Vědecké studie o změně klimatu: Dopady a rizika

Nová studie australských vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu zjistila, že oteplení o čtyři stupně udělá průměrného člověka o 40 procent chudším. Ekonomické modely systematicky podceňují, jak globální oteplování v budoucnu ovlivní bohatství lidí. Ukazuje to nový výzkum, který tvrdí, že předchozí ekonomické modely podceňovaly dopad globálního oteplování i důsledky změny klimatu na narušení dodavatelských řetězců, píše britský deník Guardian.

Jedná se o mnohem větší snížení míry bohatství, než předpokládaly předchozí modely. Výzkum australských vědců naznačuje, že průměrné HDP na osobu se globálně sníží o 16 procent, pokud se lidstvu podaří udržet oteplení pod hranicí dvou stupňů ve srovnání s předindustriální dobou. Ty počítaly s tím, že lidé zchudnou jen o zhruba jeden a půl procenta. Vědci nyní odhadují, že globální teplota vzroste o 2,1 stupně, a to i v případě, že budou splněny krátkodobé i dlouhodobé klimatické cíle.

V posledních letech sílí kritika, že soubor ekonomických nástrojů známých jako modely integrovaného hodnocení (IAM), které se používají jako vodítko, kolik prostředků by měly vlády investovat do snížení emisí skleníkových plynů, nedokázaly zachytit rizika plynoucí ze změny klimatu, především pak extrémní projevy počasí.

Dopady extrémních povětrnostních jevů

Nová studie uveřejněná v časopise Environmental Research Letters se zaměřila na jeden z nejpopulárnějších ekonomických modelů a vylepšila ho o prognózy klimatických změn. To vědcům umožnilo zachytit dopady extrémních povětrnostních jevů napříč globálními dodavatelskými řetězci, vysvětluje povahu výzkumu Guardian.

Hlavní autor výzkumu, Timothy Neal z australského Institutu pro klimatická rizika Univerzity Nového Jižního Walesu uvedl, že nová studie se zabývala pravděpodobným dopadem globálního oteplení o čtyři stupně, které mnozí odborníci na klima považují za katastrofální. Závěrem je právě zjištění, že v takovém případě by průměrný člověk zchudnul o 40 procent, což je asi o 11 procent horší výsledek ve srovnání s použitím nevylepšených modelů.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Neal také upozornil na to, že v teplejším klimatu můžeme očekávat kaskádovitá narušení dodavatelských řetězců vyvolaná extrémními povětrnostními jevy po celém světě. „Předchozí ekonomické modely, které neúmyslně dospěly k výsledku, že i vysoká míra globálního oteplení by měla jen mírné dopady na světové hospodářství, výrazně ovlivnily klimatickou politiku,“ upozornil Neal. Dodal, že tyto modely měly tendenci zohledňovat spíše měnící se počasí na regionální úrovni než to, jak by extrémní projevy počasí, jako jsou sucha nebo povodně, mohly ovlivňovat celé dodavatelské řetězce.

Spoluautor výzkumu, klimatický vědec Andy Pitman řekl, že jsou to právě extrémy, které mají rozhodující vliv, nikoli průměrná teplota. „Přizpůsobení ekonomických modelů tak, aby zohledňovaly extrémní počasí ve větší části světa a jejich dopad na dodavatelské řetězce, se zdá být velmi naléhavou záležitostí. A to proto, aby státy mohly vyčíslit svou zranitelnost vůči klimatickým změnám a vyvodit závěry, tedy snížit emise,“ vysvětluje Pitman.

Někteří ekonomové argumentují, že globální ztráty způsobené oteplováním klimatu částečně vyrovná oteplení chladnějších oblastí, jako jsou Kanada, Rusko nebo severní Evropa. Neal ale namítá, že globální oteplování negativně ovlivní všechny regiony světa, protože světové hospodářství je navzájem propojené.

Expert na klimatickou politiku z Australské národní univerzity Frank Jotzo, který se na výzkumu nepodílel, říká, že během modelování vlivu klimatu na ekonomiku s pomocí integrovaného hodnocení se vycházelo z předpokladu, že v případě nerentability produkce kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám v jedné oblasti se jednoduše zvýší produkce někde jinde.

