Změny ve směrnici o obnovitelných zdrojích EU (RED III) a jejich dopad na Českou republiku

Evropská unie schválila řadu opatření s cílem zabránit opakování energetické krize z let 2021 až 2023. Tato opatření obsahují také směrnici 2023/2413 (známou také jako směrnice RED III). Ta zavádí mimo jiné tzv. akcelerační zóny pro výstavbu obnovitelných zdrojů.

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (OZE) je hlavním nástrojem EU, který se zabývá podporou energie z OZE. Vyšší podíl energie z OZE využívané v EU je zásadní pro snížení emisí z odvětví energetiky, které v současné době představují více než 75 % veškerých emisí EU, a zajištění alternativ k dovozu fosilních paliv, zejména z Ruska.

Směrnice RED (Renewable Energy Directive) slouží k podpoře a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu členských států Evropské unie.

Cíle směrnice RED III

Původním cílem pro rok 2030 stanoveným směrnicí v roce 2018 bylo dosáhnout alespoň 32% podílu spotřebované energie z OZE. V roce 2021 pocházelo v EU z OZE téměř 22 % spotřebované energie. Nový cíl EU pro rok 2030 současný podíl obnovitelné energie téměř zdvojnásobí.

V březnu 2023 došlo k dohodě mezi Radou a Evropským parlamentem, aby členské státy dosáhly cíle EU pro podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 na nejméně 42,5 %, směřovat by ale měly k překročení hodnoty 45 %.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Závazný celkový cíl 42,5 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 s dodatečným orientačním navýšením o 2,5 % pro dosažení cíle 45 %. Aby bylo budování nových zdrojů energie jednodušší, přichází směrnice se zrychlením povolovacích řízení v zájmu rychlejšího zavádění těchto zdrojů. Projekty zahrnující obnovitelné zdroje energie jsou považovány za „převažující veřejný zájem“.

Jedním z důležitých bodů směrnice je zavedení takzvaných akceleračních (neboli go-to) zón, ve kterých bude možné výrazně rychleji budovat nové čisté zdroje energie. Členské státy tyto zóny vyberou samy.

Doprava

Cílem EU je snížení negativního dopadu dopravy na životní prostředí, zejména v oblasti emisí skleníkových plynů. Toho se má dosáhnout podporou využívání OZE v dopravě a zvýšením podílu těchto zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravním sektoru. Směrnice proto přichází se závazným cílem snížení emisní náročnosti v dopravě o 14,5 %, případně závazným cílem alespoň 29% podílu OZE v dopravě do roku 2030.

Dále musí být zajištěný podíl obnovitelných paliv na úrovni 1 % v roce 2025 a 5,5 % v roce 2030, s tím, že minimálně 1 % musí být tzv. RFNBOs. Tato nová paliva by měla hrát velkou roli především v sektorech dopravy, ve kterých se jeví jako problematické využití elektrické energie (letectví, nákladní doprava, lodní doprava apod.).

Pod zkratkou RFNBOs se skrývají obnovitelná plynná a kapalná paliva nebiologického původu (v originále Renewable Fuels of Non-Biological Origin). V praxi jde například o vodík vyrobený elektrolýzou z přebytků větrných nebo solárních elektráren.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Přesná pravidla pro RFNBOs stanovila Komise v únoru 2023 srkze delegovaný akt a jsou pro podmínky ČR relativně přísná. Aby mohl být například vodík vyráběný formou elektrolýzy považován za „obnovitelný“ nebo „zelený“, musí být buď vyráběn přímo v blízkosti obnovitelného zdroje, na který je napojen, nebo může být daný elektrolyzér napojen na elektrizační soustavu, ale musí odebírat obnovitelnou elektřinu skrze PPA (Power-Purchase Agreement) a zároveň plnit kritéria adicionality, časové a geografické korelace. Možná je i kombinace obou přístupů.

Pro elektrolyzéry instalované do roku konce roku 2027 jsou předpokládány výjimky z některých výše uvedených pravidel, zejména adicionality a časové korelace.

Budovy, vytápění a chlazení

Směrnice stanovuje, že členské státy by měly usilovat o dosažení minimálně 49% podílu obnovitelné energie v energetické spotřebě budov do roku 2030. Tento cíl je indikativní, což znamená, že má charakter doporučení, a tak není zcela závazný.

