Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky.
Česko návrh i přes ústupky nakonec nepodpořilo. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. „Nebyly naplněny všechny požadavky, aby Česká republika hlasovala pro tento návrh,“ řekl Hladík.
Prosazené změny
Hladík nicméně uvedl, že díky „silné blokační menšině“ se do finálního znění podařilo prosadit celou řadu opatření. „Pro sedmadvacítku bude závazný cíl 85 procent, dalších pět procent jsou takzvané mezinárodní kredity, tedy investice českých, evropských firem do obnovitelných zdrojů mimo hranice Evropské unie. Další klíčovou věcí je posun nástupu u ETS 2 o rok, tedy od roku 2028. Třetí záležitost je, že klimatický cíl nebude rozpočítán na jednotlivé členské země, to znamená je to evropský cíl, ne cíl, který by měly splnit všechny členské země,“ uvedl Hladík.
Evropská komise přitom původně navrhovala jen tři procenta na mezinárodní kredity, pět procent prosazovala například Francie či Portugalsko. Itálie či Polsko prosazovaly dokonce deset procent. Naopak Španělsko a Nizozemsko se stavěly proti dalšímu oslabování cíle.
Skeptické reakce analytiků
Analytici oslovení ČTK míní, že úpravy klimatických cílů EU sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky Unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS 2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Například analytik XTB Jiří Tyleček uvedl, že z dlouhodobého pohledu nelze změnu interpretovat jako skutečné zmírnění Green Dealu. Upozornil, že celkové cíle EU se nezměnily, redukci emisí tak budou muset státy stihnout v kratším čase. „Ekonomicky to může znamenat, že cena emisních povolenek po spuštění systému poroste rychleji, než by tomu bylo při dřívějším startu. Trh totiž bude muset dohnat ztracený rok intenzivnějším tempem dekarbonizace, což se negativně promítne do cen energií i paliv,“ vysvětlil.
Rada EU pak ve středu informovala, že členské státy EU schválily klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035, se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila, příspěvek má proto volnější rozpětí ve výši 66,25 až 72,5 procenta. Závazek byl schválen jednomyslně.
Plánovaný systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany. Evropská komise následně navrhla změny v systému.
Odklad ETS 2 poskytne podle Hladíka více času zejména domácnostem, které dosud topí uhlím. Jde asi o pět procent tuzemských domácností. „V praxi to znamená, že budou mít o rok více času, aby si vzaly dotace od ministerstva životního prostředí a svůj starý kotel vyměnily za moderní systém vytápění, který nebude zatížen povolenkami,“ řekl ministr v Brně českým novinářům po návratu z Bruselu.
Česko rovněž spolu s Itálií prosadilo klauzuli ohledně možnosti využití alternativních paliv pro automobily a klauzuli týkající se přehodnocení zákazu spalovacích motorů od roku 2035, řekl český ministr životního prostředí. „Také jsme dosáhli regionální proporcionality v inovačním fondu,“ sdělil ráno ČT k jednáním Hladík.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
Reakce na oslabení cíle
Oslabení cíle odráží odpor vůči ambiciózní evropské klimatické agendě ze strany průmyslu a některých vlád, které jsou skeptické vůči tomu, zda si Evropská unie může dovolit tato opatření vedle priorit, kterými jsou obrana a průmysl, poznamenala agentura Reuters. „Nechceme zničit ekonomiku. Nechceme zničit klima. Chceme zachránit obojí zároveň,“ prohlásil v úterý před začátkem jednání polský náměstek ministra pro klima Krzysztof Bolesta.
„Jde o velmi dobrý kompromis. Nejlepší kompromis, jakého se nám mohlo podařit dosáhnout,“ konstatoval dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard, jehož země nyní EU předsedá.
Český ministr životního prostředí už při příjezdu na jednání prohlásil, že Praha klimatický cíl EU pro rok 2040 nepodpoří. Podle něj by nový cíl měl být realistický a odpovídat technologickým možnostem a technologickému vývoji. Důvodem dopředu avizovaného českého odmítnutí rovněž bylo, že unijní exekutiva nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory, dodal.
Proti původnímu návrhu Komise byla i předpokládaná nová vláda ANO, SPD a Motoristů, která nové evropské klimatické cíle považuje za nerealistické. V návrhu programového prohlášení slibuje revizi evropské zelené dohody, tedy Green Dealu, a odmítá zákaz prodeje a výroby aut se spalovacími motory do roku 2035.
Problémy a kritika
Hospodářská komora sice uvítala vyjednané dílčí ústupky, spokojená ale není. „ETS 2 potřebuje důslednou revizi, nikoli jen oddálení problému o jeden rok,“ uvedla ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková. Snížení klimatického cíle na 85 procent a možnost redukce emisí prostřednictvím mezinárodních kreditů podle ní znamená reálné zmírnění ambice o dva procentní body. „Nejasné ovšem je, co když kredity nenaplní celých pět procent, pak poroste tlak na domácí opatření,“ řekla Janáková.
Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR
Komora naopak ocenila příslib vyššího bezplatného přidělení povolenek pro český průmysl i po roce 2028. „Zatím je to ale jen příslib, konkrétní přínos ukáže až samotná úprava bezplatné alokace,“ podotkla Janáková. Pozitivně ohodnotila také důraz na geografickou rovnováhu investic z Inovačního fondu, bariérou ale podle ní zůstávají podmínky pro čerpání podpory, které jsou v jednotlivých členských státech odlišné.