Problematice se věnuje i britský Institut pojišťovací matematiky (IFoA), který zastupuje profesi, jež je základem rozhodování světových pojišťoven a penzijních fondů o řízení rizik. V lednové zprávě uvádí, že současné hodnocení rizik nezohledňuje skutečné klimatické dopady, jako jsou extrémní meteorologické jevy, zvyšování hladiny moří, geopolitická rizika a důsledky na lidské zdraví.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Mark Lawrence zkoumá klimatická rizika na Univerzitě v Adelaide a dříve pracoval v oblasti řízení finančních rizik ve velkých finančních institucích. Podle jeho názoru jsou výsledky nového výzkumu věrohodné. „Pokud v něco věřím, tak v to, že ekonomické dopady klimatické změny by mohly být ještě horší, než se doposud předpokládalo,“ cituje odborníka Lawrence britský deník Guardian.

Dopady na lidské zdraví a opatření

Klimatická změna a dopady teplot na lidské zdraví zajímaly Tomáše Janoše většinu doktorátu, ale prostor jsem pro toto téma našel až na jeho úplném konci. Viděl jsem, že v jiných, především jižních, státech Evropy se výzkum vlivu teploty na zdraví hýbe kupředu, ale oblast střední a východní Evropy jí nestačí. Takže si řekl, že bude zajímavé tuto mezeru zalepit a prozkoumat, jestli vysoké a nízké teploty mají nějaký efekt i u nás.

V souvislosti s extrémními teplotami se Tomáš Janoš začal věnovat také výjezdům záchranek v České republice, což je něco, co se v Evropě na celostátní úrovni ještě nezkoumalo. V takovém typu výzkumu se pokryjí různé socioekonomické vrstvy i různé typy území, což je důležité, protože teploty se liší místo od místa. Dále mi vyšel projekt zaměřený na zkoumání vlivu krátkodobých výkyvů teplot v kombinaci se znečištěným ovzduším, jako jsou třeba smogové situace, na množství pracovních úrazů, především u venkovních pracovníků.

Studie s úmrtností třeba ukazují, že v zelenějších městech je obecně chladněji o jeden až dva stupně, což může ušetřit několik životů ročně. Dále lze například zbudovat síť pítek, kde se člověk může zchladit. V Barceloně mají také takzvaná klimatická útočiště. To je síť míst, kde se starší lidé nebo lidé z nižších socioekonomických vrstev, můžou schovat v případě vlny veder. Nejde o nic speciálního, většinou jsou to klimatizovaná veřejná místa jako supermarkety, knihovny nebo třeba muzea, k nimž je vytvořená mapka. Díky ní se lidé dozvědí, kam mohou v případě potřeby jít a kde je přijmou. Proto je důležité veřejnost informovat a existenci útočišť dobře komunikovat, například roznosem letáčků v místech, kde se ohrožené skupiny pohybují. Ve Španělsku také vytvořili takzvaný systém včasného varování, který několik dní dopředu hlásí, jak je vysoká pravděpodobnost, že kvůli vysokým teplotám určitý počet lidí zemře. Sice to zní morbidně, ale umožňuje to veřejným institucím, třeba nemocnicím nebo záchranné službě, se na takové riziko připravit.

Spolupráce s veřejností a komunikace

Tomáš Janoš jakožto odborník externě spolupracuje například s Klimatickou koalicí, což je platforma českých neziskových organizací, které se zabývají ochranou klimatu. Jedna z jejich nedávných aktivit je vzdělávání budoucích lékařů a mediků v oblasti změny klimatu a toho, jak může ovlivnit lidské zdraví, protože to teď v osnovách úplně chybí. Idea je taková, že by od lékařů informace mohli čerpat mimo jiné také starší lidé, pro které je změna klimatu z pohledu zdraví nejrizikovější, ale současně mají tendenci ji většinou nejvíce podceňovat. A právě lékaři jsou pro tuto skupinu populace často důvěryhodnou autoritou, které věří.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Z pozice vědce je často těžké dostat informaci na to správné místo, kde bude mít efekt. Hrozně mi v tom pomáhají právě takové organizace jako je Klimakoalice, Fakta o klimatu, Institut pro českou politiku EUROPEUM a podobně. Když jsme vydali studii, tak díky tomu, že jsem informaci o ní rozeslal všem, o kom jsem věděl, že by je mohla zajímat, vzniklo několik veřejných nebo mediálních výstupů. Sám bych to asi do povědomí takto dostat nedokázal.