Dále určuje postupné zvyšování cílů pro využívání OZE v oblasti vytápění a chlazení budov, konkrétně jde o závazné zvýšení o 0,8 % ročně na národní úrovni až do roku 2026 a poté o závazné zvýšení o 1,1 % od roku 2026 do roku 2030. Každý stát má dále určený indikativní cíl, pro Česko republiku byl stanoven cíl 1,6 % ročně. Nové podmínky platí také pro využití biomasy.

Nově se zavádí kaskádový princip využívání dřeva, který bude možné porušit pouze ve výjimečných situacích - například pokud je ohrožena bezpečnost dodávek nebo v případě extrémního počasí. Dřevní biomasa by měla být využívána podle své nejvyšší ekonomické a environmentální přidané hodnoty v tomto pořadí priorit: 1) výrobky na bázi dřeva, 2) prodloužení jejich životnosti, 3) opětovné použití, 4) recyklace, 5) bioenergie a 6) likvidace.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Na energii vyrobenou z kulatin, pařezů a kořenů nebude možno poskytovat finanční podporu.

Průmysl

V sektoru průmyslu by se měl podíl OZE navyšovat o 1,6 procentního bodu ročně. Cílem je dále vytvářet dostupné a ekonomicky smysluplné alternativy k fosilním palivům pro průmyslové teplo, které by mohly nahradit tato paliva v procesech, kde je potřeba teplo nižší než 200 °C → jedná se o více než polovinu spotřeby tepla v zemích EU v průmyslovém sektoru.

Obecně se v sektoru průmyslu počítá s elektrifikací řady procesů, přičemž by tato zvýšená poptávka po elektřině neměla znamenat nárůst výroby elektřiny ze znečisťujících zdrojů (uhlí, nafta, hnědé uhlí, rašelina, ropné břidlice), ale ideálně využívání nízkoemisní (nebo přímo obnovitelné) elektřiny.

Pokud bude jako náhrada fosilního paliva v průmyslu vodík, má se v roce 2030 jednat ze 42 % o tzv. zelený (RFNBO) vodík. V roce 2035 má být podíl takového vodíku 60 %. RFNBOs mohou být využívána jak pro energetické účely, tak pro neenergetické účely jako surovina nebo materiál v průmyslových odvětvích (výroba oceli, chemický průmysl) → RFNBOs by měly být alternativou tam, kde nejdou fosilní paliva nahradit elektrifikací.

Co to znamená pro průmysl

Pro řadu průmyslových odvětví bude dekarbonizace znamenat elektrifikaci procesů. To bude do budoucna znamenat zvýšenou poptávku po elektřině. Ta navíc bude muset být bezemisní a díky požadavkům mj. na ESG bude růst poptávka po vyloženě obnovitelné elektřině včetně záruk původu.

Poroste poptávka i po tepelných čerpadlech všech velikostí včetně průmyslových, které budou zvláště u novostaveb hlavním zdrojem vytápění. Rozvoj OZE v dopravě společně s regulacemi k emisním normám a rozvoji infrastruktury pro alternativní paliva bude znamenat výraznou elektrifikaci i v tomto tradičně na ropě závislém odvětví. To bude výzvou pro celý český automotive, ale i rafinérský průmysl, který bude muset zvýšit produkci obnovitelných paliv v dopravě včetně RFNBO.

Dopad na Českou republiku

Česko si stanovilo svůj příspěvek k plnění celoevropského cíle na úrovni 30% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě ČR v roce 2030. To bude znamenat hlavně budování nových OZE. Pro tento rozvoj je nutné vytipovat lokality, které jsou pro vybudování nových zdrojů energie vhodné. Projekty OZE bude možné v určitých případech považovat za „převažující veřejný zájem“, což by jejich výstavbu mělo urychlit.

Bude potřeba zajistit dostatečnou kapacitu přenosové a distribuční sítě, která bude muset pojmout nejen mnohem více decentralizovaných zdrojů energie, ale i vyšší poptávku po připojování nových odběrů. Nevyhnutelná bude také postupná transformace odvětví závislých na fosilních palivech na nové zdroje energie. Zvláště v dopravě bude zvyšování podílu OZE, resp. snižování emisí znamenat výraznou změnu.