Svazu průmyslu se nelíbí zejména plán na snižování emisí, který hodnotí jako nerealistický a ohrožující český průmysl. „Evropský průmysl je ve velmi špatné kondici, protože jej trápí dlouhodobě vysoké ceny energie ve srovnání se zbytkem světa a klesající konkurenceschopnost i kvůli nadměrné regulaci. Obáváme se, že dopady na Česko budou disproporční kvůli vysokému podílu průmyslu na českém HDP, byť jde o unijní cíl a není stanoven příspěvek ČR,“ podotkl generální ředitel svazu Daniel Urban. Hlavní podíl na snižování podle něj ponese průmysl a energetika.
Svaz naopak uvítal dohodu o odkladu ETS 2. „Konkrétně u zavedení ETS 2 se očekávají dopady na inflaci až okolo jednoho procentního bodu, jejich odložení tedy prospěje udržení stabilní cenové hladiny,“ míní Urban.
Vrchní ředitel ministerské sekce ochrany životního prostředí David Surý dříve uvedl, že Česko s největší pravděpodobností splní klimatické cíle pro období do roku 2030, k nimž patří snížení emisí alespoň o 55 procent.
Klíčovou roli přitom hrají podpora udržitelné dopravy, renovací budov a investice do čisté energie i recyklace. Vlivem extenzivního zemědělství se nedaří zlepšit stav a kvalitu vod, připustil Surý.
Závislost na fosilních palivech a uhlíková neutralita
Česko podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) výrazně pokročilo v oddělování environmentální zátěže od hospodářského růstu. Evropská Komise chce v září přehodnotit klimatické závazky i na příštích deset let, to už může být ovšem pozdě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila právní rámec plánovaného unijního přechodu k uhlíkové neutralitě v podobě takzvaného Evropského klimatického zákona. Ten počítá s vyrovnáním množství vypouštěného a absorbovaného uhlíku na území Evropské unie do roku 2050. „Klimatický zákon položí základní kámen Evropy jako světového klimatického lídra,“ uvedla von der Leyenová s tím, že Evropská komise v blízké době představí dílčí mechanismy omezující uhlíkové emise. Jedním z nich se má stát posuzování uhlíkové stopy importovaného zboží či nová opatření na zmírnění dopadů klimatických změn.
Předloha má nicméně ovlivnit unijní strategii až po roce 2030, zatímco klimatické závazky pro stávající dekádu zůstávají zatím beze změny. Evropská komise v tuto chvíli počítá, že ke konci dvacátých let budou unijní emise o třicet procent nižší než v roce 1990.
Evropská unie již v prosinci vyhlásila skrze rezoluci europarlamentu „stav klimatické a ekologické tísně“. Materiály žádaly van der Leyenovou o plán na důslednou zelenou přestavbu evropské energetiky i ekonomiky a zmiňovaly jako žádoucí snížení emisí o pětapadesát procent k roku 2030.
Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. "Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise," napsal Babiš. "Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard Kč.
Plán na uhlíkovou neutralitu EU v polovině století Česko společně hlavně s Polskem zablokovalo už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí.
Při přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství chce Evropská komise v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda.
Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Plán má podle šéfky nové Evropské komise obsahovat 50 kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se bude řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.
Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny. Strategie zahrnuje desítky dalších kroků, například tvorbu nových dobíjecích stanic pro elektromobily, výsadbu stromů, výraznou redukci používání pesticidů či nový systém zdanění energií.
Evropské producenty, kteří se budou muset novými pravidly řídit, chce komise ochránit zavedením uhlíkových cel, jež mají podle von der Leyenové být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Součástí a zároveň jedním z prvních výsledků plánu má být podle šéfky EK zpřísnění současných emisních cílů pro rok 2030.
Zástupci největších parlamentních skupin - lidovců, socialistů a liberálů, dali po jejím vystoupení najevo podporu. Frakce zelených namítala, že závazky by měly být ještě přísnější a opatření zaváděna rychleji. Konzervativci naproti tomu tvrdili, že komise nekoordinuje své plány s členskými státy.
Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Později uvedl, že v Česku budou náklady mnohem vyšší než v jiných státech. "Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise," napsal Babiš. "Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard korun. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období," dodal premiér.
Zřízení fondu považuje ekologická organizace Greenpeace ČR za cestu správným směrem. Ve vyjádření to uvedl Jan Freidinger. "Je to samozřejmě z pohledu států, které jsou chudší nebo je pro ně obtížnější dosáhnout uhlíkovou neutralitu, dobré, že na to dostanou peníze. Nicméně často jde o země, které s dotacemi zacházejí velmi flexibilně," uvedl Freidinger.
"Závazek EU pomoci financovat proměnu energetiky ve státech s vysokým podílem uhlí, mezi které patří také Česká republika, lze pak chápat jako nový Marshallův plán pro východní Evropu. Pozice české parlamentní politiky k Zelené dohodě pro Evropu v době koronakrize smazává rozdíly mezi vládou a opozicí.
tags: #změna #klimatu #Babiš #675 #miliard #korun
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]