My jako vědci nejsme do popularizace vědy moc tlačeni. Je to většinou spíše náš vlastní zájem a není to součástí našeho výkonu. Komunikace je přitom důležitá a mělo by se na ni dbát. Ve vědě se často plácáme po ramenou, jak skvělý článek jsme vydali, ale když přijdete za běžnými lidmi mimo vědeckou sféru, zajímá je informace, ne impakt časopisu. Samozřejmě na začátku musí být kvalitní vědecká studie, ale nemělo by se zapomínat na samotný efekt. Další věc je, že dobře komunikovat komplexní problém a předat ho v pár větách, bývá náročné. Aby to člověk dělal dobře, je potřeba se k tomu vzdělávat. V praxi ale často není čas dělat ani jedno.

O klima je u veřejnosti určitě zájem, ale když se řekne klima, působí to jako červený hadr. Evokuje to v lidech věci, které nebudou moct dělat nebo něco, za co je ostatní odsoudí. Navíc mám obavu, že s časem se to bude spíše zhoršovat. Zároveň si myslím, že lidé mají o ochranu klimatu a životního prostředí zájem, jen jsme zase u toho, že je potřeba to celé lépe odkomunikovat.

Vědecká komunita a změna klimatu

Co se týče vědy, tak tam mám pocit, že je zájem zatím především ve světě. České republiky se asi její dopady zatím natolik nedotýkají, ale určitě nás to čeká. V následujících padesáti letech bude změna klimatu ovlivňovat všechno včetně environmentální epidemiologie. Já se věnuji velmi omezenému výseku celé problematiky, ale těch aspektů je mnohem víc. Skrz nové invazivní druhy bude třeba změnit způsob využívání pesticidů, přibude výskytu infekčních onemocnění, povodní, přívalových bouřek, změna se dotkne výzkumu ovzduší, potravinové bezpečnosti nebo migrace. Před tak komplexním, a na vysvětlení náročným problémem, jako je klimatická změna, bychom neměli zavírat oči.

Prestižní vědecký časopis Nature by mohl stáhnout druhou nejvíce citovanou klimatickou studii loňského roku. Píše to agentura AFP, podle které výsledky výrazně ovlivnily chyby ve výpočtu. Původní zjištění byla tak překvapivá, že to ve vědecké komunitě vyvolalo silnou reakci a vedlo to k přezkoumání studie.

V původním znění studie trojice vědců z Postupimského ústavu pro výzkum dopadu změny klimatu tvrdila, že v případě, že by se nepodařilo výrazně snížit emise skleníkových plynů a zmírnit oteplování planety, by ekonomický růst do roku 2100 zpomalil o 62 procent.

„Pozvedli jsme obočí, protože mnoho lidí se domnívá, že už dvacet procent je velmi vysoké číslo,“ uvedl ekonom Solomon Hsiang, který společně s dalšími kolegy ze Stanfordské univerzity studii přezkoumal. Vědci z americké univerzity při přezkumu studie nalezli chyby, které se týkaly Uzbekistánu, a také statistické nedostatky. To podle autorů přezkumu vedlo k nadhodnocení odhadu dopadu v původním textu.

Jeden z autorů studie Maximilian Kotz pochybení přiznává. Podle Kotze se však nemění hlavní vyznění studie, a sice, že změny klimatu budou mít rozsáhlé dopady na hospodářství v příštích desetiletích. Podle něj se ukázalo, že vzájemná kontrola mezi vědci funguje. „Tým vědců, který kontroluje práci jiných vědců a nalézá chyby, které další tým vědců uznává a opravuje své závěry - to je ta nejlepší podoba vědy,“ uvedl Hsiang.