Výzvou pro Česko to bude výroba RFNBO paliv.

Evropská komise zahájila šetření s 26 členskými státy Evropské unie za nedostatečnou transpozici evropské směrnice 2023/2413, která se týká zrychleného povolování obnovitelných zdrojů. Pouze Dánsko z evropské sedmadvacítky své povinnosti splnilo. Česko směrnici zavádí do právního řádu prostřednictvím zákona o urychlení výstavby některých obnovitelných zdrojů, který nabyde účinnosti 1. srpna.

Lhůta pro zavedení akceleračních zón do národní legislativy uplynula v části již 1. května a v části 21. května 2025. Evropská komise proto rozeslala oficiální dopis všem státům, které své povinnosti neplnily. Členské státy mají nyní na dopis reagovat.

Česko je - jako již tradičně v případě energetických předpisů - na seznamu států také. Česko ovšem mezitím přijalo zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který převážnou část směrnice RED III zapracovává. Pokud bude podle Evropské komise úprava v zákoně o urychlení výstavby některých obnovitelných zdrojů dostatečná, řízení nebude dále pokračovat.

Nový zákon, který již podepsal prezident republiky a který nabyde účinnosti 1. srpna, přináší významné změny v povolování obnovitelných zdrojů. V akceleračních zónách dojde ke zjednodušení a zrychlení povolování větrných a fotovoltaických elektráren, včetně stanovení pevných lhůt pro rozhodnutí.

V těchto oblastech bude možné upustit od posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a některých veřejnoprávních souhlasů, jelikož jejich dopady budou posouzeny pro celou zónu plošně.

Vymezení akceleračních zón však není jednoduchým procesem. Vláda v současnosti připravuje nařízení, které stanoví území, kde zóny nemohou být umístěny. Jde mimo jiné o národní parky, CHKO či vojenské prostory.

Pro připomenutí, povolování obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren, je v České republice zdlouhavým procesem. Při přípravě větrného parku v Česku je nutné počítat s dobou ve vyšších jednotkách let. Právě s tímto problémem by měly pomoci akcelerační zóny.

Akcelerační zóny, jejich vymezení a efekt v praxi budou zásadní pro dosažení českých cílů v oblasti obnovitelných zdrojů. Podle Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu má být do konce roku 2030 v České republice celkem 10,1 GW solárních elektráren a 1,5 GW větrných elektráren.

Možná rizika a obavy

Na druhé straně je nám však známo a je i všeobecně zřejmé, že aktivity energetické ohledně OZE mohou být v poměrně intenzivních střetech s jinými celospolečensky chráněnými zájmy, jakými jsou zejména ochrana přírody a krajiny, památkové péče, lázeňství, bezpečnost státu a řada dalších.

Doporučujeme a požadujeme, aby byla zahrnuta jako „vyloučená území“ všechna zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma (NP, CHKO, NPR, PR, NPP a PR) dle zákona o ochraně přírody a krajiny a dále všechny přírodní parky podle § 12 téhož zákona. Ochrana v podobě „vyloučeného území“ by zvláště chráněným územím měla být navíc poskytnuta již od doby, kdy je zahájen proces jejich vyhlašování, aby tento nemohl být investicemi do OZE zmařen.

Druhou hlavní věcí, kterou na návrhu vnímáme jako velmi negativní, je velmi silné omezení účasti veřejnosti na rozhodování o věcech, kde může docházet k velmi kontroverznímu střetávání zájmu na ochraně přírody na straně jedné a zájmu na využívání OZE na straně druhé. Sama důvodová zpráva přiznává, že „Na projektové úrovni může naproti tomu dojít k určitému zúžení rozsahu účasti veřejnosti na rozhodování (…)„.

Nemůžeme se však zcela zbavit dojmu, podpořeného našimi aktuálními praktickými zkušenostmi, že územní plánování i povolovací stavební řízení dle nových zákonných úprav je jak digitálně, tak i personálně natolik destabilizováno (jeho stabilizace pak, dle našeho odhadu, bude trvat spíše než měsíce celá léta), že zavádět třetí úroveň speciální právní úpravy, dokud obecné a zvláštní stavební řízení dostatečně nefungují, je zcela kontraproduktivní.

