Většina Evropanů souhlasí s názorem, že se klima na Zemi mění v důsledku nárůstu teplot. Z grafu lze vyčíst poměrně velké rozdíly v tom, jaký podíl lidí se domnívá, že se klima určitě mění.
Na základě analýzy dat se ukázalo, že země Evropy se dají rozdělit do čtyř základních skupin:
Změn se nejméně obávali lidé v Česku, Izraeli a Estonsku. Naopak nejčastěji budily změny klimatu obavu v Německu, Francii, Slovinsku a Belgii.
Na lidskou činnost nejčastěji ukázali zejména v Rakousku, Islandu Německu či Belgii. V celé řadě zemí zvolilo možnost, že změna klimatu je způsobena kombinací lidské činnosti a přírodních procesů, přes 50 procent obyvatel, např. v Polsku, Spojeném království či Slovinsku.
Z grafu je vidět relativně skeptičtější pohled obyvatel Česka, Estonska a Ruska. Ostatní země se již tak dramaticky neodlišují, přesto Švédsko a Island poněkud vyčnívají.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Relativně nejskeptičtější jsou v tomto směru němečtí obyvatelé. Naopak za mírné optimisty lze pokládat snad jen Finy a Nizozemce.
Méně skeptičtí, v porovnání s ostatními zeměmi, jsou Češi v otázce vůle dostatečného počtu vlád zemí světa k jednotnému postupu ke zmírnění dopadů klimatické změny. Zde jsou výrazně nejskeptičtější Němci s odstupem následovaní Rakouskem a Slovinskem. Naopak nejoptimističtější se jeví Finové, Nizozemci a Švédi.
Klimatická změna způsobuje tání ledovců, což výhledově povede ke zvyšování hladiny oceánů. Vlivem klimatické změny dochází k proměnám ekosystémů. Velké ekosystémy jsou schopné snášet jen určité rozpětí podmínek. Příkladem překročení bodu zlomu je odumírání korálových útesů při zvýšení teploty o více než 1,5 °C, což dále povede např. ke snížení počtů ryb a ohrožení rybolovu.
Současná teplota na Zemi je asi o 1,3 °C vyšší než v období před průmyslovou revolucí (1850-1900). Skleníkové plyny jsou zodpovědné za skleníkový efekt.
V rámci klimatické změny v současnosti dochází k nerovnoměrnému zvyšování teploty na Zemi.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
Sucha, povodně i rekordní vlny veder - extrémní projevy počasí zasahují svět stále častěji a Česko není výjimkou. Lednové lesní požáry v Los Angeles způsobily škodu v přepočtu za 6,7 bilionu korun. Loňské povodně v zemích sahelského regionu zasáhly přibližně čtrnáct států.
Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. To ovšem neznamená, že pravděpodobnost výskytu stoupá u všech extrémních událostí - a navíc se v některých částech světa změny projevují více, jinde méně.
Opatření s cílem snížení emisí skleníkových plynů (či zmenšení jejich množství v atmosféře) se označují jako mitigace. Lze řešit příčiny emisí, např. zmenšením spotřeby, výrobou energie bez spalování fosilních paliv (obnovitelné zdroje, jaderná energetika, v budoucnu snad termojaderná fúze). Co se týče stravování, méně skleníkových plynů produkuje výroba rostlinné stravy (ve srovnání s produkcí masa a mléčných výrobků). Hromadná doprava produkuje méně skleníkových plynů než doprava individuální.
Přizpůsobení se (např. klimatickým změnám) se označuje jako adaptace. Formou přizpůsobení může být např. zajišťování protipovodňových opatření či včasného varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou, zvyšování odolnosti infrastruktury či pěstování odolnějších plodin.
Na zmírňování (dopadů) klimatické změny se mohou podílet jak státy, tak společnosti a jednotlivci. Důležitou roli hraje informovanost a odpovídající vzdělání lidí (umět pochopit data popisující klimatickou změnu a uvědomovat si přírodní zákonitosti, které s ní souvisejí).
Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR
Evropská unie si vytyčila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Klimatická neutralita neznamená, že nebudeme vypouštět žádné emise, ale to, že to, co vypouštíme, budeme schopni odjímat.
Aktuálně je EU pátá v žebříčku množství vypouštěného CO2 v přepočtu na obyvatele. Evropa má pořád historickou odpovědnost, protože my jsme začali se spalováním fosilních paliv, my jsme přišli s technologickým boomem, tady začala technologická revoluce, a byli jsme to my, kdo tyto technologie rozšířil do celého světa.
Afghánistán je jednou z nejohroženějších zemí světa klimatickou změnou. Etiopie, druhá nejlidnatější země v Africe a jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu, je také extrémně zranitelná vůči změně klimatu.
Od vyschlých údolí Afghánistánu po zaplavené svahy Etiopie se ukazuje, že lidé, kteří ke změně klimatu přispívají nejméně, jejími dopady nejvíce trpí. Kromě změny počasí a životního prostředí musí bojovat ještě s konflikty, chudobou a nejistotou.
tags: #změna #klimatu #a #odpovědnost #jednotlivce