Postupimský ústav pro výzkum dopadu změny klimatu vydal tiskovou zprávu, kde vznik chyby vysvětluje, ale rovnou také opravenou studii, kterou navíc bezplatně poskytl všem. „Institut vítá kritické posouzení zveřejněné v časopise Nature jako důležitou součást vědecké debaty a zavazuje se i nadále dodržovat nejvyšší standardy integrity a transparentnosti výzkumu,“ konstatoval institut.

Revidovaná analýza v reakci na kritiku upravuje výsledky tak, že globální ekonomický výkon v polovině tohoto století by mohl být o sedmnáct procent nižší než bez další kontroly klimatické změny, namísto devatenácti procent zjištěných v původním výpočtu. Nerovnoměrné rozložení škod po celém světě je teď dokonce ještě výraznější, přičemž chudší regiony trpí procentuálně více.

Zhoršení dopadu katastrof způsobených počasím

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Změna klimatu je velmi nebezpečná už při oteplení o 1,3 stupně Celsia, které Země zažívá nyní, zdůrazňuje analýza.

Studie se zaměřila na deset nejsmrtelnějších meteorologických událostí, které jsou součástí Mezinárodní databáze katastrof. Konkrétně se jedná o tři tropické cyklony, čtyři vlny veder, sucho a dvě povodně. Zkoumala události od roku 2004, kdy se poprvé začaly atribuční metody používat. Výsledek byl jednoznačný: změna klimatu způsobená člověkem způsobila, že všech deset událostí bylo intenzivnějších a pravděpodobnějších, což přispělo k úmrtí nejméně 576 042 lidí.

Studie upozorňuje na nebezpečí extrémního počasí v současnosti, kdy oteplení dosahuje 1,3 stupně Celsia, a na nutnost nahrazení fosilních paliv. Tu vybrali experti z Mezivládního klimatického panelu jako varovnou, protože takové oteplení bude znamenat stále nebezpečnější vlny veder, sucha, lesních požárů a bouří.

Na základě svých předchozích zpráv, mezi nimiž je také analýza letošních povodní v České republice, připravili experti z WWA i sadu doporučení. V nich radí, jak se na meteorologické katastrofy spojené s měnícím se klimatem lépe připravit. Mezi radami je zejména zavedení systémů včasného varování - například právě zářijové povodně ve střední Evropě ukázaly, jak účinné mohou být. Některé jevy se ale podle této zprávy stávají tak extrémními, že zřejmě nebude možné se jim přizpůsobit.

Pro splnění svých závazků v oblasti lidských práv i v oblasti přijatých mezinárodních dohod musí Česká republika v dostatečné míře omezovat své emise skleníkových plynů a tím pomoci předejít pokračování změny klimatu. Pro určení, zda ČR dostává svým závazkům ve snižování emisí skleníkových plynů pak byly na podnět našeho spolku vypracovány dva odborné posudky.

Oba posudky shodně docházejí k závěru, že od roku 2017, kdy ČR přistoupila k Pařížské dohodě, nejsou české emise snižovány dostatečně rychle tak, aby byla podstata Pařížské dohody naplněna, a ani budoucí strategické plány ČR se neslučují s nutnou mírou mitigace změny klimatu.

V roce 2019 vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na zakázku Ministerstva životního prostředí aktualizaci studie, která posuzuje dopady změny klimatu na Českou republiku. V této studii jsou předloženy současné i předpokládané budoucí klimatické indikátory a poté jsou dopodrobna zkoumány dopady změny klimatu na jednotlivá odvětví, jako např. lesnictví, zemědělství, průmysl apod. Studie ukazuje, že téměř ve všech odvětvích povede změna klimatu k celkovým negativním dopadům.

V říjnu 2020 vydala Akademie věd ČR své expertní stanovisko ke změně klimatu. V tomto stanovisku Akademie věd předkládá důkazy ukazující, že současná změna klimatu je zcela způsobena antropogenním vypouštěním skleníkových plynů. Současně jsou stručně předneseny negativní dopady změny klimatu, které se projevují i v České republice.

tags: #zmena #klimatu #vedecke #studie

Oblíbené příspěvky:

• Klima Indie
• Znečištění ovzduší globálně
• Harmonogram Svozu Odpadu Klobouky
• Obnovitelné zdroje energie a elektrotechnika
• Co je odpad 17 06 04?