Menstruační cyklus charakterizuje periodické změny v těle ženy, které nastávají pod vlivem reprodukčního hormonálního systému a jsou nutné pro reprodukci. Jedná se o dobu od prvního dne menstruace (první den cyklu) do posledního dne před další menstruací (poslední den cyklu).
Menstruační cyklus můžeme rozdělit do čtyř fází - menstruační, folikulární, ovulační a luteální.
V této fázi dochází ke ztrátě krve. Díky tomu potřebují ženy oproti mužům v potravě přijímat více železa. Pro tuto fázi je charakteristická nepříjemná bolest v podbřišku způsobena kontrakcemi děložní svaloviny.
Folikulární fáze začíná společně s menstruací, končí ale o něco později, zhruba za 14 dní. Během této fáze rostou ve vaječnících folikuly, z nichž se později uvolní vajíčko. Děložní výstelka se ztlušťuje a děloha se připravuje na možné těhotenství. Pro tuto fázi je typické dobré rozpoložení a nálada, ženy mají obvykle spoustu energie, připadají si atraktivní a dobře se soustředí.
V případě osmadvacetidenního cyklu se tato fáze objevuje zhruba 14. den cyklu a trvá pouhých 24 hodin. Folikul praskne, zralé vajíčko se uvolňuje a cestuje do vejcovodů. Když se vajíčko potká se spermiemi, dochází k oplodnění.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
V poslední fázi se zbytek folikul přemění ve žluté tělísko, které produkuje hormon progesteron. Pokud dojde k oplodnění vajíčka, ženské tělo začne vytvářet tzv. těhotenský hormon hCG a žluté tělísko pokračuje v produkci progesteronu. Jestliže nedojde k oplodnění, žluté tělísko zaniká, hladiny progesteronu a estrogenu klesají a celý cyklus se opět opakuje. V tomto období jsou typické změny nálad, podrážděnost, plačtivost a snížená chuť na sex.
Říká se tomu premenstruační syndrom (PMS), kterým trpí více než polovina žen. Jedná se o příznaky, které zahrnují nepříjemné fyzické, psychické a emocionální pocity. Konkrétně se jedná o podrážděnost a častější výkyvy nálad, přecitlivělost, úzkost a plačtivost, citlivější prsa, bolesti v podbřišku a hlavy, křeče, sníženou nebo zvýšenou chuť na jídlo, sníženou chuť na sex, poruchy spánku, trávící těžkosti nebo nadýmání. Premenstruační syndrom způsobují hormony a jejich nerovnováha, k závažnosti PMS může přispět nedostatek vitaminů a minerálů, kouření, alkohol a stres.
O zpožděné menstruaci mluvíme tehdy, pokud se objeví déle než 5 dnů po očekávaném termínu. K nejčastějším příčinám patří samozřejmě těhotenství, dále ale také stres, nadměrná fyzická zátěž, nemoc, užívání léků, změna životního rytmu, syndrom polycystických vaječníku či perimenopauza (období před menopauzou).
Menstruace, již provází silné a křečovité bolesti v podbřišku, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, pocit napětí v prsou a celková nevolnost, je označována jako dysmenorea. Tyto projevy bývají nejsilnější v prvním a druhém dni menstruace. Některé ženy nemohou kvůli silným menstruačním bolestem normálně fungovat. Je důležité navštívit gynekologa a odhalit příčinu. Pomocí vaginálního ultrazvuku a ultrazvuku podbřišku může lékař vyloučit organické příčiny, jako jsou malformace nebo myomy. K úlevě od bolesti lze použít analgetika (léky proti bolesti) nebo spasmolytika (léky proti křečím). Někteří gynekologové nasazují perorální antikoncepci, protože zabraňuje ovulaci. Od bolesti si lze ulevit svépomocí využitím tepla (např. termofory, teplé koupele, saunování), rostlinnými přípravky, homeopatiky, akupunkturou nebo pravidelným cvičením, které podporuje krevní oběh a zmírňuje křeče.
