Klimatická Změna a Její Pokrytí v Evropských Médiích

Klimatická změna patří mezi hlavní mediální témata současnosti, avšak značná část evropských médií nemá přesně stanovenou redakční politiku, jak k této otázce přistupovat. Rostoucí mediální záběr je hlavním důvodem, proč se Evropská observatoř žurnalistiky (EJO) zabývala způsobem, jakým evropská média problematiku klimatu pokrývají.

Obecně lze říci, že média uznávají závažnost klimatické krize a snaží se, aby bylo jejich publikum plně informováno o jejích důsledcích. Analýza byla provedena na šesti univerzitách a výzkumných ústavech napříč Evropou, přispěvatelé se zaměřili na tři různé druhy médií ve svých zemích (ve většině případů na veřejnoprávní vysílací organizace, na tištěné a on-line médium). V případech, kdy redakční politika týkající se změny klimatu nebyla jasně stanovena, přispěvatelé požádali vyšší redakční personál, aby svou politiku v této záležitosti nastínili.

Iniciativy a Závazky Médií

Cílem projektu CCN je zlepšit povědomí veřejnosti o dopadech klimatické změny a zvýšit tak rozsah a kvalitu mediálního pokrytí. Do listopadu 2019 se k iniciativě přihlásilo více než 350 zpravodajských organizací po celém světě, všechny přitom souhlasily s tím, že se téma klimatu stane rutinní součástí jejich každodenního zpravodajství. Ze zkoumaných zemí se pod CCN podepsalo pouze jedno veřejnoprávní médium, italská stanice RAI.

Jako jeden z mála veřejnoprávních vysílatelů se k iniciativě „Covering Climate Now“ připojil italský hlavní zpravodajský kanál Rai, společně s ním další dvě stanice Rai - Radio 1 a 3, přičemž poslední zmíněný se věnuje kultuře a vědě. Společně s dalšími kanály Viceu se redakce Vice Italy připojila k iniciativě „Covering Climate Now“.

Výzvy a Rozdíly v Přístupu

Veřejnoprávní média si také uvědomují problém, který pro ně představuje změna vzorců konzumace zpráv. Starší publikum v celé Evropě se stále spoléhá na televizi jako na svůj hlavní zdroj informací. Průzkum EJO ovšem naznačuje, že tato realita se pomalu proměňuje. Novější média stále vedou při hledání inovativních způsobů, jak oslovit publikum prostřednictvím sociálních sítí. Na druhou stranu klasické tituly se poučily od svých mladších konkurentů.

Čtěte také: Řešení Klimatické Změny

Ve způsobu, jakým evropská média pokrývají změny klimatu, se projevuje rozdělení na Východ/Západ. Země střední a východní Evropy, jako je Česká republika nebo Polsko, jsou energeticky závislé na fosilních palivech. Mnoho Čechů a Poláků si myslí, že přechod k zelenějším zdrojům energetiky negativně ovlivní ekonomiku jejich země. Situace je ještě výrazně odlišnější v zemích mimo Evropskou unii. Zde mezi zástupci médií převládá představa, že velká část publika je příliš zaměstnaná každodenními starostmi, a tak již nezbývá čas na péči nebo citlivost vůči životnímu prostředí.

Redakční Politika a Přístupy v Jednotlivých Zemích

Otázka klimatické změny mnoho let patřila k okrajovým tématům a nejčastěji si nacházela prostor v nezávislých titulech. Jejich mladší publikum pocházející ze skupiny vzdělaných městských obyvatel se zajímalo o progresivní témata, která mainstreamová média buď přehlížela, nebo se jim nevěnovala vůbec. Situace se značně změnila v roce 2019.

Česká Republika

EJO oslovila několik redakcí a ptala se na redakční politiku týkající se klimatických témat. Redaktoři České televize a Hospodářských novin odpověděli na otázky EJO pouze stručně a vyhýbavě, přitom obě média patří mezi ta, která se problematikou zabývají a berou ji vážně. Při jejím pokrytí se spoléhají na běžné redakční zásady (nestrannost, objektivita a veřejný zájem), které aplikují rovnocenně i na všechna ostatní témata.

Jakub Patočka, šéfredaktor levicového Deníku Referendum, řekl EJO, že jeho titul má stanovenou konkrétní redakční politiku s ohledem na životní prostředí již od svého založení v roce 2009. První ze tří hlavních principů je, že „nedávají prostor relativismu a už vůbec ne popírání”. Téma bere vážně také levicový A2larm, který loni přišel se sérií článků „Budoucnost je teď“, v níž se klimatické krizi věnoval z různých perspektiv.