Legislativní souhrn

• Směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů zavádí společný systém na podporu energie z obnovitelných zdrojů napříč různými odvětvími.
• Směrnice stanovuje závazný cíl Evropské unie (EU) pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie v roce 2030, reguluje samospotřebu a zavádí společný soubor pravidel pro využití obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a dopravě v EU.
• Cílem je zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů v zájmu boje proti změně klimatu, ochrany životního prostředí a snížení energetické závislosti EU a přispět k vedoucímu postavení EU v oblasti technologií a průmyslu a k vytváření pracovních míst a růstu, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech.

Změny z roku 2023

• EU aktualizovala svá energetická pravidla v rámci Zelené dohody pro Evropu a balíčku "Fit for 55", jejichž cílem je zajistit, aby tato pravidla byla v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050 a s cílem snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990.
• Tato pravidla byla rovněž změněna s cílem provést plán REPowerEU, jehož cílem je snížit závislost EU na ruské ropě a plynu. Směrnice byla změněna směrnicí (EU) 2023/2413. Tato směrnice zahrnuje:
• Pravidla pro nákladově efektivní a tržně orientovanou finanční podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
• Ochranu režimů podpory před změnami, které vystavují stávající projekty riziku.
• Mechanismy spolupráce mezi členskými státy EU a mezi členskými státy a zeměmi mimo EU.
• Pravidla, která umožňují elektromobilům a bateriím zajistit flexibilitu našeho energetického systému tím, že v případě potřeby dodávají do sítě elektřinu z obnovitelných zdrojů.
• Pravidla, která umožňují spotřebitelům vyrábět vlastní elektřinu, ať už samostatně, nebo jako součást společenství pro obnovitelné zdroje, a to bez zbytečných omezení.
• Zrychlené povolovací řízení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
• Posílené požadavky na podporu a využívání biomasy pro výrobu energie, aby se snížilo riziko neudržitelné výroby bioenergie.

Cíle

• Závazný celkový cíl 42,5 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 s dodatečným orientačním navýšením o 2,5 % pro dosažení cíle 45 %.

V odvětví dopravy si členské státy mohou vybrat mezi:

• Závazným cílem snížit do roku 2030 intenzitu skleníkových plynů v dopravě o 14,5 % díky využívání obnovitelných zdrojů energie nebo závazným podílem obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy ve výši nejméně 29 % do roku 2030.

Pro odvětví průmyslu:

• Orientační průměrný roční nárůst využívání obnovitelné energie o 1,6 %.
• 42 % vodíku používaného v průmyslu má do roku 2030 pocházet z obnovitelných paliv nebiologického původu a 60 % do roku 2035.

Pro odvětví stavebnictví a vytápění a chlazení:

• Orientační cíl dosáhnout v roce 2030 alespoň 49% podílu energie z obnovitelných zdrojů v budovách.
• Postupné zvyšování cílů v oblasti obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení o 0,8 % ročně na vnitrostátní úrovni do roku 2026 a o 1,1 % od roku 2026 do roku 2030.

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Evropská komise přijala několik aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Mezi těmito opatřeními je nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2003, kterým se zřizuje platforma EU pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jejímž cílem je podporovat členské státy, které mají zájem o mechanismy spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a zejména o předávání statistických údajů.

Odkdy tato pravidla platí?

• Směrnice (EU) 2018/2001 musela být transponována do vnitrostátního práva do 30. června 2021.
• Většina pravidel zavedených pozměňující směrnicí (EU) 2023/2413 musí být provedena do 21. května 2025, avšak většina pravidel týkajících se postupů udělování povolení musí být provedena do 1. července 2024.

tags: #změny #ve #směrnici #o #obnovitelných #zdrojích

Oblíbené příspěvky:

• Výukové aktivity s jarní tématikou
• Proces recyklace křídového papíru
• Likvidace vozidla v zahraničí: podmínky
• Příklady parazitického potravního řetězce ve vodních ekosystémech
• Pravidla pro venkovní odpadkové koše