Jestliže žena nemenstruuje alespoň tři měsíce za sebou, jedná se o absenci menstruace neboli amenoree. Za tímto problémem mohou stát psychické i fyzické příčiny. Příkladem jsou vrozené chromozomální abnormality, malformace pohlavních orgánů, funkční poruchy vaječníků, hormonální poruchy, těhotenství, nadváha nebo podváha, metabolické poruchy, závažná systémová onemocnění (např. diabetes mellitus), stres, konflikty v partnerském vztahu, náročný výkonnostní sport apod. Léčba je zaměřena na příčinu amenorey. Při hormonální poruše předepisuje gynekolog vhodnou hormonální léčbu. Funkční poruchy orgánů lze řešit chirurgicky. Pokud je absence menstruace způsobena stresem a psychickou zátěží, terapie směřuje k relaxačním technikám nebo psychoterapii.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
O nepravidelné menstruaci hovoříme, jestliže se délka menstruačního cyklu stále mění. Nepravidelná menstruace může mít celou řadu příčin, především stres, dále například vysazení hormonální antikoncepce, období po porodu nebo blížící se menopauzu. Nelze ale vyloučit ani závažnější příčiny, jako jsou gynekologické záněty, endometrióza, mnohočetné cysty na vaječnících, děložní polypy, rakovina děložního hrdla nebo děložní myom. Z přírodních preparátů lze k léčbě nepravidelné menstruace použít přípravky obsahující fytoestrogeny k úpravě hormonální nerovnováhy.
Při běžné menstruaci žena ztrácí přibližně 50 mililitrů krve, ženy trpící hypomenoreou (slabá menstruace) mají úbytek menší než je 30 mililitrů. Mezi možné příčiny patří těhotenství, příliš nízká váha, stres, hyperaktivní štítná žláza, hormonální antikoncepce, ztráta ovulace, kojení, syndrom polycystických vaječníků, perimenopauza. Pokud se stav opakuje, je vhodná konzultace s gynekologem.
Během života ženy se objevují změny či potíže, které mohou ovlivnit menstruační cyklus. Nemusí se jednat o nic vážného, ale je dobré situaci nepodceňovat. Pokud máte sebemenší podezření, že něco není v pořádku, např. pokud jsou menstruační bolesti příliš silné, intenzivní a opakují se, je vhodné navštívit gynekologa. Na návštěvu je dobré vzít s sebou menstruační kalendář. Ten by si měla vést každá žena a zaznamenávat, kdy menstruace začala, jaká byla síla krvácení, kdy skončila a případné další poznámky. Tyto informace jsou při řešení případných problémů s menstruací nepostradatelné.
Zcela klasickou metodou určování ovulace je dnes, stejně jako dříve, křivka teplot naměřených v průběhu několika měsíců. V praxi na této metodě není nic složitého, ale než si zvyknete, může se vám jevit jako těžko zvládnutelný oříšek.
Měření bazální teploty by se mělo provádět vždy ráno ve stejnou hodinu. Nejlépe ještě předtím než žena vstane. Zajistí se tak, že hodnoty z různých dnů budou srovnatelné a nebudou ovlivněny denním režimem, teplými nápoji nebo jídlem a pod. Během ovulace je bazální teplota o něco vyšší než v jiné dny.
Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR
Pokud si tedy pravidelně zapisujete do svého menstruačního kalendáře naměřené hodnoty, můžete si vytvořit svou vlastní charakteristickou teplotní křivku menstruačního cyklu a být pak schopna poměrně přesně určit den ovulace.
Před ovulací se tělesná teplota pohybuje v rozmezí 36,2°C až 36,5°C. Dva dny po ovulaci stoupne asi o 0,4°C až 1°C a takto se drží po celou dobu ovulace.
Během těhotenství zůstává bazální teplota mírně zvýšená, zejména od okamžiku početí až do konce prvního trimestru. A to díky implačnímu poklesu - snížení křivky mezi 7. - 10. dnem po ovulaci, po kterém následuje opět vzestup teplot.
Pokud se páry milují "kolem" ovulace (plus minus 2 dny), je zvýšená pravděpodobnost, že dojde ke splynutí vajíčka.
Termoregulace je schopnost organismu udržet svou tělesnou teplotu v určitých mezích, i když je okolní teplota velmi rozdílná. Termoregulace je důležitým aspektem lidské homeostázy. Lidé se dokázali přizpůsobit velmi rozmanitým klimatickým podmínkám, včetně horkého vlhkého a horkého suchého.
Vysoké teploty představují pro lidský organismus vážnou zátěž a vystavují ho velkému nebezpečí zranění nebo dokonce smrti. Kůže pomáhá při homeostáze (udržování různých aspektů těla, např. teploty). Toho dosahuje tím, že reaguje odlišně na horko a chlad, takže vnitřní teplota těla zůstává víceméně konstantní. Rozšíření cév a pocení jsou hlavními způsoby, kterými se lidé snaží ztratit přebytečné tělesné teplo.