Itálie

Panarese také poznamenala, že se od vysílatelů očekává vyváženost; že budou rozdílné pohledy brát rovnocenně a každému věnují dostatečnou pozornost. To je podle jejích slov v případě popíračů klimatických změn problém. EJO mluvila s Paolem Virtuanim z deníku Corriere della Sera, jedněch z nejstarších italských novin. Nicméně klimatická témata se často dostanou na titulní stranu a Virtuani sdělil EJO, že hnutí Fridays for Future inspirované Gretou Thunberg „jistě zvýšilo náš zájem pro environmentální témata“.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Německo

Stejně jako mnoho jiných poskytovatelů veřejnoprávních služeb nemá německá veřejnoprávní stanice ARD stanovenou zvláštní redakční politiku pro pokrytí změny klimatu. Podle Rainalda Beckera, šéfredaktora ARD, používá stanice celou řadu novinářských formátů, včetně zpravodajských programů, dokumentárních filmů a politických pořadů, ve kterých se tématu věnuje. Neviděl proto potřebu, aby se ARD připojila k celosvětovým iniciativám, jako je „Covering Climate Now“.

Vivien Timmler, redaktorka zaměřující se na téma udržitelnosti v rámci ekonomické redakce Süddeutsche Zeitung, sdělila EJO, že klimatu věnují stejnou pozornost a aplikují stejná kritéria jako na jakékoliv jiné téma. Podobně jako u Der Spiegelu klimatické změny pokrývají v rámci zpravodajských událostí. „Je vcelku výzva snažit se oslovit co nejvíce čtenářů a přimět je, aby si vážnost klimatických změn uvědomili,“ řekla Timmler pro EJO. „Při pokrývání tématu musíte balancovat mezi komplexitou a zároveň vše podávat tak, abyste neodradili méně informované čtenáře.“

Polsko

Michał Olszewski, šéfeditor sekce Zelená Gazeta z deníku Gazeta Wyborcza, řekl pro EJO, že klimatická změna je jedním z nejdůležitějších témat, které deník kdy pokrýval. Podobně jako britský The Guardian, se kterým Gazeta Wyborcza spolupracovala za uplynulé roky na mnoha článcích, neváhal se polský deník připojit k iniciativě „Covering Climate Now“. On-line verze deníku má speciální rubriku „Wyborcza na zielono“, která se věnuje environmentálním tématům z lokální, národní i globální perspektivy.

Kozanecki řekl, že Onet zakládá své pokrytí klimatické změny především na vědeckých datech a důkazech, aby neposkytovali prostor pseudo nebo paravědeckým hlasům. V listopadu server - ve spolupráci se společností Airly monitorující kvalitu ovzduší - nastartoval projekt „Oddychaj Polsko“.

Ukrajina

Ukrajinská média obecně nevěnují změně klimatu příliš mnoho prostoru. Zpravodajské pokrytí téměř vždy reaguje jen na události přitahující velkou pozornost, jakou byl například projev Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN v září loňského roku. Zástupci veřejnoprávní televizní stanice a serveru Ukrainska Pravda Zhyttia uvedli, že nemají žádnou konkrétní redakční politiku.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Krapyvenko zdůraznil, že časopis Ukrainskyi Tyzhden nechce „být mainstreamovým titulem, který se veze na módních trendech, ale snaží se poukazovat na řešení problému a hledat na něj různé názory. Krapyvenko řekl, že týdeník upřednostňuje střízlivý a objektivní přístup, snaží se vyhnout tomu, co označil za „humbuk a dogmatiku“.

Velká Británie

Podle editora environmentální rubriky Damiana Carringtona (citovaného Jamesem Painterem v „Poles Apart: The international reporting of climate scepticism“) došlo ke skutečnému „postupnému posunu“ v informování o klimatických tématech již v roce 2008. Po spuštění iniciativy „Covering Climate Now“ noviny oznámily, že aktualizovaly svá pravidla. Nejdůležitějším bodem bylo doporučení používat „termíny, které přesněji popisují environmentální krizi, jíž svět čelí“.

Pro Vice UK, stejně tak jako pro italskou mutaci, se pokrytí klimatické krize stalo prioritou. Jedním z klíčových témat zpravodajství je rubrika „Save Yourselves“. Šéfredaktorka britské Vice UK Jamie Clifton pro EJO řekla, že připojit se k iniciativě CCN byl velmi přirozený krok.

tags: #zmena #klimatu #sloh

Oblíbené příspěvky:

• Cesia v Přírodě
• Emise: Diesel versus Benzín детально
• Přečtěte si o jeřábu ptačím
• Druhy pohybu v přírodě
• Tipy na výlety do Chorvatska