kteří přinášeli nápady a dál na nich pracovali v roli projektových manažerů. Zároveň jsme proškolili naše pracovníky, aby byli schopni kvalitně zpracovávat žádosti o dotace. Uvědomili jsme si, že příležitost, která se nám teď naskytla, se nemusí opakovat. Teď máme šanci rychle získat finanční prostředky, díky nimž můžeme řešit problémy v našem městě a jeho okolí.

Ukazuje se přitom, že mezi připraveností potenciálních žadatelů je veliký rozdíl. Podle množství dotací, které již kdo získal, je zřejmé, že někteří pracovali dlouhodobě a intenzivně, takže měli úspěch, jiní v minulých letech o evropské prostředky buď vůbec nežádali, nebo jen s nízkou úspěšností. Ti jsou na tom teď, kdy bude mít ČR k dispozici značný objem evropských peněz, nejhůře. Nemají ani aparát a kvalitní úředníky, ani zkušenosti, aby mohli evropské dotace úspěšně čerpat a využít. Problém je ale i na straně státu a MMR. Kvůli dlouhotrvající vládní krizi se zatím nestihly schválit všechny dokumenty nezbytné pro čerpání dotací EU v ČR. Proto nás teď čeká ohromná práce a velké úsilí, aby naše obce, města a neziskové organizace na evropské dotace dosáhly.

Tabulka: Výběr z nejdůležitějších projektů financovaných z EU ve Vsetíně

tags: #životní #prostředí #vsetín #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Determinace vztahu člověka a přírody
• Problémy a Souvislosti logiky a společnosti
• Ekologické čisticí prostředky NanoLab
• Inspirace z přírodních knih
• Rostliny a příroda