Výše vysvětlený proces, při kterém kůže reguluje tělesnou teplotu, je součástí termoregulace.
Téměř všichni ptáci a savci mají vysokou teplotu téměř konstantní a nezávislou na teplotě okolního vzduchu. Tomu se říká homeotermie. Výjimkou jsou někteří savci, kteří jsou v létě nebo přes den teplokrevní, ale v zimě, kdy hibernují nebo v noci spí, jsou studenokrevní.
Bylo také zjištěno, že u lidí může až 80 % ztrátového tělesného tepla unikat hlavou. To je způsobeno tím, že kůže na hlavě je relativně tenká a je zde velké množství cév. Je také známo, že při rozdílu teplot se zvyšuje teplota té vyšší. Jedním ze způsobů ochlazení je vyhledávání stínu.
Odpařování vody, ať už přes dýchací plochy nebo přes kůži u zvířat, která mají potní žlázy, pomáhá ochlazovat tělesnou teplotu v rámci tolerančního rozmezí organismu. Zvířata s tělem pokrytým srstí mají omezenou schopnost potit se a spoléhají se především na dýchání, které zvyšuje odpařování vody přes vlhké povrchy plic a jazyka a úst. Ptáci se přehřátí brání také dýcháním, protože jejich tenká kůže nemá potní žlázy.
Organismy, když jsou postaveny před problém regulace tělesné teploty, mají nejen behaviorální, fyziologické a strukturální adaptace, ale také systém zpětné vazby, který tyto adaptace spouští, aby odpovídajícím způsobem regulovaly teplotu. Hlavními rysy tohoto systému jsou: podnět, receptor, modulátor, efektor a poté zpětná vazba nyní upravené teploty na podnět.
Periodicita spánkového cyklu silně souvisí s velikostí těla jak mezi jednotlivými druhy, tak i v rámci jednoho druhu. To může souviset s nároky na termoregulaci. Během klidného spánku fungují termoregulační mechanismy normálně, ale během aktivního spánku nedochází k žádné reakci na tepelný stres. To by mohlo mít závažné důsledky pro malé živočichy (viz gigantotermie), jejichž tělesná teplota je kvůli menší tepelné kapacitě snadněji ovlivnitelná okolní teplotou.
U lidí bylo pozorováno denní kolísání v závislosti na období odpočinku a aktivity, nejnižší je v době od 23:00 do 3:00 a nejvyšší v době od 10:00 do 18:00.
Během folikulární fáze (která trvá od prvního dne menstruace do dne ovulace) se průměrná bazální tělesná teplota u žen pohybuje v rozmezí 36,45 - 36,7 °C. Během 24 hodin po ovulaci dochází u žen ke zvýšení teploty o 0,15 - 0,45 °C v důsledku zvýšené rychlosti metabolismu způsobené prudce zvýšenou hladinou progesteronu. Bazální tělesná teplota se během luteální fáze pohybuje v rozmezí 36,7 - 37,3 °C a během několika dní po menstruaci klesá na předovulační hodnoty.
Horečka je regulované zvýšení teploty jádra v hypotalamu, které je způsobeno cirkulujícími pyrogeny produkovanými imunitním systémem.
Existují hranice tepla i chladu, které teplokrevný živočich snese, a další mnohem širší hranice, které může studenokrevný živočich snést, a přesto přežít. Na druhou stranu příliš vysoká teplota urychluje metabolismus různých tkání takovým tempem, že se jejich kapitál brzy vyčerpá.
Člověk, jakožto teplokrevný (homoiotermní) živočich se vyznačuje tím, že je schopen za využití termoregulačních mechanismů udržovat stálou teplotu jádra, tj. hluboko uložených orgánů, téměř nezávislou na změnách okolního prostředí.
Systém je schopný regulovat v určitém rozmezí svou teplotu, pokud se ale překročí a regulace teploty již není možná, teplota jádra (hluboko uložených orgánů) vzrůstá. Toto vede k přehřátí a kolapsu organismu. Autoregulace teploty je zpětnou vazbou organismu. Centrem regulace teploty je hypothalamus. V předním hypotalamu se nacházejí centrální termoreceptory. Dvě třetiny z nich reagují na teplo, třetina na chlad. Termoregulační centrum uložené v zadním hypotalamu samo o sobě není citlivé na teplotu, „propočítává“ však informace přicházející z periferních termoreceptorů, které se nacházejí především v kůži, a vysílají řídící signály.
tags: #zmena #klimatu #ovlivnuje #ovulaci